Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 217 záznamů.  začátekpředchozí208 - 217  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.11 vteřin. 

Časopis Domov - fenomén druhé poloviny 20. století
Krajmerová, Magdaléna ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Jirsová, Pavlína (oponent)
Tato diplomová práce je věnována časopisu Domov. Cílem práce bude na příkladu ročníků 1960, 1970, 1980, 1990 a 2000 a z historických pramenů zjistit, jak se měnil, nebo neměnil obsah časopisu, struktura článků, obrazová dokumentace, náklad, četnost a rozsah v důsledku společenských poměrů, změny majitelů a vlivu inzerce. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Historický vývoj výstavby bytových domů a jeho vliv na tržní ceny bytů v současnosti v Liberci
Starý, Jan ; Khaddour, Ahmed (oponent) ; Cupal, Martin (vedoucí práce)
Tato diplomová práce na téma Historický vývoj výstavby bytových domů a jeho vliv na tržní ceny bytů v současnosti v Liberci provází problematikou korelace mezi stavebními slohy a jejich cenou v současné době. Je rozdělena na 2 části, a to teoretickou a praktickou. Teoretická část práce je zaměřena na vysvětlení pojmů jako je bydlení, bytový fond, trh s byty a jeho selhání, na které navazuje dějinný popis ve výstavbě bytových domů. V dalších kapitolách této části práce se hovoří o územním plánování a bytové politice. Praktická část nahlíží na toto téma z pohledu konkrétního města, kterým je Liberec. U něj jsou uvedeny základní informace o místních podmínkách, dějinách architektury a následně prostřednictvím databáze komodit realitního trhu ověřovány zmíněné korelace ceny a epochy výstavby. Hlavním pramenem zkoumání je v diplomové práci porovnávání průměrných cen za m2 u jednotlivých typů budov. V průběhu a na konci práce jsou výsledky okomentovány a vzájemně porovnány.

Středověké nástěnné malby v kostele Svatého Ducha v Hradci Králové
Tehníková, Eleonora ; Hlaváčková, Jana Hana (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématikou středověkých nástěnných maleb. Klade si za cíl popsat, časově a slohově zařadit soubor do kontextu soudobé produkce nástěnného malířství 14. století v Čechách. V úvodní části jsou popsány historické souvislosti spojené s chrámem sv. Ducha a nastíněn vývoj církevní správy ve východních Čechách. Hlavní část je zaměřena na popis, rozmístění, ikonogafické určení nástěnných maleb a jejich současný stav dochování. Přední pozornost je věnována zhodnocení a upřesnění ikonografie jednotlivých obrazových scén, postav světců a donátorů. Slohový rozbor vymezuje stylové podobnosti, analogie, paralely a srovnává nástěnné malby se soudobou produkcí knižní, nástěnnou nebo sochařskou. Vedle toho se zabývá problematikou podílu přemaleb a druhotných zásahů do památky v rámci celého souboru. Tato část vyvozuje časové důsledky pro pravděpodobný vznik celé výzdobné koncepce interiéru děkanské sakristie. Závěr hodnotí a rekapituluje celkovou problematiku. Diplomová práce podává první podrobný rozbor a zhodnocení maleb v děkanské sakristii kostela sv. Ducha v Hradci Králové a poskytuje také kompletní kresebnou a fotografickou dokumentaci.

Nástěnná malba v Čechách ve 14.století. Český Rudolec a Jindřichův Hradec
Vyšohlídová, Marie ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Diplomová práce Nástěnná malba v Čechách ve 14. století je zaměřena zejména na dvě konkrétní lokality, na kapli kostela sv. Jana Křtitele v Českém Rudolci a na bývalý minoritský kostel sv. Jana Křtitele v Jindřichově Hradci. První část práce se zabývá současnou historickou, politickou, náboženskou i uměleckou situací. Problematika nástěnných maleb dvou konkrétních lokalit je tak dána do širšího kontextu. V dalších dvou kapitolách, zaměřených již na lokality samotné, se pojednává o historii míst a rodů, které panství vlastnily. Práce dále představuje jen stručně stavby, jindřichohradecký kostel a rudoleckou kapli, ve kterých se nástěnné malby nalézají. Samotným malbám a ikonografickým motivům je pak věnována největší pozornost. Cílem diplomové práce je popsat a zhodnotit nástěnné malby v Českém Rudolci a v Jindřichově Hradci a slohově a ikonograficky interpretovat malby v Českém Rudolci, které dosud nebyly publikovány.

Konverze uvolněných historických objektů zámku, Žďár nad Sázavou
Gorejová, Andrea ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Areál byl od svého založení stěžejním bodem nejen blízkého okolí, ale celého kraje. Zakládající řád cisterciáckých mnichů jej založil v polovině 13. století uprostřed divokých žďárských vrchů. Klášter se významně zasadil o rozvoj zemědělství, vzdělanosti a také přinášel nové technologie. Největšímu rozkvětu se areál těšil pod vedením osvíceného opata Václava Vejmluvy, který se zasadil za architektonický unikát. Pozval architekta Jana Blažeje Santiniho Aichela k navržení přestavby komplexu a navržení poutního kostela Sv.Jana Nepomuckého na Zelené Hoře. Právě tento unikát je dnes zapsán na seznam UNESCO pro svůj jedinečný styl barokní gotiky. Klášter byl zrušen dekretem císaře Josefa II. v roce 1784. Nedlouho po tom byl odkoupen šlechtou. Přes tyto události si komplex uchovával svou pozici kulturně vzdělávacího centra a nadále sloužil lidem.1930 zámek získává do vlastnictví rodina Kinských, avšak 1948 dochází ke znárodňování majetku, který přešel pod správu a vlastnictví státu. Toto období přineslo velký úpadek celého areálu, který po staletích o své výjimečné postavení přišel. Dnešní snaha o nápravu těchto chyb se započala po návratu majetku původním majitelům, rodině Kinských. Současný majitel Konstantin Kinský se snaží o navázání na tradici a osvětu. Velmi výhodná pozice, na spojnici velkých měst Prahy a Brna, architektonické a historické kvality ve spojení s krásou a rozmanitostí okolní přírody napomáhá zámku se stát významným turistickým centrem. Cílem je podtrhnout tuto pozici lukrativním zázemím a nabídkou vlastního zámku, avšak při zachování genia loci místa a podtržení jeho významu. Vzhledem k vytyčenému cíli a architektuře areálu jsem komplex rozčlenila do tří zón, které jsou proměnlivé čím hlouběji do areálu zacházíme. První zóna je veřejná, tvoří ji muzea, galerie a společenské prostory, je nejhlučnější a přístupná jako první. Slouží jak běžným návštěvníkům tak turistům, kteří jsou v areálu ubytovaní. Tato zóna je jakýmsi nárazníkem, chránícím postupné zklidňování. Druhá zóna je poloveřejná, slouží již žákům zdejší školy a návštěvníkům wellness a hostům hotelu. Tato zóna slouží také jako přístup a zklidňující filtr. Poslední zóna je polo-soukromá. Téměř v celém rozsahu ji zabírá park hotelu, který sahá ke břehu rybníku a sousedí se soukromými zahradami kněžny Tamary Kinské. Toto prostředí je oproštěno od veškerého hluku a nežádoucích elementů spojených s rušným provozem silnice a funkcích spojených s prvními zónami. Slouží jako útočiště. Všechny zóny jsou propojeny bezbariérovou krytou lávkou, která začíná v hotelu a končí až na samém kraji komplexu, muzeu ekologie. Tato lávka sloučí jako jakýsi prostředník a propojení mezi funkcemi a navyšuje nabízený komfort. Lávka je plně krytá a poskytuje tak bezpečnou cestu a útočiště před mnohdy syrovým místním počasím. Celý areál je koncipován jako všestranně objímající prostor. Areál slouží především pro potěchu mysli a duše a nechá do sebe prostupovat divokost a rozmanitost žďárské přírody. Měřítko zůstává velmi lidské a zabraňuje tak zahlcení návštěvníka. Slouží jako útočiště v divokosti krajiny a prostředí, jako místo vzdělanosti, kultury a historie.

Corporate Identity of a medium-sized company with practical application for architecture company
Seman, Daniel ; Horný, Stanislav (vedoucí práce) ; Černý, Zbyněk (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá firemní identitou a jejími vizuálními složkami z pohledu komunikace firmy. Cílem práce je vytvoření nového jednotného vizuálního stylu pro architektonické studio INAR. Teoretická část je zaměřená na firemní identitu a její vztah k firemní image. Jejím obsahem je také rozbor jednotlivých částí firemní identity, kterými jsou firemní kultura, firemní komunikace, firemní design a produkt. Cílem teoretické části je danou problematiku objasnit a nabídnout teoretický základ pro vypracování konkrétního návrhu firemního designu v praktické části. Praktická část je zaměřená na redesign loga a tvorbu jednotného vizuálního stylu pro architektonické studio. Jednotlivé výstupy jsou vytvořeny se zřetelem na zásady popsané v teoretické části a s použitím metodiky, která je používána v běžné praxi.


Středověká sakrální architektura horního Pootaví do roku 1420
Bartová, Veronika ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Homolka, Jaromír (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá středověkou sakrální architekturou horního Pootaví do roku 1420 v kontextu dějin, s důrazem na důkladné prozkoumání písemných pramenů a vytváří komplexní pohled na problematiku dané oblasti. Přehledně předkládá zpracování veškeré sakrální architektury vzniklé v době románské a gotické do roku 1420. U románské i gotické sakrální architektury je možné sledovat celou řadu stěžejních aspektů, které umožňují srovnání a sledování vývoje příznačných charakteristických prvků, podle kterých je možné rozdělit tyto stavby do jednotlivých kategorií, ve kterých lze posléze sledovat určitý vývoj, na což bude v této práci kladen důraz.

SoftSPARKSforMANC
Švachulová, Klára ; Krejzek, Petr (oponent) ; Sterec, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce nazvaná softSPARKSforMANCE pojednává o novoromantické popkultuře osmdesátých let minulého století. Jde v ní o propojení vizuálních stylů, a to ve směrech designu, architektury, módy, hudby a výtvarného umění. Taková míra vzájemného provázání uměleckých oborů je tak jedinečná a unikátní, že právě tento faktor jsem ve své práci nejvíce zvýraznila a snažila jsem se ho promítnout především do mnohovrstevnatosti a to současně v několika rovinách. Výsledkem je reminiscence na popkulturní novoromantický hudební klub v celé jeho škále novoromantické osmdesátkové pestrobarevnosti.

Antikizující stavby v zahradní architektuře klasicismu v Čechách a na Moravě
Gottwaldová, Markéta ; Líbal, Patrik (oponent) ; Stančo, Ladislav (vedoucí práce)
Práce se zabývá antikizujícími stavbami, které vznikly v rámci zahradní architektury v Čechách a na Moravě v době klasicismu. Konkrétně jde o stavby, které nesly nejen antické prvky, ale byl u nich použit též určitý stavební typ vycházející z antiky (z architektury starověkého Řecka a Říma). Tyto antikizující stavby se pak u nás začaly objevovat zejména v poslední čtvrtině 18. století a jejich obliba přetrvala až téměř do poloviny 19. století. Práce se nejprve v obecné části krátce zabývá klasicistní architekturou a jejími východisky, pak podobou zahrad v dané době a nakonec antickými vzory pro zahradní stavby. Následuje část, kde se již věnuje pozornost konkrétním místům - zahradám a parkům na našem území a samozřejmě i samotným stavbám, u kterých se objevuje jejich popis, inspirace a zhodnocení. Na závěr je vypracován katalog těchto vybraných antikizujících staveb.