|
|
Fenomén tetování - tělo jako sociokulturní a výtvarný dokument
Haltmarová, Petra ; Šmíd, Jan (vedoucí práce) ; Bakšteinová, Marie (oponent)
NÁZEV: Fenomén tetování - Tělo jako sociokulturní a výtvarný dokument ABSTRAKT: Práce pojednává o fenoménu tetování a jeho historické i aktuální prezentovanosti prostřednictvím současné vizuální kultury. Popisuje důvody vzniku tohoto fenoménu, rituální a společensko-kulturní aspekty tetování s důrazem na jejich estetickou a výtvarnou funkci. V odborné terminologii text pojednává o technikách tetování a principech znázorňování, včetně témat, motivů a symboliky. V lokální terénní výzkumné sondě představí vzorník a pohnutky k tetování. KLÍČOVÁ SLOVA: tetování, tatér, motiv, symbolika, rituál, principy znázorňování
|
|
|
Rituální čistota a nečistota u Cikánů
Krčková, Anna ; Řezáčová, Vendula (vedoucí práce) ; Martinová, Marta (oponent)
Autorka se v této práci zabývá tématem rituální čistoty a nečistoty u Cikánů. Koncept rituální čistoty a nečistoty přinesla do antropologie Mary Douglasová, její přístup se stal důležitým nástrojem pro zkoumání cikánských skupin. Rituální nečistota představuje určitou iracionální kvalitu, která má vliv na postavení jedince a společenské vztahy. Vytváří základní hranici mezi Cikány a ne-Cikány a meziskupinovou hierarchii. Rituální ne/čistota tyto hranice jasně vymezuje, Cikáni je však překračují a posouvají. V rámci rodin tento koncept udržuje nerovnost mužů a žen. Zabývá se nečistotou žen a jejími důsledky. Dále pojednává o základních tabu, která se týkají každodenního života. Uvádí i příklady jdoucí proti většinovému pojetí čistoty a nečistoty. Rituální čistota je udržována pomocí tří nástrojů - romského soudu, sociální kontroly a strachem z duší mrtvých. Autorka na závěr srovnává teorii Douglasové s konkrétním pojetím ne/čistoty u cikánských skupin.
|
|
|
Estetický pohled vnímatele na XXI. ZOH / prostřednictvím fotografie a masmédií/
Culka, Lukáš ; Jebavá, Jana (vedoucí práce) ; Bednář, Miloš (oponent)
Název: Estetický pohled vnímatele na XXI. zimní olympijské hry ve Vancouveru v Kanadě (prostřednictvím fotografie a masmédií) Cíle: Cílem práce je popsat a analyzovat prožitky skupiny českých diváků (fanoušků), která se zúčastnila XXI. ZOH (zimních olympijských her) ve Vancouveru v Kanadě, a tuto analýzu podložit amatérskými fotografickými snímky pořízenými v průběhu olympijských her. Dále poukázat na rozdílnost v kvalitě prožitku při sledování sportovní události prostřednictvím masových médií (zejména televize) a při osobní divácké účasti na sportovní události. Metody: V teoretické části diplomové práce byla provedena rešerše z aktuální odborné literatury s cílem shromáždit údaje, které byly formovány pomocí kompilace, komparace, analýzy a syntézy. V empirické části diplomové práce byl vytvořen soubor zkoumaných osob - českých sportovních fanoušků, kteří se zúčastnili XXI. ZOH ve Vancouveru v Kanadě. K výzkumu a popisu jejich prožitků z divácké účasti na XXI. ZOH ve Vancouveru v Kanadě bylo použito etnografického přístupu. Jako metoda získávání dat bylo uplatněno zúčastněné pozorování s plnou mírou participace na životě skupiny a neformální rozhovory vedené v průběhu XXI. ZOH ve Vancouveru i po jejich skončení. Veškeré fotografie pořízené skupinou během ZOH byly podrobeny analýze, s cílem vybrat...
|
|
|
Vlasy vábit, válčit, vzdorovat. Sociální role vlasů v kulturně historickém kontextu
Kernová, Michaela ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Tématem diplomové práce jsou vlasy. Vlasy jako symbol vstupující do interpersonální interakce a reprezentující individuální podstatu jedince, fungující ve společenském prostoru. Vlasy jsou pojímány jako produkt "sporu" natura vs. kultura, jako významuplné a magií opředené entity i jako odraz vlivu sociokulturních regulativů, náboženských zvyklostí a očekávaného naplňování tradičních genderových rolí. Jsou příznakem změny těla biologického (vlastního všem příslušníkům rodu Homo) v tělo kulturní. Úpravu vlasů lze považovat za kulturní univerzálii, jelikož způsobem modifikace vlasů se zabývají lidé napříč geografickým rozmístěním i historií. Každá společnost disponuje normami určujícími míru ne/nevhodnosti určitého účesu; vlasy prostupují magií, náboženstvím, politikou, morálkou, sociální strukturou… Jejich podoba je ovlivněna kulturou i osobním rozhodnutím jedince respektovat či nerespektovat účes doporučený, konformní, vhodný či přikázaný (a nést případné následky této volby). Vlasy jsou součástí naší osobnosti s jednoznačným sociálním přesahem. Jejich prostřednictvím vyjadřujeme své názory, postoje, pozici v sociální hierarchii, status, příslušnost ke skupině (etnické, věkové, subkulturní, ekonomické, pracovní…), náboženské přesvědčení, vkus, obeznámenost s módními trendy i míru non/konformity s...
|
|
|
Vnímání fenoménu smrti: výzkum pohřebních rituálů
Hříbalová, Marta ; Kandert, Josef (vedoucí práce) ; Kotík, Michal (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá fenoménem smrti a jeho tabuizací v moderní české společnosti. Názor na to, zda je smrt tabu či nikoli, rozděluje nejen společnost, ale i vědce zabývající se společenskými otázkami. V první části předkládá argumenty obou názorových proudů rozborem relevantní odborné i beletristické literatury. Další část práce je věnována vlastnímu výzkumu, jehož cílem bylo zjištění, jaké postoje zaujímají ke smrti a pohřebním rituálům informátoři z mladší střední generace a povahu a rozsah pohřebních rituálů prováděných v České republice, především v Praze. Výzkum využívá kvalitativní metody, především metodu zúčastněného a nezúčastněného pozorování při pohřebních obřadech a polostrukturované rozhovory s vybranou skupinou informátorů. Zaměřuje se na zjištění, zda informátoři o smrti mluví, navštěvují hřbitovy a vykonávají rituály, vztahující se k zemřelým blízkým osobám. Na základě syntézy získaných poznatků práce předkládá pohled na tabuizaci smrti jako dva rozdílné fenomény lišící se podle vztahu k zesnulému.
|
|
|
Cesta kněžny Eleonory ze Schwarzenbergu do Británie roku 1838 a její syn Walter Prosper
Bouška, Jan ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Cílem předkládané bakalářské práce je snaha zrekonstruovat cestu knížete Jana Adolfa II. ze Schwarzenbergu do Velké Británie roku 1838 z pohledu jeho manželky, kněžny Eleonory rozené z Liechtensteinu, jež se cesty rovněž účastnila. V souvislosti s britskou cestou knížecího páru je pojednáno také o princi Walteru Prosperovi, jenž byl počat právě při zmiňované cestě. Vzhledem k předčasné smrti prince Waltera byla pozornost zaměřena především na jeho pohřební ceremoniál a rituály s ním spojené. Při studiu dané problematiky bylo využito značného množství dosud nezpracovaných archivních materiálů. Na základě studia archiválií se podařilo alespoň částečně zrekonstruovat program britské cesty z perspektivy kněžny Eleonory, která byla dosavadními autory spíše přehlížena. Zároveň byl podrobně popsán průběh pohřebního rituálu prince Waltera, jenž byl komparován s obecnými pohřebními tradicemi rodu Schwarzenbergů. Klíčová slova: Schwarzenbergové, Eleonora ze Schwarzenbergu, cesta, Velká Británie, Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu, Walter Prosper, smrt, pohřeb, rituál, hrobka
|
|
| |
|
|
Markéta Tereza Španělská a její příjezd na Apeninský poloostrov roku 1666 očima soudobého pozorovatele
KŘÍŽ, Ondřej
Předkládaná bakalářská práce se věnuje cestě Markéty Terezy Španělské z Madridu do Vídně roku 1666. Zaměřuje se především na reflexi každodenního života manželky císaře Leopolda I. během cesty a doprovodné barokní performance, které tvořily nedílnou součást putování mladší dcery Filipa IV. Z heuristického hlediska vychází především z dobového tisku Relacion diaria de la iornada de la Senora Emperatriz: desde que desembarcó en el Final, hastaque salió de Lombardia od Josepha de Villarroell, jenž vyšel roku 1667 v Miláně. Tento španělsky psaný deník cesty Markéty Terezy byl sestaven jedním z přímých účastníků zmiňované výpravy. Přítomná práce se rovněž pokouší o konstrukci obrazu Markéty Terezy a Luise de Guzmán Ponce de León, španělského místodržícího Milánského vévodství, v symbolické řeči výše uvedených performancí.
|
|
|
Tanec a rituál
Seidlerová, Nicole ; STAVĚLOVÁ, Daniela (vedoucí práce) ; DIATTA-REBCOVÁ, Monika (oponent)
Bakalářská práce pojednává o tématu rituálů, obsahující původní a prvotní síly, které jsou předmětem tance a objevují se i v dnešní společnosti. Cílem mé studie bylo zjistit, jaké formy tanečních rituálů se objevovaly a vznikly z tradičních rituálů spojených s životními událostmi, jaké formy přežívají v dnešní společnosti a jakou roli v nich hraje tanec. V obsahu práce jsou zahrnuty informace opírající se o odbornou literaturu, internetové zdroje, rozhovor, ale také o mé vlastní zkušenosti.
|
|
|
Sňatek Adama II. z Hradce a Kateřiny z Montfortu
ŘÍHOVÁ, Jana
Předkládaná práce se zabývá svatbou Adama II. z Hradce s Kateřinou z Montfortu. V souvislosti s raně novověkými sňatkovými strategiemi odůvodňuje výběr nevěsty, který hrál ve šlechtickém prostředí důležitou roli nejen pro manželský pár, ale také pro jejich široké sociální okolí. Dále se zaměřuje na celý rituál svatebních oslav od výprosu nevěsty až po její přínos na jindřichohradecký zámek roku 1574. V této slavnosti se odrážela potřeba šlechtice reprezentovat svůj urozený stav. Adam II. z Hradce na ní vynaložil velké množství finančních prostředků, přestože jeho panství bylo vysoce zadluženo. Práce analyzuje také oslavné svatební básně, které vytvořili na počest novomanželů humanističtí básníci. Latinská poezie odkazuje na urozenost a starobylost rodu pánů z Hradce a klade důraz na pokračování rodu, které mohlo být zaručeno jedině společnými potomky. Sňatek je sledován v politickém a náboženském kontextu doby, protože úzce souvisí s četnými vazbami pánů z Hradce k habsburskému dvoru a také s pozdějším náboženským vývojem v Jindřichově Hradci, který se díky působení Kateřiny z Montfortu ubíral katolickým směrem.
|
host ::
RSS.