|
Produkce amoniaku koloniemi mutantů a stárnutí strukturovaných kolonií Saccharomyces cerevisiae
Nedbálková, Jana ; Heidingsfeld, Olga (oponent) ; Janderová, Blanka (vedoucí práce)
Produkce amoniaku koloniemi mutantů a stárnutí strukturovaných kolonií Saccharomyces cerevisiae Cílem této diplomové práce je sledovat vývoj, respektive stárnutí buněk v kvasinkových koloniích Saccharomyces cerevisiae. Kvasinkové buňky S. cerevisiae tvoří na pevném substrátu mnohobuněčné organizované struktury - kolonie, ve kterých dochází k mezibuněčným interakcím. Tyto interakce mají vliv na formování, morfologii a stárnutí kvasinkové kolonie. Tato práce je zaměřena na změny v produkci amoniaku obřími koloniemi delečních mutant, a také na stárnutí kolonií se zvrásněnou morfologií. Charakterizovala jsem mutantní kmeny S. cerevisiae, s delecí v genech RTG1, RTG2, RTG3, FIS1, CIT2, jejichž produkty hrají významnou roli ve vývoji kolonie. Transkripce těchto genů se mění v průběhu vývoje kolonií při přechodu z acidické do alkalické fáze. Zjistila jsem, že míra produkce amoniaku byla ve shodě s výsledky alkalizace média v okolí obřích kolonií a že uvedené mutanty odvozené od kmene BY produkovaly amoniak od 15. dne. Míra produkce amoniaku koloniemi kmene rtg3∆ byla srovnatelná s rodičovským kmenem, nižší produkce oproti rodičovskému kmeni byla zjištěna u fis1∆, rtg1∆ a rtg2∆. Naopak u kmene cit2 byla produkce amoniaku vyšší-než u rodičovského kmene. Připravila jsem kmeny S. cerevisiae ƩSh , u kterých jsem pomocí...
|
|
Výskyt sekundárních nádorů po ozáření pro karcinom děložního těla.
TESAŘOVÁ, Lenka
ANOTACE: Zhoubné nádory těla děložního patří mezi nejčastější gynekologické onemocnění. Karcinomy endometria tvoří 96 {--} 98% všech malignit nádorů děložního těla. Výskyt tohoto onemocnění v České republice v roce 2007 bylo diagnostikováno 1726 nových případů, která činí asi 32,7 onemocnění na 100 tisíc žen. Téměř 75% pacientek je diagnostikováno v I. stadiu onemocnění. Věkový medián pacientek s diagnostikovaným nádorem těla děložního je 61 let. Sekundární nádory se projevují na základě mutací až několik let po ozáření. Jsou důsledkem dříve podané chemoterapie nebo radioterapie vedoucí k poškození genetické informace buněk. Mutace postihuje buňky, které mají vztah k vytvoření sekundárních malignit. Cílem mé bakalářské práce je zjištění výskytu sekundárního nádoru u pacientek s ca těla děložního, které byly ozařovány na onkologickém oddělení Nemocnice České Budějovice v letech 1978-1998. V práci zhodnocuji počet sekundárních nádorů, čas výskytu, relativní rizika a zda jsou uloženy uvnitř nebo mimo ozařované pole. Samotná práce je rozdělena do dvou hlavních částí: část teoretická, v níž se zabývám samotným nádorem, radioterapií a radiobiologií a část praktická, jež představuje konkrétní statistiky vycházející z cíle mojí práce. Zjistila jsem, že výskyt sekundárních nádorů je častější mimo ozařovanou oblast. Z výsledků usuzuji, že sekundární nádory mohou vznikat jako důsledek působení ionizujícího záření na organismus. Souvisí to pravděpodobně s tím, že v místě ozáření dochází k letálním změnám, zatímco v místě s nízkými dávkami radiace dojde k poškození buněk, které za řadu let mohou být podkladem pro vznik sekundárních nádorů. Zmiňované téma jsem si vybrala mimo jiné také proto, abychom si uvědomili i přes vyléčení primárního nádoru důležitost dispenzarizace, která mohou včas odhalit výskyt dalších nádorů.
|
|
Studium adsorpce atomů kovů na povrchu Si(111) 7x7 pomocí STM
Setvín, Martin ; Ošťádal, Ivan (vedoucí práce) ; Nehasil, Václav (oponent)
Cílem práce je studium přeskoků jednoho atomu stříbra mezi adsorpčními pozicemi uvnitř půlcely povrchu Si(111) rekonstrukce 7×7. Z jejich studia je možné určit aktivační energie a frekvenční prefaktory pro přeskoky mezi jednotlivými pozicemi. V rámci přípravy experimentu bylo nutné upravit nízkoteplotní STM (Scanning Tunelling Microscope). Upraven byl zejména systém chlazení vzorku a inerciální motor sloužící pro hrubé přiblížení vzorku ke hrotu. Dále byly zlepšeny vakuové vlastnosti aparatury. Bylo dosaženo výrazného pokroku v metodice přípravy leptaných wolframových hrotůpro STM a dalšího zacházení s nimi. Pozornost byla věnována především vlivu autoemise na hrot. V komoře nízkoteplotního STM se nepodařilo vytvořit rekonstrukci 7×7 - povrch potřebný pro studium adsorpčních pozic. Důvodem je pravděpodobně nedostatečné odplynění vzorku. Tato práce obsahuje podrobný teoretický rozbor problému určování aktivačních energií a frekvenčních prefaktorů. Jsou zde popsány výsledky testu metody studia přeskoků atomů pomocí šumu tunelového proudu.
|
|
Speech Recognition of Czech Using Finite-State Machines
Podveský, Petr ; Hajič, Jan (vedoucí práce) ; Psutka, Josef (oponent) ; Krbec, Pavel (oponent)
Speech recognition has become a thriving field with many real-life applications. Voice dialing in cell phones, voice control in embedded devices, speech-driven interactive manuals and many other utilities rely on solid speech recognition software. We believe that research in speech recognition can boost performance of many applications related to the area. The thesis concentrates on automatic large-vocabulary continuous-speech recognition of Czech. Czech differs from English in a few aspects. We focus on these differences and propose new language-depended techniques. Namely rich morphology is investigated and its impact on speech recognition is studied. Out-of-vocabulary (OOV) words are identified as one of the major sources deteriorating recognition performace. New language modeling techniques are proposed to alleviate the problem of OOV words. The proposed language models are tested in speech recognition systems on diverse speech corpora. The obtained results validate the original approach to language modeling. Significant overall speech recognition improvement is observed.
|
|
Úloha kaspázy 2 v indukci apoptózy nádorových buněk.
Schmiedlová, Martina ; Horníková, Lenka (oponent) ; Kovář, Jan (vedoucí práce)
Kaspáza 2 v prámci buňky pravděpodobně plní několik funkcí. Kaspáza 2 má schopnost podílet se na indukci apoptózy, dále pak schopnost podílet se na reparaci poškozené DNA či regulaci buněčného cyklu. Kaspáza 2 má znaky iniciačních i exekučních kaspáz. Podnětem pro aktivaci kaspázy 2 bývá mimo jiné oxidační stres a poškození DNA buňky. Kaspáza 2 je aktivována štěpením při interakci s proteinovými komplexy. Jeden z proteinových komplexů tvoří prokaspáza 2 s proteiny RAIDD a PIDD, čímž vznikne PIDDozóm, v jehož rámci se prokaspáza 2 aktivuje. Aktivní kaspáza 2 existuje ve dvou formách a to v krátké S formě a dlouhé L formě. Dlouhá L forma působí proapoptoticky na rozdíl od S formy, která má antiapoptotické účinky. S forma kaspázy 2 byla zatím prokázána pouze na úrovni mRNA, nikoli na úrovni proteinu. Hlavní úloha L formy kaspázy 2 spočívá v indukci apoptózy u normálních i nádorových buněk. Kaspáza 2 se v nádorových buňkách aktivuje vnější i vnitřní drahou indukce apoptózy. Indukce apoptózy kaspázou 2 se např. studuje v souvislosti s terapií nádorů prsu taxany. Schopnost kaspázy 2 indukovat apoptózu u nádorových buněk i v nepřítomnosti proteinu p53 se využívá v terapii nádorů včetně překonání rezistence k indukci apoptózy, která je podmíněná ztrátou aktivity proteinu p53. Kaspáza 2 se účastní indukce apoptózy...
|
|
Speech Recognition of Czech Using Finite-State Machines
Podveský, Petr
Speech recognition has become a thriving field with many real-life applications. Voice dialing in cell phones, voice control in embedded devices, speech-driven interactive manuals and many other utilities rely on solid speech recognition software. We believe that research in speech recognition can boost performance of many applications related to the area. The thesis concentrates on automatic large-vocabulary continuous-speech recognition of Czech. Czech differs from English in a few aspects. We focus on these differences and propose new language-depended techniques. Namely rich morphology is investigated and its impact on speech recognition is studied. Out-of-vocabulary (OOV) words are identified as one of the major sources deteriorating recognition performace. New language modeling techniques are proposed to alleviate the problem of OOV words. The proposed language models are tested in speech recognition systems on diverse speech corpora. The obtained results validate the original approach to language modeling. Significant overall speech recognition improvement is observed.
|
|
Úloha modulace synaptického přenosu při bolestivých stavech.
Adámek, Pavel ; Paleček, Jiří (vedoucí práce) ; Moravec, Jan (oponent)
S bolestí se setkal pravděpodobně každý z nás. Podle definice se jedná o nepříjemnou senzorickou a emocionální zkušenost, spojenou se skutečným nebo potenciálním poškozením tkáně. V periferních tkáních akutní bolestivé podněty aktivují specializovaná zakončení aferentních neuronů, zvané nociceptory. Informace z periferie se dostává k tělu buněk těchto neuronů v míšních gangliích nemyelinizovanými, nebo slabě myelinizovanými axony (C, respektive A vlákny). Centrální výběžky těchto neuronů tvoří synapse s neurony v povrchových vrstvách zadního rohu míšního. Informace je předávána na synapsích za pomoci neurotransmiterů, jako je například glutamát, a dalších neuromodulátorů. Důležitá je následná aktivace projekčních neuronů, které předávají informaci o poškozujících podnětech dále do supraspinálních center. Pro modulaci nociceptivní informace na míšní úrovni je důležitá také aktivita excitačních a inhibičních interneuronů, gliových buněk a následně také sestupných drah z vyšších oblastí CNS. Při poškození periferních tkání a při dalších patologických stavech může dojít ke zvýšené citlivosti na periferní podněty. V důsledku toho mohou být pociťovány jako bolestivé i běžně nebolestivé stimuly (alodynie) a vzrůstá odpověď na bolestivé stimuly (hyperalgezie). Podkladem této zvýšené citlivosti mohou být periferní a...
|
|
Diferenciace kvasinkových populací Saccharomyces cerevisiae: studium vlivu kultivačních podmínek
Šimek, Jan ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Dostál, Jiří (oponent)
Dlouhodobý výzkum chronologicky stárnoucích populací laboratorních kmenů kvasinky Saccharomyces cerevisiae odhalil, že kvasinky jsou schopny diferenciovat a vytvářet specializované buněčné typy. V současné době je nejpodrobněji popsána diferenciace tekutých kultur rostoucích v médiu bohatém na glukózu a kolonií rostoucích na pevném glycerolovém médiu, v nichž kvasinky vytvářejí dvě morfologicky odlišné skupiny buněk, jež přizpůsobují svůj metabolismus a fyziologii ve prospěch dlouhodobého přežití populace. V rámci diplomové práce byly z kolonií rostoucích na pevném glukózovém médiu a z tekutých kultur kultivovaných v glycerolovém médiu izolovány buněčné subpopulace lišící se v některých parametrech od subpopulací dříve popsaných. Nově izolované subpopulace byly porovnány s již známými buněčnými typy kolonií a tekutých kultur. Analyzována byla jejich stresová odolnost a vybrané metabolické procesy. Na základě předchozích výzkumů diferenciace kvasinkových populací byly vytipovány proteiny, jejichž exprese byla u jednotlivých populací buněk sledována pomocí fúze s fluorescenčním proteinem GFP. Výsledky ukázaly, že složení média a forma kultivace ovlivňují vývoj a metabolismus jednotlivých diferenciovaných buněčných subpopulací. Klíčová slova: Saccharomyces cerevisiae, BY4742, buněčná diferenciace,...
|
| |
|
Tvorba biofilmu u probiotických bakterií a jejich zpracování do pevné lékové formy.
Grossová, Marie ; Rittich, Bohuslav (oponent) ; Buňka, František (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Cílem práce je kultivace probiotických bakterií L. acidophilus, B. breve a B. longum tak, aby kultura vytvářela shluky buněk nebo souvislý biofilm na různých typech volných nosičů. Tvorba biofilmu L. acidophilus na oxidu křemičitém byla následně studována z hlediska vyšší odolnost vůči nízkému pH a koncentraci žlučových solí v zažívacím traktu. Zatímco počet živých buněk u planktonické formy při pH 1 klesl o 30 %, života schopnost biofilmových buněk se udržela za stejných podmínek na 90 %. V případě působení žluči byla také sledována protektivní ochrana biofilmu před škodlivým prostředím žlučových solí. Dále byly studovány možnosti sušení tekutých biofilmových kultur komerčně užívanými technologiemi ve farmaceutickém průmyslu. Srovnání lyofilizace a fluidního sušení ukázalo, že lyofilizace je v závislosti na výběru vhodného kryoprotektivního média vhodnější sušící technikou zachovávající nejvyšší počty životaschopných buněk a ve srovnání s fluidním sušením byla získána o přibližně 90 % vyšší životaschopnost probiotických buněk. Závěrem bylo studováno velkoobjemové zpracování probiotických kmenů do pevné lékové formy. Tablety je vhodné vyrábět při pevnosti 70 - 90 N, přičemž vodní aktivita tabletoviny může být udržována pod 0,3. Následně musí být zajištěno sušení tablet v hermeticky uzavřeném prostoru s minimálně 10 % silikagelu, pak tablety i po 6 měsíčním skladování obsahují (5,4 ± 0,7)109 životaschopných buněk. Technologie výroby kapslí nemá výrazný vliv na počty živých buněk během výroby. Pro následné primární balení byla vybrána triplexová blistrovací fólie, která má nízké hodnoty propustnosti vodní páry (0,07 g H2O / (m2 × den)) a kyslíku (0,01 cm3/m2 × den). Blistrovací folie běžně užívané ve farmaceutickém průmyslu nejsou pro skladování probiotik vhodné.
|
host ::
