|
|
Analýza mediálního obrazu Miloše Zemana ve zpravodajství ČTK za první rok v prezidentské funkci
Bednářová, Lucie ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Krobová, Tereza (oponent)
Diplomová práce s názvem Analýza mediálního obrazu Miloše Zemana ve zpravodajství ČTK za první rok v prezidentské funkci se zabývá zpravodajskými texty z produkce České tiskové kanceláře, které informují o prezidentovi České republiky Miloši Zemanovi v období od 8. 3. 2013 do 8. 3. 2014. Cílem práce bylo získat komplexní mediální obraz prezidenta Zemana tak, jak vyznívá ze zpravodajské produkce ČTK. Primárně práce zkoumá celkový počet zpráv v jednotlivých časových intervalech, jejich tematickou skladbu a tonalitu, sekundárně pak sleduje trend těchto jevů v horizontu jednoho roku i souvislosti mezi zmíněnými jevy. Východiskem pro výzkum je teoretický kontext, který se zabývá zpravodajstvím a konstruováním reality ve zprávách. K samotnému výzkumu byla použita kvantitativní obsahová analýza s kvalitativním přesahem ve formě hodnocení emocionálního vyznění textů. Jako zdroj dat pro analýzu posloužila množina textů získaných z infobanky ČTK. Výzkum potvrdil některé hypotézy, například že zájem o prezidenta Zemana z pohledu ČTK má v dlouhodobém horizontu klesající tendenci nebo že počet negativně vyznívajících zpráv je vyšší než počet textů s pozitivní tonalitou. Výsledky této analýzy mohou posloužit jako podklady pro práci zaměstnanců tiskového odboru Kanceláře prezidenta republiky i pro odborníky...
|
|
|
Mediální obraz USA ve zpravodajství ČTK v komparaci se zpravodajstvím korespondenta ČRo v první polovině roku 2013
Veitová, Kateřina ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Francová, Pavla (oponent)
Diplomová práce Mediální obraz USA ve zpravodajství ČTK v komparaci se zpravodajstvím korespondenta ČRo v první polovině roku 2013 se věnuje srovnání zpravodajství České tiskové kanceláře, Českého rozhlasu a jejího zahraničního zpravodaje, týkající se Spojených státu amerických. Pomocí kvalitativních a kvantitativních metod práce zkoumá, v jaké míře se této zemi zpravodajství daných subjektů věnovalo, jakých témat se týkalo a jakým způsobem bylo o zemi informováno. V práci jsou kvantitativními metodami analyzovány zpravodajské výstupy ČTK a relace ČRo1 Radiožurnál včetně příspěvků zahraničního zpravodaje v období prvních šesti měsíců roku 2013. Kvalitativní část se zabývá analýzou způsobu, jakým subjekty informovaly o dvou vybraných událostech na území USA - útocích na maratonech v Bostonu a výbuchu továrny v Texasu. Součástí práce jsou také kapitoly zaměřující se na teorii zahraničního zpravodajství a postavení USA.
|
|
|
Jak ČTK informuje: analýza agenturního zpravodajství na příkladu leteckých nehod v ČR v roce 2011
Zuska, Adam ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Šírová, Tereza (oponent)
Letecké nehody, ať se týkají malých či velkých letadel, bývají často středem zvýšeného zájmu médií. Zatímco komerční média si pro své zpravodajství mnohdy vybírají jen ty události, jejichž výsledkem je značná škoda na majetku či případný počet obětí, lze se domnívat, že by k této selekci nemělo docházet u médií veřejné služby, jejichž posláním je poskytovat vyvážené a všestranné zpravodajství pro svobodné vytváření názorů. V případě zpravodajských agentur, jejichž obecným posláním je shromažďovat a dále poskytovat sesbírané informace, platí tento předpoklad dvojnásob. Cílem této práce je zanalyzovat slovní zpravodajské produkty České tiskové kanceláře a na příkladu zpravodajství o leteckých nehodách, které se staly v ČR v roce 2011, určit informační kvalitu zpravodajského servisu s důrazem na zhodnocení spolehlivosti, aktuálnosti a terminologické přesnosti jednotlivých zpráv. První část práce nabízí teoretická východiska pro analýzu - popisuje okolnosti výběru zpráv a s tím související zásadní myšlenkové přístupy. Druhá část zahrnuje samotnou kvalitativní obsahovou analýzu zpravodajství, a to především formou komparace mediální produkce s institucionálně zpracovanými daty zachycujícími reálný stav letecké nehodovosti v analyzovaném období.
|
|
|
Vývojové tendence domácího zpravodajství ČTK
Králová, Vanda ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Hájek, Roman (oponent)
Diplomová práce "Vývoj domácího zpravodajství ČTK" se zaměřuje na proměnu domácího zpravodajství České tiskové kanceláře v letech 1993 až 2013. Na počátku 90. let agentura začala fungovat jako veřejnoprávní instituce, která ale musela obstát na tržním principu. Postupem času začala pracovat bez státních dotací, musela přistoupit k výrazným úsporám a propouštění, přesto rozšiřovala své služby i okruh klientů a bojovala s konkurencí. Tato práce se snaží zodpovědět otázku, jakým způsobem se zmíněné změny odrazily ve zpravodajství. Sleduje, jakým způsobem se vyvíjel počet zpráv, jejich stavba a forma, zaměřuje se také na práci s tematickými kategoriemi, se zdroji, citacemi a titulkem. Jako metoda výzkumu byla zvolena kvantitativní obsahová analýza vzorku vytvořeného na základě principu dvou konstruovaných týdnů z roku 1993 a 2013. Celkem bylo z hlediska 12 oblastí výzkumu analyzováno více než 770 zpráv. Teoretický základ pro tuto práci tvořila metodologie výzkumu médií a zdroje, které se věnovaly historii a fungování ČTK včetně jejích každoročních výročních zpráv.
|
|
|
Vliv agenturního zpravodajství České tiskové kanceláře na obsah zahraničních rubrik periodického tisku
Vančurová, Kateřina ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Francová, Pavla (oponent)
Diplomová práce "Vliv agenturního zpravodajství České tiskové kanceláře na obsah zahraničních rubrik periodického tisku" se zaměřuje na tematické a geopolitické zaměření zahraničního zpravodajství českých celoplošných deníků ve srovnání s agenturním servisem ČTK. Snaží se zodpovědět otázku, nakolik se shodují. Zároveň srovnává u jednotlivých novin práci se zdroji. Teoretický základ má tato práce v teoriích gatekeepingu, zpravodajských hodnot a v menší míře agenda- settingu. V práci byla analyzována dvě měsíční období s důrazem na srovnatelnost práce se zdroji. Je srovnán tzv. běžný měsíc v březnu 2012, v němž nebyly očekávány události velkého politického významu, s měsícem mezi 20. 10. a 20. 11. 2012, kdy proběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Byly určeny tři hypotézy, z nichž dvě byly potvrzeny a jedna částečně vyvrácena. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vliv agenturních zpráv ČTK na obsah sportovních rubrik deníků MF Dnes a Právo
Hanzlík, Václav ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Kraus, Jiří (oponent)
Diplomová práce "Vliv agenturních zpráv ČTK na obsah sportovních rubrik deníků MF Dnes a Právo" popisuje vliv české zpravodajské agentury ČTK na sportovní rubriky dvou vybraných celostátních deníků - MF Dnes a Právo. Hlavním cílem výzkumu, prováděného obsahovou analýzou po dobou dvou týdnů, je zjistit, jakým způsobem jednotlivé redakce pracují s agenturním servisem. Zda je pro ně ČTK stále hlavním zdrojem informací a zda se nějak zásadně změnilo její postavení. Diplomová práce zároveň zkoumá, v jaké formě se zprávy produkované ČTK nejčastěji objevují v novinách. Součástí je i dotazníkové šetření mezi redaktory obou médií a základní analýza fotozpravodajství, které je nedílnou součástí sportovní rubriky. Pro doplnění širšího kontextu autor v teoretické části popisuje souboj tištěných a elektronických médií, komercionalizaci sportu a procesy internetizace a digitalizace, které do značné míry ovlivnily i práci zpravodajských agentur.
|
|
|
Vliv agenturního zpravodajství na obsah zahraničních rubrik deníků Lidové noviny a Hospodářské noviny
Trefancová, Miluše ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Trampota, Tomáš (oponent)
Diplomová práce Vliv agenturního zpravodajství na obsah zahraničních rubrik deníků Lidové noviny a Hospodářské noviny popisuje, jak redakce vybraných listů pracují se zprávami ze servisu agentur ČTK a Reuters. Výzkum se zabýval tím, jak redakce upravují zprávy z agentur, jak redaktoři přiznávají využívání agenturních informací a kam agenturní zprávy umisťují. Autorka chce potvrdit nebo vyvrátit teze o tom, že zpravodajské agentury ovlivňují obsah a témata českých deníků. Do výzkumu byly zahrnuty deníky Hospodářské noviny a Lidové noviny a to proto, že mají podobný prodaný náklad a čtenost, a věnují zahraničnímu zpravodajství přibližně stejný prostor. Pomocí kvantitativní obsahové analýzy autorka analyzovala všechny články, které vyšly v rubrice Svět v období od 1. března do 30. dubna roku 2012. Jako teoretický základ práce slouží přehled základní teorie nastolování agendy, gatekeepingu, zpravodajských hodnot a mediálních rutin.
|
|
|
Mediální obraz fotbalu ve zpravodajském servisu ČTK v letech 2000-2010.
Slomek, Jan ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Kraus, Jiří (oponent)
Cílem této diplomové práce je deskripce a analýza současného mediálního obrazu fotbalu vytvářeného Českou tiskovou kanceláří v prvním desetiletí 21. století. Konkrétní vzorek ukazuje změny v objemu, tematickém zaměření a prezentování fotbalu v agenturním zpravodajství ČTK v letech 2000-2010. Práce vychází především z rozboru agenturního zpravodajství, vydaného ve sledovaném období a posléze archivovaného v infobance ČTK. Týká se výhradně textové části, složka obrazová, audiovizuální či infografická byla pominuta, protože její zahrnutí by výrazně překročilo vymezený rozsah. Prezentuje se tu také pohled interní (na základě hloubkového rozhovoru se sportovním redaktorem ČTK se zaměřením na fotbal) a rovněž externí (závěry plynoucí z dotazníkové ankety mezi pracovníky vybraných tištěných, audiovizuálních a internetových médií, kteří sportovní a především fotbalový agenturní servis využívají). Práce se snaží ukázat, jak Česká tisková kancelář vnímá sebe samu, jaký má na ostatní média vliv a do jaké míry je pro ně důvěryhodná. Důležitým aspektem je zde též otázka rozmáhající se bulvarizace a způsobu, jak se s tímto trendem ČTK vypořádává.
|
|
|
Etický kodex a závazné redakční smernice ČTK
Beránek, Jan ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Trunečková, Ludmila (oponent)
Práce se věnuje České tiskové kanceláři (ČTK) a jejím vnitroredakčním směrnicím. Ty jsou příkladem aplikace etiky v mediálním prostředí a samoregulace tohoto prostředí. ČTK vznikla v roce 1918 a její role se během následujících let výrazně proměňovala, vnitřní regulace žurnalistické práce se ale dočkala až v 90. letech 20. století. Tato práce popisuje jejich strukturu, analyzuje jejich vývoj a hledá souvztažnost mezi změnami směrnic a jevy, které se udály ve zpravodajství agentury a v jejím vnějším okolí. Směrnice také komparuje s relevantními kodexy dalších médií a agentur. Výsledkem práce je zjištění, že se směrnice ČTK v zásadě odpovídají nárokům, které kladou na žurnalistickou práci mediální teoretici, i srovnatelným kodexům. Nižší úrovně směrnic se za dobu své dvacetileté existence výrazně změnily, zejména vlivem rozmachu internetu a celkového technického pokroku, vliv samotných chyb ve zpravodajství je jen okrajový.
|
|
|
Když chybuje zdroj - opravy v servisu České tiskové kanceláře (a na stránkách Lidových novin )
Mojzešová, Tereza ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Každé zpravodajské médium se dopouští chyb. Ať už je za vznik chyby zodpovědný zdroj informace nebo novinář, důvěryhodné médium na chybu vždy upozorní a opraví ji. Právě opravami na příkladu České tiskové kanceláře jako reprezentanta tiskových agentur se zabývá tato bakalářská práce. Teoretickými východisky práce jsou: definování nároků kladených na zpravodajství, uvedení do specifik agenturního zpravodajství, poměrně komplexní rozbor práce se zdroji žurnalistických informací. Aplikační část pak analyzuje opravy vydané v servisu České tiskové kanceláře za první tři měsíce kalendářního roku 2011. Tyto opravy kategorizuje podle několika klíčů: podle povahy opravované chyby, podle příslušnosti opravované chyby k určitému agenturnímu servisu a podle priority opravované zprávy. Výsledky analýzy oprav mohou přinést praktický užitek, neboť novinářům ukazují, jaký typ oprav se nejčastěji vyskytuje v určitém druhu zpravodajství. Vycházím z předpokladu, že opravena je většina chyb (či alespoň, že žádný z typů chyb a žádný z druhů zpravodajství není při opravování pomíjen častěji než ostatní), a tudíž analýzou oprav zjistíme, v čem novináři při své práci nejčastěji chybují.
|
host ::
RSS.