|
|
Čínská debata o vědě a životních názorech z roku 1923
Švarný, Michal ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce) ; Lomová, Olga (oponent)
Debata o vědě a životních názorech, která v Číně probíhala na stránkách několika významných periodik v průběhu roku 1923, je cenným svědectvím významné etapy v dějinách čínského myšlení, kdy v Číně docházelo ke kritické reflexi jak tradiční kultury, tak i vlivu moderní západní civilizace. Do debaty se zapojila pestrá škála výrazných čínských osobností z řad vědců, filosofů i publicistů. Tato práce si klade za cíl: vytvořit ucelený přehled o debatě, jejím kontextu, průběhu a vývoji jejího hodnocení v pozdější době v Číně i mimo ni; podrobněji představit vybrané tři tematické okruhy s celo-debatním významem, na kterých by bylo možné sledovat názorovou různorodost mezi účastníky debaty: (1) pojem metafyzika, (2) svobodná vůle a kauzalita ve vztahu k mravnosti a (3) vzdělání. V rámci rozboru těchto tematických okruhů je zároveň věnována pozornost kritickému zvážení obvyklého hodnocení debaty jako celku. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vědecká činnost A. V. Florovského v Praze
Dopitová, Nikola ; Nykl, Hanuš (vedoucí práce) ; Jančárková, Julie (oponent)
Cílem bakalářské práce je přiblížení vědecké činnosti ruského historika-emigranta Antonije Vasiljeviče Florovského, který druhou polovinu svého života žil a tvořil v Praze. Hlavní důraz je kladen na analýzu jeho děl se zaměřením na téma česko-ruských vztahů. První kapitola je věnována jeho životu před emigrací a následnému pobytu v Československu. Druhá kapitola je zaměřena na dílo tohoto významného historika, kdy po stručném přehledu jeho prací přichází analýza tří vybraných děl týkajících se česko-ruských vztahů. Klíčová slova: Ruská emigrace, ruští historikové, dějiny vědy, A. V. Florovskij, česko-ruské vztahy
|
|
|
Vědění jako nástroj: instrumentalismus ve filozofii přírodních věd
Cvek, Boris ; Peregrin, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kolman, Vojtěch (oponent) ; Švec, Ondřej (oponent)
Hlavní teze Richarda Rortyho v jeho díle Filozofie a zrcadlo přírody se soustředí na kritiku reprezentacionalizmu a to fundamentálně relativistickým způsobem. Cílem této dizertace je uchopit Rortyho myšlenky v širším smyslu jako kritiku nesprávné interpretace vědění-že a přenést pozornost na vědění-jak jako klíč k porozumění úspěchu přírodních věd. Skutečnost, že něco můžeme v našem okolí reprodukovatelně udělat, není relativní, a je to přesně tento způsob, kterým se šíří technika (vědění-jak) dokonce mezi různými kulturami. Na druhou stranu funkce přírodních věd vysvětlovat (knowing-that) je relativní a dává smysl pouze v kontextu toho, co je už známo a akceptováno. Přírodní vědy jsou tak úspěšné díky svým experimentům a právě takto se souhlas hypotézy s experimentální praxí (vědění-jak) stal kritériem její přijatelnosti. V této dizertaci je jako cesta ven z rortyánského relativizmu nabídnut koncept "otevřené autority" a na něm založený návrh na nový rozvoj filozofického pragmatizmu.
|
|
|
Proměny pojetí genu v první polovině 20. století
Hájková, Jana ; Neubauer, Zdeněk (vedoucí práce) ; Vondrejs, Vladimír (oponent) ; Šimůnek, Michal (oponent)
Předložená disertační práce ukazuje různá pojetí genu od vzniku genetiky roku 1900 do poloviny 50. let 20. století. Těžiště jejího zájmu spočívá ve 40. letech a v první polovině 50. let. Hlavním zdrojem informací byly dobové odborné články, v nichž se autorka snažila podchytit jak obecně přijímaný náhled na gen a genové působení, tak představy, které se sice bezprostředně neprosadily, nicméně které se v pozdější době směřující k molekulární genetice mohly stát pro svoji "neortodoxnost" inspirativními. Práce dokumentuje mj. hledání souvislostí mezi geny a enzymy a úvahy o dělitelnosti genu. Obzvlášť významnou roli připisuje jevům, které poukázaly na význam uspořádání genů, případně jejich částí (poziční efekt, pseudoalelismus, subgenová hypotéza). V Goldschmidtově výkladu pseudoalelismu nachází myšlenku, že podstatou genu je jeho pozice, a vidí v ní prvopočátek "digitálního" smýšlení o genu, které je vlastní vznikající molekulární genetice. Disertace věnuje pozornost také "analogovému" uvažování o genech, které zohledňovalo tvarovost molekul a které v očích rané molekulární genetiky představovalo slepou uličku. Práce do značné míry potvrzuje Kuhnovu představu o vývoji vědeckého oboru. Nalézá ustanovení paradigmatu (znovuobjevení a ocenění Mendelova díla), klasickou genetiku první třetiny 20. století...
|
|
|
Profesor Václav Vojtíšek: archivářem od monarchie po socialismus
Vaško, Pavel ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Práce se věnuje osobnosti archiváře a vysokoškolského profesora Václava Vojtíška. Je strukturována chronologicky s menšími tématickými okruhy. Čerpá ze široké pramenné základny a publikovaných zdrojů. Je zpracována převážně pozitivistickým způsobem. Jejím cílem je zmapovat Vojtíškovu akademickou a archivní kariéru v průběhu několika režimů. Práce je rozšířená o biografické motivy z různých situací. Klíčová slova Václav Vojtíšek, dějiny vědy, archivnictví, pomocné vědy historické, Univerzita Karlova, ČSAV.
|
|
|
Dedikace jako symbolický kód loajality ve vědě osvícenské a předbřeznové doby
Smyčka, Václav
Studie je založena na kvantitativní a kvalitativní analýze vědeckých historiografických publikací od 80. let 18. do 40. let 19. století, které zachycují vývoj žánru dedikace v této době. Interpretace pramenů se opírá o koncepci loajality jako sociálního kódu, který vytváří reciproční vztah mezi autorem, společenskou autoritou či mecenášem a veřejností. Kód proto slouží jako prostředek vyjednávání vztahů mezi všemi těmito aktéry.
|
|
| |
|
| |
|
|
Jádro filozofického názoru Jiřího Buquoye v kontextu romantické vědy
MORAWETZ, Michal
Diplomová práce se zabývá základními principy filozofie hraběte Jiřího Buquoye (1781-1851), které byly představeny v jeho nevydaném spisu Kern meiner philosophischen Grundansicht. Buquoyovy myšlenky jsou interpretovány v kontextu vědy v Českých zemích konce 18. a první poloviny 19. století. Pozornost je také soustředěna k jeho zahraničním inspiračním zdrojům. K interpretaci je využita metodika intelektuálních dějin, zejména teorie o fúzi přírodovědných a humanitních věd a dobové esoterice.
|
|
|
Emigration of Scholars in Documents
Josefovičová, Milena ; Hálek, Jan
The contribution deals with the source base to the problems of emigration of Czech scientists at the turn of 1960s and 1970s. It analyses documents related to the decision making processes at the level of the Central Committee of the Communist Party of Czechoslovakia and consequently of the Presidium of the Czechoslovak Academy of Sciences (CSAS), where there are described from the regime’s point of view "undesirable phenomena", such as illegal departures of scientists abroad or their non-returning, influence of propaganda, overestimation of the "Western" economic motivations, etc. The documents contain proposals of resolving the situation including specification of the particular tasks. Implementation of the accepted steps and its impact is demonstrated by other documents coming from the different CSAS institutes.
|
host ::
RSS.