Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 366 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Metody podporující adaptaci dětí ve sportovním týmu
JOCHOVÁ, Kateřina
Práce se zabývá metodami podporujícími adaptaci dětí ve sportovním gymnastickém týmu. Teoretická část vysvětluje, co je to pojem adaptace, popisuje socializační aspekty sportu a faktory, které ovlivňují adaptaci. Seznamuje také s projektem Tygří svět a popisuje, na jakých principech tento projekt funguje. V praktické části je obsažen popis vlastního výzkumného šetření. Tento výzkum proběhl v gymnastickém oddílu, který používá metody projektu Tygří svět. Základem těchto metod je správná komunikace, díky komunikačním typům, které komunikaci velmi usnadní. Proces adaptace dvou nových členů gymnastického oddílu je popsán na základě pozorování, které probíhalo 6 měsíců.
Role morální odpovědnosti v kontextu ústavní péče o dítě
PŘÍHODOVÁ, Denisa
Diplomová práce se zabývá Rolí morální odpovědnosti v kontextu ústavní péče o dítě ze znevýhodněného prostředí. Práce detailně rozebírá možný vliv psychické deprivace a špatné socializace dítěte na jeho jednání v dospívání, které není slučitelné s normami společnosti do té míry, že musí být odebrán do ústavní výchovy. Cílem práce je zmapovat význam morální odpovědnosti ve výchově dítěte. Tento cíl zahrnuje jak upozornění na důležitost odpovědnosti rodiče ke svému dítěti, tak i důležitost odpovědnosti samotného dítěte. V případě, kdy osvojená odpovědnost dítěte není dostačující pro běžný život ve společnosti, je poukázáno na význam ústavní péče, konkrétně výchovných ústavů. Zásadním poznáním vycházejícím z této diplomové práce je fakt, že nedostatek morální odpovědnosti rodičů může způsobit nevhodné jednání jejich dětí a je sám o sobě přenášen na další generaci, čímž se tvoří uzavřený kruh, ze kterého je velmi obtížné vystoupit. Veškeré diskutované poznatky z teoretických zdrojů byly podpořeny osobní zkušeností z praxe sociálního pracovníka při práci s rodinami ze znevýhodněného prostředí.
Příčiny atraktivity videí na platformě YouTube mezi teenagery
Havlík, Jakub ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Supa, Markéta (oponent)
Diplomová práce mapuje příčiny atraktivity audiovizuálního obsahu generovaného youtubery pro dospívající publikum. Tyto příčiny jsou prozkoumány v kvalitativní analýze na základě focus groups. Rozhovory jsou věnovány motivacím dospívajících ke sledování videí, intenzitě, místnímu kontextu sledování, specifikům, která mladí lidé považují u takového audiovizuálního obsahu za důležitá a diferencím oproti obsahu tradičních médií. Vedle analýzy publika se tato diplomová práce věnuje i kvalitativní obsahové analýze videí českých youtuberů. Mapuje specifika videí, která jsou charakteristická pro platformu YouTube. V diplomové práci jsou analyzovány formální audiovizuální výrazové prostředky, jako kamerové techniky, barevnost, scénografie, grafika, postprodukční úpravy či audio složka díla. Analýza se věnuje i obsahové stránce videí ve formě vystupování a vyjadřování protagonistů a hodnotě předávaných informací. I výzkum audiovizuálních obsahů je zasazen do příslušného teoretického rámce.
Sociální vztahy a z nich vznikající role ve školní družině z pohledu vychovatelů
ŠTYXOVÁ, Monika
Práce se zabývá sociálními vztahy ve školní družině a rolemi, které díky těmto vztahům vznikají, a to z pohledu vychovatelů. Tedy zda si vychovatelé uvědomují, že je školní družina prostorem pro interakce mezi dětmi. Teoretická část se zaměřuje na kapitoly ze sociální psychologie související s tématem této práce. Dále popisuje oblast pedagogiky volného času, charakterizuje jednotlivá školská zařízení pro neformální vzdělávání a osobu vychovatele ve školní družině. Praktická část se věnuje rozhovorům, jež byly provedeny s pěti vychovatelkami ve třech různých základních školách, a stručně komentuje i rozhovor se dvěma dětmi docházejícími do jedné z družin. V průběhu realizace rozhovorů vyvstala otázka ohledně formálnosti rozhovorů, proto se praktická část lehce dotýká i porovnání, jaký vliv má na rozhovor například prostředí, ve kterém rozhovor probíhá nebo délka praxe respondenta. Všechny vychovatelky si uvědomují, že je školní družina prostředím pro dětské interakce, prostředím, kde děti navazují vztahy a zkouší různé role. Ne všechny už ale umí s tímto faktem pracovat.
Přístupy k žákům s potřebou podpory na 1. stupni ZŠ v době pandemie
KREJČOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zabývá přístupy k žákům s potřebou podpory na prvním stupni základní školy v době distanční výuky od března 2020 do března 2021. Teoretická část se zaměřuje na téma socializace, dále popisuje jednotlivé přístupy ke vzdělání, překážky sociálního začleňování, možnosti podpory, inkluzi v zahraničí, distanční vzdělávání a příslušnou legislativu. V praktické části je představen základní výzkumný problém, metody výzkumu, výzkumné otázky a cíl šetření. V závěru je rozepsána analýza dat, shrnutí šetření a diskuze.
Socializace a vzdělávání dítěte s Aspergerovým syndromem na základní škole
MÜLLEROVÁ, Nela
Tato bakalářská práce je zaměřena na vzdělávání a socializaci žáků s Aspergerovým syndromem na základní škole. K těmto procesům se pojí mnoho obtíží jak ze strany žáků, tak i ze strany učitelů. Práce je rozdělená na dvě hlavní části. První, teoretická část, definuje Aspergerův syndrom, jaké jsou jeho projevy a v čem spočívá jeho diagnostika. Práce se zabývá specifiky socializace a vzdělávání, se kterými se žáci v průběhu školní docházky setkávají. K zvládnutí těchto obtíží mohou být využívány různé metody a strategie, které jsou v práci popsány. Praktická část mé bakalářské práce se věnuje kvalitativnímu výzkumu vycházejícímu z rozhovorů s učiteli na základní škole. Učitelé hrají v životě žáků s Aspergerovým syndromem důležitou roli, proto jim je věnovaná závěrečná část mé bakalářské práce. Tato práce má za cíl přiblížit pohledy učitelů na vzdělávání těchto žáků, jejich začlenění do kolektivu a popsat postupy, které učitelé používají při práci s žáky s Aspergerovým syndromem.
Vliv umělého dokrmování na jedince řádu Psittaciformes, jejich hnízdní chování a schopnosti další reprodukce
BALABÁN, Michal
Umělé dokrmování jedinců řádu Psittaciformes je důležité téma v souvislosti s potenciálními problémy při reprodukci takto odchovaných jedinců. To se dotýká i budoucího přežití některých druhů ohrožených ve volné přírodě. V literatuře není toto téma příliš rozvinuto a u mnoha chovatelů převládá názor, že uměle dokrmovaní ptáci by v chovu mohli působit problémy. Jako metodika je zvolena literární rešerše na dané téma, zpracování 54 anonymních dotazníků vyplněných chovateli a tři rozhovory s chovateli, kteří se setkali s problematikou začlenění uměle dokrmených jedinců do chovu. Při literární rešerši, vyhodnocení dotazníků a z uskutečněných rozhovorů bylo zjištěno, že především způsob, resp. průběh umělého odchovu, určuje vlastnosti a schopnosti papoušků pro jejich další život. Průběh umělého odchovu se odvíjí od rozhodnutí chovatele, pro jaký účel je papoušek určen, zda pro chov nebo jako domácí společník. Uměle odchovaný jedinec je schopen dle okolností a podmínek být stejně kvalitní pro chov jako přirozeně odchovaný jedinec nebo být dokonalým domácím mazlíčkem. Výsledky této práce přispívají k názoru, že ohrožené populace některých druhů v zajetí jen velmi těžko přirozeně se rozmnožujících, mohou být za správných podmínek doplněny reintrodukcí papoušků, kteří byli odchovaní uměle. Jedinci odchovaní uměle mohou být také umístěni do chovu v zajetí. Pokud proběhl správný proces socializace, mají takoví ptáci stejnou schopnost reprodukce jako přirozeně odchovaní jedinci.
Využití prvků skautingu k socializaci dítěte v mateřské škole
ŠRÁMKOVÁ, Jana
Cílem bakalářské práce bylo ověřit prvky skautingu v procesu socializace čtyř - až pětiletých dětí v mateřské škole. Sekundárním cílem bylo vytvořit intervenční program zaměřený na využití skautingu v mateřské škole. Pro výzkum byly vybrány čtyř - až pětileté děti z jedné mateřské školy, které byly náhodně rozděleny do dvou skupin. Experimentální skupina plnila jednou týdně intervenční program s prvky skautingu po dobu tří měsíců. Po tuto dobu byla třikrát testována. Kontrolní skupina se neúčastnila intervenčního programu, pouze se třikrát účastnila testování. Užitou metodou byla Vinelandská škála sociální zralosti (Kožený, 1973) a Vývojová škála sociálních dovedností (Bednářová & Šmardová, 2015). Ve vyhodnocování Vinelandské škály sociální zralosti (Kožený, 1973) se práce zaměřuje na kompetenci sociálního začlenění dětí. Na konci intervenčního programu prokázala experimentální skupina lepší sociální začleněnost o 2,5 bodů než kontrolní skupina dle Vinelandské škály sociální zralosti (Kožený, 1973). Při hodnocení Vývojové škály sociálních dovedností (Bednářová & Šmardová, 2015) experimentální skupina dosáhla většího nárůstu odpovědí "zvládá samostatně" o 6 položek sociálních dovedností oproti kontrolní skupině. Ačkoliv se obě skupiny po celou dobu neustále sociálně rozvíjely, vlivem intervenčního programu s prvky skautingu byly zaznamenány značnější výsledky v socializaci čtyř - až pětiletých dětí.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 366 záznamů.   začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.