|
|
Seriál Třicet případů majora Zemana po roce 1989: jeho revitalizace, reflexe a deideologizace
Zápotocký, Jan ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Reifová, Irena (oponent)
Diplomová práce komplexně analyzuje návrat propagandistického normalizačního seriálu Třicet případů majora Zemana do mediálního, politického a společenského diskurzu po roce 1989, přičemž zkoumá nejen proměny recepce díla skrze srovnání mediálních obsahů a vývoj diváckého zájmu v rámci masových i síťových platforem, ale nabízí rovněž pohled na detailní strukturu diváků a první uvedení cyklu v České televizi. V další části se práce zabývá satirizujícími a mytologizujícími aspekty cyklu, zkoumající je na půdorysu širokého spektra reprezentace seriálu v literatuře, hudbě či filmu. Text rovněž objevně zachycuje etablování, strukturu a komunikační procesy fandomové subkultury majora Zemana, jež se v českém kinematografickém diskurzu zcela vymyká kategorii běžného publika a jejíž zevrubné pozorování zaplňuje prázdné místo v akademické oblasti výzkumu diváckého chování. Neméně důležité je zachycení výukového potenciálu díla a zhodnocení aktuálních snah o jeho využití. Na základě zjištěných poznatků se v závěru text věnuje zkoumané otázce, zda dochází k deideologizaci díla a případně jakého je tato deideologizace charakteru. Tyto výstupy vedou následně k vyjasnění primárního závěru, zda si seriál o majoru Zemanovi zachoval svoji persvazivní funkci a představuje nebezpečí i více než dvě desetiletí po demokratizaci...
|
|
|
Česká společnost a změna pojetí tetování ve střednědobém horizontu
Feitl, David ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Tereza (oponent)
Bakalářská práce se zabývá změnou pojetí tetování v české společnosti v posledních přibližně třiceti letech. Zlomovou je společensko-politická revoluce v devadesátých letech. Ta ovlivnila vnímání tetování postsocialistickou společností a pomohla vývoji jeho techniky. Dále upozorňuje na rozdíly mezi českým a euro-americkým prostředím. Ty jsou ovlivňovány dynamickým vývojem a časovou změnou chápání i stylu tetování. Současné tetování je v částech práce konfrontováno s tetováním nativních kultur. Toto porovnání odpovídá na otázku, zda může být tetování i v naší současné kultuře přechodovým rituálem, zápisem zkušenosti apod. Bakalářská práce zmiňuje problematiku fenoménu subkultur, z nichž se některé vyznačují specifickým skupinovým tetováním. Naopak je tetování snahou o vyjádření individuality. Odpovídá též na následující doplňující otázky: Co znamená tetování pro jejich nositele s odstupem času a jaký byl důvod pro jeho pořízení? Jaké jsou motivy a věk prvního tetování? Výzkumná část bakalářské práce obsahuje dotazníky. Vzorek respondentů je rozdělen na nositele tetování a netetované. Aby byl výzkum patřičně vypovídající, obsahuje práce výpovědi lidí z velkých měst i malých obcí.
|
|
|
Vliv japonské populární kultury na západní svět
Pavlenko, Věra ; Křivánková, Anna (vedoucí práce) ; Rychlík, Martin (oponent)
V bakalářské práci je představená japonská populární kultura a její historie a vývoj. Bakalářská práce se vztahuje k problematice ovlivňování japonského národa západní kulturou a zároveň tím, jak japonská kultura, tradiční i populární, ovlivňuje západní společnost. Japonská populární kultura zahrnuje anime, mangu, subkultury a populární hudbu. V práci jsou představeny nejdůležitější události, které ve vývoji japonské populární kultury sehrály podstatnou roli. Dále čtenáři přiblížím projevy globalizace japonské populární kultury ve světě a popíši situaci v České republice. Klíčová slova: Populární kultura, Japonsko, manga, anime, subkultury, globalizace 1
|
|
| |
|
| |
|
|
Organizační kultura a její sdílení ve vybrané organizaci
Včelišová, Ester ; Hiršová, Miloslava (vedoucí práce) ; Míková, Irena (oponent)
Cílem práce je zjistit představu vedení vybrané organizace o obsahu organizační kultury, popsat a analyzovat obsah organizační kultury v dílčích složkách organizace z hle-diska shody s představou vedení a na základě zjištěných poznatků vypracovat soubor případných doporučení pro vedení organizace. Jako metody sběru dat byl zvolen strukturovaný rozhovor a dotazník. Práce také přináší přehled o teoretických poznatcích autorů v průřezu od 80. let až po současnost.
|
|
|
Organizační kultura ve vybrané organizaci
Volná, Kristýna ; Vinšová, Tereza (vedoucí práce) ; Kozlová, Taťána (oponent)
Teoretická část práce seznamuje s tématem organizační kultury. Podává informace o prvcích, struktuře, obsahu, síle, zdrojích, významu a funkcích organizační kultury. Informuje o vztahu jedince a organizační kultury a o pojmu subkultura. Následně uvádí možnosti rozlišení organizační kultury a možnosti jejího zkoumání. V praktické části je analyzována organizační kultura konkrétní organizace. Cílem je především zatřídění dané kultury do vybrané typologie, nalezení subkultur v organizaci a také prokázání vlivu vedoucího dané organizace na její kulturu.
|
|
|
Subkultura, popis a socio-ekonomické zařazení určité subkultury (hip hop)
Dedera, Milan ; Kouba, Vojtěch (vedoucí práce) ; Tyslová, Irena (oponent)
Práce zkoumá vznik a vývoj hiphopové subkultury a její zapojení v rámci společnosti a kreativních průmyslů. Práce vychází z dostupné literatury v češtině a ze zahraničních pramenů. Jejím cílem je doložení přímého a nepřímého efektu kultury na ekonomiku. Práce se zaměřuje zejména na vliv hip hopu na americký trh. Rozebírá také globální přesah této subkultury a stručně se věnuje i ekonomickým a sociálním souvislostem hiphopu v rámci české společnosti.
|
|
|
SEBEPOŠKOZOVÁNÍ V ADOLESCENCI
BOBÁKOVÁ, Lenka
Práce se zabývá sebepoškozováním jako maladaptivní copingovou strategií. Důraz je kladen na adolescenci jako rizikové období a na subkultury mládeže jako na rizikové prostředí pro vznik tohoto fenoménu. Pozornost je také věnována internetovému a reálnému prostředí a jejich roli v sebepoškozujícím chování adolescentů. Cílem práce bylo zjistit možné příčiny sebepoškozování adolescentů, kteří jsou součástí subkultury Emo a případný vliv této subkultury na sebepoškozující chování. Dalším cílem bylo zjistit, kde se asolescenti o tomto chování dozvěděli a jakou roli při něm hraje ?sociální nákaza?. Výzkum byl proveden kvalitativně. Data byla získána pomocí polostrukturovaných online rozhovorů. Ty byly provedeny se čtyřmi dívkami ve věku 13?15 let, které se identifikují s rizikovou subkulturou Emo a mají osobní zkušenost se sebepoškozováním. Data byla posléze zpracována do kazuistik jednotlivých respondentek. Výsledky výzkumu ukázaly, že příčiny sebepoškozování dotazovaných adolescentek jsou individuální a vždy hraje roli více faktorů. Nejčastěji to jsou:komplikované vztahy doma, problémy ve škole, deprese, pocit samoty a problematický vztah k vlastnímu tělu. Přímou souvislost mezi subkulturou Emo a sebepoškozováním jsem nezjistila. Všechny respondentky vliv subkultury popřely. Avšak co se týká ?sociální nákazy? sebepoškozujícího chování, ta určitou roli hrála u všech respondentek.
|
|
|
Vztah Policie České republiky k vybraným nekonformním subkulturám
ŠUPLER, Josef
Cílem mé bakalářské práce bylo zmapovat postoj příslušníků Policie České republiky k vybraným subkulturám v současné české společnosti a identifikovat možné antipatie k určitým subkulturám. V teoretické části jsem se zabýval vymezením základních pojmů, jako postoje, předsudky, stereotyp a subkultura. Nejobsáhlejší část literární rešerše je ovšem věnována jednotlivým subkulturám, jako jsou tvůrci graffiti, účastníci nelegálních freetekno party, hooligans, skin heads, anarchisté, satanisté, EMO styl a gayové a lesbičky. U každé z těchto subkultur jsem uvedl charakteristiku a krátkou historii. Před vlastním šetřením jsem stanovil dvě hypotézy. Hypotéza č. 1: Respondenti ve věkové skupině 26 -35 let mají k subkulturám pozitivnější postoj, než respondenti ve věkové skupině nad 55 let, se nepotvrdila. Názory respondentů se nijak výrazně nelišily. Hypotéza č. 2: Subkultury, s nimiž přicházejí respondenti při výkonu služby do kontaktu vnímají významně negativněji, než subkultury, s nimiž do kontaktu nepřicházejí, se potvrdila. Výzkum jsem provedl pomocí techniky kvantitativně-kvalitativního výzkumu, vlastního dotazníku, který byl doplněn o hloubkový rozhovor s několika vybranými respondenty. Anonymní dotazník vyplnilo 106 respondentů ? policistů České republiky, z toho 78 mužů a 28 žen. Dotazníkové šetření obsahovalo jak otázky týkající se základních údajů o dotazovaných respondentů, tak otázky které se týkaly jednotlivých nekonformních subkultur. Hloubkový rozhovor jsem provedl s 6 respondenty pro hlubší zmapování postojů.
|
host ::
RSS.