|
|
Obraz Jidáše Iškariotského v soudobém bádání a kulturních kontextech
Poláková, Alžběta ; Lukeš, Jiří (vedoucí práce) ; Beneš, Jiří (oponent)
Cílém této práce je nastínit obraz Jidáše v dlouhotrvající tradici a navazuje na zmínky o této postavě v kanonických i nekanonických zprávách. Je rozšířením bakalářské práce autorky, která se věnovala rozboru biblických a gnostických textů týkajících se postavy Jidáše. Z toho důvodu se v této práci autorka nezabývá podrobnou analýzou těchto textů a přímo na ni čtenáře odkazuje (práce je dostupná k nahlédnutí v Repozitáři závěrečných prací UK). První kapitoly jsou věnovány zprávám z evangelií a Pavlových spisů, které autorce slouží především jako odrazový můstek pro představení různých pojetí Jidášovy osoby a které se staly základem pro rozvinutí tradice v dalších staletích. Kromě kanonických sdělení naráží autorka na motivy z nekanonických a apokryfních textů vážících se k Jidášovi, a které právě tradici vnímání jednoho z Ježíšových učedníků ovlivnily podobnou měrou. Jedna z podkapitol je věnována i v češtině nedostupnému textu Knihy kohouta (Book of the Cock) a nepříliš známým námětům, které se v oficiální církevní tradici neuchytily. Zjištěné motivy autorka v následujících kapitolách identifikuje a srovnává se zobrazeními Jidáše v kulturních, společenských a uměleckých souvislostech. Hledá spojitost rozvité tradice s historickým a společenským vývojem, který ovlivňoval a ovlivňuje naše...
|
|
|
Nebojte se! Téma strachu v synoptických evangeliích
Samec, Pavel ; Ryšková, Mireia (vedoucí práce) ; Scarano, Angelo (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA KATOLICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA Katedra biblických věd Pavel Samec Nebojte se! Téma strachu v synoptických evangeliích Diplomová práce Vedoucí práce: doc. PhDr. Mireia Ryšková, Dr. theol. Praha 2019 2 Anotace Diplomová práce pojednává o tématu strachu v synoptických evangeliích. Strach je fenomén, který se dotýká každého člověka a je předmětem zájmu řady vědeckých disciplín. V této práci je pozornost zaměřena na strach jako emoci. Vychází se z evangelijních úryvků, jejichž výběr je zúžen na ty, v kterých je obsažena výzva k překonání strachu. Tematicky jsou perikopy rozděleny podle situací a důsledků, které strach vyvolávají: strach z budoucnosti, z lidí a z obtížnosti úkolů, dále strach při zázračných zjeveních, strach ze smrti a z apokalyptických hrůz. Posledním tématem jsou obecné výzvy k překonání strachu. Reakce aktérů biblických příběhů jsou rozličné a mohou být nahlíženy jako modelové postoje inspirující člověka dnešní doby. V úvodu práce je téma strachu stručně charakterizováno pohledem psychologie, filozofie a teologie. Těžištěm práce jsou exegeze vybraných perikop tematicky seřazených do sedmi kapitol zakončené krátkými rekapitulacemi hlavních myšlenek. Po závěrečném zobecňujícím pohledu je u některých témat naznačen spirituální přesah do duchovního života.
|
|
|
Muslimský Ježíš. Syn Mariin v základních pramenech islámu
Kotek, Václav ; Bouma, David (vedoucí práce) ; Salvet, Ondřej (oponent)
Práce podává přehled o Ježíši v základních pramenech islámu, Koránu a Sunně. Ve stručném životopisu Proroka Muhammada se věnuje vlivu křesťanů v jeho životě. Sleduje vznik Koránu a uvádí některé aspekty jeho nauky. Vybírá koránské verše o křesťanech a obzvláště ty související přímo nebo nepřímo s Ježíšem. Rozebírá význam jmen, jež mu Korán připisuje. Vybrané hadíthy, v nichž se objevuje některé z Ježíšových jmen, systemizuje do tematických okruhů a pozoruje roli, kterou mu tato islámská tradice přiděluje. Ze získaných poznatků porovnává rozdíly pohledu na Ježíše v islámu a v křesťanství. Všímá si, že pod stejně znějícími Ježíšovými jmény a tituly se v obou náboženstvích skrývají rozdílné významy a dovozuje důvod rozdílnosti islámského obrazu Ježíše. Nahlíží, nakolik může být Ježíšova osoba předmětem a základem mezináboženského dialogu. Závěrem nabízí možnosti, v čem může být muslimský názor na Ježíše inspirací křesťanům k obnově vlastní víry.
|
|
|
Radost v myšlení Friedricha Nietzscheho
Chmel, Patrik ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Bakalářská práce si klade za úkol odhalit pojetí radosti, které má plynout ze závěrů v dílech Friedricha Nietzscheho. Pokusí se nastínit, jakou roli vzhledem k ní hraje Bůh, svět i utrpení. Na začátku práce vyložíme takzvanou smrt Boha, pokusíme se ji zasadit do tehdejšího dobového kontextu a použijeme ji jako odrazový můstek pro pochopení dalších myslitelových stanovisek. Budeme se vymezovat i vůči tradičnímu křesťanskému vnímání člověka, světa a štěstí a do kontrastu proti tomu položíme Nietzscheho radostnou zvěst. Dále pro nás bude důležité zaměřit se na korelaci mezi myšlenkami nadčlověka a věčného návratu téhož, které sebou přinášejí každá zcela jinačí druh radostného života. Avšak mělo by se ukázat, že jedna nemůže existovat bez druhé. Klíčová slova Nietzsche, radost, Ježíš, Dionýsos, vůle k moci, nadčlověk, poslední člověk, věčný návrat téhož, utrpení, křesťanství, Bůh, smrt, svět.
|
|
|
Moc zlého slova a jeho negativní projev a důsledky z pohledu Nového zákona
Svatek, Martin ; Ryšková, Mireia (vedoucí práce) ; Brož, Jaroslav (oponent)
V knihách Nového zákona se můžeme setkat s mnoha projevy moci slova. Ve většině případů je tato moc vázána k osobě Ježíše z Nazareta a je pozitivní. Ježíš svým slovem ale nejen uzdravuje, vymítá démony či křísí mrtvé, ale také proklíná. Tomu, co o prokletí, kletbách a mnoha dalších negativních podobách slova a projevech jeho moci, vypovídá Nový zákon, pojednává tato práce. Diplomová práce představuje souhrnný přehled pasáží a jejich komentářů Nového zákona, které jsou blízké zvolenému tématu. V prvé části se práce věnuje pojmu a významu "slova" a "lidské řeči" pro člověka a jeho vztah s Bohem či člověkem. V části druhé se pak zabývá problematikou kleteb a proklínání. Část třetí je věnována slibům a přísahám. Část čtvrtá je pak zaměřena na hněv a jeho slovní projevy v textech Nového zákona, jež se k zvolené problematice vztahují jejich komentářům. Cílem práce je především představení, dle mého názoru opomíjené, problematiky dopadu negativních slov na lidský život a seznámení s dostupnými výklady vybraných částí a jejich zhodnocení.
|
|
|
Etická hlediska Lukášova evangelia
Heinrichová, Marie ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ryšková, Mireia (oponent)
Diplomová práce se zabývá etickou stránkou Lukášova evangelia. Soustředí se na Ježíše, který je vyobrazen jako vzor etického života, a základní prvky jeho morálního učení, kterými jsou pokání, správné užívání majetku, milování bližních, následovnictví, modlitba a obrácení osudu, kterém se stane ve prospěch chudých. Zaměřuje se na také na Boží království a etické důsledky, které s sebou přináší. Ježíšovo morální učení je obsahem velké části celého evangelia i proto, že Lukáš představuje Ježíše jako kazatele na velké cestě. Druhá část práce se věnuje rozboru Kázání na rovině a podobenství O milosrdném Samaritánovi, které názorně ilustrují morální příkazy, a jejich praktickou aplikaci v životě. Vybrané texty jsou analyzovány v rámci samotných veršů, v návaznosti na celek, do něhož jsou tyto verše zasazeny, i v kontextu celého díla. Práce je koncipována popisnou metodou a analýzou textů.
|
|
|
Postava apoštola Petra v kanonických evangeliích
Štemberková, Marie ; Ryšková, Mireia (vedoucí práce) ; Brož, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce Postava apoštola Petra v kanonických evangeliích se zaměřuje na zobrazení předního Ježíšova učedníka, o němž pojednávají všechna evangelia a který je z Ježíšových učedníků nejčastěji zmiňován. Všechna kanonická evangelia vznikla s určitým časovým odstupem od líčených událostí, takže je třeba brát v úvahu pozdější reflexi jeho autentického životního příběhu. První kapitola shrnuje základní fakta o Petrově původu a jeho společenském zařazení, pozornost je věnována rovněž užívání jeho rodného jména Šimon ve srovnání s přijatým jménem Petr, jímž vstoupil do dějin církve. Kapitola uvádí přehled všech petrovských perikop, veršů i pouhých stručných zmínek. Druhá kapitola rozebírá perikopy a verše společné alespoň dvěma evangeliím, všímá si jejich shod i rozdílů. Třetí kapitola se soustřeďuje na perikopy zvláštní, zaznamenané pouze jedním z evangelistů, kteří v těchto případech čerpali ze zvláštních tradic. Šimon Petr byl povolán Ježíšem k následování mezi prvními učedníky, od počátku hrál mezi nimi vůdčí roli, profiloval se jako jejich mluvčí. Třebaže pisatelé evangelií obdařili Petra individuálními charakterovými rysy, často měl v jejich pojetí představovat typického Ježíšova učedníka, se všemi klady a zápory. Odlišnosti v jeho zobrazení souvisí s potřebami, zaměřením a akcenty...
|
|
|
Ježíš v Getsemanské zahradě Ježíšova modlitba k Otci v kontextu pašijového příběhu
Týfa, Petr ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ryšková, Mireia (oponent)
Ježíš v Getsemanské zahradě: Ježíšova modlitba k Otci v kontextu pašijového příběhu Předkládaná práce se zabývá tématem Ježíšovy modlitby v Getsemanské zahradě a jejím významem v rámci pašijového příběhu. Porovnává důrazy jednotlivých evangelistů a vysvětluje úryvek se zaměřením na konečný smysl události. Práce má formu exegeze, sleduje díla významných českých i zahraničních autorů, kteří se tématem hlouběji zabývají a snaží se hledat styčné body a rozdíly v jejich teologických pohledech. Práce ukazuje a rozvíjí důležitá témata, která se v příběhu objevují. Jedná se zejména o vztah Ježíše a učedníků, kteří selhávají, pokud mají svému Mistru poskytnout podporu, rovněž tak o motiv úzkosti a strachu, který Ježíš v osamění zažívá. Neméně důležitým námětem je i vztah ducha a těla. Práce vyzdvihuje dvojí smysl události - historický a eschatologický, v daném rámci pak pojednává o motivu hodiny, kalichu či pokušení. Práce dále upozorňuje na četné odkazy na modlitbu Páně, rovněž tak na téma bdění učedníků, a to ve smyslu jejich připravenosti k duchovnímu boji. Závěrem se práce pokouší přinést aktualizaci daného tématu pro současnou dobu.
|
|
| |
|
|
Antithese a jejich funkce v Kázání na hoře
Janovská, Kristýna ; Lukeš, Jiří (vedoucí práce) ; Pavlík, Jiří (oponent)
Bakalářská práce pod názvem "Antithese a jejich funkce v Kázání na hoře" se zabývá rozborem šesti Ježíšových antithesí, které jsou součástí Kázání na hoře v Matoušově evangeliu. Cílem práce bylo provést analýzu těchto antithesí v souvislosti zasazení do kontextu židokřesťanské obce, která se po roce 70 n. l. nacházela v jisté existenciální krizi. Evangelista Matouš byl s největší pravděpodobností křesťan z Židů než z pohanů, což vedlo k jeho snaze na Ježíši jako Židu ukázat vztah k Zákonu, který nepomíjí a je stále aktuální. Každá antithese je započata odkazem na starozákonní přikázání či ustanovení, po kterém následuje Ježíšova interpretace, kterou potvrzuje svou autoritu Bohem povolaného Mesiáše, který vyvádí lid z otroctví hříchu. Ježíš je novým Mojžíšem, který starozákonní ustanovení či přikázání staví do světla větší spravedlnosti. Mými zásadami pro rozbor těchto antithesí bylo užití metod a poznatků moderního bádání společně s narativní metodou. Mou snahou bylo ukázat Ježíše ve světle toho, jenž zachovává Zákon a naplňuje, co bylo řečeno ústy proroků.
|
host ::
RSS.