|
|
Renesanční malířská výzdoba Lobkovického (nynějšího Schwarzenberského) paláce v Praze
Henslová, Barbora ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Bakalářská práce "Renesanční malířská výzdoba Lobkovického (nynějšího Schwarzenberského) paláce v Praze" nejprve stručně představuje stavební počiny šlechty na Pražském hradě za vlády Ferdinanda I., který po ničivém požáru Malé Strany a Hradčan roku 1541 podporoval výstavbu nových sídel v této části Prahy, kde parcely po vyhořelých měšťanských domech skupovali šlechtici a nechali si na nich stavět velkolepé renesanční paláce. Nejvyšší pražský purkrabí Jan mladší Popel z Lobkowicz si dal mezi lety 1545 a 1567 postavit výstavný palác na Hradčanském náměstí. Povolal italského stavitele Agostina Galliho, který zároveň působil na hlavní venkovské rezidenci Lobkowiczů v Horšovském Týně, a ten vybudoval palác o nezvyklém půdorysu ve tvaru písmene T. Do dnešních dnů se nám dochovaly původní kazetové stropy ve čtyřech sálech druhého patra s náměty z antické mytologie a historie. Zvolené náměty nástropních maleb, které v té době nebyly ničím neobvyklým, vytvořil některý z domácích malířů kolem roku 1580, kdy již palác obývali Kryštof a Vilém z Lobkowicz. Za ideového tvůrce malířského programu lze však spíše považovat stavebníka paláce Jana mladšího Popela z Lobkowicz, který patřil k nejmocnějším aristokratům v Českém království.
|
|
|
Vývoj výchovy v rakouských šlechtických rodinách od počátku 19. století do 1. poloviny 20. století
Vašáková, Zuzana ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent)
Práce se zabývá výchovou v rakouských šlechtických rodinách v období 19. a 1. poloviny 20. století. Celkový obraz výchovy je tvořen dílčími vlivy - prostředím výchovy (to, zda se děti učily doma, ve škole, nebo v internátní škole) a jejím zaměření, výběrem škol. Dalším významným faktorem, který se odrazil ve výchově bylo působení rodičů, chův a domácích učitelů, ale také volba jazyka výchovy a prostředí rodinných sídel, které děti obklopovalo. V tomto období je možné nalézt některé společné rysy i odlišnosti v několika rodinách (orličtí a hlubočtí Schwarzenbergové, Sternbergové, Mensdorffové-Pouilly, Schönburg- Hartensteinové). První polovina 20. století je pro dějiny aristokracie významným obdobím. Politické změny se promítly do jejího životního stylu a částečně také do výchovy dětí. Její proměny na přelomu 19. a 20. století jsou patrné na příkladu výchovy dětí prince Johanna Schönburg-Hartensteina. Klíčová slova: aristokracie, dětství, výchova, jazyky, rodiče, chůvy, učitelé, školy, Schwarzenbergové, Schönburg-Hartensteinové, Mensdorffové-Puilly.
|
|
|
Colloredo-Mansfeldové ve 20. století
Karalová, Ivana ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Havlík, Radomír (oponent)
Diplomová práce "Colloredo-Mansfeldové ve 20. století" se věnuje osudům bývalé rakouské aristokracie, zejména od rozpadu Rakouska-Uherska. Vykresluje zde také její vývoj při vzniku nově utvářející se Československé republiky, nepomíjí ani problémy, které šlechtě přinesla pozemková reforma. Další kapitoly práce jsou věnovány významným členům rodu, kterým byl například Josef Colloredo-Mansfeld st., majitel významných panství rodu Colloredo-Mansfeld, bratr Jeroným Hubert a jeho čtyři synové Josef, Vicard, Jeroným a Bedřich. Těmto bratrům nesmazatelně zasáhla do životů druhá světová válka, během níž jim byl Němci konfiskován majetek a došlo i k perzekuci rodiny. Po válce marně doufali v navrácení svých majetků. Ty jim však byly na základě Benešových dekretů zabaveny. Veškeré jejich naděje vyhasly s únorovým převratem v roce 1948, kdy se stala situace pro ně neúnosnou a zavdala jim důvod pro emigraci. Změnu přinesl až pád komunistického režimu v roce 1989, tehdy se objevily snahy napravit napáchané křivdy. Byly vydány restituční zákony, díky nimž došlo v následujících letech k navrácení části panství. V současnosti však stále probíhá dlouhotrvající soudní spor o zámek Opočno, který na České republice nárokuje dědička Josefa Colloredo-Mansfelda, Kristina.
|
|
|
Vývoj výchovy v rakouských šlechtických rodinách od počátku 19. století do 1. poloviny 20. století
Vašáková, Zuzana ; Županič, Jan (oponent)
Práce se zabývá výchovou v rakouských šlechtických rodinách v období 19. a 1. poloviny 20. století. Celkový obraz výchovy je tvořen dílčími vlivy - prostředím výchovy (to, zda se děti učily doma, ve škole, nebo v internátní škole) a jejím zaměření, výběrem škol. Dalším významným faktorem, který se odrazil ve výchově bylo působení rodičů, chův a domácích učitelů, ale také volba jazyka výchovy a prostředí rodinných sídel, které děti obklopovalo. V tomto období je možné nalézt některé společné rysy i odlišnosti v několika rodinách (orličtí a hlubočtí Schwarzenbergové, Sternbergové, Mensdorffové-Pouilly, Schönburg- Hartensteinové). První polovina 20. století je pro dějiny aristokracie významným obdobím. Politické změny se promítly do jejího životního stylu a částečně také do výchovy dětí. Její proměny na přelomu 19. a 20. století jsou patrné na příkladu výchovy dětí prince Johanna Schönburg-Hartensteina. Klíčová slova: aristokracie, dětství, výchova, jazyky, rodiče, chůvy, učitelé, školy, Schwarzenbergové, Schönburg-Hartensteinové, Mensdorffové-Puilly.
|
|
|
Život aristokrata na šlechtickém sídle v 19. století na příkladě Fürstenbergů
Kaucká, Kristýna ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
1 Abstrakt Předkládaná bakalářská práce pojednává na příkladě křivoklátsko-lánské linie Fürstenbergů o životě příslušníků aristokracie Rakouského císařství v 19. století. Práce se zaměřuje na důležité momenty a mezníky v životě šlechtického rodu (výběr vhodného životního partnera na sňatkovém "trhu" rakouské aristokracie, strategii zachování rodu atd.). V době hlubokých společenských změn, kdy došlo ke ztrátě tradičních pozic šlechty, se jeví otázka výběru podle základního klíče rovnorodosti jako jedna z možností, jak zajistit existenci této elitní skupiny do budoucnosti. Práce se věnuje i okolnostem přestavby hradu Křivoklát po požáru roku 1826, do jehož obnovy promlouvala i tehdy začínající památková péče. Snaží se sledovat kontext dobového myšlení a názorů na architekturu. Stranou nezůstává ani národnostní otázka, se kterou úzce souvisí postavení německého šlechtického rodu v národnostně vypjaté společnosti 19. století. Jedním z cílů bádání je i postihnout změny ve společnosti, které se odehrály po roce 1848. Likvidace vrchnostenských poměrů, ke které došlo po zrušení poddanství, s sebou nesla i kumulaci kapitálu v rukou šlechty, která se tak mohla věnovat podnikatelským aktivitám. To se práce snaží rekonstruovat na příkladě stavby koněspřežky z Prahy do Lán. Zrušení poddanství ale neznamenalo, že by se...
|
|
|
Provenienční a obsahový průzkum zámecké knihovny Chuchelná
Nebeská, Barbora ; Mašek, Petr (vedoucí práce) ; Šípek, Richard (oponent)
Tématem práce je provenien ní a obsahový pr zkum zámecké knihovny Chuchelná. V prvních kapitolách jsou popsány d jiny rodu Lichnowských, historie obce Chuchelná a historie zámeckých objekt . V kapitole Provenien ní charakteristika fondu je provedena identifikace majitel knih z rodu Lichnowských a p i azení konkrétních svazk jejich majiteli. V kapitole Obsahová charakteristika fondu je rozpracován hlavní tematický okruh a to expresionismus, vá ící se k hlavní rozmno itelce knihovny, Mechtild Lichnowské. V kapitole jsou také rozpracovány dal í obsahové kategorie. [Autorský abstrakt]
|
|
|
Provenienční a obsahová charakteristika fondu zámecké knihovny Biskupice
Bendová, Lenka ; Mašek, Petr (vedoucí práce) ; Buřilová, Marcela (oponent)
(česky) Předmětem bakalářské práce je zpracování fondu zámecké knihovny Biskupice. Cíl práce spočívá v provenienční a obsahové charakteristice fondu zámecké knihovny Biskupice. V úvodu je nastíněn současný stav knihovny. Druhá kapitola pojednává o historii objektu. Třetí kapitola představuje, jak knihovna postupně vznikala a historii jednotlivých rodů, které knihovnu budovaly. V kapitole "Provenieční charakteristika fondu" je provedena identifikace majitelů knih z rodu Schaffgotsch, Pálffy, Thurn-Taxis, de Linge a jejich genealogické vztahy. Zároveň tato kapitola charakterizuje fond jednotlivých příslušníků a částečně pojímá obsahovou charakteristiku fondu, která je poté v další kapitole pojata obecně. Rozděluje fond na jednotlivé žánry a popisuje zajímavá díla a autory, jejichž díla jsou v knihovně k nalezení. V závěru je obsaženo shrnutí práce, dosažené výsledky a cílů.
|
|
|
Zdeněk Brtnický z Valdštejna a jeho deník z let 1597−1603
Podavka, Ondřej ; Holý, Martin (vedoucí práce) ; Pánek, Jaroslav (oponent) ; Bočková, Alena (oponent)
Ondřej Podavka Zdeněk Brtnický z Valdštejna a jeho deník z let 1597-1603 (Abstrakt) Tématem disertační práce je v mnoha ohledech pozoruhodná osobnost moravského aristokrata Zdeňka Brtnického z Valdštejna, jednoho z 30 direktorů za stavovského povstání. Disertace je zaměřena především na období jeho preuniverzitních a univerzitních studií, pro něž se dochovalo nejvíce pramenů, především jeho objemný deník. Zdeněk Brtnický z Valdštejna se narodil 12. května 1582. V raném dětství osiřel - jeho otec Jindřich Brtnický z Valdštejna a na Sádku zemřel již v roce 1589, následován svou manželkou a Zdeňkovou matkou Zuzanou Heltovou z Kementu o tři roky později. První místo, o němž se ví, že zde Valdštejn studoval, je luterské šlechtické gymnázium ve Velkém Meziříčí, které založila Valdštejnova babička Alena Heltová z Kementu, rozená Meziříčská z Lomnice. V letech 1592-1594 studoval v Jihlavě, poté další dva roky ve slezském Břehu a v létě roku 1596, vybaven dobrým latinským vzděláním, se přesunul do Štrasburku, kde zůstal po tři roky a navštěvoval zdejší akademii. V roce 1599 se vydal na kavalírskou cestu po zemích západní a jižní Evropy. Nejprve několik týdnů pobýval v Paříži, poté cestoval po Nizozemí, následně se vrátil do Paříže a od listopadu 1599 do března 1600 studoval na univerzitě v Orléansu. Na jaře roku...
|
|
|
Aristokratický oděv rudolfínské Prahy
ŠINDELÁŘ, Jakub
Tato bakalářská práce se zabývá aristokratickým oděvem v rudolfínské Praze. Otázka, na kterou se autor pokusí odpovědět, je vcelku jednoduchá - jak se oblékala šlechta rudolfínské Prahy? Protože Praha byla za vlády Rudolfa II., který si ji zvolil za své sídlo, výrazně kosmopolitním městem, najdeme zde prvky módy z mnoha odlišných zemí. Úvodní kapitola vypráví o samotné podobě rudolfínské Prahy. Dále práce pokračuje popisem dobových textilních materiálů, zejména těch nejhonosnějších. Poté bude pokračovat kapitolami o hlavních módních směrech, tedy španělském a německém, a upozorní na jejich odlišnosti od jiných teritorií Evropy. V nadcházející části práce se objeví popis některých drobných detailů, jako například podoby spodního prádla či zavěšení pobočné zbraně. V další části práce následuje popis některých méně známých portrétních vyobrazení, představujících dobové zvyklosti i méně časté módní jevy. Je zde též zařazena kapitola, představující významnější osoby, jež mohly do Prahy zanést novou módu. V závěru práce se na základně těchto skutečností bude autor zabývat i významem oděvu, jakožto kriminogenního faktoru v každodenním životě.
|
|
|
"Jádro mého filozofického názoru." Romantická naturfilozofie Jiřího Františka z Buquoy
MORAWETZ, Michal
Bakalářská práce se zaměřuje na rekonstrukci základních principů filozofie Jiřího Františka z Buquoy. Vychází zejména z analýzy jeho pojednání Kern meiner philosophischen Grundansicht (kolem roku 1825), jež existuje pouze v rukopise v písemné pozůstalosti šlechtického filozofa v rodinném archivu Buquoyů ve Státním oblastním archivu v Třeboni. Téma je zkoumáno z hlediska současné metodiky intelektuálních dějin a z hlediska současné diskuze o syntéze přírodovědných a společenských věd v době pozdního osvícenství a romantismu. Cílem práce je začlenit Buquoyovo dílo do dobového vědeckého a sociálního kontextu a interpretovat jeho myšlenky o fungování světa a roli přírody, člověka a Boha v něm. V úvodní kapitole je nastíněn dosavadní stav bádání a literatura k tématu, obraz hraběte Buquoye v historiografii a je provedena vnější kritika vybraného pramene. Druhá kapitola představuje filozofické myšlení kolem roku 1800 a vykládá hlavní myšlenky Naturphilosophie. Následující kapitola se zaměřuje na výchovu, vzdělání a zájmy hraběte a čtvrtá kapitola je rozborem zvoleného spisu.
|
host ::
RSS.