|
| |
|
|
Srovnání změn v balučské kultuře v Turkmenistánu a na území historického Balúčistánu v závislosti na míře státních zásahů
Kokaislová, Pavla ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Tereza (oponent) ; Pospíšilová, Dagmar (oponent)
Cílem práce je provést zmapování a porovnání způsobu života Belúdžů žijících od začátku 20. století v Turkmenistánu a na severovýchodě Íránu jako etnická minorita s Belúdži, kteří žijí jako původní obyvatelstvo na území zahrnujícím část Afghánistánu - afghánský Sístán, íránský Sístán va Belúdžistán a pákistánský Belúdžistán a sledovat kulturní změny (chápáno jako celý způsob života) v souvislosti se státními zásahy na příkladu jednoho etnika (belúdžského). Belúdžové jako kočovné indoíránské etnikum bez vlastního státu bylo během své etnogeneze ovlivňováno mnoha vnějšími i vnitřními vlivy. Mezi ty zásadní je možné bezesporu počítat politiku říší a změny v politickém uspořádání států, pod které v průběhu dějin Belúdžové spadali. Příslušníci belúdžského etnika žijí v současnosti v mnoha státech na území několika světadílů. Kvůli špatným životním podmínkám, narušení původního způsobu života a za účelem zajištění práce, půdy a pastvin pro dobytek migrovali Belúdžové žijící v oblasti historického Sístánu na začátku 20. století do oblasti dnešního turkmensko-íránského pomezí, odkud někteří odešli do Turkmenistánu a někteří se usadili v severovýchodním Íránu. Předkládaná práce srovnává způsob života Belúdžů hned po jejich příchodu na nové území s nynějším způsobem života a zabývá se proměnou kultury těchto...
|
|
|
Selected psychological features of Jewish identity in contemporary Czech society
Warren, Jana ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Blatný, Marek (oponent)
Diplomová práca sa zaoberá psychologickými aspektami židovskej identity, konkrétne jej obsahmi a významami v súčasnej českej spoločnosti. Podáva prehľad o tom, ako jej nositelia vnímajú a pociťujú prínosy, či ťažkosti s ňou spojené vo svojich životoch. Teoretická časť uvádza problematiku identity v psychológií všeobecne a následne sa zameriava na židovskú identitu. Zvolený teoretický model predstavuje východisko pre praktické skúmanie tejto identity, doplnené špecifikami českého prostredia. Empirická časť je prevedená kvalitatívnym spôsobom, pomocou interpretatívnej fenomenologickej analýzy hĺbkových pološtrukturovaných rozhovorov. Výsledky mapujúce obsahy súčasnej židovskej identity v Čechách by mali slúžiť k zvýšeniu povedomia o tejto často prehliadanej téme a ďalej by mohli byť využité odborníkmi ktorí sa vo svojej praxi s problematikou židovskej identity stretávajú. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Modely politické reprezentace etnických menšin na komunální úrovni: případové studie vybraných evropských měst
Vimmr, Martin Kryšpín ; Jüptner, Petr (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Tato práce hlouběji analyzuje fenomén politické reprezentace etnických menšin na komunální úrovni. Jejím hlavním teoretickým zakotvením je teorie štěpení S. Rokkana a S.M. Lipseta, která popisuje štěpné linie ve společnosti a jejich dopad na stranický systém. Dále jsou představeny definice a přístupy k problematice etnických menšin, etnické identity, etnického konfliktu a otázky etnických a regionálních stran. Druhou polovinu práce tvoří případové studie čtyř vybraných evropských měst, ve kterých žijí dostatečně velké etnické menšiny. Jsou jimi britský Leicester, Německý Frankfurt nad Mohanem, finské Espoo a Rumunská Cluj-Napoca. U těchto případů je pak analyzován kontext politické reprezentace etnických menšin, tedy zejména podíl a povaha zkoumaného menšinového obyvatelstva a povaha komunálního politického systému z hlediska vertikální i horizontální dimenze. Dále jsou pak zkoumány faktory, které mají přímý vliv na politickou reprezentaci etnických menšin jako je volební systém, volební právo a různá zvláštní opatření.
|
|
|
The paradigms of Uzbek identity
Ibragimova, Bibimaryam ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá otázkou uzbecké identity a jakým způsobem byla zobrazena a prezentována sovětskými akademiky a historiky nezávislého Uzbekistánu. Po pádu Sovětského svazu, v roce 1991, vyhlásil Uzbekistán svou nezávislost, jedním z důležitých bodů programu byla právě národní identita. Sovětská historiografie se rozcházela v názorech na původ Uzbeků a nový nezávislý stát tak čelil rozhodnutí, na čem svou ideologii postaví. Jedni tvrdili, že počátky uzbecké historie se datují k 10. století, jiní za zlomové období považovali vstup kočovných kmenů na území dnešní Střední Asie v 15. století. Nová vláda se rozhodla pokračovat v původním výkladu a ponechala 10. století jako zrod Uzbeckého státu. Najde se však i skupina, která datuje počátek Uzbeků k 1. tisíciletí před naším letopočtem. Literaturu, zabývající se uzbeckou identitou, lze rozdělit na dva proudy: primordialismus (prapůvodní) a konstruktivismus. Sovětská i uzbecká historiografie se opírala o prapůvodní výklad, který vysvětluje vznik uzbecké identity jako dlouhý a komplexní proces etnogeneze, který je zprostředkován skrze pokrevní spřízněnost, jazyk, náboženství, kulturu atd. Zastánci konstruktivismu oproti tomu tvrdí, že uzbecký národ vznikl v r. 1924 oficiálním založením Uzbecké socialistické sovětské republiky. Cílem této práce je...
|
|
|
Etnická identita a konflikt (na príklade multietnického priestoru zaoceánskych lodí).
Medvecká, Zuzana ; Skupnik, Jaroslav (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Kobes, Tomáš (oponent)
V disertační práci navazuji na svoji diplomovou práci Dvojitá identita členov posádky na zaoceánskej lodi ako prostriedok adaptácie vedenou Mgr. Helenou Tužinskou, PhD. Členové posádky zaoceánských lodí pocházejí z víc než padesáti zemí světa. Navzdor jejich rozdílnému původu a kultury, která měla podíl na formování jejich chování a zpôsobu uvažování, sdílí malý prostor bez konfliktů. Cílem mé práce je na základě výzkumu daného teritoria shrnout základní podmínky, které by měly být splněny v multikulturním společenství, aby mezi jeho členy nedošlo ke konfliktům. Podle mé hypotézy je pro zabezpečení bezkonfliktního soužití lidí různé národnosti nejdůležitější existence identity vytvořené na základě jiného než etnického principu. Jen taková identita má potenciál sjednotit etnicky rozdílné identity členů posádky na základě jiných než národnostních hledisek. Na zaoceánských lodích tuto funkci splňuje socio-profesní identita "člena posádky". Podle mého výskumu je ze všech faktorů, které jsou za bezkonfliktní soužití členů posádky zodpovědné, nejdůležitější sdílená komunikace a systém hodnot. Proto se ze všech oblastí, ve kterých můžeme pozorovat socio-profesní identitu členů posádky blíže, věnuji pravidlům a normám, kterými se řídí, a specifickému dorozumívacímu jazyku posádky. Specifická verze...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.