|
|
Metodika tvorby textů v otevřeném internetovém prostoru pro vysokoškolské vzdělávání formou e-learningu
Dlouhá, Jana|orcid:0000-0002-9660-5594|researcherid:I-7773-2014|scopus:55939518800 ; Braniš, Martin|orcid:|researcherid:|scopus: ; Dlouhý, Jiří|orcid:0000-0002-5040-9395|researcherid:I-7566-2014|scopus:56193033400 ; Jančaříková, Kateřina|orcid:0000-0003-4339-9990|researcherid:H-6002-2011|scopus:56193278900 ; Jančařík, Antonín|orcid:0000-0003-3331-2396|researcherid:H-2048-2011|scopus:6508329988
Metodika tvorby textů v otevřeném internetovém prostoru poskytuje základní teoretický i praktický rámec pro využití otevřeného internetového prostoru jako nástroje pro výuku studentů na vysokých školách, která je vedena formou e-learningu nebo blended learningu, je realizována v různých oborech a s rozmanitými výukovými cíli, které jsou ovšem v souladu s principy aktivního a problémově orientovaného učení. Tento typ výuky podporuje rozvoj klíčových kompetencí, které jsou nezbytné jak pro naplnění tradičních cílů vysokoškolské výuky (tvorba díla), tak také z hlediska aplikačního. Kompetence potřebné a pěstované ve vzdělávání pro udržitelný rozvoj (VUR) mají do značné míry povahu akčních kompetencí, významně jsou zaměřeny na schopnosti řešení problémů. V problémově orientovaných výukových situacích, jež jsou žádoucí z hladiska VUR, se pak uplatní takové prostředí, jako je Wiki, nazývané též "sociálním webem". Tato konkrétní metodika staví na konceptu rozvíjení "akademické gramotnosti", kde student rozvíjí své dovednosti současně s procesem psaní a prostřednictvím tohoto procesu se také učí. Metoda výuky/učení je úzce spojena s rolí prostředí, ve kterém se student učí - sociálního prostředí akademické komunity. Metodicky popsaná výuka vedená v prostoru otevřeném pro tvůrčí práci studentů v rámci e-learningových kurzů se řídí zásadami sociálního učení a využívá vlastností wiki prostředí. Tyto technické vlastnosti jsou spojeny s konkrétními požadavky na vedení interdisciplinárního dialogu ve VURj. Software Mediawiki použitý v průběhu celého procesu psaní i pro diskuse a vzájemné hodnocení studentských prací byl zvolen ke stimulaci metakognitivních dovedností, organizaci procesu psaní; současně toto prostředí nabízí model akademického prostředí včetně procesu peer review.
Plný text:  PDF
|
|
|
Metodika využití wiki software ve výuce
Dlouhý, Jiří|orcid:0000-0002-5040-9395|researcherid:I-7566-2014|scopus:56193033400 ; Dlouhá, Jana|orcid:0000-0002-9660-5594|researcherid:I-7773-2014|scopus:55939518800
Metodika využití wiki software ve výuce je určena všem pedagogům, kteří chtějí ve své práci používat prostředí wiki. Seznamuje s charakteristikami wiki prostředí, zabývá se různými možnostmi aktivního využití, přináší návody na využití existujících wiki prostředí i na výběr a instalaci prostředí vlastního včetně některých jeho vylepšení. Zvláštní kapitolu tvoří též rozbor možností využití, jak pasívního, tak i aktivního, elektronické encyklopedie Wikipedie ve výuce. Do metodiky byla zahrnuta i problematika autorského práva s ohledem na soustavné výrazné podceňování (především v elektronickém prostředí) této problematiky ze strany většiny pedagogů. V metodice je zároveň obšírně vysvětleno využívání svobodných autorských licencí, především licencí Creative Commons. Primární podobou této metodiky je její elektronická forma v Enviwiki www.enviwiki.cz. Metodika je tím volně přístupná všem zájemcům o její využití, jak také odpovídá filosofii výuky v otevřeném informačním prostoru. Je dostupná právě ve wiki, kde jsou také umístěny příklady práce se studenty. Existuje i její tištěná forma, která však neposkytuje všechny funkce a zdroje informací, neboť neumožňuje především přístup k externím zdrojům dostupným v online prostředí, které doplňují informace zpracované autory těchto textů.
Plný text: PDF
|
|
|
Metodika týmové spolupráce a tvorby týmů pro vysokoškolské vzdělávání
Dlouhá, Jana|orcid:0000-0002-9660-5594|researcherid:I-7773-2014|scopus:55939518800 ; Činčera, Jan|orcid:|researcherid:|scopus: ; Jančaříková, Kateřina|orcid:0000-0003-4339-9990|researcherid:H-6002-2011|scopus:56193278900 ; Dlouhý, Jiří|orcid:0000-0002-5040-9395|researcherid:I-7566-2014|scopus:56193033400
Cílem metodiky je poskytnout základní teoretický a především praktický rámec pro vysokoškolské učitele, kteří se snaží o zvýšení podílu samostatné práce studentů v procesu učení a využívají aktivní metody výuky a metodické postupy pro kolaborativní práci studentů. Využití těchto metod výuky/učení podporuje rozvoj důležitých dovedností, jako je např. schopnost řešení problémů v teorii i praxi, rozvíjí kritické myšlení a interpersonální komunikaci; může také zvýšit aktivní zapojení studentů i jejich vzájemnou interakci, což jsou všechno dovednosti velmi důležité pro příští úspěšné uplatnění v mezioborové oblasti životního prostředí a udržitelného rozvoje. Ve vysokoškolském studiu v České republice jsou tyto metody využívány prozatím spíše intuitivně - předložená metodika tak má poskytnout přehled základních pedagogických poznatků a zkušeností, které mohou pomoci jejímu zařazení do výuky ve všech oborech studia. Metodika se zabývá teorií spolupráce ve skupinách: procesy, vztahy, skupinovou dynamikou, možnými bariérami a riziky, které se s tímto způsobem výuky pojí. Jsou popsány možnosti výběru členů týmu, sociální předpoklady skupinové práce, způsoby budování důvěry a metody facilitace skupinových procesů. Stručně jsou rozebrány zásady pro plánování projektu týmové spolupráce, možnosti hodnocení jeho výsledků; jsou ukázána specifika e-learningového prostředí. Ve výuce formou e-learningu přibližuje využití metody týmové spolupráce on-line prostředí potřebám praxe. V týmové práci, kde je úkolem pedagoga podporovat nejen procesy individuálního učení, ale lze též vytvořit podmínky pro tzv. učení sociální, se utváří sociální prostředí, jež pak vstupuje do procesu učení jako jeden z jeho podstatných faktorů. Vzniká typ kooperativního a kolaborativního učení, který má transformativní povahu a je využíván všude tam, kde je cílem navodit změnu nejen v oblasti kognitivní, ale působit i na sociální dovednosti studentů a jejich prostřednictvím podpořit změny ve společnosti.
Plný text: PDF
|
|
|
Rozvoj kompetencí k podnikavosti a řízení MSP
SLABOVÁ, Michaela
Hlavním cílem disertační práce je stanovit klíčové kompetence podnikavosti studentů, a to z hlediska jejich významu pro podnikání a řízení MSP. Dále je v rámci dílčích cílů řešeno porovnání a vyhodnocení názorů studentů a podnikatelů na tyto klíčové kompetence a zhodnocení vhodnosti vybraných metod výuky z pohledu studentů pro rozvoj zvolených kompetencí. Součástí výzkumu je také hodnocení přínosu výukové techniky manažerského simulátoru GRETAIL International před a po absolvování kurzu u vybraných studentů pro rozvoj stanovených 7 klíčových kompetencí k podnikání.
|
|
|
Analýza vztahu mezi veřejným financováním a vzděláváním: komparace Filipín, Malajsie a Thajska
Štursová, Kateřina
Jedním z hlavních cílů celosvětového rozvoje 21. století je zřízení kvalitního vzdělávání pro všechny, neboť vzdělávání je spojováno s rostoucí životní úrovní a rozvojem společnosti. V této práci je zkoumáno základní a vysokoškolské vzdělávání. Problematika vzdělávání v 21. století byla v této práci zaměřena na roky 2010–2019, ve kterých probíhaly dva mezinárodní programy Organizace spojených národů, a to Vzdělávání pro všechny (EFA) a Cíle udržitelného rozvoje (SDGs). Zkoumání bylo zaměřeno na tři konkrétní země jihovýchodní Asie: Malajsie, Thajsko a Filipíny. Do vzdělávání je v těchto zemích v pozorovaném období investováno mezi 2 až 6 % HDP země, přesto je jejich vzdělávání v mezinárodním hodnocení na nízké úrovni. Vztah vládního financování školství se zápisem ke studiu byl hlavním předmětem analýzy této práce. Zjištěn byl slabý vztah mezi financováním a zápisem do vzdělávání v Thajsku a silný vztah se naopak vyskytoval u vysokých škol na Filipínách. Přesto pouze u vysokých škol v Thajsku v letech 2010–2014 byla objevena přímá závislost, která představuje vztah, u kterého se stoupajícím vládním financováním stoupá i počet zapsaných studentů ke studiu.
|
|
|
Profesní příprava budoucích učitelů biologie v oblasti vědeckých dovedností
Nejedlý, Adam ; Veteška, Jaroslav (vedoucí práce) ; Svobodová, Zuzana (oponent)
V mnoha případech je pro uplatnění v současné společnosti nezbytné pochopit povahu a platnost informací předkládaných na základě vědeckých poznatků. Stejně tak je v souladu s rychle se rozvíjejícími obory vědy, techniky a technologií nutné mít dostatek kompetentních lidí připravených pro práci v těchto oblastech. V důsledku toho se vědecké dovednosti jeví jako základní složka přírodovědné gramotnosti, na jejíž rozvoj je vzdělávání žáků v mnoha zemích zaměřeno. Postoje učitelů k významu vědeckých dovedností hrají ve vzdělávání žáků zásadní roli, protože vnímání jejich důležitosti je východiskem pro zprostředkování jejich významu žákům a následně pro jejich rozvoj u žáků. Je také důležité, aby se učitelé cítili dostatečně kompetentní k výuce těchto dovedností. Podmínkou toho je, aby byly kvalitně a dostatečně připravování ve vysokoškolské přípravě učitelů. Cílem výzkumu bylo charakterizovat profesní přípravu učitelů biologie v oblasti vědeckých dovedností. Byla provedena obsahová analýza anotací a sylabů oborových předmětů ve studijních programech. Pro zjištění postojů bylo realizováno dotazníkové šetření zaměřené na vnímání důležitosti, vlastní kompetentnosti a vysokoškolskou přípravu studentů v oblasti vědeckých dovedností. Studenti vnímali vědecké dovednosti jako důležité, avšak jejich přípravu...
|
|
|
Akademický vývoj studentů se specifickou poruchou učení na Přírodovědecké fakultě JU
BOHÁČOVÁ, Lucie
Tématem této diplomové práce je Akademický vývoj studentů se specifickou poruchou učení na Přírodovědecké fakultě (PřF) Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Práce je zaměřena především na rozbor jednotlivých studijních bakalářských oborů, kde sledujeme studijní zátěž a požadavky na studenta. Zjištěné výsledky budou dále využity v rámci širšího výzkumného projektu GA JU. Teoretické poznatky o specifických poruchách učení (SPU), jejich rozdělení, symptomy, diagnostika a reedukace jsou podrobně rozepsány v první části této práce. Pozornost věnuji jejich projevům a diagnostice nejen v dětství, ale také ve středoškolském a vysokoškolském prostředí a v období dospělosti. V souvislosti s touto problematikou jsou popsány i poruchy chování ADHD, opět včetně projevů v dospělosti. Dále se zabývám vysokoškolským vzděláváním v České republice, kde se zaměřuji na Jihočeskou univerzitu (JU), její historii a dílčí fakulty. V praktické části práce se věnuji analýze studijních oborů prezenčního bakalářského studia, které svým studentům nabízí Přírodovědecká fakulta JU. Předmětem analýzy jsou povinné a povinně volitelné předměty, které jsou zahrnuté v jednotlivých učebních oborech. V přiložených tabulkách uvádím počty zápočtů, zkoušek a Zk+ (zápočet i zkouška) a požadavky nutné ke splnění předmětu v jednotlivých semestrech a ročnících. Právě tyto požadavky jsou analyzovány a je z nich vyvozována studijní zátěž, která je následně porovnána s teoretickými poznatky a potřebami studenta, mající nějakou specifickou poruchu učení, která ho ovlivňuje při vysokoškolském studiu.
|
|
|
Postoje mladých osob se zdravotním postižením k vysokoškolskému vzdělávání
Moravová, Tereza ; Květoňová, Lea (vedoucí práce) ; Hájková, Vanda (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou vzdělanostní úrovně a struktury současné populace České republiky se zaměřením na cílovou skupinu osob se zdravotním postižením. Je zde nastíněn historický vývoj této oblasti, současné trendy a dostupné statistické údaje, které danou oblast reprezentují. Předním tématem práce je v tomto směru zejména nižší podíl vysokoškolsky vzdělaných osob se zdravotním postižením v porovnání s intaktní populací. Krátká pozornost je věnována podpůrným opatřením studentů se specifickými potřebami na českých vysokých školách. Součástí práce je také výzkumné šetření, které se věnuje interpretaci postojů mladých osob se zdravotním postižením k oblasti vysokoškolského vzdělávání.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.