|
|
Proočkovanost proti klíšťové encefalitidě a informovanost o rizicích tohoto onemocnění u vybrané skupiny populace v Jihočeském kraji
RŮŽIČKOVÁ, Veronika
Diplomová práce se věnuje problematice proočkovanosti a informovanosti o klíšťové encefalitidě u vybrané skupiny populace v Jihočeském kraji. Pro potřeby výzkumu byli vybranou skupinou studenti středních škol a gymnázií v Jihočeském kraji ve věkové skupině 13 až 19 let. Stanovenými cíli této práce bylo zanalyzovat výskyt klíšťové encefalitidy v České republice a Jihočeském kraji mezi lety 2000 2015, porovnat proočkovanost v České republice s ostatními evropskými státy, zjistit proočkovanost vybrané věkové skupiny v Jihočeském kraji a metodou dotazování zjistit míru informovanosti o rizicích onemocnění klíšťovou encefalitidou a postoj zkoumané věkové skupiny k očkování proti tomuto onemocnění. K dosažení cílů byla použita sekundární analýza dat ze systému EpiDat, kde byl zjištěn výskyt onemocnění v daném období v Jihočeském kraji a České republice. Pomocí dotazníkového šetření byla získána data o informovanosti v problematice sledovaného onemocnění a postoji zkoumané skupiny k očkování proti klíšťové encefalitidě. Závěry dotazníkového šetření byly vyhodnoceny na základě statistického zpracování v tabulkovém procesoru MS Excel. Za významné zjištění vyplývající z mého výzkumného šetření považuji 80% proočkovanost u sledovaného souboru. Informace o klíšťové encefalitidě ve většině případů respondenti nezískali od lékaře, ale od rodinných příslušníků, z internetu či televize. Informace o očkování jsou však praktickými lékaři pro děti a dorost podávány již ve větší míře. Příspěvky pojišťoven více jak polovinu respondentů nemotivují k naočkování. Z výzkumu také vyplynulo, že respondenti mají nedostatečné informace o výši příspěvku a zda jejich pojišťovna příspěvek vůbec poskytuje. Vzhledem k těmto zjištěným okolnostem považuji zvýšenou propagaci tohoto očkování pomocí zdravotních pojišťoven za velmi žádoucí.
|
|
|
Znalosti žáků vybrané základní školy o nemocech přenášených klíšťaty
Michálková, Pavla ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Thorovská, Alena (oponent)
Hlavní výzkumný problém práce se týká charakteristiky onemocnění přenášených klíšťaty a zjištění kvantity a kvality informací, které žáci získají v hodině výchovy ke zdraví či biologie o těchto onemocněních. Teoretická část se zabývá historií, etiologií, klinickým obrazem, diagnostikou, léčbou a prevencí klíšťové encefalitidy a lymeské boreliózy. Dále se věnuje obecné problematice klíštěte a dalším onemocněním, která klíšťata přenášejí a způsobují. Uvedeno je také zařazení problematiky onemocnění přenášených klíšťaty do Rámcového vzdělávacího programu. Část praktická se věnuje informovanosti žáků na základní škole a změnám v jejich znalostech o dané problematice v průběhu jejich základního vzdělávání. Cílem diplomové práce je zjistit, jak jsou žáci informováni o onemocněních přenášených klíšťaty, zejména potom o lymeské borrelióze a klíšťové encefalitidě. K tomu je využita metoda dotazníků, které obsahují otázky týkající se této problematiky. Ačkoli výsledky výzkumu ukazují určitou míru znalostí žáků na druhém stupni ZŠ, zvláště v některých ročnících je nevyhovující. Na základě výzkumu je tedy vytvořeno doporučení pro pedagogickou praxi. KLÍČOVÁ SLOVA: klíště, klíšťová encefalitida, lymeská borrelióza, znalosti, onemocnění, základní škola
|
|
|
Nemoci přenášené klíštětem - znalosti studentů SŠ
Vlček, Karel ; Pavlasová, Lenka (vedoucí práce) ; Ehler, Edvard (oponent)
Nemoci přenášené klíštětem jsou vyvolány skupinou patogenních mikroorganismů, které jsou přenášeny mezi zvířecí a lidskou populací vektorem, kterým je nejčastěji klíště. Hodnocení nebezpečí a rizika těchto nákaz je důležité z hlediska prevence a monitorování vývoje dané situace. V České republice patří mezi nejčastější onemocnění přenášené klíšťaty borelióza, klíšťová encefalitida a ehrlichióza. Vzácněji se však lze setkat i s bartonelózou, babesiózou, rickettsiózou a tularémií. Všechna tato onemocnění mohou mít závažné následky a v kritických případech mohou končit i smrtí nakaženého jedince. Mezi základní a nejdůležitější opatření snižující riziko nákazy těmito chorobami je prevence napadení klíštětem a případné očkování. Díky postupnému globálnímu oteplování lze očekávat, že se v blízké budoucnosti budou klíšťata rozšiřovat i na území, která byla do nedávna pro jejich vývoj nepříznivá. Lze tedy očekávat i častější nákazy nemocemi přenášenými klíšťaty, včetně nákaz nemocemi, které se dříve na našem území nevyskytovaly, nebo zde byly vzácné. V rámci zdravotní gramotnosti bude tedy čím dál tím více zapotřebí znát základní informace o nemocích přenášených klíšťaty a o jejich prevenci. Různá vzdělávací zařízení jsou ideálními místy, která tento proces mohou zprostředkovávat. Tato práce se zabývá...
|
|
|
Prolylendopeptidasa z klíštěte Ixodes ricinus
Petrvalská, Olívia ; Konvalinka, Jan (vedoucí práce) ; Ryšlavá, Helena (oponent)
Klíšťata jsou významnými parazity a vektory patogenů. Na území České republiky je klíště obecné (Ixodes ricinus) nejrozšířenějším druhem, který přenáší lymskou boreliózu a klíšťovou encefalitidu. Proteasy klíšťat jsou potenciální molekulární cíle pro vývoj nových vakcín proti těmto parazitům. Tato práce se zaměřuje na biochemickou analýzu prolylendopeptidasy z klíštěte obecného, která dosud nebyla studována. Prolylendopeptidasa byla detekována v extraktu ze střevní tkáně klíštěte pomocí jednak měření enzymové aktivity a dále vizualizací na elektroforéze SDS-PAGE metodou fluorescenčního afinitního značení. Prolylendopeptidasa se pravděpodobně účastní procesu proteolytického trávení krevních proteinů, protože její specifická aktivita byla nejvyšší ve střevní tkáni a tato aktivita vzrůstala v průběhu procesu sání a zpracování potravy. Biochemická analýza ukázala, že enzymová aktivita prolylendopeptidasy je (1) závislá na volném cysteinovém zbytku v blízkosti aktivního místa, (2) optimální v oblasti pH 8-9, (3) selektivně inhibována peptidovými inhibitory Z-Ala-Pro-CMK a Z-Pro-Pro-CHO. Klíčová slova: prolylendopeptidasa, proteolýza, enzymová aktivita, substrátová specifita, klíště
|
|
|
Katepsin L z klíštěte obecného (Ixodes ricinus)
Talacko, Pavel ; Entlicher, Gustav (oponent) ; Konvalinka, Jan (vedoucí práce)
Klíšťata patří mezi významné parazity člověka, kteří přenášejí řadu patogenů. V Evropě je hlavním druhem klíště obecné Ixodes ricinus přenášející bakterii Borrelia burgdorferi (způsobující Lymskou boreliosu) a vir klíšťové encefalitidy. Při trávení proteinů z krve hrají důležitou roli katepsinové proteasy v žaludku klíštěte. Tato práce se zabývá katepsinem L, který je znám jako významná cysteinová trávící proteasa klíšťat. Byl připraven rekombinantní katepsin L z I. ricinus, který byl chromatograficky izolován z kultivačního media expresního systému Pichia pastoris. Izolovaný katepsin L byl charakterizován pomocí N-koncového proteinového sekvenování a pomocí značení fluorescenční aktivitní značkou Green-DCG-04. Analýza substrátové a inhibiční specifity katepsinu L pomocí peptidových substrátů a inhibitorů prokázala Z-FR-AMC jako vhodný substrát s pH optimem 3,5 a Z-FF-DMK jako účinný inhibitor. Byla zjištěna schopnost katepsinu L degradovat proteinové substráty HSA a hemoglobin v silně kyselém prostředí (pH 3,5-4,5). Proteolytická aktivita se stejnými charakteristikami jako byly určeny u rekombinantního katepsinu L byla identifikována v extraktu ze slinných žláz a ve slinách klíštěte I. ricinus. Jde o první nález katepsinové proteasy ve slinách klíšťat. Lze předpokládat, že katepsin L sekretovaný...
|
|
|
Vliv klíštěcích slin na fagocytózu borelií dendritickými buňkami
MARŠÁLKOVÁ, Eliška
In this study we examined the effect of the tick saliva from I. ricinus and the effect of recombinant protein IRS-2 from the saliva of I. ricinus on dendritic cells derived from the mice bone marrow. We studied their effect on the production of cytokines by dendritic cells after the stimulation by B. burgdorferi, their effect on the expression of genes, that participate in phagocytosis, and the impact of the tick saliva on phagocytosis of B. burgdorferi by dendritic cells.
|
|
|
Lymská borelióza u psa domácího
Grittnerová, Erika ; Kubík, Štěpán (vedoucí práce) ; Vynikalová, Lucie (oponent)
Lymská borelióza je multiorgánové onemocnění vyvolané spirochetami skupiny uváděné jako Borrelia burgdorferi sensu lato. Vektorem jejich přenosu jsou klíšťata rodu Ixodes. Na našem území je to klíště obecné (Ixodes ricinus). Mezi hlavní rezervoáry patří společně s klíšťaty především hlodavci, hmyzožravci a vysoká zvěř. Borelióza je v současnosti nejčastěji diagnostikovaná infekce přenášená klíšťaty v mírném pásu severní polokoule a vlivem změny klimatu posledních let se dá předpokládat, že se bude nadále objevovat čím dál častěji. V České republice je v posledních letech hlášeno 3500 až 4000 případů ročně. Největší riziko nákazy je v listnatých a smíšených lesích, v husté a vysoké vegetaci a v lokalitách podél vodních toků. Borelie se do těla hostitele dostávají se slinami klíštěte a dále se šíří krví a lymfou do cílových orgánů, což je nejčastěji nervový systém, klouby, myokard, kosterní svaly, oči a kůže. Onemocnění se u psů projevuje většinou asymptomaticky nebo nespecifickými příznaky, které mohou napodobovat celou řadu jiných onemocnění. Nejčastějšími klinickými příznaky jsou kulhání, zvýšená teplota, bolestivost kloubů a svalů, apatie, nechutenství a zvětšené mízní uzliny. Diagnostika boreliózy je poměrně složitá a je založena na posouzení klinických projevů, epidemiologické anamnéze a laboratorním vyšetření. K průkazu borelií v organismu se využívají přímé nebo nepřímé metody důkazu přítomnosti bakterií. Nejčastěji používanou přímou metodou důkazu je polymerázová řetězová reakce (PCR), která zkoumá přítomnost boreliové DNA ve vzorku. Nepřímé metody důkazu prokazují přítomnost specifických protilátek v krevním séru. Nejspolehlivější se zdá být kombinace ELISA testu a Western blotového vyšetření. Léčba spočívá v podávání antibiotik po dobu několika týdnů. Základem prevence je včasné odstranění klíštěte nebo ještě lépe opatření, která zamezí jeho přisátí. Tato opatření spočívají v použití různých akaricidních přípravků. V současnosti je pro psy také k dispozici vakcína, která ovšem není zařazena v základním vakcinačním schématu.
|
|
|
Klíšťová encefalitida - život s následky
ŠTIBINGEROVÁ, Jana
Tato bakalářská práce mapuje průběh onemocnění klíšťovou encefalitidou od jeho počátku až po případné soužití pacienta s následky, které mu nemoc zanechala. Ixodes ricinus, drobný parazit přenášející onemocnění s názvem klíšťová encefalitida, se již nevyskytuje pouze ve volné přírodě, ale setkat se s ním můžeme i v městských parcích, nebo na našich zahradách. Každoročně se objevuje mnoho případů onemocnění touto nemocí napříč všemi věkovými skupinami. Jedná se o zánětlivé onemocnění centrální nervové soustavy způsobené viry. Onemocnění má obvykle dvoufázový průběh, kdy první fáze probíhá pod obrazem běžné jaro-letní chřipky s různě dlouhou klidovou fází, a poté přichází exacerbace a druhá fáze onemocnění. V této fázi se nemocný potýká s vysokými teplotami, bolestmi hlavy, svalů, kloubů a možná je i přítomnost zvracení a poruchy vědomí. Určení správné diagnózy přichází na základě odběru mozkomíšního moku prostřednictvím lumbální punkce. Pacienti s potvrzenou klíšťovou encefalitidou jsou hospitalizováni na infekčním oddělení, ne z důvodu šíření nákazy, ale pro zkušenosti lékařů při léčbě. Zde jsou izolováni na pokojích, což může mít neblahý vliv na jejich psychiku. Léčba následuje i po propuštění z nemocnice a často trvá i několik měsíců. Cílem této práce bylo zmapovat průběh onemocnění od jeho počátku přes dobu strávenou na nemocničním lůžku, domácí rekonvalescenci až po současnost. Neméně důležitou součástí procesu znovunavrácení zdraví je i všeobecná sestra, a proto se tato práce snaží popsat její úlohu u pacientů s klíšťovou encefalitidou. Vzhledem k tomu, že vedle nespecifické prevence existuje i prevence specifická v podobě účinného očkování, bylo dalším cílem ověřit proočkovanost na vzorcích obyvatel v Českých Budějovicích a rakouském Gmündu a obě tyto skupiny respondentů porovnat. Výzkumné šetření bakalářské práce probíhalo od srpna 2015 do dubna 2016 za pomoci kombinace kvalitativní a kvantitativní metody. Kvalitativní data byla získána prostřednictvím polostandardizovaného rozhovoru s devíti respondenty, jenž byli získáni prostřednictvím sociální sítě za pomoci geatkeepers. Kvantitativní data byla nashromážděna za pomoci krátké ankety distribuované v Českých Budějovicích a rakouském Gmündu. Výsledky kvalitativní části byly zpracovány prostřednictvím kódování a sestavení přehledných diagramů, ze kterých jsou na první pohled zjevné odpovědi jednotlivých respondentů. Patrný je i celý průběh onemocnění až po současnost. Data z kvantitativní části byla přepsána do tabulek a následně statisticky vyhodnocena. Na základě výsledků můžeme porovnat četnosti očkování jednotlivých skupin a určit zacílení kampaně na ochranu zdraví proti klíšťové encefalitidě.
|
|
|
Sérologická diagnostika borelióz
Sližová, Ivana ; Chmelař,, Dittmar (oponent) ; Lochman,, Ivo (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce bylo srovnání výsledků sérologických metod pro diagnostiku borelióz prováděných rutinně v laboratořích Spadia Lab (ELISA, imunobloty) v kontextu s doporučeními, kdy a jak je indikovat a interpretovat jejich výsledky. Teoretická část je zaměřena na charakteristiku a historii boreliózy, mikrobiologickou charakteristiku borélií, imunitní systém ve vztahu k patogenezi onemocnění a na terapii a prevenci onemocnění. Experimentální část se zabývá analýzou výsledků získaných při rutinním vyšetřování protilátek proti boreliím v laboratořích Spadia Lab v období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2015. Podle doporučení CDC (Centrum pro kontrolu a prevenci chorob) byl u všech vzorků prováděn screening protilátek proti boreliím pomocí ELISA ve třídě IgM a IgG. V roce 2014 byl ELISA screening prováděn pomocí souprav firmy Euroimmun na procesorech vzorků EVOLIS, v roce 2015 byl screening prováděn pomocí souprav firmy DiaSorin na analyzátoru LIAISON. Pozitivní vzorky byly následně konfirmovány pomocí Westernblotu popř. lineblotu. ELISA i WesternBlot patří mezi sérologické metody, pomocí nichž se testují protilátky, tj. látky vytvořené imunitním systémem. Imunitní systém hraje klíčovou úlohu v ochraně organismu proti infekci a protilátky jsou jeho významným nástrojem. Sérologické metody, které patří mezi imunoanalytické metody, dnes ještě nelze standardizovat. Diagnózu a opatření vůči infekci také proto nelze dělat jen na základě vyšetření protilátek. Je nutné posuzovat výsledky v kontextu celého klinického obrazu, anamnézy a v případě protilátek se doporučuje opakovat vyšetření s časovým odstupem.
|
|
| |
host ::
RSS.