|
|
Cirkadiánní rytmus parathormonu a kostní remodelace: implikace pro léčbu osteoporózy teriparatidem (parathormon [1-34])
Rašková, Mária ; Zikán, Vít (vedoucí práce) ; Žofková, Ivana (oponent) ; Perlík, František (oponent)
Cirkadiánní rytmus parathormonu (PTH) je dobře dokumentován, ale jeho fyziologická úloha není zcela objasněna. U zdravých osob sledují biochemické markery kostní remodelace podobný cirkadiánní rytmus jako PTH s nočním vzestupem kostní resorpce a novotvorby. Ztráta diurnální variability PTH byla pozorována nejen u pacientů s primární hyperparatyreózou, ale také u pacientek s postmenopauzální osteoporózou. Kontinuálně zvýšené koncentrace PTH vedou k nadměrné stimulaci kostní resorpce, naproti tomu intermitentní podávání PTH má u pacientů s osteoporózou silný osteoanabolický účinek. Zatím nebylo zkoumáno, zdali senzitivita skeletu vůči působení exogenního PTH závisí také na denní době jeho aplikace. Cílem naší práce bylo ověřit hypotézu, že aplikace teriparatidu (TPTD, lidského rekombinantního PTH [1-34]) v různou denní dobu ovlivňuje fyziologický cirkadiánní rytmus kostní remodelace a také denzitu kostního minerálu (BMD) při dlouhodobé léčbě TPTD. Do první studie bylo zařazeno 14 žen s postmenopauzální osteoporózou léčených TPTD v dávce 20 μg denně, aplikovaným subkutánně buď ráno před snídaní (~ v 8:00 hod) anebo po večeři (~ ve 20:00 hod). Byly hodnoceny sérové koncentrace C-terminálního telopeptidu kolagenu typu I (βCTX), N-terminálního propeptidu prokolagenu typu I (P1NP), ionizovaného kalcia...
|
|
| |
|
|
Cirkadiánní regulace spánku a spánková deprivace
Zeithamlová, Barbora ; Weissová, Kamila (vedoucí práce) ; Honzlová, Petra (oponent)
Cirkadiánní systém má za úkol generovat cirkadiánní rytmy a sloužit jako vnitřní hodiny člověka. Toho dosahuje prostřednictvím molekulárního mechanismu autonomních transkripčně-translačních zpětnovazebných smyček, kterých se účastní i tzv. hodinové geny. Cirkadiánní rytmy regulují načasování fyziologických a behaviorálních procesů, kam patří také spánek. Spánek je důležitý pro správné fungování lidského organismu. Vlivem desynchronizace cirkadiánního rytmu vznikají disturbance spánku, které ohrožují psychický i fyzický stav člověka. Jedním z příkladů je spánková deprivace neboli nedostatek potřebného množství spánku. Krom jejích negativních vlivů na člověka byl zaznamenán i pozitivní vliv při léčbě příznaků unipolární deprese. Studie předpokládají, že deprivace způsobuje reset cirkadiánního systému a napravuje tak abnormální fungování vnitřních hodin. Účinky mají pouze krátkého trvání, ukazuje se však, že by se mohly dát stabilizovat díky kombinování léčby spánkovou deprivací s dalšími terapeutickými metodami. Pro to je však klíčové přesně porozumět mechanismu, který při terapii spánkovou deprivací zapříčiňuje daný pozitivní efekt.
|
|
|
Osvětlení s proměnným spektrálním složením a jeho vliv na fyziologické funkce člověka
Hanák, Petr ; Bendová,, Zdeňka (oponent) ; Baxant, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem světla na člověka a konkrétně vlivem na fyzický výkon. Cílem práce bylo navrhnout vhodnou testovací metodu pro ověření vlivu světla na fyzickou aktivitu člověka. Dále prověření navržené metody v laboratorních podmínkách a vyhodnocení získaných dat a posouzení vlivu světla na fyzickou výkonnost člověka. Za tímto účelem byla navržena měřící metoda, dle které bylo změřeno několik osob za dvou odlišných světelných podmínek. Měření naznačuje, že osvětlení s vyšší intenzitou a spektrálním složením zahrnující krátké vlnové délky vede ke zvýšení fyziologické aktivity organismu a tím k potenciálnímu snížení fyzické výkonosti.
|
|
|
Spánkové koreláty časného rizika bipolární afektivní poruchy u dětí a adolescentů.
Šebela, Antonín ; Goetz, Michal (vedoucí práce) ; Příhodová, Iva (oponent) ; Vevera, Jan (oponent)
Úvod: Nálezy narušeného spánku a cirkadiánních rytmů byly opakovaně replikovány u dospělých i u dětí s bipolární poruchou (BP) a jsou proto považovány za jádrové příznaky BP. I přesto, že jsou narušená cirkadiánní rytmicita a spánek uváděny v různých heuristických modelech vývoje BP, nebyly zatím jako biomarkery v populaci v riziku dostatečně validovány. Proto jsme provedli: a) Explorativní studii spánku a cirkadiánního rytmu klid-aktivita u potomků BP rodičů; b) Navazující studii spánku a cirkadiánního rytmu u dětí a adolescentů BP rodičů, u kterých nebyla přítomná psychopatologie, s výjimkou deprese a úzkostných poruch. Metody: a) 14 dnů aktigrafického měření a subjektivní škály (dotazník dle Chervina, Dotazník ranních a večerních typů - verze pro děti, MEQ a spánková škála dotazníku General Behavior Inventory, GBISS) k testování chronotypu a kvality spánku, psychiatrické vyšetření k určení psychopatologie. b) Studie se stanovenými hypotézami dle výsledků studie a), užívající ≥ 14 dní aktigrafického měření s pokročilejšími technikami k určení chronotypu, sociálního jet lagu a spánkové makrostruktury, psychiatrické vyšetření a subjektivní psychometrické škály k určení plného psychopatologického profilu. Výsledky: a) Bylo zařazeno 42 potomků v riziku a 42 kontrol srovnatelných věkem a pohlavím. U...
|
|
| |
|
|
Osvětlování s ohledem na biologické funkce
Němec, Jiří ; Štěpánek, Jaroslav (oponent) ; Baxant, Petr (vedoucí práce)
Práce shrnuje základní světelně technické parametry, principy vizuální a nevizuální fotorecepce a dopady osvětlení na organismus. Několik kapitol je zaměřeno na mechanismus, jímž světlo ovlivňuje hladinu hormonů a cirkadiánní rytmus organismu. V návaznosti na osvětlovací soustavy je zvážen také dopad elektromagnetického záření, spojeného s jejich ovládáním, na organismus. Stručně popsány jsou nabízené systémy zakládající na chytrých LED zdrojích nebo na chytrých vypínacích prvcích. Výsledkem práce je zvolení řešení nejvíce odpovídajícího původním požadavkům zadavatele.
|
|
| |
|
| |
|
|
Cirkadiánní preference se zaměřením na děti žákovského věku
Kasalová, Michaela ; Janečková, Denisa (vedoucí práce) ; Drda Morávková, Alena (oponent)
Bakalářská práce: Cirkadiánní preference se zaměřením na děti žákovského věku Řešitel: Michaela Kasalová Vedoucí práce: PhDr. Denisa Janečková, Ph.D. Abstrakt: Chronobiologie (název je odvozen z řeckého slova chronos = čas) je vědní obor zabývající se biologickými rytmy, které podléhají určitým cyklům s různou délkou periody. Za nejdůležitější rytmy pro člověka lze považovat tzv. cirkadiánní, jejichž perioda je přibližně 24 hodin. Tyto rytmy ovlivňují individuální načasování fyziologických, biochemických a psychologických proměnných, které odborně nazýváme chronotypy. Bakalářská práce si klade za cíl zmapovat chronotypy z historického pohledu, nastíní jednotlivé typy a jejich specifika, biologickou podstatu a souvislost s cirkadiánními rytmy a spánkovým režimem. Rozdíly mezi chronotypy nejsou pouze u jednotlivých osob, ale liší se i s věkem, proto se zaměříme na děti školního věku. Žáci jsou dnešním školním systémem tlačeni k určitému rytmu, který nemusí ladit s jejich přirozeným vnitřním biorytmem, a to může ovlivňovat jejich prospěch i další studijní možnosti.
|
host ::
RSS.