|
|
Historie pozemkových úprav na našem území
BURDOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se zabývá popisem historie pozemkových úprav na našem území. Seznamuje s nejrůznějšími procesy a formami pozemkových úprav za jednotlivá časová období české historie, přesněji od počátku osidlování do začátku 20. století. Podrobně vysvětluje a rozebírá průběh kolonizace, pozemkových reforem, scelovacích prací apod. Závěr práce obsahuje stručné shrnutí a porovnání pozemkových úprav v České republice a zemích Evropské unie.
|
|
|
Třeboňský archivář Antonín Markus a historik umění Zdeněk Wirth - rozbor a výběrová edice vzájemné korespondence
HOMEROVÁ, Libuše
Jak napovídá název kvalifikační práce "Třeboňský archivář Antonín Markus a historik umění Zdeněk Wirth - rozbor a výběrová edice vzájemné korespondence," autorčiným prvotním záměrem byl rozbor a ediční zpracování unikátního epistulárního souboru, který pokrývá téměř půl století vzájemného přátelství a spolupráce dvou výrazných představitelů české kulturní sféry první a počátku druhé poloviny dvacátého století.Editovaná korespondence je součástí osobních pozůstalostí obou shora jmenovaných mužů uložených ve Státním oblastním archivu v Třeboni (Antonín Markus) a v Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky (Zdeněk Wirth).Diplomová práce je uvedena obecným pojednáním, které se věnuje korespondenci jako předmětu badatelského zájmu a jehož součástí je i přehled autorů konkrétních studií, kteří se věnovali či věnují edičnímu zpracování korespondence různých osobností. V další kapitole jsou představeny použité prameny a odborná literatura, z níž autorka čerpala. Životní osudy dlouholetého třeboňského schwarzenberského archiváře Antonína Markuse a našeho předního historika umění a organizátora památkové péče Zdeňka Wirtha jsou prezentovány jednotlivě v jejich biografiíích. Následuje rozbor editované korespondence z hlediska dochovanosti a množství, druhové skladby, frekvence jejího vedení a vnější podoby jednotlivých dokumentů, doplněný o tématickou analýzu jejich obsahu. Na komentovanou výběrovou edici navazuje nezbytná ediční poznámka a jmenný rejstřík. Samozřejmostí je též soupis pramenů a použité literatury. Textovou část diplomové práce vhodně doplňují obrazové přílohy.
|
|
|
Tradice a současnost česko-lichtenštejnských vztahů
Padrtková, Adéla ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krines, Vlastimil (oponent)
Předložená práce zachycuje vývoj česko-lichtenštejnských vztahů. Diplomatické styky mezi Československem a Lichtenštejnskem byly navázány pouze krátce od roku 1938 do roku 1939 a k jejich obnovení tentokrát již mezi Českou republikou a Lichtenštejnskem došlo až v roce 2009. Cílem práce je najít důvody, které tuto situaci způsobily. Časově práce postihuje období od 13. století, kdy Jindřich I. z Lichtenštejna získal na Moravě první majetky, až dodnes. Právě spor o majetky Lichtenštejnů se stal určující pro vzájemné vztahy obou zemí.
|
|
|
The Inner Development in Zimbabwe After 2000
Peľak, Branislav ; Kochan, Jan (vedoucí práce) ; Pavlicová, Vendula (oponent)
Politický vývoj v Zimbabwe po roku 2000 sa odrazil v hlavných problémoch tejto krajiny, a to v neúspešnej pozemkovej reforme, ktorá siahá až do bojov za nezávislosť, ďalej v neustálej politickej nestabilite a snahách vládnej strany ZANU-PF o udržanie sa pri moci za každú cenu. Boje o moc nepriniesli len politickú krízu, ale aj krízu ekonomickú a spoločenskú, keď si ľudia v Zimbabwe napriek svojim kultúrnym koreňom uvedomujú potrebu zmeny a pôvodne slabá opozícia nabrala na sile. Cieľom tejto práce je pomocou analýzy vnútorného politického a ekonomického usporiadania v Zimbabwe identifikovať faktory budúceho vývoja.
|
|
|
Změny v československém zemědělství v letech 1945-1948
Vitnovský, Jan ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Soběhart, Radek (oponent)
Tématem bakalářská práce je poválečný vývoj československého zemědělství a úloha zemědělství v politicko-mocenských záměrech KSČ v tříletém poválečném období let 1945-1948. V první části bude práce zkoumat vznik a formování nové vlády, dekrety prezidenta republiky, vlastnické přeměny, pozemkovou reformu a bezprostřední změny v zemědělství, které se udály v tomto kontextu. Obsahem této části bude také úloha komunistické strany a její zemědělská politika. Následující část práce se bude týkat politického a hospodářského vývoje v letech 1946 a 1947, který byl poznamenán volbami v květnu 1946 a následnými spory politických stran o zemědělskou politiku. Bude zkoumat vývoj zemědělské politiky komunistické strany na základě dokumentů z Národního archivu. V poslední části práce popíše cestu k převratu politického režimu a zaměří se na obrat zemědělské politiky KSČ, jak splnila dosavadní cíle komunistů, a na počátky kolektivizačního procesu. Autor bude studii zpracovávat na základě odborných publikací a článků, archivních dokumentů a dobového tisku.
|
|
| |
|
|
Každodenní život na statku Přečín v letech 1900-1938
ČTVRTNÍK, Pavel
Diplomová práce je zaměřena na období let 1900-1938, období od konce devatenáctého století do konce tzv. první republiky. Práce sleduje vývoj šlechtického statku a revíru Přečín v podhůří Šumavy a každodenní život tamějšího obyvatelstva v uvedeném časovém rozmezí. Autor se zaměřuje na provázanost životů venkovanů a statku jako hospodářské jednotky. Vedle toho je jeho snahou zasadit dějiny vybrané lokality do širšího kontextu dějin českých zemí. Pramennou základnu tvořily: Státní oblastní archiv v Třeboni, pro poznání dějin statku, a Státní okresní archivy Prachatice a Strakonice, pro poznání každodennosti obyvatel. Při studiu dějin každodennosti bylo využito narativních pramenů, zejména kronik. Mimo to autor pracoval se zvukovým záznamem pamětnice. Poznatky z archivních pramenů jsou v každé kapitole konfrontovány s odbornou literaturou a regionální literaturou k danému tématu. Pozornost je věnována specifikům zkoumaného regionu, způsobům a možnostem obživy obyvatelstva, válečným událostem let 1914-1918 a jejich důsledkům projevujícím se v každodenním životě. Badatelský zájem se upírá i na provádění první pozemkové reformy, jež měla proměnit český venkov. Stranou zájmu nezůstává ani rodina majitelů statku, šlechtický rod Schwarzenbergů.
|
|
|
Historický vývoj oceňování pozemků na území ČR
Čiháková, Hana ; Dušek, David (vedoucí práce) ; Baláš, Miroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá historickým vývojem oceňování pozemků na území České republiky. Vývoj je sledován od roku 1897 do roku 1994. Toto období je rozděleno do čtyř etap z hlediska tvorby cen nemovitostí. V každé etapě je popis předchozích cenových předpisů, podle kterých se v té době řídilo oceňování pozemků. Praktická část slouží jako názorná ukázka historických ocenění konkrétního pozemku podle předchozích cenových předpisů. Jedná se o ocenění zastavěného stavebního pozemku v obci Leškovice.
|
|
|
Poválečný vývoj zemědělství v Československu s důrazem na první pětiletku
Nováková, Alice ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce si klade za cíl shrnout politické a hospodářské změny v Československu po 2. světové válce a jejich odraz v zemědělské politice a životě venkovského obyvatelstva. Práce je členěna na tři části podle politického vývoje. První část rozebírá situaci bezprostředně po válce, rok 1945 a část 1946. V tomto období se projevovala především nutnost vypořádat se s následky války a nastartování obnovy běžného života, úkoly pro zemědělství byly obnova a zvýšení produkce základních potravin a osídlení pohraničí prostřednictvím pozemkové reformy. Po volbách 1946 sílil vliv Komunistické strany Československa. Vedly se první kroky k centrálnímu plánování, byl vyhlášen Dvouletý plán hospodářské obnovy pro léta 1947 a 1948. Ten zemědělství uložil návrat produkce na předválečnou hodnotu a další pozemkovou reformu. V poslední části po únorovém převratu 1948 byla zemědělská politika už zcela pod taktovkou KSČ, byla vyhlášena první pětiletka, poslední etapa pozemkové reformy a do roku 1953 proběhla první vlna kolektivizace podle sovětského vzoru, na venkově hrálo hlavní roli družstevní vlastnictví.
|
|
|
Vývoj československé ekonomikyv prvních poválečných letech (1918-1922)
Havel, Ladislav ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá prvními poválečnými roky (1918-1922), které měly klíčový význam pro utváření ekonomiky nově vzniklé Československé republiky. Nejprve se práce zaměřuje na problematiku vzniku samostatného státu a na možnosti navázání hospodářské spolupráce s ostatními nástupnickými zeměmi po rozpadu Rakouska-Uherska. Déle se již práce věnuje otázce budování samostatné ekonomiky a potlačení vlivu bývalých ekonomických center monarchie. Pro hospodářskou emancipaci nutné kroky byly obseženy již v návrhu hospodářského zákona, vypracovaném před rozpadem monarchie. Tato hospodářská opatření zahrnující celní a měnovou odluku, nostrifikaci a repatriaci kapitálu a pozemkovou reformu a analýza jejich průběhu tvoří jádro této práce.
|
host ::
RSS.