|
|
Dopady velké hospodářské krize na československý průmysl a zemědělství ve 30. letech 20. století
Suchá, Monika ; Fabianková, Klára (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analyzovat dopady hospodářské krize na československé hospodářství. Hlavní pozornost je věnována průmyslu a zemědělství. Práce také popisuje konkrétní protikrizová opatření, která byla v těchto dvou odvětvích československé ekonomiky zavedena a kriticky hodnotí jejich výsledky. Na rozdíl od většiny studií je krize zkoumána z pohledu československých ekonomů a ekonomických teoretiků a je popsána v kontextu československého politického spektra. Hlavní zkoumanou hypotézou je tvrzení, že československá vláda zvolila správná protikrizová opatření. Tuto hypotézu však v závěru vyvracím. Na základě srovnání indexů průmyslové a zemědělské produkce jsem došla k závěru, že měla krize horší důsledky v průmyslu.
|
|
|
Hospodářská politika Herberta Hoovera v roce 1932
Sobek, Daniel ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Tématem bakalářské práce je hospodářská politika Herberta Hoovera ve volebním roce 1932. Na Hooverovu hospodářskou politiku měla největší vliv Velká hospodářská krize. Hoover v prosinci 1931 představil sadu protikrizových opatření, která měla konečně nastartovat oživení ekonomiky Spojených států amerických. Tato bakalářská práce se zabývá zejména analýzou dopadů jednotlivých opatření na ekonomiku Spojených států amerických v období do prezidentských voleb, které se konaly v listopadu 1932. Z této analýzy vyplývá, že Hooverova hospodářská politika fatálně selhala. Žádné z přijatých opatření nedokázalo přimět ekonomiku k zotavení. Naopak, drtivá většina z nich situaci výrazně zhoršila. Dále se ukázalo, že časté označování Herberta Hoovera coby "do-nothing" prezidenta je zcela zcestné. Byla to totiž právě vláda Herberta Hoovera, která na sebe převzala více zodpovědnosti za vývoj a stav hospodářství než kterákoliv jiná vláda v minulosti.
|
|
| |
|
|
LIQUIDITY MANAGEMENT PROBLEMS OF FED DURING BANKING PANIC 1929 - 1933
Titze, Miroslav ; Brůna, Karel (vedoucí práce) ; Jakl, Jakub (oponent)
Diplomová práce zkoumá problematiku řízení likvidity FED v kontextu bankovní krize 1929 -- 1933. Řízení likvidity U. S. bankovního systému v podobě implicitního cílení rezerv nebylo vhodné v čase prudkého nárůstu poptávky po rezervách. FED na základě Real-bills a Rielfer-Burgess doktríny nedostatečně akomodoval poptávku po rezervách a přispěl k prohloubení bankovní paniky. Na základě vývoje úrokových sazeb na peněžním trhu i poptávky po operacích na volném trhu FED považoval měnové podmínky za uvolněné. První výraznější nákupy cenných papírů uskutečnil v roku 1932, no po krátké době program nákupů opustil. Měnová politika FED v období bankovní paniky se dostávala i do potenciálního konfliktu mezi udržitelností zlatého výměnného standardu a stabilitou U. S. bankovního systému.
|
|
|
Vliv velké hospodářské krize 30. let na ekonomiku USA
Supová, Aneta ; Bolotov, Ilya (vedoucí práce) ; Pavlík, Zdeněk (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vlivem velké hospodářské krize 30. let na ekonomiku Spojených států amerických. Tato práce zkoumá příčiny vzniku Velké deprese z hlediska hlavních ekonomických teorií, analyzuje první dny krize a její dopad na hlavní makroekonomické ukazatele USA. Ve své závěrečné části porovnává shodné a rozdílné rysy velké hospodářské krize se současnou světovou krizí. V práci je využita metoda analýzy a metoda komparace.
|
|
|
Význam zdrojů likvidity centrální banky v průběhu finanční krize. Vývoj pozice věřitele poslední instance
Laga, Václav ; Brůna, Karel (vedoucí práce) ; Šíma, Ondřej (oponent)
Cílem diplomové práce je dokumentace významu zdrojů likvidity centrálních bank v průběhu distorzí na finančních trzích a analýza vývoje funkce LLR. Zvolené téma jsme zkoumali na třech historických příkladech: bankovní panice v roce 1866, Velká hospodářské krizi a současné finanční krizi, přičemž jsme se soustředili na interakci zvýšené poptávky po likviditě a nabídky likvidity ze strany centrálních bank. Na pozadí širokého dějinného rozpětí jsme také analyzovali změny v pozici LLR. V diplomové práci jsme ukázali, že restriktivní měnová politika v průběhu finančních distorzí může tržní poruchy dále prohloubit a způsobit vážnou recesi. Z rozboru jednání BoE v roce 1866 a FED v průběhu současné finanční krize naopak vyplývá, že expanzivní přístup a značně endogenní nabídka likviditních prostředků centrálních bank dokáží nervozitu na finančních trzích mírnit a projevy recese tlumit. Analýza kroků FED také ukázala, že má-li být dnes politika LLR účinná, musí centrální banky rozšířit používané instrumentárium o další nástroje.
|
|
|
We can do it! Zapojení žen do ekonomiky USA v době velké hospodářské krize a druhé světové války
Habětínková, Barbora ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Johnson, Zdenka (oponent)
Diplomová práce se věnuje zaměstnanosti žen v USA a jejím změnám v průběhu dvou historických událostí, druhé světové války a Velké hospodářské krize. Vzhledem k neustále probíhajícím změnám v této oblasti je analýza historického vývoje cenným zdrojem pochopení těchto změn. Pro správné pochopení vlivu vybraných historických událostí je práce zahájena analýzou situace v předcházejícím časovém obdobím a tedy výchozí situace. V hlavní části je pak jedna kapitola věnována obdobé Velké hospodářské krize, kdy ženy čelily tlaku společnosti, aby opustily trh práce a přenechaly pracovní místa mužům, kteří byly v té době vnímání jako výhradní živitelé rodiny. Další kapitola popisuje vývoj v době druhé světové války, v průběhu které byla naopak ženská práce propagována a tlak probíhal opačným směrem. Poslední kapitola pak analyzuje vývoj v poválečných letech a dopad druhé světové války jak v krátkém, tak v delším časovém horizontu. Speciální pozornost je věnována především dvou skupinám žen a to vdaným a afroamerickým, těchto skupin se totiž vývoj dotkl ve všech zkoumaných obdobích specifickým způsobem. Důvodem k tomu jsou u skupiny vdaných žen hlavně sociální normy, u skupiny těch černých jejich znevýhodněná pozice na trhu práce. Cílem práce není jen popis tohoto vývoje, ale hlubší analýza vládních postupů, ekonomických faktorů a sociálních norem a jejich vzájemné provázanosti a kauzality. Z vývoje lze usoudit, že trendy v zaměstnanosti žen byly velmi silně ovlivněny ekonomickou situací v zemi a že sociální normy byly schopny krátkodobě se pružně těmto ekonomickým okolnostem přizpůsobovat. Z dlouhodobého hlediska však zůstaly sociální normy poměrně stálé.
|
|
|
Prohlubování politicko-ekonomické globalizace na příkladu ekonomických krizí
Žáková, Gabriela ; Lehmannová, Zuzana (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Tato práce se zabývá politicko-ekonomickou globalizací z pohledu mezinárodní politické ekonomie. První kapitola představuje teoretický rámec a zaměřuje se zejména na teoretické přístupy ke globalizaci, na roli národního státu v globálním prostředí a na globální governanci. Druhá kapitola již podrobně analyzuje stav politicko-ekonomické globalizace během Velké hospodářské krize a ekonomické krize začátku 21. století, kdy sleduje vývoj jednotlivých ekonomických a politických aspektů. V závěru druhé kapitoly jsou tyto krize komparovány a je zformulována odpověď na výzkumnou otázku, a to zda a v jaké míře došlo k vývoji procesu ekonomicko-politické globalizace od Velké hospodářské krize do současnosti.
|
|
|
Dopad velké hospodářské krize na vývoz Československa
Hájková, Laura ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá dopady velké hospodářské krize na československý vývoz. Její následky se promítaly v 30. letech nejen do teritoriální a komoditní struktury, ale i do obchodní politiky ČSR. V mé práci se krátce věnuji zahraničnímu obchodu dvacátých let, který se i přes překážky související s nově vzniklým státem rozvíjel v podstatě uspokojivě. Stěžejní částí práce je kapitola Československý vývoz ve 30. letech, kde analyzuji obchodní politiku a strukturu československého exportu. Ve třicátých letech byla podnětem pro obchodně politické změny a opatření československé vlády velká hospodářská krize, která zasáhla celý světový trh. Tato opatření měla mít stimulující účinky na tuzemský export, ale jejich dopad byl při nejmenším diskutabilní. Dále velká hospodářská krize vyvolala výrazné proměny nejen v komoditní struktuře, která se musela přizpůsobit změněné poptávce, ale i ve struktuře teritoriální, kdy narostl obecně zájem o mimoevropské trhy.
|
|
|
Důsledky světové hospodářské krize pro Československo ve 30. letech 20. století
PAŘIL, Aleš
Bakalářská práce se zabývá důsledky Velké hospodářské krize ve 30. letech 20. století pro Československo. Pro představu situace, která panovala před hospodářskou krizí, je uvedena charakteristika Československého státu ve 20. letech. Také je stručně nastíněn průběh této krize a poté jsou zde řešeny z ní vyplývající důsledky. Práce je zaměřena především na dopady krize v československém hospodářství, které jsou spojeny se sociálními důsledky pro obyvatele státu. Práce je rozšířena o narůstající národnostní problémy především v Sudetech ve 30. letech. Avšak tato část je popsána velmi stručně, protože by mohla být tématem ne jedné další bakalářské práce.
|
host ::
RSS.