|
|
Dějiny cisterciáckého kláštera ve Žďáru nad Sázavou od poloviny 14. století do roku 1520
Severová, Klára ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce tematicky navazuje na moji bakalářskou práci "Počátky cisterciáckého kláštera ve Žďáru nad Sázavou" napsanou a obhájenou na zdejší fakultě v akademickém roce 2010/2011. Její náplní je dějinný vývoj žďárského cisterciáckého kláštera od poloviny 14. století do roku 1520. Dějiny žďárského kláštera i v tomto období v sobě pochopitelně odrážejí soudobou historicko-politickou situaci v českých zemích: nástupem dynastie Lucemburků na český trůn - především celkovým vzestupem a rozkvětem za vlády Karla IV. i úpadkem spojeným s vládou Václava IV., jenž vyústil v husitskou revoluci a z ní plynoucí nábožensko-politickou krizi a nestabilitu v Čechách, které výrazně poznamenaly také osud žďárského kláštera. Vnitřní poměry ve žďárském klášteře v daném období ovlivnilo především neustálé střídání ve výkonu zakladatelských práv. Po vymření pánů z Obřan v roce 1312 roli zakladatelů přebírají zpočátku Lichtenburkové a s nimi spřízněný rod Ronovců a pánů z Bítova. Kolem poloviny 14. století znatelně sílí obzvlášť vliv panovníka i moravského markrabství, pod něž klášter oficiálně spadal v letech 1363-1423. I přes toto podřízení zeměpánu nikdy formálně nedošlo k přerušení vazeb mezi klášterem a šlechtickým rodem Lichtenburků, Ronovců i pánů z Meziříčí, Tasova a Lomnice. Po přechodném rozpuštění...
|
|
| |
|
|
Románský kostel sv. Mikuláše v Potvorově
Polesná Týlová, Hana ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Tématem bakalářské práce je románský kostel sv. Mikuláše v Potvorově, který leží v západních Čechách. První část práce je věnována dějinám Potvorova s důrazem na potvorovskou farnost a především na historii samotného kostela sv. Mikuláše. V této souvislosti jsou nastíněny i snahy o slohovou rekonstrukci ("zromanizaci") kostela v první polovině 20. století. Dále je přiblížena současná situace stavby a působení Občanského sdružení pro románský kostel v Potvorově, které usiluje o jeho zachování pro příští generace. Druhá část je zaměřena na samotnou stavbu - popis exteriéru a interiéru kostela sv. Mikuláše včetně současného stavu mobiliáře. Poslední část je věnována umělecko-historickému zhodnocení objektu. Zde jsou přiblíženy úvahy jednotlivých badatelů, kteří zkoumali slohovou genezi kostela sv. Mikuláše a zamýšleli se nad inspiračními zdroji a vlivy, které působily na jeho umělecké ztvárnění.
|
|
|
Jan Spinetti (de Angelo) a jeho dílo
Šmídová, Veronika ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Bibliografická citace Jan Spinetti (de Angelo) a jeho dílo [rukopis]: bakalářská práce / Veronika Šmídová; vedoucí práce PhDr. Petra Oulíková, PhD. - Praha 2013-71 str. Anotace: V bakalářské práci Jan Spinetti (de Angelo) a jeho dílo bych chtěla shrnout dosavadní poznatky o životě a díle nepříliš známého stavitele a architekta Jana Spinetti zvaného někdy de Angelo. Aktivně působil jen velmi krátce, jeho prvním známým dílem je kostel sv. Anny v Nových Dvorech postavený v letech 1695-6. Poté se Spinetti usazuje v blízké Kutné Hoře, kde pracuje na několika menších přestavbách jako například barokizace kostelů Všech svatých a sv. Bartoloměje. Po roce 1700 se s ním setkáváme jako s provádějícím stavitelem při budování děkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie v Polné a ve stejné době staví i pro cisterciácký klášter ve Žďáru nad Sázavou kostelík sv. Markéty. Umírá již v roce 1703. Také bych se ráda pokusila odpovědět na otázku, zda byl Spinetti pouze stavitelem, či zda jednotlivé realizace navrhoval i jako architekt. Klíčová slova: Jan Spinetti, arciděkanství Kutná Hora, kostel sv. Anny Nové Dvory, kostel Nanebevzetí Panny Marie Polná, cisterciácký klášter Žďár nad Sázavou, kostel sv. Markéty
|
|
| |
|
| |
|
|
Skupina pozdně románských kostelů v severozápadních Čechách
Kostrounová, Tereza ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá skupinou pozdně románských kostelů, které se nacházejí převážně na území severozápadních Čech. Práce je rozdělena do dvou částí. V první části shrnuji nejdůležitější literaturu k tématu, dále rozebírám vzhled jednotlivých kostelů z hlediska materiálu, půdorysné dispozice, členění stěn plastickými články, portálů, oken, tribun, kleneb a architektonických článků. Dále se zabývám uměleckými vlivy, které působily na utváření kostelů. V druhé části této diplomové práce je zařazen katalog jednotlivých kostelů. Ke každému kostelu připojuji podrobný popis a rekonstrukci jeho původního vzhledu. Snažím se také zachytit souvislosti vzniku kostela. K práci je přiložena obrazová příloha.
|
|
|
Kristus na hoře Olivetské v díle Mistra Vyšebrodského oltáře a Mistra Třeboňského oltáře
FÍLOVÁ, Lenka
Práce slouží jako úvod do tématu středověkého obrazu. Zabývá se tématem středověkého obrazu z širšího pohledu než jen z pohledu výtvarného. Práce ukazuje hloubku problematiky zasahující do sféry umění, historie, teologie a kultury. Konkrétně popisuje dva obrazy stejného ikonografického námětu Kristus na hoře Olivetské, jeden pochází z dílny Mistra Vyšebrodského oltáře, druhý z dílny Mistra Třeboňského oltáře. Snaží se postihnout vliv spirituality cisterciáků na obraz od Mistra Vyšebrodského oltáře a vliv spirituality augustiniánů kanovníků na obraz Mistra Třeboňského oltáře. Kapitoly jsou doprovázeny pedagogickými náměty vztahujícími se k dané problematice. Pedagogovi poskytují nabídku konkrétních aktivit, ze které může bezprostředně čerpat, nebo ji využít jako inspirační zdroj pro vlastní přípravu.
|
|
| |
|
|
Přehled výsledků dosavadního archeologického průzkumu areálu cisterciáckého kláštera v Sedlci u Kutné Hory
Velímský, Filip
Příspěvek přináší stručné shrnutí výsledků série záchranných archeologických výzkumů, které v letech 2004–2008 proběhly u konventního kostela Nanebevzetí Panny Marie v areálu cisterciáckého kláštera v Sedlci u Kutné Hory. Autor se v textu blíže věnuje zejména dvěma novým, pro dějiny stavby klíčovým zjištěním, konkrétně nálezu depotu mincí pražských grošů Václava II. a Jana Lucemburského, který datuje ukončení stavby věnce kaplí, uzavírajícího na východě stavbu konventního kostela, nejpozději v průběhu 2. desetiletí 14. století a odkrytí části doposud neevidované stavby, s největší pravděpodobností staršího románského konventního kostela.
|
host ::
RSS.