|
|
Optické vlastnosti asymetrických plasmonických struktur
Babocký, Jiří ; Kolařík, Vladimír (oponent) ; Čechal, Jan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá studiem rezonančních módů v asymetrických plasmonických strukturách. V první části jsou shrnuty základní teoretické modely pro popis rezonančních módů plasmonických nanostruktur. V další části je popsána technologie elektronové litografie. Experimentální část popisuje technologické procesy vedoucí k zlepšení výsledků elektronové litografie při použití lift-off zpracování. Poslední kapitola se zabývá studiem reflexních spekter plasmonických antén a identifikací jednotlivých nabuzených módů.
|
|
|
Heterogenní radikálová modifikace polypropylenu
Brňák, Matúš ; Petruš, Josef (oponent) ; Kučera, František (vedoucí práce)
Diplomová práca sa zaoberá heterogénnou technikou prípravy modifikovaného polypropylén g maleinanhydrid (PP–g–MAH). Znalosti priebehu reakcie a vplyvy na proces modifikácie PP sú zhrnuté v teoretickej časti. Príprava modifikovaného PP prebiehala vo fluidnom polymeračnom reaktore, pri teplote 115 °C , otáčkach miešadla 210 rpm, reakčnej dobe 60 min a tlaku 6 bar. Množstvo naviazaného MAH bolo sledované pri použití koncentrácie MAH 3 a 5 hm% a koncentrácie iniciátoru 0,25; 0,5; 1; a 1,5 hm%. Efektivita modifikácie bola porovnaná použitím 3 druhov PP s rozdielnou morfológiou častíc a špecifickým povrchom. Vytvorením teoretického modelu bola vypočítaná maximálna povrchová koncentrácia MAH a porovnaná s experimentálnymi údajmi. Charakterizácia PP materiálov bola prevedená elektrónovou skenovacou mikroskopiou (SEM), diferenčnou skenovacou kalorimetriou (DSC) a analýzou povrchu častíc metódou BET. Kvantitatívna analýza naviazaného MAH bola prevedená FTIR spektroskopiou a acidobazickou titráciou.
|
|
|
Vývoj a validace postupu pro izolaci kyseliny ferulové z pšeničných otrub
Nábělek, Jakub ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zaobírá vývojem a validací postupu pro izolaci kyseliny ferulové z pšeničných otrub. Byl testován postup izolace založený na alkalické hydrolýze otrub a následné adsorpce kyseliny ferulové. V teoretické části se tato práce zmiňuje o složení pšeničných otrub. Je zde zmíněna podrobná charakterizaci kyseliny ferulové. princip adsorpčního mechanismu s popisem použitých adsorbentů. Také jsou popsány použité analytické metody. Byly testovány různé druhy adsorbentů - Aktivní uhlí (2,53 ± 1,16 mg.l-1), Amberlit XAD-16 (241,55 ± 10,42 mg.l-1)., Amberlyst A-21 (105,73 ± 11,87 mg.l-1), Amberlit IRA-900Cl (5,90 ± 0,68 mg.l-1) a Amberlit IRA-96 (189,16 ± 6,49 mg.l-1). Jako nejúčinnější adsorbent byl vybrán XAD-16 pro jeho dobré adsorpční vlastnosti a jednoduchou desorpci kyseliny ferulové. Celý proces prošel podrobnou optimalizací s cílem maximalizovat čistotu finálního produktu. Izolát byl charakterizován pomocí HPLC a FTIR techniky z hlediska obsahu kyseliny ferulové a příbuzných fenolických kyselin. Na základě FTIR analýzy byla objevena kontaminace izolátu proteiny. Byl navržen purifikační postup založený na deproteinace suroviny před samotnou hydrolýzou. Jako ultimátní řešení, které eliminovalo přítomnost proteinů v izolátu byla ultrafiltrace se zachycením molekul s Mw > 10 KDa. Bylo docíleno finální výtěžku kyseliny ferulové 498,44 ± 110,97 mg.l-1. Při přepočtu na výtěžek z jednoho kilogramu otrub jedná se o množství 1,00 ± 0,22 g kyseliny ferulové.
|
|
|
Forenzní analýza půdy metodami FTIR a NIR s multivariační analýzou
Nawrath, Pavel ; Kučerík, Jiří (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá forenzní multivariační analýzou půdy v lokalitách Ostrava a Třinec. Celkem bylo odebráno 52 vzorků v oblastech hutních společností. U vzorků byly stanoveny koncentrace chromu, manganu, mědi, niklu, olova, rtuti a zinku. Pro stanovení rtuti byl použit přístroj AMA 254. Zbylé kovy byly stanoveny pomocí atomové absorpční spektrometrie s atomizací v plameni (F–AAS). Dále byla proměřena IČ spektra. Měření bylo provedeno pomocí infračervené spektrometrie s Fourierovou transformací (FTIR) technikou difúzní reflektance (DRIFT). Výsledky byly následně použity pro vytvoření korelačních modelů a statistických modelů metod PCA (analýza hlavních komponent) s CA (klastrová analýza).
|
|
|
Bioaktivní látky pro pleťové krémy: Stanovení stability pleťového krému s obsahem kozího mléka
Dostálová, Tereza ; Sovová, Šárka (oponent) ; Enev, Vojtěch (vedoucí práce)
Obsahem této bakalářské práce je studium stability krému připraveného v běžných laboratorních podmínkách s obsahem lyofilizátu kozího mléka. Kozí mléko bylo nejprve denaturováno, poté proběhla jeho charakterizace pomocí metod FTIR, elementární analýzy a termogravimetrické analýzy. Pro porovnání účinků denaturace byla stejná série měření zopakována s nativním vzorkem mléka. Dále byla připravena samotná emulze. Prvotní stabilita připravených vzorků byla stanovena na analytické odstředivce a receptura s přípravou krému byla optimalizována. Měření stability probíhalo na základě měření v daných časových intervalech staří vzorku. Sledovanými parametry byly reologické vlastnosti – zejména vyhodnocení meze toku a pevnosti struktury podle délky lineární viskoelastické oblasti a komplexního modulu – tepelná stabilita měřená pomocí diferenční skenovací kalorimetrie, vizuální zhodnocení probíhalo díky optické mikroskopii a pozorování. Byla prokázána stabilita vzorku při skladování za laboratorní teploty s mírnými projevy destabilizace struktury emulze. Senzorická analýza prokázala vhodnost produktu pro osoby se sušší pokožkou, kdy kůži příjemně zvláčnil a dle hodnotitelů byl pocit na pokožce příjemný. Krém si po celou dobu experimentu uchovával svou podobu, nedošlo k jeho konečné degradaci na původní dvě fáze nebo k jeho znehodnocení, např. plísněmi.
|
|
|
Sekvenční frakcionace organické hmoty huminové kyseliny izolované z Leonarditu
Krist, Tomáš ; Doskočil, Leoš (oponent) ; Enev, Vojtěch (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce byla optimalizace sekvenční frakcionace organické hmoty, aby byla využitelná pro fyzikálně-chemickou charakterizaci extrahovaných frakcí. Jako zdrojová matrice organické hmoty byla využita huminová kyselina izolovaná z oxidovaného hnědého uhlí Leonarditu. Byla sestavena eluotropní řada a provedena sekvenční frakcionace pomocí extrakce na Soxhletově přístroji. Výchozí huminová kyselina a frakce byly charakterizovány pomocí elementární analýzy (EA) a termogravimetrické analýzy (TGA), dále pak za použití infračervené spektrometrie s Fourierovou transformací (FTIR), molekulové absorpční spektrometrie (UV/Vis), fluorescenční spektrometrie a v neposlední řadě i potenciometrickou titrací. Z výsledků elementární analýzy byly stanoveny atomové poměry. Z naměřený UV/VIS a fluorescenčních excitačních a emisních spekter byly vypočteny absorpční koeficienty, resp. fluorescenční koeficienty. Využitá metoda frakcionace huminové kyseliny se prokázala být vhodnou metodou pro zkoumání struktury HK. Celkově se podařilo extrahovat 62 hm. % z navážky HK, výtěžky frakcí se pohybovaly v rozmezí 0,36–30,92 hm. %. Z výsledků strukturní analýzy je zřejmé, že se se zvyšující polaritou organického rozpouštědla nejprve izolovaly frakce s dlouhými alifatickými řetězci a postupně se zvyšovala jejich aromaticita. Nepolární organická rozpouštědla byla vhodná pro extrakci sloučenin podobných struktuře lipidů, zatímco nejvíce polární organické frakce byly bohaté na polární skupiny a svými parametry byly blízké původní huminové kyselině. Frakce extrahovaná acetonitrilem byla nejodlišnější. Frakce obsahovala nejvíce dusíku a obsahovala větší množství amidových skupin, charakteristických pro strukturu podobnou proteinům. V posledních dvou frakcích, extrahovaných alkoholy, byl pozorován významný bathochromní posun typický pro fluofor typu V. Mimo jiné byly charakteristické také vyšším obsahem rostlinných sacharidových zbytků.
|
|
|
Využití fyzikálně-chemických a spektroskopických metod při studiu extremofilních mikroorganismů
Dobešová, Kateřina ; Enev, Vojtěch (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřená na metody stanovení polyhydroxyalkanoátů v buňkách extremofilů, konkrétně bakterie Schlegelella thermodepolymerans DSM 15 344. Mezi metody, které byly použity, patří termogravimetrická analýza, infračervená spektroskopie s Fourierovou transformací a Ramanova spektroskopie. Pomocí TGA byl stanoven obsah extracelulární a intracelulární vody ve vzorcích. Metoda FTIR byla použita nejen na sledování obsahu PHA, ale také na fyzikální vlastnosti polymeru ve vzorku. Konkrétně jestli byl polymer ve vzorku biomasy amorfní nebo krystalický. Ramanova spektroskopie byla použita na potvrzení přítoomnosti PHA ve vzorcích. Výsledky jednotlivých metod byly porovnány s výsledky plynové chromatografie.
|
|
|
Řízení rozpustnosti biodegradovatelných obalů na bázi škrobu
Krobot, Štěpán ; Ondreáš, František (oponent) ; Lepcio, Petr (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá přípravou a testováním biodegradovatelných fólií na bázi škrobu. Cílem práce je laboratorní příprava fólií na bázi různých druhů škrobu, glycerolu, polyvinylalkoholu a s přídavkem plastifikátoru – kyseliny citronové. Byly použity čtyři různé druhy škrobu a dva druhy polyvinylalkoholu. V první sérii vzorků byl měněn poměr přidaného glycerolu k obsahu škrobu. Vzorky ve druhé sérii byly připraveny ve stejných poměrech, avšak s rozdílným PVA. Do poslední série vzorků byl navíc přidán roztok kyseliny citronové. Druhým cílem práce, po vylisování fólií, bylo stanovení jejich rozpustnosti a stability ve vodném prostředí v závislosti na poměru mezi přidaným glycerolem k obsahu škrobu, na druhu použitého polyvinylalkoholu, a na přídavku kyseliny citronové do směsi. Bylo zjištěno, že kyselina citronová má zřejmě vliv na chemickou strukturu fólií a tím ovlivňuje jejich rozpustnost ve vodném prostředí a rovněž mechanické vlastnosti. Ke studiu struktury fólií a objasnění jejího vlivu na rozpustnost byla použita infračervená spektrometrie s Fourierovou transformací (FTIR).
|
|
|
Polymerní kompozity s vyššími užitnými vlastnostmi
Bábík, Adam ; Lapčík,, Lubomír (oponent) ; Prokeš, Jan (oponent) ; Čech, Vladimír (vedoucí práce)
Polymerní kompozity s vyššími užitnými vlastnostmi jsou materiály, u kterých je kladen důraz na specifické chemické a mechanické vlastnosti s ohledem na jejich širokou míru uplatnění. Jejich hlavními výhodami jsou vysoká pevnost a houževnatost v porovnání s jejich nízkou hmotností a hustotou. Pro dobré výsledné vlastnosti je třeba zajistit vysokou adhezi výztuže a matrice na jejich mezifázovém rozhraní byly připraveny vrstvy plazmově polymerovaného tetravinylsilanu (pp-TVS) na svazky skleněných vláken při různé tloušťce a efektivním výkonu. Připravené vrstvy pp-TVS byly analyzovány z hlediska chemického složení (RBS, FTIR, XPS) a také mechanických vlastností (NI-AFM). Pro posouzení míry adheze byly použity testy pro smykovou pevnost na rozhraní a test vytrhávání svazku vláken na rozhraní vlákno matrice.
|
|
| |
host ::
RSS.