|
|
Jsou obyvatelé západní Evropy spokojenější než obyvatelé Evropy východní?
Čermák, Jiří ; Němcová, Ingeborg (vedoucí práce) ; Karpová, Eva (oponent)
Za cíl mé diplomové práce jsem si stanovil zjištění odpovědi na otázku, zda jsou obyvatelé západní Evropy spokojenější než obyvatelé Evropy východní. Životní úroveň těchto regionů chci porovnávat na základě indexů životní úrovně. Dále chci ve své práci zjistit, do jaké míry je štěstí měřitelné, pokud vůbec měřitelné je. Evropa v době hospodářské krize ukázala, že jednotlivé země snížily růst hrubého domácího produktu oproti předchozím rokům. Vypovídá ale vůbec tento ekonomický ukazatel něco o štěstí národů? Zobrazuje spokojenost a blahobyt obyvatel? Je možná určitá spojitost mezi HDP a štěstím obyvatel? Jaké jsou ukazatele, které jsou schopny nám tuto otázku zodpovědět? Podstatnou částí mé práce bude srovnání jednotlivých indexů životní úrovně a dále budu specifikovat, co vlastně životní úroveň znamená, jaké jsou její složky. V praktické části se chci věnovat komparaci reality v jednotlivých oblastech lidského života, které souvisí s životní úrovní a porovnávat tyto údaje mezi národy západních a východních ekonomik evropských států.
|
|
|
Racionalizace amerického sociálního státu v 80. a 90. letech 20. století
Dusil, Jakub ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Práce se zabývá změnami přístupu k sociálnímu státu USA v 80. a 90. letech 20. století, kdy bylo jeho klasické (liberální) pojetí zastíněno racionálnějším přístupem konzervatismu. Prezident Reagan chtěl skrz snížení počtu příjemců dávek ukončit trend růstu nákladů sociálního zabezpečení. Svými ustanoveními však zapříčinil snížení pracovních pobídek příjemců sociálních dávek a značný pokles příjmů těchto lidí. Prezident Clinton spolu s opatřeními pozitivně motivujícími k práci omezil způsobilost k pobírání sociálních dávek a zapříčinil výrazné změny v chování skupin obyvatel na těchto příjmech nejvíce závislých. Dopady těchto opatření na americkou společnost a změnami blahobytu různých skupin obyvatel se zabývá analýza v závěrečné části práce. Z jejích závěrů vyplývá, že Clinton dokázal dobrých hospodářských podmínek konce 20. století využít lépe než Reagan. Svou sociální reformou totiž zapříčinil významnější pokles v počtu příjemců pobírajících sociální dávky, který byl zároveň doprovázen zlepšením životních podmínek amerických občanů -- zvýšením soběstačnosti díky větší pracovní participaci a poklesu chudoby.
|
|
|
Vykořisťování zemí subsaharské Afriky: mýtus, nebo realita?
Rychetský, Petr ; Kotýnková, Magdalena (vedoucí práce) ; Procházka, Pavel (oponent)
Cílem práce je podrobit analýze objem bohatství, které každoročně opouští region subsaharské Afriky. Teoretická část práce představuje jednotlivé teoretické koncepty, které se dotýkají tématu práce. V praktické části je věnován prostor nejprve samotnému výpočtu částky peněz, jež subsaharské státy každoročně opustí. Následně je velikost tohoto bohatství jednak poměřována v závislosti na ekonomickém charakteru a stupni rozvoje jednotlivých zemí, zároveň je také zkoumán původ těchto peněz z hlediska jednotlivých odvětví ekonomiky. Práce přináší odpověď na otázku, které důvody stojí za tím, že region subsaharské Afriky odevzdá světu každým rokem nemalé bohatství. Práce ukazuje, že existuje vztah přímé úměry, v rozdílu mezi HDP a HNP, jež reprezentuje velikost odlivu bohatství, a bohatstvím vybrané země, neboť bohatší státy vděčí za svůj rozvoj zahraničním investicím, přičemž výnosy z těchto investic putují do bohatých zemí mimo Afriku. O nejméně bohatství přichází proto ty nejchudší státy, naopak nejvíce náchylné ke ztrátě prostředků jsou bohatší země závislé na těžbě nerostných surovin.
|
|
|
Stínové ceny v české ekonomice
Sieber, Martina ; Kislingerová, Eva (vedoucí práce) ; Soukup, Jindřich (oponent) ; Vlček, Josef (oponent)
Disertační práce je zacílena na komplexní ovládnutí problematiky stínových cen. Stínové ceny jsou úzce spojeny se socioekonomickým hodnocením a jako takové vyjadřují užitek, který přináší určitý statek. Vzhledem k tomu, že oblast stínových cen je v České republice relativně nová dala si disertační práce za cíl vydefinovat nejen předpoklady, na kterých jsou postaveny, ale i definovat soubor metod, které jsou použitelné pro jejich stanovení. Jelikož se v případě stínových cen bavíme o užitku, který přináší daný statak, jsou stínové ceny determinována dvěmi parametry, a to je bohatství společnosti, společenské hodnoty. Z tohoto vymezení jednoznačně vyplývá, že není možné vnímat stínové ceny vytvořené v zahraničí za jednoduše převoditelné do českého prostředí. Každý stát má svoji vlastní úroveň bohatství společnosti, ale i specifické společenské a etické hodnoty a tedy i specifické stínové ceny. Tak jako nejsou převoditelné stínové ceny, tak nejsou vždy převoditelné ani metody či jejich konkrétní aplikace využívané k jejich vyčíslení v zahraničí. Disertační práce se proto kritickým pohledem soustředila na to, které metody a za jakých předpokladů či s jakými konkrétními parametry lze využít. Stínové ceny statků stanovujeme na bázi oportunitních nákladů (pro případ tržních statků) případně na bázi WTP (ochoty zaplatit) či WTA (ochoty akceptovat), a to jak pro statky tržní, tak i pro statky netržní. K ocenování zmíněných dvou skupin statků přistupujeme zdánlivě odděleně, nicméně v obou případech se opíráme o shodné metodologické zázemí (neoklasickou ekonomii). Tržní statky lze oceňovat na bázi oportunitních nákladů, ale vzhledem k tomu, že ty jsou velmi komplikovaně dostupné, většinou se přistupuje k tomu, že se definují tzv. konverzní faktory shodné pro určité skupiny tržních statků. Následně se stínová ceny tržního statku stanovuje tak, že násobíme tržní cenu příslušným konverzním faktorem. Vzhledem k tomu, že dnes se v praxi konverzní faktory běžně využívají při hodnocení pomocí CBA, a to v situaci, kdy nejsou jednoznačně definovány, považuji za vellký přínos dané disertační práce, že zkalkulovala konverzní faktory pro všechny obchodovatelné statky a pro práci. Statky netržní se vzhledem ke svým specifickým charakteristikám oceňují každý zvlášť. Jako ukázku přístupu k jejich oceňování přinesla tato disertační práce kritickou analýzu ocenění tří vybraných, a to život, hluk a čas.
|
|
| |
|
| |
|
|
Ekonomie blahobytu a její využití v praxi
Budín, Pavel ; Musil, Martin (vedoucí práce) ; Havrdová, Romana (oponent)
Cílem práce je popsat vývoj ekonomie blahobytu od jejího počátku do současnosti, upozornit při tom na úskalí jednotlivých názorů či směrů, zhodnotit použitelnost nové ekonomie blahobytu v podmínkách reálných ekonomik a na příkladu ČR či jiných států (příp. EU) ukázat možnosti využití ekonomie blahobytu či jejích součástí v praxi, včetně pozitivních a negativních dopadů na ekonomiku a společnost. V první části práce, která je částí teoretickou je popsána problematika ekonomie blahobytu, a je zde rovněž nastíněn vývoje ekonomie blahobytu. Ve druhé části je problém aplikován na problematiku bydlení. Jsou zde nastíněny současné problémy, které jsou spojeny s tímto fenoménem. Problém je zde uvažován právě z hlediska ekonomie blahobytu a její možné aplikace.
|
|
|
Politické rozhodování a výstup ekonomiky, teorie a případová studie
Čermák, Petr ; Lehmannová, Zuzana (vedoucí práce) ; Pavlík, Petr (oponent)
Klíčovou otázku pro tuto práci představuje, jak působit na politické činitele, aby se rozhodovali tak, aby maximalizovali společenský blahobyt. Práce zkoumá, které ukazatele jsou pro tuto problematiku vhodné, zda by tím klíčovým ukazatelem mohl být ukazatel HDP, či zda je nutné sledovat více ukazatelů. Teoretický základ, který popisuje politické rozhodování a materiální a nemateriální výstup ekonomiky je doplněn o praktickou aplikaci dosažených poznatků na Českou republiku.
|
|
|
Švédsko - stát blahobytu
Cmíral, Lukáš ; Steinmetzová, Dana (vedoucí práce) ; Popovová, Marie (oponent)
Tato bakalářská práce komplexně analyzuje vývoj švédské sociální politiky od začátku 20. století do současnosti. První kapitola je věnována vysvětlení pojmu a základních přístupů k sociální politice. V této části jsou rovněž nastíněna specifika sociální politiky ve skandinávských zemí. Druhá kapitola zkoumá vývoj švédského státu blahobytu od začátku 20. století do současnosti, přičemž podrobněji je rozvedeno tzv. krizového období (1991 - 1993). Třetí kapitola je věnována vývoji švédského penzijního systému.
|
|
|
Chudoba a rozvojové země
Deckert, Gabriel ; Burgerová, Jiřina (vedoucí práce) ; Urban, Luděk (oponent)
Ústředním tématem této bakalářské práce je pojednání o chudobě jako dílčím aspektu tzv. Teorie blahobytu. Mým cílem bude zmapování současného výskytu chudoby ve světě. V teoreticko-analytické části čtenář nalezne odpovědi na otázky: co vlastně pojem chudoba znamená, a s jakými obtížemi jsou spojeny její definice; jakými způsoby se dá chudoba měřit, a co nám znesnadňuje komparaci zemí trpících chudobou; proč se některým částem světa blahobyt vyhýbá, a zda tyto oblasti mají společného jmenovatele; jaké existují nástroje při potírání chudoby. V praktické části budu sledovat vývoj průměrné délky života, a porovnávat životní úroveň rozvojových zemí za pomoci indexu lidského rozvoje. V závěru ještě zmíním mezinárodní organizace s největším vlivem při potírání chudoby ve světě.
|
host ::
RSS.