Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Toscana virus development in sand flies
Rehbergerová, Markéta ; Jančářová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hönig, Václav (oponent)
Toscana virus (TOSV) je původcem lidských meningitid, meningoencefalitid a encefalitid. Tento virus je ve Středomoří převážně během letních měsíců přenášen krev sajícím hmyzem Phlebotomus perniciosus a Ph. perfiliewi ze skupiny Phlebotominae (Diptera, Psychodidae). V předkládané diplomové práci byly studovány experimentální nákazy druhů Ph. papatasi, Ph. perniciosus, Ph. sergenti, Ph. tobbi a Sergentomyia schwetzi virovými kmeny náležejícími do dvou genetických linií TOSV (TOSV-A a TOSV-B). Nákazy TOSV-A z infekční krve byly neúspěšné u všech testovaných druhů. U druhů Ph. tobbi a Ph. sergenti popisujeme úspěšné nákazy TOSV-B z infekční krve s 59.5 % a 5.9 % nakažených jedinců, a rozšíření viru do hlavy se slinnými žlázami, které naznačuje potenciál pro přenos viru na obratlovce. Pokusy o nákazu TOSV z infekčního cukerného roztoku byly neúspěšné. Klíčová slova: Toscana virus, Phlebovirus, Phlebotominae, vektorová kompetence
Ježci jako hostitelé členovci přenášených zoonotických patogenů v Evropě
Klimešová, Běla ; Majerová, Karolina (vedoucí práce) ; Hönig, Václav (oponent)
V Evropě se vyskytují především dva druhy ježků - ježek západní (Erinaceus europaeus) a ježek východní (E. roumanicus). Oba tyto druhy jsou rezervoárovými hostiteli vektory přenášených zoonotických patogenů. Jako vektoři slouží různí ektoparazité - klíšťata, blechy a komáři. Nejdůležitějšími z ektoparazitů, kteří mohou být přenašeči ježčích patogenů na člověka, jsou klíšťata Ixodes ricinus a I. hexagonus, méně důležitá je pak blecha Archaeopsylla erinacei. U ježků bylo detekováno široké spektrum virů a bakterií: virus Ťahyňa, virus klíšťové encefalitidy, Anaplasma phagocytophilum, Bartonella spp., Borrelia spp. či Neoehrlichia mikurensis. Zdá se, že v případě viru klíšťové encefalitidy jsou ježci rezervoárovými hostiteli, u ostatních popsaných patogenů není role ježků v jejich životním cyklu jednoznačně potvrzena. Přesto můžeme na základě dostupných informací říct, že ježci mohou být zdrojem vektory přenášených původců závažných lidských onemocnění. Význam ježků jako rezervoárů je navíc umocněn tím, že jejich populace jsou v urbánním prostředí relativně početné. Z předložené literární rešerše vyplývá, že spektrum patogenů se u obou studovaných druhů ježků liší jen velmi málo, navíc jsou tyto rozdíly pravděpodobně způsobeny nevyváženým výzkumem tohoto tématu u jednotlivých druhů hostitelů. Klíčová...
Spatial Distribution of Tick-Borne Pathogens as a Consequence of Vector-Host-Pathogen Interactions with Environment
HÖNIG, Václav
Předkládaná dizertační práce se zabývá základním výzkumem v oblasti ekologie klíštěte (Ixodes ricinus) a jím přenášených patogenů (Borrelia burgdorferi sensu lato, virus klíšťové encefalitidy). Konkrétně se zaměřuje na analýzu, příčiny a důsledky jejich distribuce v prostoru a jejich interakce s přirozenými hostiteli klíštěte.
Klíšťata a jimi přenášená onemocnění v Jihočeském kraji a Bavorsku / Zecken und Zecken-ubertragene Infektionskrankheiten in Sudmohmen end Bayern
Hönig, Václav ; Zubriková, D. ; Vogerl, M. ; Švec, P. ; Pfister, K. ; Grubhoffer, Libor
The main aim of the project was to find out the space distribution of the infection-risk of two most important tick-borne diseases. It was shown, that there is an elevated risk of infection by tick-borne pathogens in both regions. The infection agent causing Lyme disease is almost ubiquitous, while the tick-borne encephalitis virus is focal in South Bohemia and highly focal in Bavaria.

Viz též: podobná jména autorů
3 Hönig, Václav
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.