|
|
Možnosti jaderné energetiky v oblasti produkce energií a médií
Svoboda, Filip ; Lisý, Martin (oponent) ; Milčák, Pavel (vedoucí práce)
Hlavním cílem této práce je možnost propojení jaderných elektráren s technologiemi pro akumulaci energie (konkrétně s výrobou vodíku) a následná bilance výroby elektrické energie a vodíku při kombinaci těchto hybridních systémů s fotovoltaickými elektrárnami. Při velkých instalovaných výkonech obnovitelných zdrojů je nutné, aby ostatní zdroje v energetickém portfoliu byly flexibilní, a aby byla možná regulace dodávek elektrické energie z těchto zdrojů do elektrické sítě (např. snížení výkonu paroplynové elektrárny při slunečných a větrných dnech). Regulace jaderné elektrárny je velmi omezena, a proto je výhodné ji začít využívat například v hybridním systému s PEM elektrolyzérem. Poté může jaderná elektrárna vyrábět elektrickou energii konstantně a pouze regulovat množství elektřiny, které jde do elektrické sítě nebo do elektrolyzéru.
|
|
|
Faktory limitující životnost jaderných elektráren s tlakovodními reaktory
Křivánek, Robert ; Kolat, Pavel (oponent) ; Liszka, Ervin (oponent) ; Fiedler, Jan (vedoucí práce)
Cílem práce je analýza stavu připravenosti jaderných elektráren (JE) na dlouhodobý provoz (LTO z anglického Long Term Operation) na základě výsledků SALTO (Safety Aspects of Long Term Operation) peer review servisu IAEA, analýza nejvýznamnějších poruch, havárií a provozních zkušeností s reaktory typu PWR/VVER se zaměřením na případy způsobené stárnutím zařízení a identifikace hlavních staveb a komponent limitujících životnost elektráren s reaktory typu PWR/VVER a možných opatření pro zajištění jejich požadované životnosti. Na základě výsledků SALTO peer review servisu IAEA byla provedena analýza hlavních nedostatků a opatření JE v připravenosti na bezpečný LTO se zaměřením na témata, jejichž hlubší znalost je důležitá pro budoucí přesnější určení technických faktorů limitujících životnost jaderných elektráren. Hlavní nedostatky a opatření ve fázi přípravy na prodloužení doby provozu a nejdůležitější technická nápravná opatření jsou shrnuty v kapitole 4.5. Samostatně jsou zde diskutovány hlavní nedostatky a nejdůležitější technická nápravná opatření v oblasti řízení stárnutí staveb a komponent. Historie závažných poruch a provozních zkušeností elektráren s reaktory typu PWR/VVER z hlediska stárnutí staveb a komponent je analyzována v kapitole 6.2. Výsledkem je statistická analýza událostí spojených se stárnutím, přehled nejvýznamnějších poruch reaktorů PWR/VVER s vlivem na jejich životnost, statistický přehled a diskuze nejvýznamnějších degradačních mechanismů a další důležité poznatky z historie závažných poruch a provozních zkušeností. V kapitole 6.3 je provedena analýza faktorů limitujících provoz jaderných elektráren s reaktory typu PWR/VVER se zaměřením na stavby a komponenty potencionálně limitující životnost elektráren s reaktory typu PWR/VVER a možná opatření pro zajištění jejich požadované životnosti. Závěrem jsou shrnuty hlavní důvody odstavení JE (skutečné a potencionální) při provozu po dobu 40, 60 a 80 roků a opatření pro zajištění jejich požadované životnosti.
|
|
|
Návrh parogenerátoru jaderné elektrárny
Hejduk, Michal ; Šnajdárek, Ladislav (oponent) ; Milčák, Pavel (vedoucí práce)
Tématem této diplomové práci je návrh parogenerátoru pro jadernou elektrárnu s reaktorem VVER 440. V první části se práce zabývá stručnou historií jaderného výzkumu, na kterou navazuje přehled dnes využívaných jaderných reaktorů. Další část se věnuje dnes používaným typům parogenerátorů a jsou zde i uvedeny některé základní konstrukční prvky a konstrukční doporučení. Třetí a zároveň závěrečná část diplomové práce představuje přímo návrh parogenerátoru pro jadernou elektrárnu s reaktorem VVER 440. Nejdříve je zde vypracován tepelný výpočet parogenerátoru a chování parogenerátoru v závislosti na výkonu reaktoru. Práce pokračuje konstrukčním řešení parogenerátoru a jeho pevnostní výpočtem. Následuje závěrečná část výpočtu parogenerátoru, kdy se řeší tlaková ztráta parogenerátoru.
|
|
|
Možnosti využití laboratorního RTG přístroje pro analýzu vnášení předmětů do jaderných elektráren
Vlk, Petr ; Zeman, Miroslav (oponent) ; Varmuža, Jan (vedoucí práce)
Práce se zabývá využíváním RTG přístrojů pro analýzu vnášených předmětů při vstupu do jaderné elektrárny. Popisuje principy vzniku a detekce RTG záření a techniky používané v současných RTG přístrojích. Součástí práce je analýza legislativních požadavků spojených se zabezpečením jaderných elektráren a provozem RTG přístrojů. Přínosem práce je navržená laboratorní úloha s využitím RTG přístroje Heimann HI-SCAN 6040-A, v niž je prakticky demonstrována detekce a rozlišení analyzovaných předmětů a různých typů materiálů. Nedílnou součástí je ověření limitů dávkového příkonu v okolí laboratorního RTG přístroje na základě znalosti legislativních požadavků.
|
|
|
Termodynamika parního cyklu jaderných elektráren
Kozák, Tomáš ; Klimeš, Lubomír (oponent) ; Štětina, Josef (vedoucí práce)
Práce je zaměřena ve své první části na odvození vztahů pro popis tepelných oběhů, následně na rozbor ideálního Carnotova a zejména parního Rankin-Clausiova oběhu. U Rankin-Clausiova oběhu jsou zmíněny způsoby zvyšování termodynamické účinnosti se zaměřením na jeho použití v jaderných elektrárnách k výrobě elektrické energie. Druhá část práce popisuje jednotlivé typy jaderných reaktorů, jejich konstrukci, způsob chlazení a výrobu páry. V závěru práce jsou zmíněny vyvíjené reaktory IV. generace.
|
|
| |
|
|
Návrh koncepce pasivního chlazení pro reaktor VVER-1000
Lamoš, Pavel ; Suk, Ladislav (oponent) ; Martinec, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem pasivního systému chlazení pro jaderný reaktor VVER-1000. Tento typ reaktoru se nachází v České republice v Jaderné elektrárně Temelín. V práci je uveden přehled chladicích systémů různých jaderných elektráren. Jelikož je práce zaměřena na pasivní bezpečnostní systém, a to pasivní chlazení, tak je zde uveden přehled v současnosti používaných pasivních bezpečnostních systému. V části práce je popsána jaderná bezpečnost a maximální projektová nehoda VVER-1000, a to LOCA havárie. Ve výpočtové části je práce zaměřena na tepelný výpočet výměníků tepla. Na výměnících je uvažována kondenzace a přirozené proudění. Pro chlazení je uvažováno proudění vzduchu. Na konci práce je uvedeno zhodnocení výsledků.
|
|
| |
|
|
Jaderná elektrárna je zelený zdroj energie
Hynčica, Martin ; Vágner, Jiří (oponent) ; Vágner, Jiří (oponent) ; Matal, Oldřich (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá jadernou energetikou a jejím vlivem na životní prostředí. V práci je popsán aktuální stav energetiky v ČR, zvláště energetiky jaderné a její výhledy do budoucna. Práce se zabývá nakládáním s odpady produkovanými jadernou elektrárnou a vyhořelým jaderným palivem. Autor se zabývá porovnáním jaderné elektrárny s ostatními zdroji elektrické energie, které jsou provozovány a s jejichž zastoupením v energetickém mixu se počítá i v budoucnu. Zaměřuje se nejen na zdroje využívající fosilní paliva, ale i obnovitelné zdroje energie. Tyto výrobny elektrické energie autor porovnává z pohledu produkovaných odpadů na jednotku vyrobené energie, nároků na zastavěný prostor, bezpečnostních ukazatelů, ekonomických ukazatelů a dalších vlastností vybraných zdrojů.
|
|
|
Zapojení českých jaderných elektráren do systému regulace činného výkonu
Kostečka, Jan ; Martinec, Jiří (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je zapojení českých jaderných elektráren do české energetické sítě, ale především do evropské sítě a jejich přizpůsobení. Vliv rozšíření obnovitelných zdrojů elektrické energie vytváří nesymetrii v síti a vznikají místa s přebytkem elektrické energie a místa s nedostatkem elektrické energie. Toky elektrických energii mohou ovlivnit zabezpečení a celkovou bezpečnost distribučního vedení. Přílišné přetěžování může způsobit až jejich zhroucení. Proto tato práce je zaměřena řešením a zamezení tohoto problému a minimalizování těchto možných škod. Vliv energetické revoluce má však na tyto přetoky energie v síti obrovský podíl. Neregulovatelný větrný a solární zdroj elektrického proudu může oblastně vytvořit oblast přepětí a tok této energie putuje do míst s nedostatkem elektrického výkonu. Regulace má velký vliv na palivo. Tato odpadlá výroba by mohla prodloužit palivový cyklus, nebo rozšířit kampaň na víc let, minimálně o rok. Výpočty lze ukázat množství paliva, které lze ještě použít a tím ekonomicky zvýšit výnos a zvýhodnění podmínek pro prodloužení životnosti reaktorových bloků.
|
host ::
RSS.