|
|
Zahraniční politika KLDR v období po skončení studené války
Stehlíčková, Alice ; Horák, Tomáš (vedoucí práce) ; Ferklová, Blanka (oponent)
Předmětem předkládané práce je změna zahraniční politiky KLDR po rozpadu komunistického bloku. Práce zkoumá zahraniční politiku KLDR od doby jejího vzniku do Kim Il-sǒngovi smrti v roce 1994. První část práce je obecná a zabývá se teorií hladin analýzy, blíže charakterizuje zahraničně politické cíle a nástroje a uvádí konkrétní příklady. Druhá část práce zkoumá, jaké cíle měla KLDR v rámci bilaterálních vztahů s pěti státy (SSSR - RF, ČLR, USA, KR, Japonsko) a jakých prostředků k dosažení svých cílů použila. V závěru každé části je shrnuta pozorovaná změna zahraniční politiky KLDR před rokem 1991 a po něm. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Spojené státy a Írán - Íránská jaderná dohoda
Rauvolf, Josef ; Zukerstein, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Spojené státy a Írán - Íránská jaderná dohoda" zkoumá historii a okolnosti vzniku íránské jaderné dohody - JCPOA a její význam v širším geopolitickém a bezpečnostním kontextu Blízkého východu.Cílem práce je zdůraznit roli diplomacie při řešení tohoto problému a snahu vyhnout se ozbrojenému konfliktu. Práce proto popisuje a analyzuje hlavní oblasti amerického a íránského zájmu na Blízkém východě s důrazem na Irák a americkou vojenskou přítomnost v této zemi s cílem popsat všechny důležité faktory, které zapříčinily tento jaderný problém a které ho pomohly vyřešit. Při této analýze využívá práce širokého souboru poznatků o blízkovýchodních reáliích a vyjednávacím procesu. V hlavní části se práce zabývá důsledky a problémy plynoucími z americké invaze do Iráku, a dále íránským vlivem v regionu a americkým plánům prezidenta Baracka Obamy k roku 2009. Tato část analyzuje vzájemnou provázanost jaderného programu a blízkovýchodní bezpečnosti, pro které bylo vojenské řešení to nejméně vhodné. A také se zaměřuje na nutné podmínky, které musely být splněny - jako dostatečný sankční tlak a vnitropolitická situace v Íránu, aby obě strany měly ochotu jednat. V závěru se práce zabývá i důsledky, které by mělo její zrušení.
|
|
|
Arabsko-izraelská mírová diplomacie Henryho Kissingera a její reflexe očima jeho kritiků
Lorenz, Adam ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Henry Kissinger jednoznačně patří mezi nejvlivnější diplomaty americké historie. V administrativách prezidentů Nixona a Forda jeho moc sahala daleko za hranice obvyklých kompetencí ministra zahraničních věcí. Jeho blízkovýchodní mírová diplomacie v letech 1973-75 však vzbudila množství otázek a kritiky. Práce si klade za cíl zkoumat jeho roli v arabsko-izraelském konfliktu a identifikovat vztah k zúčastněným stranám. Do kontrastu jsou dávány osobní zájmy Henryho Kissingera, Spojených států amerických a jednotlivých členů blízkovýchodního konfliktu. Značná pozornost je věnována americké zahraniční politice vůči Sovětskému svazu a úloze účastníků regionálního konfliktu ve studenoválečné strategii Spojených států. Jeho memoáry, které představují komplexní americké pojetí blízkovýchodní problematiky v tomto období jsou v průběhu práce srovnávána s neméně důležitými názory obou stran konfliktu. Komparací s kritickými pohledy klíčových aktérů konfliktu jsou analyzovány skutečnosti, za kterých jeho blízkovýchodní diplomacie vznikala. K porovnání jsou rovněž využity přepisy telefonátů, telegramů, rozhovorů a osobní korespondence Henryho Kissingera. Práce je doplněna osobní reflexí problematiky na základě vybraných materiálů.
|
|
|
Strategie prosazování Čechů na pozice vedoucích delegací EU
Urban, Patrik ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o strategiích prosazování Čechů na pozice unijních ambasadorů (HoD) od spuštění Evropské služby pro vnější činnost do současnosti. Hlavním cílem této práce je zjistit, zda Česká republika (ČR), podobně jako další členské země Evropské unie, prosazuje své kandidáty na pozice HoD do zemí svých zájmů a jaké metody k tomu využívá. Český občan se dosud stal HoD v šesti případech. Tyto případy jsou konfrontovány s kategorizací prioritních zemí pro ČR, která byla vytvořena autorem této práce. České aktivity jsou následně v hlavní části této diplomové práce, na základě rozhovorů s relevantními aktéry české státní správy, zasazeny do kategorizace lobbovacích strategií menších států v oblasti zahraniční politiky Evropské unie. Na základě kategorizace teritoriálních priorit ČR lze tvrdit, že Češi neobsazují pozice HoD v souladu se zahraničněpolitickými zájmy ČR. Rovněž země, o které se čeští kandidáti ucházeli v dalších výběrových řízeních, nebyly v drtivé většině případů českými prioritami. ČR se ovšem snaží tento nepříznivý trend zvrátit. Zaprvé, české úřednictvo zprostředkovává networking a neformální setkání mezi Čechy v Bruselu. Zadruhé, byly vytvořeny formální mechanismy k trénování a mentorování potenciálních kandidátů na HoD pozice. České ministerstvo zahraničí rovněž...
|
|
|
Proměny česko-mexických vztahů po roce 1918
Černohlávková, Lucie ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Binková, Simona (oponent)
Diplomová práce se zabývá vývojem diplomatických vztahů mezi Českou republikou, dřívějším Československem, a Mexikem z pohledu pracovníků českého/československého diplomatického zastoupení v Mexiku od doby jeho založení do současnosti. Autorka práce tak činí zejména prostřednictvím analýzy zpráv zastupitelského úřadu uložených v Archivu Ministerstva zahraničních věcí a dalších dokumentů, které se vztahovou problematikou zabývají v období, pro něž nejsou materiály v Archivu MZV dosud zpřístupněny veřejnosti. Hlavním úkolem práce je problematiku diplomatických vztahů mezi Mexikem a Českou republikou/Československem popsat a v základních rysech upozornit na její proměny a události, jež ji utvářely.
|
|
| |
|
| |
|
|
Americká jazzová diplomacie a československá socialistická společnost
Vlášek, Jakub ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Perutka, Lukáš (oponent)
Tato práce je zaměřena na působnost americké jazzové diplomacie v zemích východního bloku v období studené války. Podrobně rozebírá historický vývoj jazzové diplomacie Spojených států amerických a vyzdvihuje její nejdůležitější protagonisty, tzv. jazzové ambasadory, kteří jednak prostřednictvím jazzové hudby bojovali proti východnímu komunismu, a jednak se podíleli na kladném vyobrazování kultury USA ve světě. Primárním cílem práce je analýza tolerance vládnoucího režimu vůči americké jazzové hudbě, coby nástroji kulturní diplomacie, v bývalém Československu v padesátých a šedesátých letech. Zároveň se snaží o nalezení důvodů a předpokladů, které, i přes negativní postoj komunistické garnitury k západnímu jazzu, vedly ke konání koncertů jazzových velvyslanců, a tudíž i umožnění působnosti kulturní diplomacie USA v ČSSR. Autor v závěru práce zjišťuje, že komunistické autority mohly koncerty afroamerických jazzmanů využít ve vlastní propagandě, zdůrazňující americkou rasovou segregaci. I když jazz symbolizoval západní smýšlení, pro komunisty byl mnohem snesitelnější než nově vznikající hudební žánry ve světě, protože na rozdíl od nich, nepodněcoval k revoltě.
|
|
| |
host ::
RSS.