|
|
Stálá provozovna v kontextu judikatury Evropského soudního dvora
Svoboda, Václav ; Novotný, Petr (vedoucí práce) ; Vybíral, Roman (oponent)
105 Stálá provozovna v kontextu judikatury ESD Abstrakt Práce se zabývá judikaturou ESD v oblasti přímého zdanění. Popisuje povahu stálé provozovny, jak je uvedena v dokumentech OECD, jelikož stálá provozovna je na okraji zájmu primárního i sekundárního práva EU. Práce dále rozpracovává pravomoc EU v oblasti přímého zdanění a zásady, na základě kterých EU dovozuje svou pravomoc, ačkoliv tato je dána do rukou jednotlivých členských států. V dalším rozboru se práce věnuje ESD jako instituci, popisuje základní zásady řízení před ESD a dopady činnosti této instituce jakožto negativního zákonodárce. V tomto ohledu není předmětem práce popsat konkrétní formálně-institucionální zakotvení tohoto orgánu. Práce se především věnuje tvorbě rámcové procedurální činnosti, vzniku pravomoci v rámci přímého zdanění a praktickým problémům spojeným s činností ESD a snaží se nastínit základní nedostatky činnosti ESD. Následně se stať věnuje struktuře rozhodnutí ESD s tím, že se na základě tohoto rozboru snaží najít základní hmotněprávní zásady ovládající řízení před ESD. Na tomto základě jsou formulovány hlavní myšlenkové postupy při hodnocení určitého problému v oblasti přímých daní. Konečně text pojednává o jednotlivých rozhodnutích ve věci stálých provozoven a v související judikatuře, která se k danému tématu vztahuje....
|
|
|
Evropský soud pro lidská práva - výkon rozhodnutí a jeho komparace s postupem Soudního dvora Evropské unie
Hilšerová, Iveta ; Hofmannová, Mahulena (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Evropský soud pro lidská práva - výkon rozhodnutí a jeho komparace s postupem Soudního dvora Evropské unie Abstrakt Tato práce má za cíl poskytnout přehled procesu výkonu rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva navazující na řízení vedené před tímto soudem, bez jehož ukončení nelze vykonávací řízení zahájit. Práce se zaměřuje jak na orgány Rady Evropy, které hrají v tomto procesu klíčovou roli, tak i na vnitrostátní subjekty a opatření, která jsou v souladu s rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva jimi přijímána. Dále se zaměřuje na mechanismy využívané jak při realizaci opatření, tak při dohledové činnosti ze strany orgánů Rady Evropy. V rámci ucelenějšího pohledu na tuto problematiku se autorka zaměřila na výkon rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve třech středoevropských zemích, aby komparovala jak ukotvení mezinárodněprávní ochrany lidských práv v právním řádu těchto zemí, tak systematiku orgánů, které se na výkonu rozhodnutí podílejí a na konkrétních případech demonstrovala praktický postup při výkonu rozhodnutí ESLP v České republice, Slovenské republice a Rakouské republice. Vzhledem k tomu, že na evropském kontinentu existuje ještě další možnost ochrany lidských práv prostřednictvím mechanismů Evropské unie, je tato práce zaměřena také na postupy a realizaci rozhodnutí Soudního...
|
|
|
Postavení Soudního dvora EU v oblasti policejní a justiční spolupráce v trestních věcech
Shepard, Lucia ; Zemánek, Jiří (vedoucí práce) ; Král, Richard (oponent) ; Fenyk, Jaroslav (oponent)
5 Anotace Tato disertační práce se zabývá postavením Soudního dvora v oblasti policejní a justiční spolupráce v trestních věcech, která byla do rámce Evropské unie formálně zahrnuta až s Maastrichtskou smlouvou počátkem devadesátých let. Spolupráce v této oblasti však byla vyčleněna mimo komunitární rámec, což se odrazilo i na postavení a působnosti Soudního dvora. Přes omezení spojená s tehdejší úpravou zvolenou členskými státy však Soudní dvůr využil příležitosti a prostřednictvím své judikatury korigoval některé nedostatky spojené s povahou tzv. třetího pilíře upravujícího tuto oblast. Další vývoj nastal s Lisabonskou smlouvou, která odstraňuje pilířovou strukturu a uplynutím přechodného období odpadla další omezení spojená s předchozí úpravou. Dosavadní judikatura je úzce provázaná s rámcovým rozhodnutím o evropském zatýkacím rozkazu založeném mimo jiné na zásadě vzájemného uznávání a vzájemné důvěře mezi členskými státy, které se stávají významnou součástí judikatury Soudního dvora. S ohledem na předmět úpravy tohoto rámcového rozhodnutí se Soudní dvůr opakovaně zabýval i otázkou základních práv, jejichž ochrana na unijní úrovni neustále posiluje. Klíčová slova Soudní dvůr Evropské unie, policejní a justiční spolupráce v trestních věcech, třetí pilíř, judikatura, řízení o předběžné otázce, rámcová...
|
|
|
Koordinace systémů sociálního zabezpečení v EU
Tomáš, Daniel ; Kačírková, Eliška (vedoucí práce) ; Grmelová, Nicole (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce je analyzovat, jakým způsobem jsou koordinovány systémy sociálního zabezpečení na úrovni EU. Práce se bude zprvu zabývat Evropskou unií, a to jejím historickým vývojem a dnešní podobou, na což bude navázáno základním rozdělením práv a politik EU, včetně oblastí, kterých se dotýkají a základní úpravou sociální oblasti v zakládajících smlouvách EU. Druhá část je věnována samotnému způsobu koordinace, a to, na jaké osoby a za jakých podmínek se koordinační pravidla aplikují. Dále budou v této kapitole uvedeny a vysvětleny jednotlivé koordinační principy, nařízení týkající se koordinace a zároveň bude uvedena obecná úprava jednotlivých dávek a jejich koordinační praxe. Třetí kapitola se zabývá úlohou a postavením Soudního dvora, včetně rozboru jednotlivých judikátů z oblasti koordinace sociálního zabezpečení a jejich vlivem na další vývoj koordinace sociálního zabezpečení EU.
|
|
|
Vyčerpání práv v právu autorském, zejména ve vztahu k počítačovým programům
Suchomel, Jakub ; Dobřichovský, Tomáš (vedoucí práce) ; Wünschová Pujmanová, Alexandra (oponent)
Účelem této práce je poskytnout přehled o vývoji, koncepci a zásadách principu vyčerpání autorských práv na mezinárodní a unijní úrovni. Otázka vyčerpání autorských práv a jejího uplatnění v digitálním věku se stala aktuální po překvapivém rozsudku SDEU ve věci UsedSoft v Oracle, kterým bylo poprvé prolomeno tradiční propojení principu vyčerpání práv s rozšiřováním hmotných rozmnoženin autorských děl. Přestože toto rozhodnutí bylo přijato odbornou veřejností velmi kriticky, některé myšlenky SDEU poukázaly na nedostatky současné právní úpravy v době internetu. První kapitola práce vymezuje základní pojmy duševní vlastnictví a autorské právo včetně jeho historického vývoje. Druhá kapitola popisuje vznik principu vyčerpání v rozhodnutích národních soudů jako prostředku vyvážení mezi vlastnickým právem a právem k nehmotným statkům. Obsáhlá třetí kapitola je pak věnována utváření principu vyčerpání v judikatuře SDEU. Na jednotlivých případech jsou zde popsány základní prvky konstrukce principu vyčerpání autorských práv. Ve čtvrté kapitole je stručný přehled pramenů práva na mezinárodní, komunitární a české úrovni, které přímo či nepřímo upravují princip vyčerpání práv v oblasti autorského práva. Další kapitola práce popisuje adaptaci autorského práva na prostředí internetu a úvahy ohledně aplikace...
|
|
|
Aarhuská úmluva v judikatuře Soudního dvora Evropské unie.
Opočenský, Marek ; Humlíčková, Petra (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
Tato práce popisuje problémy, které vznikají při implementaci požadavků Aarhuské úmluvy. Úmluva má unikátní charakter, jelikož spojuje základní lidská práva s právy environmentálními. Od roku 2005 je signatářem i Evropská unie, což znamená, že obsah Úmluvy je součástí unijního práva a spadá do působnosti Soudního dvora EU. První kapitola se zabývá základními rysy Aarhuské úmluvy. V kapitole dvě jsou popsány důsledky přistoupení k Úmluvě pro Evropskou unii a její členské státy. Jádro práce tvoří kapitoly, 3 až 5, které postupně rozebírají, prostřednictvím soudních rozhodnutí, nejproblematičtější ustanovení z pohledu implementace a naznačují jisté tendence v rozhodování Soudního dvora Evropské unie. Mezi ty nejviditelnější patří rozdílné zacházení a nároky na evropské a vnitrostátní orgány v uskutečňování práv garantovaných Aarhuskou úmluvou. Závěrečná kapitola nabízí přesah do české právní úpravy, konkrétně upozorňuje na změny v rozhodování i v legislativě, jež jsou mimo jiné výrazně inspirovány rozsudky SDEU.
|
|
|
Soudní dvůr Evropské unie: motor integrace?
Veselý, Petr ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Tato práce je zaměřena na zkoumání tématu vlivu Soudního dvora Evropské unie na proces evropské integrace. Za tímto účelem si práce pokládá otázku "Jakým způsobem ve vybraných rozhodnutích Soudní dvůr Evropské unie přispěl ke zrychlení a prohloubení evropské integrace?" Po vymezení metodologického rámce práce obsáhle mapuje teoretické směry a autory, kteří se tématem vlivu Soudního dvora na integraci zabývali: neofunkcionalismus, intergovernmentalismus, neoracionalismus, supranacionalismus a legalistický přístup. V třetí části bylo pro analýzu v práci vybráno pět klíčových aktivistických rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (Evropského soudního dvora): Van Gend en Loos, Costa vs. E.N.E.L., Internationale Handelsgesellschaft, Les Verts a Francovich. Práce mapuje kromě politické situace při jejich vyhlášení rovněž reakce členských států na ně a dopady, které tato rozhodnutí měla. V poslední části se pak práce pokouší o propojení závěrů teoretických směrů a poznatků získaných analýzou klíčových rozhodnutí. Dochází k závěru, že Soudní dvůr k zrychlení a prohloubení evropské integrace přispěl, především ustavením principů přímého účinku, přednosti evropského práva a konstitucionalizace Smluv, které ve svém důsledku především zvýšily hodnotu členství v nadnárodní struktuře pro členské státy. Přesto je...
|
|
|
Vztah právního řádu Evropské unie k právu Světové obchodní organizace
Tměj, Jakub ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Právní řád Evropské unie a právo Světové obchodní organizace představují dva významné příklady nadnárodních právních systémů. Tato diplomová práce se věnuje jejich vzájemnému vztahu, a to pohledem evropského práva. Jejím cílem je analyzovat, jak evropské právo přistupuje k pravidlům WTO, jaké účinky jim přiznává. Úvodní kapitola slouží k zasazení zkoumané otázky do širší perspektivy, když se zabývá poměrem evropského práva k právu mezinárodnímu v obecné rovině. Představuje jak historický vývoj, tak současný stav, když rozebírá příslušná ustanovení práva EU a navazující judikaturu Soudního dvora Evropské unie. Načrtává také teoretické souvislosti této problematiky. Druhá kapitola se již soustředí konkrétněji na pozici norem WTO v právním řádu EU. Nejprve stručně vymezuje právo WTO, přičemž zároveň upozorňuje na specifika ve vztahu k EU. Následně je již zkoumáno, jaké účinky jsou především SD EU pravidlům WTO v EP přiznávány. Poslední kapitola zasazuje výsledky předchozí analýzy do širšího kontextu a představuje pozadí zkoumaného tématu. To pomáhá při závěrečném zhodnocení současné situace a nastínění výzev, které zvolený přístup přináší.
|
|
|
Přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o lidských právech
Del Maschio, Kristýna ; Hofmannová, Mahulena (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Resumé Cílem této diplomové práce je poskytnout ucelený pohled na problematiku přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Z tohoto důvodu se první část práce nejprve zaměřuje na vymezení současné situace ochrany lidských práv v Evropě. Jsou zde představeny systémy ochrany lidských práv na úrovni Rady Evropy i Evropské unie a také vymezen vzájemný vztah mezi oběma systémy. Na tomto místě bude věnována pozornost také historii otázky přistoupení a vymezení základních znaků charakterizujících autonomii právního řádu Evropské unie. Druhá část práce poté poskytne rozbor právních nástrojů, jež přistoupení umožnily. Hlavní důraz bude kladen na rozbor dohody o přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o lidských právech, která obsahuje právní, institucionální i technické řešení začlenění Unie do systému Úmluvy. Tato analýza poslouží k zodpovězení výzkumných otázek vymezených v úvodu práce a také jako základ pro třetí práce, jež se zabývá velmi aktuálním posudkem Soudního dvora Evropské unie z prosince 2014, na základě nějž shledal dohodu o přistoupení neslučitelnou s primárním právem Evropské unie. V této části práce budou nejprve vymezeny argumenty Soudního dvora hovořící pro odmítnutí dohody. V další kapitole poté budou vybrané argumenty Soudního dvora blíže...
|
|
|
Nenáležitá transpozice směrnice EU s příklady České republiky
Juha, Jan ; Král, Richard (vedoucí práce) ; Šmejkal, Václav (oponent)
Nenáležitá transpozice směrnice EU je jev, ke kterému dochází vcelku v nezanedbatelném množství a v rámci plnění povinnost tudíž pro jednotlivé členské státy představuje poměrně běžný, ač nežádoucí fenomén. Předkládaná diplomová práce se pak tématem zabývá v rámci České republiky ve světle jednotlivých řízení, která byla proti České republice vedena. Práce je rozdělena do celkem šesti kapitol, přičemž vychází z teoretických základů, které následně aplikuje v praktických příkladech. První kapitola představuje teoretické těžiště pro zakotvení pojmu primární a sekundární právo s důrazem na směrnice EU, kdy je tento unijní právní předpis analyzován jak z obecného hlediska, tak i z hlediska své struktury. Navazující druhá kapitola následně podává výklad k problematice náležité a také nenáležité transpozice směrnice a uvádí jednotlivé následky, které se s nenáležitou transpozicí směrnice EU spojují. Praktická část začíná od třetí kapitoly, která obsahuje analytickou sumarizaci veškerých řízení, která byla proti České republice dosud vedena z důvodu nenáležité transpozice směrnice EU a zároveň skončila rozsudkem, zatímco čtvrtá kapitola obsahuje ta řízení, která byla zastavena a skončila usnesením. Obsahem předposlední kapitoly je především sumarizace předešlých řízení a rešerše příslušných dokumentů EU a Senátu...
|
host ::
RSS.