|
|
Struktura a rozšíření populací vranky obecné (Cottus gobio) v povodí Malše
BUREŠ, Ondřej
Cílem diplomové práce bylo přispět k poznání rybí fauny v Malši od Dolního Dvořiště po proudu ke Kaplici a ve vybraných pravostranných přítocích Malše (Černá, Pohořský, Huťský a Tisový potok). Ichtyologický výzkum se uskutečnil v létech 2005-2008. Bylo charakterizováno složení a struktura ichtyofauny. Vranka osídlovala většinu lokalit ve sledovaných tocích, které měly charakter pstruhové vody. Byly popsány populační charakteristiky vranky, habitaty populací vranky a populace porovnány mezi sebou i s předcházejícím stavem.
|
|
|
Sňatky rozvedených snoubenců v Jihočeském kraji v letech 1992-2008
Šípková, Adéla ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Bartoňová, Dagmar (oponent)
Práce je zaměřena na rozbor skladby sňatků oboustranně rozvedených snoubenců v Jihočeském kraji v letech 1992-2008. V práci je analyzována věková skladba snoubenců, jejich vzdělání, doba uplynulá od zániku předchozího manželství a regionální původ. Získané výsledky jsou porovnávány s celostátními daty. Účelem je také zjištění, zda se sňatečnost rozvedených v Jižních Čechách odlišuje nebo naopak neodlišuje od celostátních trendů.
|
|
| |
|
|
Buquoy aristocratic family, history and cultural legacy in Bohemia
Landová, Adéla ; Jančík, Jiří (vedoucí práce) ; Listíková, Renáta (oponent)
1 Abstrakt Šlechtický rod Buquoyů je jednou z větví rodu Longueval mající svůj původ v dnešní severní Francii. Na území Čech se Buquoyové dostali za třicetileté války, kdy byl Karel Bonaventura de Buquoy povolán do Zemí Koruny české jako generál císařské armády, aby bojoval proti českým protestantským stavům. Záhy poté obdržel od císaře Ferdinanda II. panství v jižních Čechách, na kterých on a jeho potomci působili bezmála tři a půl století. Buquoyové svá honosná sídla postupně rozšířili o pražské paláce a další panství na severu Čech. Jejich přínos v oblasti zemědělství, sklářství a sociálních a školních reforem byl pozoruhodný. Angažovali se také v politice a stali se důležitými mecenáši kultury a umění. Buquoye ovšem potkal stejný osud jako další šlechtické rody a od 19. století postupně přicházeli o svá privilegia a panství, aby nakonec v roce 1945 byli vyhnáni z Československa na základě Benešových dekretů o konfiskaci a rozdělení majetku Němců. Cílem této práce je poukázat na kulturní dědictví, které Buquoyové zanechali v Čechách a popsat jejich přínos v jednotlivých oblastech. Práce je rozdělena do dvou kapitol. První kapitola je věnována obecnému popisu a historii šlechty v Zemích Koruny české a v Československu a stručné historii Buquoyů. Druhá kapitola je pojata jako průvodce jejich bývalými...
|
|
|
Tradice náboženského putování laiků. Procesí a poutě v 17. století v jižních Čechách na základě farářských relací.
Kuchta, Pavel ; Mikulec, Jiří (vedoucí práce) ; Ryantová, Marie (oponent)
KUCHTA P., Tradice náboženského putování laiků. Procesí a poutě v 17. století v jižních Čechách na základě farářských relací. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2011, 66 s. Vedoucí práce: Doc. PhDr. Jiří Mikulec Csc. Klíčová slova: barokní religiozita, farářské relace, jižní Čechy, poutě, procesí. Práce pojednává o poutních tradicích, spojených s regionem jižních Čech, v období přelomu 17. a 18. století. Hlavní náplní předkládané práce je sonda do odpovědí na 26. otázku farářských relací (otázka se týká poutí a procesí). Jejím výsledkům je věnována třetí a čtvrtá kapitola, v nichž jsou vysledované zvyklosti dány do souvislosti s liturgickým rokem a náboženským životem římskokatolické církve obecně. V závěrečné kapitole práce je nastíněn i širší časový a prostorový kontext putování v daném regionu včetně nadregionálních tendencí.
|
|
|
Populační dynamika zrzohlávky rudozobé (Netta rufina)
Poláková, Klára ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Storch, David (oponent)
Práce se zabývá dlouhodobými i krátkodobými změnami početnosti zrzohlávky rudozobé (Netta rufina) na Třeboňsku. Jedná se o dlouhodobě přibývající a zároveň šířící se druh v ČR. Do sledované oblasti přilétá zrzohlávka rudozobá zřejmě ve dvou vlnách v dubnu a květnu. Koncem hnízdní sezóny (od července) se pak početnost ve sledované oblasti snižuje. Nejdůležitějšími faktory ovlivňujícími preferenci prostředí byly rozloha vodní plochy a litorálních porostů (v předhnízdní době) a průhlednost vodního sloupce (zejména pro rodinky, mláďata a adulty v pohnízdní době). V letech s vysokou početností zrzohlávek na počátku hnízdní sezóny byl zjištěn nízký počet rodinek na 1 samici. Zároveň však v těchto letech narůstala frekvence hnízdního parasitismu. Klíčová slova: Netta rufina, zrzohlávka rudozobá, populační dynamika, kachny, hnízdění, početnost, hnízdní parazitismus, jižní Čechy
|
|
|
Transformace československého regionálního denního tisku: na příkladu deníku Jihočeská pravda
Volfová, Eliška ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá transformačním procesem v Československé republice na začátku 90. let 20. století. Konkrétně autorka zkoumá proces proměny regionálního denního tisku. Tisk (stejně jako další média) prošel zásadní přeměnou v důsledku změny politického systému na sklonku roku 1989. Zatímco po většinu 2. poloviny 20. století byly regionální noviny institucemi vlastněnými a řízenými státem (resp. státními orgány), během 90. let přecházely do soukromého vlastnictví. Tento přechod se autorka snaží zachytit na konkrétním příkladu jihočeského krajského tisku - deníku Jihočeská pravda. Nejprve se věnuje podobě a charakteristice novin před rokem 1989 (resp. mezi lety 1985- 1989), včetně stručného nastínění fungování novin v době cenzurních opatření a dohledu vydavatele - Krajského výboru Komunistické strany Československa. Poté zachycuje zobrazení "sametové revoluce" na stránkách deníku Jihočeská pravda a první kroky novin směrem k odpoutání se od dosavadního vydavatele (listopad- prosinec 1989). V poslední části práce sleduje způsob přechodu deníku k soukromým vydavatelům, včetně zachycení fenoménu zahraničních vlastníků českého regionálního tisku. Bakalářská práce končí částečným dovršením tohoto procesu v roce 1993, kdy deník vychází jako Českobudějovické listy.
|
|
|
Proměna rodinných struktur v jižních Čechách v 19. století
Klečková, Diana ; Velková, Alice (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent)
Proměna rodinných struktur v jižních Čechách v 19. století Abstrakt Tato práce je sondou do života historické rodiny v jižních Čechách v druhé polovině 19. století. V tomto období probíhaly českými zeměmi nejvýznamnější kvalitativní změny v historii lidstva. Na jižní Čechy měly však tyto změny spojené s industrializací spíše negativní dopad a způsobily, že se jižní Čechy staly chudou zemědělskou oblastí s vysokou mírou emigrace. Na příkladu obce Bernartice je v práci analyzován za pomoci metod historické demografie vývoj nejen rodinných struktur, ale i struktur obyvatel a domácností, které jsou s rodinou velmi úzce spjaté. Analýzy jsou provedeny za období čtyřiceti let z dat prvních moderních sčítání lidu 1869 až 1900. Obyvatelstvo v Bernarticích ve sledovaném období stagnovalo a vysoká migrace z jižních Čech zde výrazně nenarušila strukturu obyvatel, rodin a domácností. Tíživější podmínky pro žití však nejspíš měly za následek zvyšování soužití rodin s příbuznými, menší počet členů v rodině nebo nižší zastoupení služebnictva. Klíčová slova: historická demografie, rodina, domácnost, struktury obyvatel, 19. století, jižní Čechy Počet znaků bez mezer: 182 758
|
|
|
Jihočeská sakrální architektura pozdní gotiky 1450-1550 na rožmberském panství
Lavička, Roman ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Jihočeská sakrální architektura pozdní gotiky 1450 - 1550 na rožmberském panství Mgr. Roman Lavička Skupina pozdně gotických kostelů vznikala na panství Rožmberků v době, kdy naší zemi vládla dynastie Jagellonců a dodnes budí zaslouženou pozornost. Nemnoho archivních zpráv, výsledky dendrochronologických analýz a zachované stavby napovídají, že v druhé polovině 15. století probíhala na rožmberském panství především běžná stavební údržba. Počátkem 80. let se chýlila ke konci stavba nového poutního kostela v Kájově (1471/1474-1485) a teprve tehdy se prakticky současně začínají přestavovat nebo znovu budovat velké městské farní kostely v Trhových Svinech, Dolním Dvořišti, Hořicích na Šumavě, Chvalšinách a Nových Hradech. Kolem roku 1485 se na rožmberském panství staví téměř dvě desítky církevních staveb. Odrážejí vzrůstající ekonomickou prosperitu a sebevědomí městských i venkovských obcí, korporací i jednotlivců, manifestujících vlastní bohatství, úspěch a sílu. Z formálního a ideového hlediska lze hned v této počáteční etapě vysledovat skupinu příbuzných staveb, které zřejmě navrhl jediný architekt, označovaný jako Mistr Hořického presbytáře. Někdy kolem roku 1495 však pozorujeme na několika stavbách zřetelný předěl a nové tvarosloví, což dokládá, že zmíněný mistr buď zemřel a nebo z nějakého důvodu opustil...
|
|
|
Populační vývoj a současné migrační tendence venkovských obcí Jižních Čech
Edelmanová, Denisa ; Ouředníček, Martin (vedoucí práce) ; Kubeš, Jan (oponent)
Transformace české společnosti po roce 1989 vyvolala změny prostorových migračních vzorců. Po silné socialistické urbanizaci a při post-socialistické suburbanizaci se lidé začali stěhovat také z měst na vzdálenější venkov. Předmětem diplomové práce je zhodnocení venkovského prostoru Jižních Čech z hlediska změn jeho populačního a migračního vývoje v letech 1992-2017. Práce nejprve stručně analyzuje dlouhodobý populační vývoj jednotlivých správních obvodů obcí s rozšířenou působností Jižních Čech v kontextu celého Česka a následně analyzuje typy venkovských obcí Jižních Čech (polohové a velikostní), když řeší jejich populační růst, stagnaci či depopulaci a odkrývá roli přirozené měny a migrační bilance v tomto populačním vývoji. Stěžejní částí práce je analýza vnitřní migrace obcí Jižních Čech v letech 1992-2017, konkrétně migračních toků mezi venkovskými obcemi (semiperiferními a periferními) na jedné straně a městskými regiony, zahrnující jádrová města (významná a méně významná) a okolní suburbánní obce, na straně druhé. Hlavním cílem práce je výzkum kontraurbanizace Jižních Čech na základě výše uvedených migračních toků. Především po roce 1997 vykazoval jihočeský venkov kladné migrační saldo s městskými regiony, a to více venkov semiperiferní než periferní. V Jižních Čechách probíhala současně...
|
host ::
RSS.