|
|
Psychická podpora a komunikace s rodinou novorozence na ARO, JIP
Morávková, Tereza ; Mellanová, Alena (vedoucí práce) ; Novák, Ivan (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 1. LÉKAŘSKÁ FAKULTA Studijní program: Specializace ve zdravotnictví N5345 Studijní obor: Intenzivní péče MIP 5345T024 Bc. Tereza Morávková Psychická podpora a komunikace s rodinou novorozence na ARO/JIP Psychological support and communication with family on newborn resuscitation, ICU DIPLOMOVÁ PRÁCE Vedoucí diplomové práce: PhDr. Alena Mellanová, CSc. Praha ABSTRAKT Tato práce je teoreticko empirická a je zaměřena na psychickou podporu a komunikaci s rodiči, kteří mají novorozence na oddělení ARO nebo JIP. Věnuje se přístupu zdravotníků k těmto rodičům, a to především psychické podpoře spočívající v dostatečné a adekvátní komunikaci. Teoretická část začíná klasifikací novorozenců. Dále jsou popsány důvody pro intenzivní péči novorozenců a samotná péče o předčasně narozené děti. Následně jsou uvedeny psychické změny, ke kterým u rodičů hospitalizovaného novorozence na ARO nebo JIP dochází. V této kapitole je popsána i obecná charakteristika strachu a úzkosti. V další části jsou popsány důvody, možné projevy a následky prožívání strachu a úzkosti rodin, jejich individuální rozdíly a možný vliv na péči o novorozence a přístup ke zdravotnickému personálu. V další kapitole jsou uvedeny zásady komunikace s rodinou novorozenců na ARO/JIP. Jsou zde zmíněny jak komunikační prostředky, tak...
|
|
|
Rodinný příslušník pacienta v prostředí intenzivní péče
Pšenicová, Radka ; Vaňková, Milena (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Obor intenzivní a resuscitační péče se zabývá akutními stavy všech medicínských oborů a celým věkovým spektrem věku dospělého jedince. Prostředí má svá specifika a odlišnosti, které spoluurčují a determinují charakter nejen komunikace zdravotníků, sester s rodinami hospitalizovaných pacientů, ale celkové kvality spolupráce sester s příbuznými. V české odborné literatuře z oblasti intenzivní péče bylo k této problematice publikováno doposud minimum odborných prací. Cílem práce je zmapovat pohled nelékařského zdravotnického personálu zastoupeného sestrami na proces komunikace a vzájemné spolupráce s rodinnými příslušníky pacientů hospitalizovaných v prostředí intenzivní péče. Empirická část práce je zpracována formou kvalitativního výzkumu metodou polostrukturovaných interview se sestrami z pracovišť intenzivní a resuscitační péče. Provedeným výzkumem se dospělo k zjištění nedostatečné profesionální připravenosti sester v oblastech komunikace a strategii přístupu k rodinám pacientů hospitalizovaných v prostředí intenzivní péče. Palčivou oblastí je z pohledu sester také minimum informačních zdrojů, které by rodinám hospitalizovaných pacientů umožnily lépe se orientovat v prostředí intenzivní a resuscitační péče. Výstupem práce je návrh informační brožury, která byla vytvořena s ohledem na názory...
|
|
| |
|
| |
|
|
Syndrom vyhoření u zdravotních sester pracujících na oddělení intenzivní péče
Kubicová, Petra ; Votroubková, Michaela (vedoucí práce) ; Štefančíková, Mariana (oponent)
1 ABSTRAKT Autor: Petra Kubicová Instituce: Univerzita Karlova Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Syndrom vyhoření u zdravotních sester pracujících na oddělení intenzivní péče Vedoucí práce: Mgr. Michaela Votroubková Počet stran: 65 Počet příloh: 2 Rok obhajoby: 2016 Klíčová slova: syndrom vyhoření, zdravotní sestra, intenzivní péče, smysl života, stres, kvantitativní výzkum, polostrukturovaný dotazník, MBI dotazník Bakalářská práce se zabývá problematikou syndromu vyhoření v práci zdravotní sestry na intenzivní péči. Pojednává o tom, proč často vyhasne nadšení, v podobě ohně, se kterým sestra nastupuje do zaměstnání. V teoretické části je definován syndrom vyhoření, příčiny vzniku, jeho fáze, projevy a prevence. Základem empirické části je kvantitativní výzkumné šetření vyčerpanosti zdravotníků. Poukazuje na souvislost syndromu vyhoření s pracovním prostředím, interpersonálními vztahy a s osobním životem zdravotní sestry. Zkoumaný vzorek tvoří zdravotní sestry, které pracují na pěti různých odděleních intenzivní péče, jedné pražské nemocnice. Výzkum probíhal pomocí 2 typů dotazníků, standardizovaného a polostrukturovaného.
|
|
|
Anémie pro praxi sestry na intenzivní péči
Dubická, Zuzana ; Brixiová, Simona (vedoucí práce) ; Hrabánková-Navrátilová, Darja (oponent)
v ČJ: Tématem předložené práce je problematika anémií. Teoretická část diplomové práce se zabývá přehledem nejznámějších typů anémií, jejich etiologii, diagnostikou, příznaky, léčbou. V praktické části je sledována informovanost o této problematice nelékařských zdravotnických pracovníků, pracujících bez odborného dohledu na odděleních intenzivní péče. Informace od vybraných respondentů budou získány, metodou strukturovaných dotazníků. Výstupem práce je edukační materiál, kterého lze použít k ucelení znalostí o této problematice v rámci adaptačního procesu. Výsledky výzkumného šetření, budou zpracovány do tabulek s grafy a shrnuty v diskuzi a závěru.
|
|
|
Prevence a význam pneumonie ventilovaných nemocných v intenzivní péči
Sekerka, Pavel ; Kolář, Martin (vedoucí práce)
Pneumonie ventilovaných nemocných (VAP) představuje závažnou komplikaci v péči o ventilovaného pacienta a její závažnost se dále zvyšuje vzestupem počtu rezistentních kmenů mikroorganismů, které ji způsobují. VAP zvyšuje jak morbiditu tak mortalitu pacientů, prodlužuje jejich hospitalizaci a vede ke zvýšení přímých i nepřímých nákladů na léčbu. Možnosti terapie jsou občas obtížné, nákladné a neefektivní, proto je zapotřebí vzniku VAP přecházet řadou preventivních opatření. Jejich uplatněním v praxi a důsledným dodržováním lze snížit výskyt VAP a zlepšit tak prognózu kriticky nemocných pacientů v intenzivní péči. Cílem experimentální části práce bylo prověřit provádění těchto preventivních opatření v praxi. Průzkum pomocí dotazníků a sledování situace na lůžkových částech KAR FNKV ukázalo, že některá opatření jsou prováděna správně, zatímco u jiných je prostor pro jejich zlepšení, jsou prováděna nesprávným způsobem nebo nejsou prováděna vůbec.
|
|
|
Problematika septických stavů na jednotce intenzivní péče
Škrabánková, Hana ; Marková, Eva (vedoucí práce) ; Jankovcová, Kateřina (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zjistit mikrobiální osídlení kůže v místě vpichu centrálního žilního katétru a možnosti jeho ovlivnění k udržení co nejnižší incidence katétrové sepse. Kultivační výsledky provedených stěrů z kůže a odebraných hemokultur od dvou skupin pacientů byly mezi sebou vzájemně porovnány pomocí metod kvalitativní analýzy. Jednalo se o pacienty na jednotce intenzivní péče se zavedeným centrálním žilním katétrem. Výsledkem bylo zjištění mikrobiálního osídlení kůže a zastoupení různých patogenních kmenů v místě vpichu centrálního žilního katétru u obou stanovených skupin. Dále se prokázalo, že vyšší riziko mikrobiálního osídlení s projevy katétrové sepse měli pacienti s déle zavedeným centrálním žilním katétrem v programu domácí parenterální výživy se stomií. Doporučením je neustálé vzdělávání zdravotnických pracovníků, aby postupovaly v ošetřování podle nejnovějších preventivních doporučení, a důraz je především kladen na mytí a dezinfekci rukou, neboť ruce zdravotníků patří k nejrozšířenějšímu a nejrizikovějšímu způsobu přenosu patogenních kmenů s možným vznikem nozokomiální nákazy. Aseptické zásady musí být opakovaně předávány všem pacientům odbornou edukací. Klíčová slova: sepse, aseptický přístup, intenzivní péče, hemokultury, centrální žilní katétr Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Ošetřovatelská péče o seniora na oddělení ARO, JIP
Svitáková, Jana ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Mrákava, Vlastimil (oponent)
Všeobecné sestry v rámci své profese poskytují ošetřovatelskou péči pacientům různých věkových skupin. Poměrně hojně zastoupenou skupinu tvoří senioři. Tato skutečnost je dána prodlužující se průměrnou délkou života, pokrokem medicíny a také polymorbiditou seniorů, která se často stává příčinou jejich hospitalizace. Ošetřovatelská péče o seniory je náročná zejména vzhledem k výskytu řady geriatrických symptomů, omezení kognitivních funkcí a neschopnosti sebepéče. Mnohem náročnější situace pak nastane, pokud stav geriatrického pacienta vyžaduje péči na odděleních ARO či JIP. Označení problematických oblastí v intenzivní ošetřovatelské péči o seniora vede k vyvození případných opatření pro praxi. V rámci bakalářské práce bylo realizováno kvantitativní výzkumné šetření formou dotazníku. Výzkumný vzorek tvořily všeobecné sestry na odděleních intenzivní péče, tedy oborových jednotkách intenzivní péče (JIP) a anesteziologicko-resuscitačních odděleních (ARO). Z celkového počtu 120 rozdaných dotazníků (100 %) se vrátilo 94 dotazníků (78,33 %), které bylo možné použít. Realizace výzkumného šetření proběhla v únoru roku 2012. Bakalářská práce se skládá ze dvou částí, praktické a teoretické. Hlavním cílem práce bylo zmapovat problematiku poskytování ošetřovatelské péče seniorům na ARO a JIP. Cíl byl splněn....
|
|
|
Specifika péče o ženu s postpartálním krvácením v intenzivní péči
Kučerová, Klára ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Hošťálková, Monika (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na specifika péče o ženu s poporodním krvácením v intenzivní péči. Součástí práce jsou dva segmenty, teoretický a empirický. První segment je zaměřen na teoretickou část, kde jsou uvedeny dosavadní poznatky z odborné literatury přibližující problematiku krvácivých komplikací provázejících porod, především poporodní období, kdy při nevčasném řešení může dojít k ohrožení života ženy. V této části jsou definovány pojmy postpartální krvácení, hemorrhagický šok, DIC, intenzivní péče a těžké krvácivé poporodní komplikace. Práce se dále zaměřuje na ošetřovatelskou péči o ženu s postpartálním krvácením. Teoretická část je uzavřena pooperační ošetřovatelskou péčí. Druhý segment práce má empirický charakter. Hlavním cílem diplomové práce bylo zjistit, jak probíhá poskytovaná péče na ARO/JIP u žen s problematikou postpartálního krvácení. Tato část pomocí nestandardizovaného anonymního dotazníkového šetření zjišťuje problematiku krvácivých komplikací v postpartálním období. Práce se zabývá úrovní poskytované péče na odděleních intenzivní péče u žen s těžkou poporodní krvácivou komplikací, znalostmi nelékařských zdravotnických pracovníků týkající se péče o pacientky s postpartálním krvácením a získáváním nových informací o ošetřovatelské péči v případě postpartálního krvácení....
|
host ::
RSS.