|
| |
|
|
Modelování prostorového slyšení
Drápal, Marek ; Maršálek, Petr (vedoucí práce) ; Wünsch, Zdeněk (oponent) ; Lánský, Petr (oponent)
Tato práce pojednává o modelu prostorového slyšení a srovnává ho s dalšími modely. Podle nejnovějších výsledků experimentů na savcích hraje inhibice velkou roli v určení časového posunu signálu mezi levým a pravým uchem. Tento časový posun je pro nižší frekvence klíčem k určení směru, odkud zvuk přichází. Výsledky experimentů vedou k závěru, že prostorové slyšení savců pracuje na jiném principu než u ptáků. Dnes existuje několik teoretických prací, které se snaží tento jev vysvětlit, ale naprostá většina z nich je založena na mimořádně přesném časování v inhibiční části obvodu. Tento předpoklad je však odtržen od dosavadní znalosti fyziologie. Na druhé straně, modely popsané v této práci jsou založeny na faktu, že každý neuron reaguje na podráždění s jistým náhodným zpožděním. Pokud je tato vlastnost uvážena v obvodu, ve kterém se objevuje inhibice, zpoždění a detektor koincidence, pak lze ukázat, že výstupní frekvence obvodu odpovídá azimutu binaurálního zvuku na vstupu a současně experimentálně získaným datům. Modely jsou podepřeny analytickými výpočty a numerickými simulacemi zahrnujícími i kochleární implantát.
|
|
|
Inkluzivní vzdělávání žáka s kochleárním implantátem
Závěrková, Jiřina ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Bartoňová, Miroslava (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na inkluzivní vzdělávání žáků se sluchovým postižením. V teoretické části se zabývá problematikou sluchového postižení, kochleárním implantátem a vzdělávacím procesem žáka se sluchovým postižením. Seznamuje nás s diagnostikou a klasifikací sluchových vad. Dále informuje o výhodách a nevýhodách kochleárního implantátu a možnostech komunikace osob se sluchovým postižením. Součástí je také seznámení s pojmem inkluzivní vzdělávání. V empirické části se práce věnuje studii žáka s kochleárním implantátem zařazeného do běžné základní školy. Ta byla vypracována na základě studia dokumentace, rozhovorů a zúčastněného pozorování. Cílem práce je tedy zjistit, jak inkluzivní vzdělávání probíhá a jak k němu přistupují pedagogičtí pracovníci a rodiče žáka.
|
|
|
Vliv kochleárního implantátu na vestibulární funkce u dospělých pacientů
Ištoková, Lucie ; Kučerová, Klára (vedoucí práce) ; Čakrt, Ondřej (oponent)
Bibliografický záznam IŠTOKOVÁ, Lucie. Vliv kochleárního implantátu na vestibulární funkce u dospělých pacientů. Praha: Univerzita Karlova, 2. Lékařská fakulta, Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství, 2020. 58 s., přílohy. Vedoucí diplomové práce Mgr. Klára Kučerová. Abstrakt Těžká sluchová porucha je standardně léčena kochleární implantací. Vzhledem k anatomické blízkosti a propojenosti vestibulokochleárního nervu je možné ovlivnění vestibulárních funkcí. Cílem diplomové práce je zhodnotit vliv jednostranné kochleární implantace na posturální stabilitu a vestibulární funkce u dospělých pacientů s těžkou sluchovou ztrátou vzniklou postlingválně. 11 pacientů ve věku 28-72 let bylo vyšetřeno den před operací, den po operaci a s odstupem průměrně 25 dní od operace. Hodnocení bylo složené ze zkrácené formy dotazníku Dizziness Handicap Inventory (DHI), testu Timed Up and Go (TUG), statické stabilometrie a percepce subjektivní zrakové vertikály (SVV) statické i dynamické. Signifikantní zhoršení TUG a SVV bylo zaznamenáno zejména těsně po operaci, v dynamické SVV především při rotaci zorného pole doleva. Ve stabilometrii byl signifikantní nález pouze při stoji na tvrdé podložce se zavřenýma očima. S odstupem od operace došlo ke zlepšení v TUG, SVV a stabilometrii, signifikantní rozdíly přetrvaly v...
|
|
| |
|
|
Rozvoj komunikace u dětí s poruchou autistického spektra a kochleárním implantátem
Vovsová, Alena ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá rozvojem komunikace u neslyšících dětí po kochleární implantaci, které mají současně diagnostikovánu poruchu autistického spektra. Teoretická část práce je rozdělena do tří kapitol. První dvě kapitoly se věnují specifikům sluchového postižení, resp. poruch autistického spektra, a jeho vlivům na celkový vývoj dítěte s důrazem na komunikační schopnost. Jsou zde stručně představeny klasifikace sluchových vad a kompenzační pomůcky související s tématem práce - sluchadla a kochleární implantáty. Prostor je věnován také charakteristice jednotlivých poruch autistického spektra. Třetí kapitola popisuje nejčastější komunikační systémy či pomůcky užívané osobami se sluchovým postižením, resp. s poruchou autistického spektra, a možnosti komunikace osob s kombinací těchto dvou znevýhodnění. Praktická část práce se věnuje kvalitativnímu výzkumu, jehož hlavním cílem bylo zjistit, jakým způsobem může ovlivnit získání kochleárního implantátu rozvoj komunikace neslyšícího dítěte s poruchou autistického spektra. V rámci výzkumného šetření byly provedeny rozhovory s rodiči těchto dětí, které byly doplněny dotazníky s otevřenými otázkami adresovanými odborníkům, jež s těmito dětmi a jejich rodinami pracují. Výsledky provedeného šetření byly následně porovnány s výsledky dvou zahraničních...
|
|
|
Inkluzivní vzdělávání žáků s kochleárními implantáty
Svobodová, Bára ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Bartoňová, Miroslava (oponent)
Tato práce se zabývá inkluzivním vzděláváním žáků s kochleárními implantáty tická část práce je věnována uvedení do problematiky sluchových vad a jejich diagnostiky. informace o problematice kochleárního implantátu storii jeho vývoje abývá společností produkujících kochleární implantáty a implantací jejich produktů v konkrétních nemocnicích v ČR. Poslední teoretická kapitola je zaměřena na vzdělávání žáků s CI, podpůrná opatření a obsahuje vybrané studie zabývající se názory učitelů na inkluzi těchto žáků. Praktická část práce smíšeného výzkumu pomocí dotazníkové šetření navrženého podle jedné ze studií (Dulčić a Bakota, 2009) zmíněných v teoretické části. Kromě kvantitativní části byl výzkum obohacen i o otevřené a polouzavřené otázky k získaní kvalitativních dat. Základem výzkumu učitelé vítají inkluzi žáků s Dalšími cíl výzkumu nformovanost učitelů o kochleárním implantátu, odhalit pohled dotazovaných pedagogů na inkluzi žáků s škol a prozkoumat zkušenosti dotazovaných pedagogů s těmito žáky. Z výzkumu vyplynulo, že učitelé vítají inkluzi žáků s a ž dotazovaných učitelů dostatečná přesto, že většina žádné školení o vzdělávání žáků s kochleárními implantáty Výzkum indikuje potřebu rozšíření možností dalšího vzdělávání v této
|
|
|
Teorie mysli u uživatelů kochleárního implantátu předškolního věku
Cajthamlová, Tereza ; Komorná, Marie (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Tato práce se zabývá teorií mysli u uživatelů kochleárního implantátu v předškolním věku. V teoretické části jsou představena témata: sluchové postižení v dětském věku, kochleární implantace, teorie mysli a vývoj dětí předškolního věku. Všechna tato témata jsou zpracována s ohledem na problematiku dětí užívajících kochleární implantát (popř. implantáty). Přičemž kromě obecných informací se práce zaměřuje hlavně na výsledky zahraničních výzkumů, které nabízejí pohled na současnou situaci týkající se uživatelů kochleárního implantátu v dětském věku. Empirická část shrnuje výsledky výzkumu teorie mysli u českých dětí užívajících kochleární implantát. Výzkumu se zúčastnilo celkem 31 dětí, z toho 11 uživatelů kochleárního implantátu a 20 intaktních dětí v kontrolní skupině. Teorie mysli byla testována pomocí úlohy shodná přání, úlohy rozdílná přání, lentilkového testu (Smarties task) a testu Anička a Lucka (Sally-Ann task). Rodičům uživatelů kochleárního implantátu byl navíc distribuován krátký dotazník. Za účelem zjištění kompetencí v českém jazyce byl uživatelům kochleárního implantátu zadán subtest Slovník z baterie testů Seidlové Málkové a Smolíka (2014). Výsledky výzkumu ukazují, že u českých dětí užívajících kochleární implantát dochází v předškolním věku k opoždění rozvoje teorie mysli v...
|
|
|
Komunikační kompetence uživatelů kochleárního implantátu a jejich školní zařazení
Doležalová, Kateřina ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce "Komunikační kompetence uživatelů kochleárního implantátu a jejich školní zařazení" se zabývá problematikou kochleárních implantací a komunikačními kompetencemi u dětí s kochleárním implantátem předškolního věku. Cílem práce je zjistit schopnosti komunikace a školní zařazení u dětí s kochleárním implantátem. Práce je rozdělena do dvou stěžejních částí, teoretické a empirické. Teoretická část se zabývá aplikací kochleárního implantátu, celým rehabilitačním procesem před i po zákroku. Dále se zaměřuje na komunikační kompetence a vzdělávání uživatelů s kochleárním implantátem. Empirická část obsahuje deset konkrétních případů dětí s kochleárním implantátem. Soustředí se především na jejich jazykové schopnosti a to slovní zásobu, porozumění jazyku a gramatice. Z empirické části vyplývá, že kochleární implantát prospívá jazykovým schopnostem, větší část dětí ze zkoumaného vzorku se vyrovnala intaktním vrstevníkům. KLÍČOVÁ SLOVA kochleární implantát, komunikační kompetence, předškolní věk, školní zařazení, vzdělávání, surdopedie
|
|
| |
host ::
RSS.