|
|
Sociální těla v queer podniku
Sagačová, Markéta ; Heřmanský, Martin (vedoucí práce) ; Wolfová, Alžběta (oponent)
Diplomová práce usiluje o antropologickou interpretaci těl v prostředí queer podniku. Snaží se zachytit, interpretovat a pochopit procesy, které nějak formují lidská těla v tomto podniku, pracovně nazvaném Osvěžovna. Osvěžovnu lze přitom vnímat jako určité sociální pole, v němž se manifestuje queer habitus a jak se posléze ukáže, i jakýsi "přátelský" habitus, jehož projevem je mimo jiné snaha vyhýbat se konfliktům. S ohledem na výzkumný terén a výzkumné otázky je hlavní výzkumná metoda kvalitativní - zúčastněné pozorování. Výchozím teoretickým nástrojem je rozdělení kulturní dimenze lidského těla na tři strukturální úrovně dle Soukupa a Balcerové. Touto strukturou je pak ovlivněné i samotné rozdělení práce, která se postupně zabývá technikami používání lidského těla a způsoby, jakými je lidské tělo v Osvěžovně upravováno; dále způsoby, jakými je tam lidské tělo disciplinováno; a v neposlední řadě tím, jaké kulturní významy lze na lidském těle v Osvěžovně nalézt. Toto dělení je doplněno o úroveň konzumace. V Závěru jsou tyto poznatky shrnuty včetně potvrzení, že se zmíněné strukturální úrovně lidského těla velmi často prolínají. To pak ukazuje na celistvost systému kultury těla v Osvěžovně. Klíčová slova tělo; queer; antropologie; disciplína; habitus
|
|
|
Sociální struktura budečského hradiště ve výpovědi antropologie
Vondrová, Hana ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Likovský, Jakub (oponent)
Diplomová práce má za úkol vyhodnotit sociální strukturu budečského hradiště v období 2. poloviny 9. století až 10. století z hlediska biologické antropologie. První část práce se zabývá novým zpracováním kosterních pozůstatků z hromadného hrobu v poloze "Na Týnici" z pohledu traumatologie. Druhá část práce je věnována dosud odborně nevyhodnocenému kostrovému materiálu z pohřebiště okolo rotundy sv. Petra, které představuje nejstarší příklad kostelní nekropole na území Čech. Diplomová práce prezentuje antropologické zpracování tohoto kosterního materiálu a jeho statistické porovnání s pohřebišti na hradišti a v okolí Budče (Zákolany, Na Týnici, Brandýsek) a dalšími raně středověkými pohřebišti v Čechách a na Moravě.
|
|
|
Kultura a gender
Šeredová Purschová, Adéla ; Soukup, Václav (vedoucí práce) ; Opletalová, Lenka (oponent) ; Ferrarová, Eva (oponent)
Disertační práce "Kultura a gender" představuje teoretický úvod do studia genderu, tedy kulturně utvářené a sdílené pohlavní identity, ve společenských vědách, zejména v kulturní a sociální antropologii. Pojem gender se podle své základní definice vztahuje na sociální a kulturní rozdíly mezi pohlavími v protikladu k rozdílům biologickým. Práce mapuje vývoj výzkumu genderu od jeho počátků sahajících k osvícenství, rozvoji vědy a vzniku hnutí za rovnoprávnost žen v devatenáctém století až po současnost. Hlavní těžiště práce spočívá v genderově zaměřené kulturní a sociální antropologii. Vzhledem k interdisciplinární povaze genderových studií práce zasahuje také do oblasti psychologie a biologie a ukazuje souvislosti mezi poznatky těchto disciplín. Práce se zakládá zejména na studiu a analýze zahraničních prací, primárně od anglosaských a francouzských autorů a autorek.
|
|
|
Popularizace vědeckého poznání na příkladu Hrdličkova muzea člověka v letech 1929-1939.
Toman, Petr ; Stella, Marco (vedoucí práce) ; Šimůnek, Michal (oponent)
Práce byla součástí širšího úsilí o revitalizaci Hrdličkova muzea člověka, které se jej zároveň snažilo uchopit coby předmět společenskovědního, zejm. historického, bádání. Vycházeje z obecného problematizování konstrukce popularizačních poselství muzejními institucemi, pokusila se práce zaměřit na způsob, jakým aktéři stojící v pozadí zřízení Hrdličkova muzea člověka vytvářeli tuto expozici. Konstrukce expozice Hrdličkova muzea člověka pak byla nahlédnuta skrze několik rovin, které mohly zásadním způsobem její podobu ovlivnit: 1. vědeckým ukotvením realizátorů a jejich osobními postoji, 2. vztahem k veřejnosti, 3. vztahem ke státu a národu, potaz byl vzat i průběh realizace a okolnosti jej provázející. Cílem tak bylo zpracovat počátky Hrdličkova muzea jinak, než jen čistě z hlediska historického popisu vzniku, ale zohlednit i kulturní, společenský a politický kontext, v němž Muzeum vznikalo a působilo. Šlo tak o pokus analyzovat, nakolik tyto z většiny "nevědecké" fenomény zasahovaly do podoby expozice, která měla být vědeckým, objektivním a autoritativním sdělením pro veřejnost. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Krev, čest a hrůza. Reprezentace pevnostní války v obléhacích denících britských obránců Bergen-op-zoom z roku 1747
Wohlmuth, Petr ; Storchová, Lucie (vedoucí práce) ; Schreiberová, Zuzana (oponent)
Tato diplomová práce, nazvaná Krev, čest a hrůza - reprezentace pevnostní války v obléhacích denících britských obránců Bergen-op-zoom z roku 1747, se hlásí ke specifickému žánru historické antropologie války a vojenství. Její badatelské otázky směřují na analýzu dobové kultury války a jejích proměnných, jejich vzájemného vztahu a jeho rekonfigurace v průběhu boje o pevnost Bergen-op-zoom v kulminačním bodě Války o dědictví rakouské v roce 1747. Smyslem práce je nalézt alternativní způsob práce s prameny a opustit chápání vojenského střetu podle klasických konzervativních šablon vojenské historie jako národních nebo konfesionálních stereotypů vojenství, esenciálních vlastností hlavních aktérů nebo teoretických standardů vojenské vědy. Práce dospívá k závěru, že dobově mimořádný a dramatický boj o pevnost Bergen-op-zoom se odvíjel primárně od zásadního nedorozumění mezi útočníky a obránci ve smyslu kultury války, především otázek vojenské cti a s ní spojených legitimních způsobů vedení boje. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
| |
|
|
Srovnání vize kultury O. Spenglera a A. L. Kroebera.
Hájek, Daniel ; Vrhel, František (vedoucí práce) ; Korecká, Zuzana (oponent)
Práce srovnává pojetí kultury u německého historika Oswalda Spenglera a amerického antropologa Alfreda Louise Kroebera. Autory spojuje zájem o srovnávací studium civilizací a podobné přístupy k němu, založené na předpokladu, že kultura je svébytnou rovinou skutečnosti, neredukovatelnou na své části, ale naopak své části řídící. Toto pojetí kultury se někdy označuje jako superorganické. Každý ze srovnávaných badatelů však k němu dospěl jinou cestou, a nese proto pro něj jiné implikace. V práci jsou analyzovány jejich koncepty a metody se snahou o odhalování jejich předpokladů. V závěru je provedeno jejich explicitní srovnání. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.