Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 1,952 záznamů.  začátekpředchozí1933 - 1942další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.22 vteřin. 

Pohybová příprava dětí v atletické přípravce
Jirovec, Jan ; Vindušková, Jitka (vedoucí práce) ; Kolčiterová, Jana (oponent)
Název: Pohybová příprava dětí v atletické přípravce. Cíle: Cílem této práce bylo ověření úrovně pohybové gramotnosti ze škol či jiných zájmových kroužků u přípravkových dětí. Dále byl vytvořen soubor cvičení pro testování základních koordinačních schopností vhodný pro děti ve věku 6-8 let. Metody: V této práci byly použity metody: popisná analýza, dotazníky, pozorování a rozbor dat. Výsledky: Pomocí dotazníku jsme zjistili, že se spektrum pohybových aktivit u dětí prvního stupně základních škol rozšiřuje postupně s věkem. Dalším zjištěním bylo, že více než polovina dotazovaných dětí navštěvuje i jiný pohybový kroužek než atletický, z nichž měl nejčetnější zastoupení florbal. V souboru koordinačních cviční jsme určili tři cvičení jako nevhodná pro věk 6 - 8 let. Byla to cvičení č. 7, 9 a 16. Cvičení tohoto typu by se měla zařazovat do tréninku až v pozdějším věku. Klíčová slova: atletická příprava, pohybová příprava, koordinační schopnosti, trénink, děti, atletika, trenér

Monitorování podmínek pro využití pohybových aktivit v rámci léčebného programu na oddělení léčby závislosti
Knapová, Veronika ; Kaplan, Aleš (vedoucí práce) ; Sýkora, Miloslav (oponent)
SOUHRN Název: Monitorování podmínek pro využití pohybových aktivit v rámci léčebného programu na oddělení léčby závislostí Cíl práce: Cílem diplomové práce bylo monitorování využití pohybových aktivit v léčebném procesu a zjišťování úrovně tělesné zdatnosti pacientů na oddělení léčby závislostí ve Všeobecné fakultní nemocnici v Apolinářské ulici. Metodika práce: Na základě cíle diplomové práce jsme si zvolili následující metody práce: řízený rozhovor, dotazník a motorické testy. Pro monitorování pohybových aktivit jsme využili následujících instrumentů pedagogického výzkumu: řízený rozhovor a nestandardizovaný dotazník, který obsahoval sedm uzavřených otázek a tři otázky otevřené. Využili jsme i vlastní výpověď realizátora pohybových aktivit. Pro zjištění úrovně tělesné zdatnosti pacientů jsme použili pět standardizovaných motorických testů a tři kontrolní motorické testy běžecké lokomoce. Zjišťování úrovně tělesné zdatnosti bylo realizováno ve čtyřech testovacích termínech. Výsledky práce: Pohybová cvičení jsou v léčbě závislostí součástí denního programu. Tělesná cvičení mají pozitivní vliv na tělesný stav pacientů závislých na alkoholu. Taktéž pohybové programy mají pozitivní dopad i na jejich psychický stav. Pohybové programy tudíž mohou být účinným prostředkem v rámci podpůrné léčby. Pacienti na...

SMSystém u skoliotiků
Hubertová, Ivana ; Smíšek, Richard (vedoucí práce) ; Jandová, Dobroslava (oponent)
Cílem práce bylo ověřit účinek spirální stabilizace při léčbě skolióz. Teoretická část práce obsahuje obecné poznatky o anatomii, fyziologii páteře a jejím ontogenetickém vývoji. Dále se zabývá etiologií skoliózy, jejím vyšetření a shrnuje základní způsoby léčby. Poslední teoretická část práce popisuje stručně základ metodiky SM-Systému. V praktické části je popsán průběh výzkumu na skupině 6 dobrovolníků s diagnostikovanou skoliózou. K ověření účinku SM-Systému bylo použito 8 statických a dynamických testů - posouzení rozdílu thoracolumbálních trojúhelníků, posouzení rozdílu ve výšce ramen, měření vzdálenosti kolene od podložky v sedě, měření vzdálenosti akrominu od podložky vleže na zádech, rozdíl v stoji na dvou vahách, vyšetření stoje na jedné noze, ověření zapojení spirály latissimus dorsi při cvičení a ověření zapojování hlubokého stabilizačního systému při cvičení. Ve druhé části byl ověřen účinek spirální stabilizace za pomoci vyšetření v diagnostickém a léčebném systému Computer kinesiology. V části třetí byl zjišťován vliv cvičení SM-Systému na subjektivní vnímání bolesti probandů. Prakticky ve všech testech se metoda SM-Systému prokázala jako úspěšná. Bylo tedy prokázáno, že cvičení SM-Systému má příznivý vliv na stav pacientů se skoliózou.

Rehabilitační cvičení pro primární a sekundární prevenci poškození předního zkříženého vazu
Hochmal, Marek ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Mahrová, Andrea (oponent)
Název: Rehabilitační cvičení pro primární a sekundární prevenci poškození předního zkříženého vazu Cíle: Hlavním cílem mé práce je seznámit veřejnost s problémem poranění koleních vazů a nabídnout jí řešení. Zaměřím se na popis kolenního kloubu a pak i operaci předního zkříženého vazu jako takovou. Zdůrazním nejčastější příčiny poškození této struktury a možnosti nápravy. V další části práce ukážu možnosti cvičení před a po operaci a pokusím se porovnat jednotlivé přístupy k pohybové aktivitě po operaci. Chci se zaměřit především na možnosti domácího cvičení koleních struktur. Metody: Ve své práci jsem se zaměřil na rešerši dostupné literatury a názory jednotlivých autorů. Klíčová slova: Přední zkřížený vaz, operace, poškození, kompenzační cvičení.


Vybrané bolestivé syndromy bérce u sportovců
Pešková, Lucie ; Doubková, Lucie (vedoucí práce) ; Truc, Michal (oponent)
Bolestivé syndromy bérce vzniklé na podkladě přetížení jsou častým a zároveň opomíjeným problémem, se kterým se setkáváme u sportovně aktivní populace. Tato práce nabízí ucelený přehled poznatků dané problematiky. První část práce se věnuje třem vybraným syndromům, které se vyskytují s největší četností. Jedná se o stresové zlomeniny, mediální tibiální stresový syndrom a chronický námahový kompartment syndrom. Jednotlivé kapitoly se zabývají jejich odlišnou etiologií, epidemiologií, klinickým obrazem a rizikovými faktory vzniku. Další část je věnována využití různých diagnostických metod a možnostem terapeutického ovlivnění jednotlivých syndromů. Jako doplněk k teoretickým poznatkům je součástí práce průzkum provedený dotazníkovou formou, který mapuje výskyt bolestí holeně v náhodně vybraném souboru atletů. Na rozdíl od teoretické části je cílem průzkumu zjistit výskyt blíže nespecifikované bolesti holeně. V rámci tohoto šetření je u dotazovaných jedinců dále zkoumána přítomnost vybraných rizikových faktorů a velikost jejich vlivu na vznik těchto bolestí.

Vliv skupinového cvičení na subjektivní vnímání bolesti a pohyblivost páteře u jedinců s ankylozující spondylitidou.
Levitová, Andrea ; Daďová, Klára (vedoucí práce) ; Vařeková, Jitka (oponent)
Název: Vliv skupinového cvičení na subjektivní vnímání bolesti a pohyblivost páteře u jedinců s ankylozující spondylitidou Title of thesis: The effect of group exercise on the perception of pain and spinal mobility of individuals with ankylosing spondylitis Cíle práce: Zjistit vliv cíleného skupinového cvičení na vnímání bolesti, držení těla a pohyblivost páteře u jedinců s ankylozující spondylitidou (AS). Metoda: Pro studii bylo vybráno 30 jedinců s AS v I. - III. stadiu (průměrný věk = 27,17 ± 4,57). Tato skupina byla rozdělena na experimentální soubor (účastníci pohybového programu (n=15) a kontrolní soubor [n=15]). Pohybový program probíhal 2x týdně 30 min po dobu 5 měsíců. Vnímání bolesti bylo hodnoceno pomocí vizuální analogové škály před každou cvičební jednotkou a po ní. Před programem a po jeho skončení byly hodnoceny tyto parametry: statické držení těla (metodou podle Kleina a Thomase modifikované Mayerem), rozvíjení bederního a hrudního úseku páteře a obvody hrudníku. Výsledky: Z výsledků vyplynulo, že u skupiny s cílenou pohybovou léčbou ve formě skupinového cvičení došlo k významnému snížení intenzity bolesti (stav se zlepšil o 32,2 %), zlepšení držení těla (p<0,001), zvýšení pohyblivosti páteře (rozdíl byl statisticky významný u Schoberovy, Stiborovy a Thomayerovy distance i záklonu...

Fyzioterapie pánevního dna a její vliv na menstruační obtíže u žen
ŠTĚPÁNOVÁ, Kristina
Tématem mé bakalářské práce je problematika fyzioterapie pánevního dna a její vliv na menstruační obtíže u žen. Hlavním cílem této práce je zmapování možnosti fyzioterapeutických postupů cvičení pánevního dna u žen s dysmenorheou. Dílčím cílem je vytvoření edukačního letáku určeného pro potřeby těchto probandek. Pro zkvalitnění stavu vybraných probandek bylo zavedeno pravidelné cvičení speciálně zvolených cviků, soustředěných na správnou aktivaci svalů pánevního dna. Teoretická část bakalářské práce se zaměřuje na anatomické vztahy a funkci v oblasti pánve a pánevního dna. Dále vymezuje dysfunkce pánevního dna. Následuje popis menstruačního cyklu a jeho hormonálních ukazatelů a výčet poruch menstruačního cyklu. V poslední kapitole teoretické části je obsažen úsek seznamující s vybranými fyzioterapeutickými přístupy a podpůrným léčebnými metodami při dysmenorhee. Pro zpracování praktické části byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Zkoumány byly tři probandky trpící dysmenorheou a různými projevy premenstruačního syndromu. Výzkumný soubor se pohyboval ve věku od 24 do 30 let. Probandkám byla odebrána anamnéza, byl proveden vstupní kineziologický rozbor a po ukončení terapie výstupní kineziologický rozbor. Získaná data a výsledky výzkumu byly zpracovány formou kazuistik. Na základě vyšetření byl pro každou z probandek vytvořen individuální rehabilitační plán. Terapie trvala v rozmezí 20 týdnů od ledna 2015 do května 2015. Zpočátku terapie probíhala jedenkrát týdně a dále jedenkrát za 14 dní v délce cvičební jednotky á 45 min. Celkem se mělo uskutečnit 15 terapií s každou probandkou. Výzkum lze u daných probandek shledávat za přínosný, jelikož bylo možné vypozorovat pozitivní účinky terapie u všech probandek. Došlo ke zlepšení nejen problémů souvisejících s dysmenorheou, ale také ke snížení bolesti pohybového aparátu, zvýšení celkové kondice probandek a ustoupení psychických problémů. V neposlední řady všechny probandky téměř přestaly užívat analgetika v souvislosti s dysmenorheou. Tato bakalářská práce může být využita pro fyzioterapeutické účely a to nejen u žen s dysmenorheou, ale u všech pacientek trpících premenstruačním syndromem. Dále může sloužit pro komplexní orientaci v dané problematice studentům fyzioterapie, fyzioterapeutům v klinické praxi a jako informační zdroj pro odbornou i laickou veřejnost.

Přístupy fyzioterapie u poruchy posturální stability u pacientů s roztroušenou sklerózou
KRÁLOVÁ, Lucie
Bakalářská práce shrnuje současné poznatky o roztroušené skleróze mozkomíšní. Cílem mojí práce bylo vybrat vhodné fyzioterapeutické postupy pro ovlivnění posturální stability u pacientů s roztroušenou sklerózou. V teoretické části jsem se zabývala současným stavem tohoto problému, etiopatogenezí, symptomatologií, farmakologickou a rehabilitační léčbou. Dále jsem se zabývala funkcí hlubokého stabilizačního systému a metodami, pomocí kterých s ním lze pracovat. Tyto metody jsem vybírala s přihlédnutím na diagnózu RS. Výzkumná část zahrnuje kazuistiku tří pacientů. Kineziologické vyšetření je doplněno o vyšetření na posturografu, které pacienti absolvovali na začátku tříměsíční terapie a také po jejím ukončení. Tato část obsahuje i součastný stav pacientů, anamnézu, návrhy krátkodobého rehabilitačního plánu, popis rehabilitace a návrhy dlouhodobého rehabilitačního plánu, a také celkové zhodnocení terapie a výsledky výzkumu. Celý výzkum probíhal po dobu tří měsíců. Dvě pacientky docházely na terapii do rehabilitační ambulance v J.Hradci, terapie třetího pacienta probíhala doma formou instruktáží. Po třech měsících terapie jsem zhodnotila účinnost cvičení na základě vstupního a výstupního vyšetření, balančních testů a vyšetření na posturografu. Dále jsem přihlédla k subjektivním pocitům pacientů. Fyzioterapie měla vliv především na stereotyp dýchání a lepší posturální stabilitu ve stoji. Dále se zlepšil psychický stav pacientů. Fyzioterapie může ovlivnit některé klinické příznaky RS. Pomáhá zlepšit kvalitu života, zlepšit soběstačnost a zapojit jedince do aktivního života. Při fyzioterapii musíme ale počítat s krátkodobým efektem a také s tím, že je potřeba rehabilitaci mít neustále. Také jí musíme stále přizpůsobovat vývoji nemoci a aktuálnímu stavu pacienta.

Prevence poranění v souvislosti s pády obyvatel Domova pro seniory.
SOUKUPOVÁ, Hana
Základním záměrem diplomové práce bylo zjištění, do jaké míry jsou všeobecné sestry schopny zajistit prevenci poranění v souvislosti s pády u seniorů. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a na část empirickou. Teoretická část se skládá ze čtyř kapitol. Empirická část diplomové práce je vedena kvalitativní výzkumnou metodou. Ke sběru dat byl použit polostrukturovaný rozhovor se seniory i se sestrami. Odpovědi byly shromážděny do přehledných schémat a kategorií, které jsou pak stručně popsány. Další použitou technikou bylo pozorování. Po rozhovorech probíhala podrobná analýza dokumentace, která zahrnovala rozbor chorobopisů seniorů se zaměřením na: lékařské diagnózy, na chronickou medikaci a na zpracování rizika pádu a jeho hodnocení. Pro účely diplomové práce byly vymezeny tři cíle a k nim se vztahující čtyři výzkumné otázky. Prvním cílem bylo zjistit míru informovanosti o rizicích pádů u klientů. Druhým cílem bylo zjištění, jaký dyskomfort přináší používání speciální pomůcky zabraňující zranění kyčelního kloubu při pádu v běžných denních aktivitách života seniorů. Třetím cílem bylo zjištění, jak se zdravotnickému personálu pracuje s klienty, kteří používají speciální pomůcky zabraňující zranění kyčelního kloubu. V souvislosti s těmito cíli vznikly čtyři výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1 zněla: Jaká je kvalita poskytovaných informací zdravotnickým personálem při preventivní intervenci v souvislosti s pády? Výzkumná otázka 2 zněla: Jaká je ochota klientů ke změně, směřující k prevenci pádů? Výzkumná otázka 3 zněla: Do jaké míry je ovlivněn komfort klienta při používání speciálních pomůcek, které zabraňují zranění kyčelního kloubu při pádu? Výzkumná otázka 4 zněla: Do jaké míry je ovlivněna práce zdravotnického personálu s klientem, který používá pomůcky zabraňující zranění kyčelního kloubu při pádu? Z výsledků kvalitního šetření vyplynulo, že úroveň poskytovaných informací zdravotnickým personálem při preventivní intervenci v souvislosti s pády, je v rámci seznámení s rizikovými místy nedostačující. Především se ukázalo, že sestry dostatečně nesledují účinky chronické medikace, které mohou mít vliv na psychomotorický útlum seniora. Kompenzační pomůcky sestry dostatečně a vhodně nabízejí respondentům. Sestry prokázaly velmi dobrou znalost veškerých kompenzačních pomůcek, které mohou usnadnit seniorům soběstačnost. Problematická je také bezpečnost pokojů, zejména co se týká nejrůznějších výstupků nerovnosti v koupelnách. Tento problém musí vyřešit vedení Domova pro seniory. Výsledky nepotvrdily, že by klienti ochotu ke změně, která má směřovat k prevenci pádů, nevítali. Nicméně i dvou respondentů se nepodařilo zapojení do aktivit a udržení si kondice v souvislosti s pravidelným cvičením v Domově pro seniory. Výsledky dále nepotvrdily, že by komfort klienta při používání speciálních pomůcek, které zabraňují zranění kyčelního kloubu při pádu, byl nějak omezen. Dále z výsledků vyplynulo, že zdravotnický personál nepociťoval žádné omezení v práci se seniory, využívající tuto pomůcku. Zjištěné výsledky výzkumného šetření budou použity k opakovanému sezení se seniory a zejména také se sestrami. Vedení Domova pro seniory, společně se zdravotnickým personálem, vytváří edukační materiál. V něm jsou zaznamenána riziková místa, která mohou vést k případnému pádu seniora. Tyto výsledky by mohly sloužit i pro jiná zařízení, kde se zdravotnický personál věnuje péči o seniory. A v neposlední řadě také pro zdravotní pojišťovny, které by mohly v rámci primární prevence poskytovat tuto speciální pomůcku za alespoň částečnou úhradu.