|
|
Čerpadlo pro dialyzační jednotku
Švagera, Roman ; Rudolf, Pavel (oponent) ; Fialová, Simona (vedoucí práce)
Dialýza je v dnešní době stále velmi důležitým léčebným procesem, který je nutno stále vylepšovat. Tato práce se zaměřuje na vývoj čerpadla pro dialyzační jednotky, konkrétně pak na snížení tlakových pulzací v peristaltickém rotačním čerpadle. S využitím experimentů je vysvětlena problematika peristaltických čerpadel. Pomocí výpočtového modelování jsou v této práci vytvořeny návrhy, které ke snížení pulzací vedou.
|
|
| |
|
|
Kineziofóbie u dialyzovaných pacientů - dotazníkové šetření
Holečková, Kristýna ; Mahrová, Andrea (vedoucí práce) ; Heller, Jan (oponent)
Název práce: Kineziofobie u dialyzovaných pacientů - dotazníkové šetření. Cíle práce: Charakterizovat pojem kineziofobie a pomocí dotazníku Tampa Scale for Kinesiophobia - TSK-CZ - vyhodnotit závislost míry strachu z pohybu na sociodemografických a klinických proměnných u skupin dialyzovaných a zdravých respondentů. Metody: Pro zjištění míry kineziofobie na vybraných proměnných jsme použili dotazník TSK-CZ v dialyzačních střediscích Fresenius Medical Care napříč městy České republiky. Kontrolní skupina jedinců bez ledvinného onemocnění - zdraví respondenti - byla oslovena prostřednictvím webu Survio.cz. Do výzkumu byl zařazen soubor dialyzovaných respondentů (n = 135) a zdravých respondentů (n = 135). Data byla zpracována s použitím statistických metod - popisné statistiky a analýzy dat (t-test, chí- kvadrát test, ANOVA, Spearmanův korelační koeficient). Poté byla data zanesená do tabulek a grafů a následně vyhodnocena. Výsledky: Na základě dotazníku TSK-CZ byl zjištěn signifikantní rozdíl v průměrné míře strachu z pohybu mezi dialyzovanými a zdravými respondenty (p˂0,0001), kdy dialyzovaní pacienti (44,24±9,07) vykazovali větší strach z pohybu než zdraví (34,43±6,65). Významnou proměnnou bylo vzdělání. Bylo prokázáno, že lidé s nižším vzděláním měli větší strach z pohybu než lidé s vyšším...
|
|
|
Infekční komplikace při chronickém selhání ledvin
Kielberger, Lukáš ; Eiselt, Jaromír (vedoucí práce) ; Dusilová Sulková, Sylvie (oponent) ; Matoušovic, Karel (oponent)
INFEKČNÍ KOMPLIKACE PŘI CHRONICKÉM SELHÁNÍ LEDVIN Infekce představují významný problém v populaci s chronickým onemocněním ledvin, jsou asociovány s vysokou morbiditou i mortalitou. Dizertační práce vznikla na nefrologickém pracovišti I. Interní kliniky LF a FN Plzeň, které se dlouhodobě věnuje studiu souvislostí mezi renální dysfunkcí, infekcí, inflamací a imunitou. Obecná část podává přehled nejčastějších infekčních problémů v kohortě nemocných s postižením ledvin. Praktická část má dva oddíly. První studie obsahuje rozbor problematiky cytomegalovirové (CMV) infekce po transplantaci ledviny, a to z hlediska jejích farmakoekonomických dopadů. Druhá práce se věnuje imunitní odpovědi dialyzovaných osob na chřipkovou vakcínu. Cílem první práce bylo posouzení ekonomických aspektů 4 různých přístupů k CMV infekci u pacientů v prvním roce po transplantaci ledviny. Provedli jsme post-hoc analýzu 2 randomizovaných studií z našeho pracoviště s výpočtem přímých nákladů vynaložených v souvislosti s CMV infekcí při profylaxi valacyklovirem, ganciklovirem, preemptivní léčbě a zcela bez profylaxe (wait and treat). V analýze senzitivity jsou pak modelovány situace při změně cen farmakoterapie či diagnostiky CMV. Dle výsledné analýzy je profylaxe valacyklovirem v současných podmínkách ekonomicky nejvýhodnější léčbou ve...
|
|
|
Vliv methylace huminových kyselin na interakci s povrchově aktivními látkami
Bělušová, Anna ; Weidlich, Tomáš (oponent) ; Smilek, Jiří (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá studiem interakcí mezi huminovými kyselinami, coby hlavní komponentou půdní organické hmoty a modelovým organickým polutantem v podobě kationického tenzidu – Septonexu (u něhož byla očekávána pozitivní interakce s huminovými kyselinami vzhledem k jeho náboji) prostřednictvím nekonvenčního spojení dialyzačních a difúzních technik realizovaných v difúzních celách společně s izotermickou titrační kalorimetrií schopnou objasnit charakter probíhajících reakcí z termodynamického hlediska. Experimenty byly prováděny se standardem huminových kyselin izolovaných z Leonarditu (1S104H), pořízeném od Mezinárodní společnosti pro huminové látky, s huminovými kyselinami izolovanými z lignitu a z černozemě modální. Cílem předložené diplomové práce je posouzení vlivu karboxylových funkčních skupin ve struktuře huminových kyselin při interakcích s kationickým Septonexem. Z tohoto důvodu byly zmíněné vzorky huminových kyselin modifikovány selektivní methylací jejich karboxylových funkčních skupin, které se již dále nemohou podílet na interakcích s iontovými látkami. Výsledky z difúzních cel i z izotermické titrační kalorimetrie potvrdily předpoklad, že Septonex interagoval se všemi typy nemodifikovaných huminových kyselin více než s jejich methylovanými formami. Navzdory dostupné literatuře bylo překvapivé, že rozdíly v interakci huminových kyselin se Septonexem nebyly diametrálně odlišné při porovnání nemodifikovaných huminových kyselin s jejich methylovanými formami. Míra těchto interakcí byla posuzována skrze zdánlivou rovnovážnou konstantu Kapp stanovenou při difúzních (dialyzačních) experimentech a z průběhu entalpických křivek z izotermické titrační kalorimetrie. Po provedených experimentech a jejich vyhodnocení lze dojít k závěru, že huminové kyseliny a Septonex při svých interakcích, vzhledem ke svým strukturám, pravděpodobně uplatňují nejen elektrostatické interakce, především přes dostupné karboxylové funkční skupiny huminových kyselin a kladně nabité hydrofilní části molekul Septonexu, ale nezanedbatelnou roli při nich zastávají i hydrofobní efekt, vodíkové vazby a Van der Waalsovy síly.
|
|
|
Mobilní aplikace pro kontrolu diety pacientů na dialýze
Pavlacký, Ondřej ; Kolář, Dušan (oponent) ; Goldmann, Tomáš (vedoucí práce)
Cílem této práce je vytvořit intuitivní mobilní aplikaci pro operační systém Android, která bude pomáhat pacientům na dialýze zobrazovat přehled přibližných hodnot sledovaných látek v těle a nahradit klasické zapisování výsledných hodnot na papír. Díky této mobilní aplikaci budou mít pacienti lepší přehled o zkonzumovaných potravinách a pomůže jim to s dodržováním dietních opatření. Při zadávání budou vybírat z databáze potravin a aplikace jim spočítá hodnoty ze zadaného množství. Tuto databázi mohou pacienti rozšiřovat vlastními potravinami. Aplikace také bude evidovat mezidialyalizační období (interval, který je mezi jednotlivými dialýzami) a z jejich délky, váhy pacienta a množství diurézy počítat maximální hodnoty sledovaných prvků (voda, draslík a fosfor). Pacienti uvidí také hodnoty za již uplynulé období, které budou zobrazeny ve statistikách. Data budou perzistentně uložena v lokální databázi i na serveru. Aplikace je vyvíjena na platformě Xamarin.
|
|
|
Kineziofóbie u dialyzovaných pacientů - dotazníkové šetření
Holečková, Kristýna ; Mahrová, Andrea (vedoucí práce) ; Heller, Jan (oponent)
Název práce: Kineziofobie u dialyzovaných pacientů - dotazníkové šetření. Cíle práce: Charakterizovat pojem kineziofobie a pomocí dotazníku Tampa Scale for Kinesiophobia - TSK-CZ - vyhodnotit závislost míry strachu z pohybu na sociodemografických a klinických proměnných u skupin dialyzovaných a zdravých respondentů. Metody: Pro zjištění míry kineziofobie na vybraných proměnných jsme použili dotazník TSK-CZ v dialyzačních střediscích Fresenius Medical Care napříč městy České republiky. Kontrolní skupina jedinců bez ledvinného onemocnění - zdraví respondenti - byla oslovena prostřednictvím webu Survio.cz. Do výzkumu byl zařazen soubor dialyzovaných respondentů (n = 135) a zdravých respondentů (n = 135). Data byla zpracována s použitím statistických metod - popisné statistiky a analýzy dat (t-test, chí- kvadrát test, ANOVA, Spearmanův korelační koeficient). Poté byla data zanesená do tabulek a grafů a následně vyhodnocena. Výsledky: Na základě dotazníku TSK-CZ byl zjištěn signifikantní rozdíl v průměrné míře strachu z pohybu mezi dialyzovanými a zdravými respondenty (p˂0,0001), kdy dialyzovaní pacienti (44,24±9,07) vykazovali větší strach z pohybu než zdraví (34,43±6,65). Významnou proměnnou bylo vzdělání. Bylo prokázáno, že lidé s nižším vzděláním měli větší strach z pohybu než lidé s vyšším...
|
|
|
Nutriční stav dialyzovaných pacientů během hospitalizace
Jiráčková, Marie ; Vachek, Jan (vedoucí práce) ; Oulehle, Kateřina (oponent)
Ledviny jsou párový orgán, který má v organismu mnoho funkcí. Jsou odpovědné za regulaci vnitřního prostředí, vylučování zplodin metabolismu (dusíkatých metabolitů i cizorodých látek) a sekreci některých hormonů. V teoretické části práce se věnuji stručnému popisu anatomie a fyziologie ledvin a popisu některých renálních onemocnění, s důrazem na akutní a chronické poškození ledvin. Dále pojednávám o možnostech náhrady funkce ledvin a o úpravě stravovacích zvyklostí, pokud se u pacienta některé z onemocnění ledvin rozvine. Praktická část diplomové práce se věnuje problematice nutričního stavu hospitalizovaných pacientů, kteří jsou indikováni k dialyzační terapii. Výzkum probíhal ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady, převážně na 1. interní klinice. Výzkumný soubor byl tvořen 17 pacienty, kteří vyplnili dotazník a vedli prospektivní záznam snědených porcí stravy. Na základě propočtu jídelního lístku bylo zjištěno, že většina z pacientů nepřijímá dostatečné množství energie ani základních složek výživy. Příjem minerálních látek, s výjimkou vápníku, průměrně dosahoval doporučených hodnot. Krevní hladina albuminu a minerálních látek v séru odpovídá v průměru referenčním hodnotám, sérové hladiny urey a kreatininu jsou výrazně nadlimitní. Klíčová slova Dialýza, onemocnění ledvin, výživa, dieta při dialýze
|
|
|
Výživa dialyzovaných pacientů
BOHÁČOVÁ, Kristýna
Bakalářská práce "Výživa dialyzovaných pacientů" se zabývá výživou u pacientů, kteří dochází pravidelně na dialyzační léčení. Cílem práce je zmapovat informovanost o dietním režimu a jeho dodržování dialyzovanými pacienty. V teoretické části se věnuji anatomii a fyziologii ledvin, poté se zmiňuji o selhání ledvin a eliminačních metodách. Největší část věnuji výživě, kde popisuji základní živiny, vitaminy a minerály, jejichž množství je pro výživu dialyzovaných pacientů specifické. V závěru se zaměřuji na vhodné a nevhodné potraviny pro dialyzované pacienty. Praktickou část jsem zpracovávala pomocí kvantitativní metody prostřednictvím strukturovaného dotazníku, který obsahoval 34 otázek. Kvantitativního šetření se účastnilo 30 respondentů docházejících pravidelně na dialyzační léčbu. Výsledky výzkumu ukázaly, že 17 respondentů z 30 dodržuje dietní opatření pro dialyzované pacienty. V této době, kdy je tolik možností správné edukace, 57% není uspokojující výsledek. Důvodem je možná to, že ani jeden z respondentů nebyl informován o dietním režimu od nutričního terapeuta. Jako návrh řešení bych doporučovala, aby u pravidelných kontrol a tzv. velkých odběrů, kdy se jednou za měsíc odebírá krev na množství minerálů a dalších látek, byl přítomen nutriční terapeut. Nutriční terapeut by tak viděl, čeho má pacient nadbytek, nebo naopak nedostatek a doporučil by ihned vhodnou úpravu jídelníčku.
|
|
|
Důvody, které vedou pacienty k nezahájení a nebo ukončení dialyzační léčby
Beranová, Petra ; Maffei Svobodová, Ludmila (vedoucí práce) ; Dynáková, Šárka (oponent)
(v ČJ) Úvod: Z literatury je známo, že vlivem přibývajícího počtu stárnoucí populace přibývá i počet starších nemocných s chronickým selháním ledvin, kteří jsou zařazování do chronického dialyzačního programu. Evropskou dialyzační a transplantační společností ERA - EDTA (European Renal Association - European Dialysis and Transplant Association) byla vydána v roce 2016 doporučení pro léčbu starších nemocných s pokročilým onemocněním ledvin. Pro snadnější orientaci v problematice nezahájení nebo ukončení dialyzační léčby byla v roce 2010 vydána doporučení americkou asociací nefrologů (Renal Physicians Association - RPA). Problematikou chronického onemocnění ledvin se zabývá i sesterská organizace EDTNA/ERCA (The European Dialysis and Transplant Nurses Association/European Renal Care Association). Cíl: Cílem tohoto výzkumu bylo zjistit, jaké důvody vedou nemocné s chronickým selháním ledvin k rozhodnutí nezahájit nebo ukončit dialyzační léčbu. Metodologie: Diplomová práce byla prováděna pomocí kvalitativního výzkumu. Sběr dat probíhal pomocí návodu řízeného rozhovoru. Výzkumný vzorek tvořilo pět informantů, z toho čtyři informanti byli z predialyzační péče a rozhodli se nezahájit dialyzační léčbu, ale pokračovali v léčbě nedialyzační. Jeden informant, který byl chronického dialyzačního programu...
|
host ::
RSS.