|
|
Sportovci jako hrdinové - konstrukce a vývoj obrazu českých olympijských medailistů
Houzar, Petr ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Diplomová práce " Sportovci jako hrdinové - konstrukce a vývoj obrazu českých olympijských medailistů" se zabývám způsobem, jakým je v mediálních obsazích konstruován obraz olympijského vítěze a jeho následná transformace do mýtu národního hrdiny. K tomuto tématu text přistupuje z pohledu sémiotické analýzy. Seznamuje se základními koncepty sémiotiky a mediálních studií jako jsou vizuální komunikace, znak, kód, mýtus, sociální konstrukce reality, reprezentace a stereotyp. Tyto koncepty jsou pak v analytické části textu použity jako výchozí nástroje pro analýzu fotografií (jejich popisků) a titulků v denním tisku. Text na příkladu šesti olympioniků, v rozmezí let 1998 - 2008, ukazuje jak české deníky s obrazy hrdinů pracovaly a tvořily jednotlivé příběhy a základní archetypy. Ve své první části nabízí základní teoretický rámec sloužící k pochopení obrazu hrdiny jako sociálního konstruktu. Sportovec svým vítězství získává novou, mediálně konstruovanou, identitu. V druhé části se text pokouší analyzovat mediální obsahy, které pracují s obrazy sportovců bezprostředně po jejich olympijském vítězství. Dochází ke zjištění, že média mají tendenci tvořit příběhy vítězství, které jsou genderově nevyrovnané a stereotypní. Text nám dále nabízí jednotlivé obrazy, jejich nosné znaky a vzájemné porovnání, které...
|
|
| |
|
|
Národnostní politika KSČ v období první republiky
Čučela, Roman ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Kubátová, Hana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vývojem národností politiky Komunistické strany Československa od jejího založení v roce 1921 až do přijetí Mnichovské smlouvy v roce 1938. Cílem práce je popsat jakým způsobem se národnostní politika KSČ vyvíjela a z jakých důvodů se vyvíjela určitým způsobem. Práce začíná popsáním pohledu na národnostní otázku dvou směrů, které národnostní politiku KSČ ovlivnily, pohled marxistický-leninistický a pohled Bohumíra Šmerala, výrazného sociálně demokratického představitele před založením KSČ a následně zakladatele této strany, a národnostní situace v nově vzniklé Československé republice. Práce dál postupuje chronologicky a analyzuje národnostní politiku strany, její kritiku a podněty ke změně a samotné změny v ní. Historii strany se práce věnuje jen v případě, kdy byla přímo nebo nepřímo ovlivněna její národnostní politika. Bakalářská práce se zabývá také výsledky KSČ ve volbách do poslanecké sněmovny Národního shromáždění ve volebních krajích podle jejich národnostního složení, a tím, jak se tyto volební výsledky měnily společně s proměnami v národnostní politice strany. Pro výzkum byly využívány především dokumenty KSČ a vyjádření jejích vedoucích představitelů. Použity jsou ovšem i dokumenty Komunistické internacionály, či, pro úplnější přehled, pozdější díla historiků.
|
|
| |
|
|
Politika, identita a národ. Pohled z perspektivy sociální psychologie: Potřebujeme integrativní národní identitu?
Kosíková, Terezie ; Agha, Petr (vedoucí práce) ; Kosek, Jan (oponent)
Politika, identita a národ Abstrakt Národní identita je aktuálním a často řešeným tématem. Přesto, zdá se, na její definici v akademické obci nepanuje shoda. Národní identita však nadále zůstává hlavní součástí občanova života a je nezbytná pro fungování demokratického právního státu. Zvolila jsem si proto za cíl práce podívat se na téma národní identity z normativního hlediska a položit si otázku: "Je možné národní identitu aktivně redefinovat?" Toto redefinování či aktivní přetváření národní identity na identitu více "integrativní", by mohlo být řešením na mnohé výzvy dnešní doby jako je zvyšující se počet migrantů, polarizace politikou identity či sílící separatistické a nationalistické skupininy uvnitř států. Protože jsem si zvolila široké téma, rozhodla jsem se pro jeho popis a mapování z pohledu různých přístupů. V první části se zabývám nejprve pojmem identity, kde pro její vysvětlení používám Tajfelovu Teorii sociální identity z oboru sociální psychologie. V druhé části se pak zabývám historií národní identity a s ní souvisejících pojmů jako je národ a občanství, které vysvětluji na teoriích z oblasti poliologie a politické filosofie. Teoretické pochopení má pak posloužit k zorientování a položení základů pro chápání národní identity. V třetí části se opět vracíme k sociální psychologii a s...
|
|
| |
|
|
Rozvíjení národní kulturní identity, tradic a hodnot ve vyučovacím předmětu český jazyk na základní škole
Šebelová, Dana ; Šmejkalová, Martina (vedoucí práce) ; Babušová, Gabriela (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá proměnami v pojetí vlastenectví a národní identity v průběhu doby od poloviny 19. století do současnosti. Teoretická část vymezuje pojmy národ, národní identita a snaží se o charakteristiku české národní identity. Sleduje, jak se měnilo její pojetí v souvislosti se společenskými změnami v naší vlasti. Dále se zabývá pojmy výchova a výchova k vlastenectví a jakým způsobem byla uplatňována ve školách v jednotlivých sledovaných historických obdobích. Práce se také zaměřuje na vymezení pojmu mateřský jazyk a jeho úlohy při budování národní identity. Nabízí porovnání, jak byl budován a upevňován vztah k českému jazyku na obecné, národní a základní škole minulého i tohoto století. Praktická část má charakter smíšeného výzkumu a skládá se ze dvou částí. První část se zabývá analýzou školních osnov, školních dokumentů a učebnic od počátku 20. století po současnost s orientací na vlasteneckou výchovu. Důraz byl kladen na učebnice pro 5. postupný ročník základní, obecné a národní školy. Výzkum ukazuje, jak se měnil přístup k vlastenecké výchově v souvislosti se společenskými a politickými změnami v naší zemi. Druhá část výzkumu zkoumá, pomocí řízeného rozhovoru, postoj učitelů k výuce vlastenecké výchovy a jakým způsobem se tato výchova na jednotlivých školách uplatňuje. Jedná...
|
|
|
Mediální reprezentace české národní identity v historickém pořadu DějePIC!
Petrová, Natálie ; Numerato, Dino (vedoucí práce) ; Klásková, Markéta (oponent)
Bakalářská práce se zabývá reprezentací české národní identity v pořadu DějePIC! (2017), rodinném televizním cyklu o české historii. Práce je založena na předpokladu, že se média podílejí na definování tohoto pojmu. Výstupem bakalářské práce je analýza interpretací české národní identity ve vybraném pořadu. Konkrétně je analýza zaměřena na prezentaci symbolů, událostí, osobností a charakteristik české národní identity. Cílem této práce je odpovědět na otázku, jakým způsobem a v jakých souvislostech je prezentována česká národní identita v pořadu DějePIC!. První část práce je teoretická a jsou v ní představeny klíčové pojmy, jakými je národní identita a s ní související kolektivní paměť, dále také mediální konstrukce reality a formování národní identity v médiích. Druhou část práce, empirickou, tvoří analýza. Vzhledem k povaze analýzy vycházím z tradice kvalitativní metodologie. Po první fázi identifikace základních témat, jež v pořadu přispívají k utváření obrazu národní identity, a kategorizaci, je provedena jejich hlubší analýza. Výzkumný vzorek tvoří všech 32 epizod pořadu DějePIC! (září 2017 až prosinec 2018), jež mapují českou historii od pověsti o příchodu Praotce Čecha až po vznik samostatného Československa.
|
|
| |
|
|
Obraz druhého - Češi v německých karikaturách
Raková, Pavlína ; Emler, David (vedoucí práce) ; Filipová, Lucie (oponent)
Práce se zabývá obrazem Čechů v německých karikaturách. Obraz o Češích je sledován v dobových karikaturách v historické linii relevantních událostí, které byly přelomové pro česko-německé vztahy. Vybrány byly čtyři tematické celky, ve kterých je zkoumán obraz o Češích. Prvním tematickým celkem je česko-německé napětí po Badeniho jazykových nařízeních do Anenských patentů. Dále je zkoumán obraz o Češích v meziválečném období v letech 1914-1918, přičemž je kladen důraz na vznik Československa. A to z důvodu, že práci protíná hypotéza, že se vznikem ČSR dochází k přiostření obrazu o Češích. Dalším tematickým celkem je rok 1933, kdy dochází k převzetí moci nacisty. Posledním zkoumaným obdobím jsou roky 1937-1939. V tomto tematickém celku je kladen důraz na smrt T. G. Masaryka. Práci doplňují rakouské karikatury, které mají za úkol rozšířit obraz o Češích z rakouské perspektivy. Zároveň je rakouský obraz o Češích srovnán s německým obrazem o Češích. Analyzovány jsou formou obrazové analýzy německé a rakouské dobové karikatury. Výzkum je proveden na 35 dobových karikaturách a opírá se o sekundární literaturu. Karikatury byly vybrány z předních německých a rakouských satiricko-humoristických periodik. Jedná se o časopisy Simplicissimus, Kladderadatsch, Fliegende Blätter, Kikeriki a Figaro.
|
host ::
RSS.