|
|
Změny v přístupu k výuce u učitelů v době pandemie COVID-19
Petrovická, Barbora ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
naší práci se zaměřujeme na období celosvětové pandemie COVID jejích počátcích, konkrétně na jaře a na podzim roku 2020. Věnujeme především českého školství. ní úzce související distanční výuka ve školách ovlivnily přístup pedagogů ke vzdělávání a také jejich duševní zdraví. teoretické části práce se pokoušíme vymezit základní pojmy, jako je osobnost učitele, profesní rozvoj, motivace, stres, syndrom vyhoření, psychohygiena. Věnujeme se pochopitelně i vysvětlení toho, co to vlastně je distanční výuka. Praktická část pak byla realizována skrze polostrukturované rozhovory vedené s učiteli teoretických předmětů na středních odborných školách, kteří byli do celého vzdělávacího procesu zapojeni právě v době, kdy výuka musela být kvůli špatnému vývoji pandemie vedena Jako nejpalčivější se nám jevily otázky nedostatečné technické připravenosti pedagogů tím související malé sebevědomí při práci s technikou, ale i záležitosti mizivé podpory ze strany vedení škol, ať už při proškolování v užívání on line nástrojů, tak při nutnosti péče o duševní zdraví žáků, zaměstnanců škol i rodičů.
|
|
| |
|
|
Zátěžové faktory v práci učitele konkrétní školy
Hudečková, Dana ; Zvírotský, Michal (vedoucí práce) ; Mojžíšová, Jarmila (oponent)
Tématem diplomové práce jsou zátěžové faktory v práci učitelů konkrétní školy. V teoretické části se zabývá působením zátěžových a rizikových faktorů, které negativně ovlivňují práci učitele, jež působí na duševní zdraví. Stres, stresové situace, jejich příčiny a zvládání jsou jedním z témat první části práce. Dále se práce věnuje syndromu vyhoření, jeho nejčastějším příčinám, prevencí a nakonec některým způsobům relaxace vedoucím k předcházení již zmíněného syndromu vyhoření. Téměř posledním významným tématem teoretické části diplomové práce je duševní hygiena, její historie, vnímání duševní hygieny v širším a užším slova smyslu. Dodržování zásad psychohygieny působí jako nástroj vedoucí k podpoře duševního zdraví a současně předchází syndromu vyhoření. Profesní rozvoj jako nástroj pro podporu duševní hygieny a příklad konkrétních technik jsou závěrečným tématem teoretické části diplomové práce. Praktická část diplomové práce se zabývá výzkumem zaměřujícím se na zátěžové faktory učitelů na Soukromé střední a základní škole, s.r.o. v Mladé Boleslavi. Smíšeným výzkumem, tj. dotazníkem, rozhovorem a pozorováním, jsem zjišťovala do jaké míry je na této škole stresující učitelské povolání, zda některým učitelům nehrozí syndrom vyhoření. Jako součást dotazníku byly také otázky zaměřující se na volný...
|
|
|
Postoje pedagogických pracovníků k psychohygieně v základní škole speciální
Jonášová, Petra ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Diplomová práce se zabývá postoji pedagogických pracovníků k psychohygieně v základní škole speciální pro žáky s těžkým postižením a souběžným postižením více vadami. Jejím cílem je popsání a pochopení postojů k psychohygieně na kognitivní, emotivní a konativní úrovni. Teoretická část popisuje základní školu speciální, profesi pedagogických pracovníků, shrnuje teoretické poznatky o psychohygieně a definuje postoj. Práce dále obsahuje kvalitativní výzkum, který využívá metody polostrukturovaného rozhovoru a zodpovídá výzkumnou otázku. Pedagogičtí pracovníci v základní škole speciální mají dle výsledků výzkumu pozitivní postoje k psychohygieně na všech úrovních. Jejich názory, myšlenky a představy se shodují s poznatky z odborné literatury. S duševní hygienou mají spojené příjemné emoce. Využíváním nástrojů a technik psychohygieny se jim daří minimalizovat psychickou náročnost své profese. KLÍČOVÁ SLOVA psychohygiena, postoj, základní škola speciální, učitel, asistent pedagoga
|
|
|
Duševní hygiena sociálního pracovníka pracujícího s klienty s duševním onemocněním
VOJČOVÁ, Aneta
Bakalářská práce se zabývá duševní hygienou u sociálních pracovníků, kteří pracují s duševně nemocnými lidmi. Zaměřila jsem se na zařízení Domov Libníč, kde jsem vykonávala praxi ve druhém ročníku, a to v rozsahu dvou týdnů a stejně tak i ve třetím ročníku. Cílem této práce bylo zjistit, jaké techniky duševní hygieny používají pracovnice v Domově Libníč a zdůraznit, že psychohygiena je velmi důležitá v životě sociálního pracovníka. Hlavním důvodem je to, že sociální práce je velmi náročná na rovnováhu duševního zdraví. Nevyužívání psychohygieny znemožňuje sociálnímu pracovníkovi odvádět efektivní práci s klienty, a tím může směřovat i k syndromu vyhoření, který u této profese bezprostředně hrozí. V teoretické části jsem se zabývala smyslem supervizí, která je velmi důležitým dílem duševní rovnováhy, syndromem vyhoření, ale především duševní hygienou jako takovou a jejími metodami a aplikací. Výzkumná část je zpracována kvalitativním výzkumem, pomocí metody dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru se sociálními pracovnicemi. Od nich jsem získala informace o tom, jaké techniky duševní hygieny používají. Pro můj výzkum je zásadní hlavně informace, zda jim aplikace duševní hygieny a supervize pomáhají proti stresu a celkovému vyhoření. Sociálních pracovnic jsem se také ptala, jestli mají nějaké řešení, jak by jejich práce v zařízení byla méně stresovou záležitostí. Na konci mé práce jsem se dopracovala k výsledku, že sociální pracovnice využívají různé metody duševní hygieny, která jim pomáhá v duševní rovnováze. Využívají i individuální supervize, která jim nabízí vedení zařízení, protože ty skupinové zaměstnancům nevyhovují z důvodu nedůvěry mezi sebou.
|
|
|
Zvládání pracovní zátěže u pracovníků ve vybrané domácí hospicové péči
ADLEROVÁ, Michaela
Doprovázení je pro pracovníky v hospicové a paliativní péči symbolem podat nevyléčitelně nemocnému pomocnou ruku a jít jeho cestou. Hlavním cílem sociálního pracovníka a zdravotní sestry je zlepšení kvality života člověka v terminálním stádiu onemocnění. Sociální pracovník a zdravotní sestra domácí hospicové péče jsou běžně články multidisciplinárního týmu v hospicové péči a společně s ostatními odborníky přispívají ke zvýšení kvality života klientů. Mnoho pracovníků domácí hospicové péče je vystaveno denně silnému stresu a hrozí syndrom vyhoření, případně rozvoj některé úzkostné poruchy nebo deprese. Tématem bakalářské práce je zvládání pracovní zátěže u pracovníků ve vybrané domácí hospicové péči. Cílem práce je zmapovat pracovní zátěž, se kterou se pracovník potýká a její zvládání. Hlavní výzkumná otázka zní: Jaké faktory ovlivňují zvládání pracovní zátěže v domácí hospicové péči? Metodikou byl zvolen kvalitativní sběr dat (metoda dotazování, technika polostrukturovaný rozhovor). Pracovníci v hospicové péči jsou vybráni metodou kvótního výběru. Zvolené kvóty jsou následující: dotazovaný pracuje v přímé péči s klientem minimálně půl roku a je ochotný spolupracovat.
|
|
|
Zdravý životní styl rodičů dětí s postižením
KALINOVÁ, Markéta
Předkládaná diplomová práce se zabývá zdravým životním stylem rodičů dětí s postižením. Cílem práce, která je rozdělena do čtyř částí, je analyzovat konkrétně vytyčené tematické oblasti týkající se života rodin dětí s postižením a vytvořit relativně ucelenou syntézu mapující a reflektující danou problematiku programově z různých hledisek. Práce také poukazuje na opomíjené souvislosti v životě rodičů dětí s postižením a na stereotypy a předsudky společnosti.
|
|
|
Etická dilemata u pracovníků na oddělení se zvláštním režimem.
MAXOVÁ, Gabriela
Tématem bakalářské práce jsou etická dilemata pracovníků v sociálních službách při práci se seniory. Práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou, přičemž teoretická část vymezuje etická dilemata, morálku, mravní jednání a nahlíží do profesní etiky a etického kodexu. Věnuje se rovněž syndromu vyhoření, psychohygieně a formám odpočinku, společně s odbornou supervizí. Teoretická část také charakterizuje sociální služby a jejich pracovníky včetně zásad přístupů ke klientovi. Praktickou část tvoří samotný výzkum postavený na osobních zkušenostech pracovníků v sociálních službách. Pro sběr dat byl vybrán kvalitativní výzkum, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný souhrn tvořilo pět pracovníků v sociálních službách v Domově pro seniory Máj České Budějovice, čtyři ženy a dva muži. Informanti byli zvoleni pomocí záměrného (účelového) výběru, přičemž požadavkem byla minimální délka praxe jeden rok. Závěr praktické části tvoří vyhodnocení nasbíraných dat a výstupy jsou pak shrnuty v závěru celé práce
|
|
|
Psychohygiena jako základní předpoklad prevence syndromu vyhoření u pracovníků v sociální sféře
ČERVOVÁ, Hana
Bakalářská práce je věnována tématu psychohygieny jako základního předpokladu prevence syndromu vyhoření u pracovníků v sociální sféře. Bakalářská práce je rozdělena na části teoretickou a praktickou. Teoretická část bakalářské práce je rozdělena na tři hlavní kapitoly. V první kapitole je vymezen zásadní rozdíl mezi dvěma stěžejními profesemi v sociální sféře, to znamená profesí sociálního pracovníka a pracovníka v sociálních službách. Druhá kapitola je věnována pojmu syndrom vyhoření a jeho charakteristice a popisu základních fází, kterými prochází osoba zasažená syndromem vyhoření. Třetí kapitola poté vysvětluje pojem psychohygiena a pojednává o jejím vlivu na předcházení vzniku syndromu vyhoření. Cílem praktické části této bakalářské práce je zmapovat povědomí o tématu syndromu vyhoření a psychohygieny a popsat aspekty psychohygieny u sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách pracujících v Domově pro seniory v Benešově u Prahy. V rámci kvalitativního výzkumu byla data shromážděna prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů. Z provedeného výzkumu vyplynulo, že pracovníci Domova seniorů Benešov mají základní povědomí o syndromu vyhoření a psychohygieně. Z výzkumu však zároveň vyplynulo, že v daném zařízení není zajištěna odborná supervize, ovšem pracovníci by její zajištění uvítali.
|
|
|
Výskyt syndromu vyhoření u zdravotních sester ve vybraných nemocničních odděleních
VÁŇOVÁ, Kristýna
Tato diplomová práce se zabývá výskytem syndromem vyhoření u zdravotních sester. Hlavními cíly práce je zjistit výskyt syndromu vyhoření u zdravotních sester ve vybraných nemocničních odděleních a ve vybraných nemocnicích. V teoretické části práce je popsána profese zdravotní sestry, syndrom vyhoření a možnosti jeho prevence. V praktické části popisuji cíle, úkoly, hypotézy a metodiku mé práce. Výzkumné šetření realizuji prostřednictvím standardizovaného dotazníku Maslach Burnout Invertory, který je určen ke sledování syndromu vyhoření u exponovaných profesí v nemocnici v Českých Budějovicích, Písku a Strakonicích. Získaná data vyhodnocuji statistickou metodou chí kvadrát testu, kterým ověřím předem stanovené hypotézy práce. Získané výsledky jsou vyhodnocovány a interpretovány.
|
host ::
RSS.