Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 18,108 záznamů.  začátekpředchozí18099 - 18108  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.54 vteřin. 

Za žánrem válečného filmu
Martinek, Přemysl ; Hanáková, Petra (oponent) ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce)
Při zkoumání žánru fikčního válečného filmu se leckdy dostaneme do pasti osobních vášní. Válku jsme nikdy nezažili, máme o ní často jen letmou představu, která vychází ze spousty různých druhů informací, které jsme o ní získali. To, jakým způsobem je zobrazována, možná vůbec neovlivní to, jak bychom se v ní zachovali my. Možná že fikční válečný film je jen takovou hrou, takovým uzavřeným světem hrdinů, kteří umírají, zabíjejí, znásilňují, vzpomínají na manželky, pijí v důstojnických klubech, tančí s děvčaty, poslouchají rozkazy, bloudí po lese a třeba se topí v moři. Válka jako mohutný, nezvratný a mimořádně dynamický proces, který naprosto rozruší struktury ve společnosti, se prostě ve všech svých aspektech zachytit nedá a je tedy jen na nás, jak budeme který film vnímat. Když jsem mluvil o tématu své práce s různými lidmi, většinu z nich vlastně tento žánr nebaví a nemají k němu žádný vztah. V době války se však rapidně zvyšuje počet lidí, kteří si k žánru vztah "najdou". Podobně se tomu děje i v dobách blížící se války. Umění je sice vždy uzavřené do sebe, ale právě v krizových dobách má poměrně zásadní roli komunikátora mezi jakýmsi kolektivním celkem (státem, armádou, národem) a jednotlivcem. To platí především u filmu. Umění tak v demokratických zemích s vyspělými tradicemi odkazuje své diváky k...

Analýza cytologických snímků
Pavlík, Jan ; Blaha, Milan (oponent) ; Kolář, Radim (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na automatizaci procesu diferenciálního rozpočtu leukocytů v periferní krvi založeném na zpracování obrazů. Zabývá se návrhem celého procesu zpracování digitálních snímků – od snímání a předzpracování snímků, segmentace jádra a cytoplazmy, výběrem příznaků a klasifikátoru, včetně jeho testování na sadě obrazů, která byla nasnímána také v rámci této práce. V teoretické části práce jsou popsány dostupné segmentační metody a klasifikační postupy. Tato práce se v praktické části zabývá segmentačními procesy, které mají za úkol separovat jádro a cytoplazmu leukocytů. Na základě těchto vyhrazených struktur je provedena jejich statistická analýza. Podle reprezentativních statistických parametrů je vybrán soubor příznaků. Tato data pak vstupují do klasifikačního procesu, realizovaného třemi umělými neuronovými sítěmi. Celkem bylo hodnoceno 5 tříd leukocytů: neutrofilní granulocyty, lymfocyty, monocyty, eozinofilní a bazofilní granulocyty. Senzitivita a specificita klasifikace u 4 z 5 (neutrofilní granulocyty, lymfocyty, monocyty, eozinofilní granulocyty) buněčných populací je vyšší než 90 %. Senzitivita klasifikace bazofilních granulocytů byla vyhodnocena na 75 % a specificita na 67 %. Celková schopnost klasifikace byla otestovaná na 111 buňkách a vykazovala přibližně 91% úspěšnost. Všechny algoritmy jsou realizovány v prostředí MATLAB.

Fytochemický výzkum listů Helianthus annuus
Novosadová, Zuzana ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Jahodář, Luděk (oponent)
SOUHRN Cílem této diplomové práce bylo najít nejpřínosnější izolační postup pro získání látek z listů slunečnice roční a pokusit se odstranit chlorofyl, kterého bylo v extraktu velké množství a mohl by komplikovat další postup. Náplní druhé části diplomové práce bylo provést biologické hodnocení získaných extraktů. Nejprve byl připraven ethanolový extrakt z listů H. annuus zpracováním 100 g výchozího materiálu, se kterým byla provedena extrakce 400 ml 80% EtOH a následovala filtrace. Extrakce byla zopakována ještě s 200 ml 80% ethanolu, oba filtráty byly spojeny a bylo získáno celkem 360 ml ethanolového extraktu. Dalším krokem bylo odstranění chlorofylu z tohoto extraktu. 3 ml extraktu bylo podrobeno zkoušce na odstranění chlorofylu. K extraktu se přikapával 15% roztok octanu olovnatého. Vznikla sraženina, která byla odfiltrována. K filtrátu se přikapával nasycený roztok uhličitanu barnatého a opět byla provedena filtrace. Po přidání uhličitanu barnatého se vysrážel chlorofyl. Pro orientaci byla provedena TLC dichlormethan-ethylacetát 80 : 20, chloroform-methanol 80 : 20. Celé množství sumárního extraktu (347 ml) bylo zbaveno chlorofylu stejnou metodou, která byla odzkoušena nejprve s malým množstvím extraktu, tedy pomocí octanu olovnatého (435 kapek) a následně přidáním uhličitanu barnatého (100 ml + 800...

Sportovní a pohybové aktivity u pacienta s kvadruplegií jako doplněk fyzioterapie
Zikmundová, Tereza ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Bartůňková, Staša (oponent)
Souhrn: Název práce: Sportovní a pohybové aktivity u pacienta s kvadruplegií jako doplněk fyzioterapie Cíle práce: Cílem této práce bylo ukázat pomocí spirometrie, zátěžových a motorických testů vliv tréninku na fyzickou kondici kvadruplegika a pomocí dotazníku soběstačnosti a rozhovoru zhodnotit jakým způsobem změna fyzického stavu ovlivní složku psychickou a schopnost zvládat každodenní činnosti. Dalším cílem bylo vytvoření orientačního návodu pro podobně postižené, jakým způsobem do svého života zařadit sport a tím zlepšit své fyziologické funkce. Metodologie: Práce má charakter případové studie. Během roku bylo provedeno celkem třikrát zátěžové vyšetření na klikovém ergometru, dále měření antropometrických parametrů, tělesného složení a plicních funkcí, motorické testy a sledovali jsme změny. Na počátku a na konci proband vyplnil test soběstačnosti (SCIM). Na závěr byl s probandem proveden rozhovor, jehož cílem bylo subjektivní hodnocení svého stavu. Výsledky: Po čtyřech měsících tréninku (první měřené období) se zlepšily všechny měřené parametry při zátěžovém vyšetření na klikovém ergometru. Plicní funkce měřené na spirometru se také mírně zlepšily. V motorických testech nenastaly velké změny. V konečném vyšetření došlo k mírnému zhoršení fyziologických funkcí při zátěžovém vyšetření na klikovém...

Polyfunkční dům ve Strakonicích
Kolesa, Jiří ; Rozehnal, Miroslav (oponent) ; Štěpánek, Ladislav (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je návrh a projektová dokumentace novostavby polyfunkčního domu ve Strakonicích. Objekt je čtyřpodlažní, nepodsklepený, a je umístěn na mírně svažitém pozemku v příměstské časti města Strakonice. Je založen na plošných základech a zastřešen plochou střechou. Konstrukční systém je příčný stěnový, zdivo z keramických tvárnic, stropní konstrukce polomontovaná z keramobetonových nosníků a keramických vložek. Jedná se o dispoziční dvojtrakt. V přízemí každého traktu jsou provozovny prodejen a prostory domovního vybavení, v nadzemních podlažích je navrženo celkem 6 bytových jednotek různé velikostní kategorie. Oba trakty mají samostatné vchody jak do části obytné, tak do jednotlivých provozoven. Stavba je navržena z tradičních stavebních materiálů. Kromě architektonicko-stavebního a stavebně konstrukčního návrhu je součástí práce i řešení požárně bezpečnostní a posouzení z hlediska stavební fyziky.

Metody interkulturního tréninku
Matysová, Kamila ; Zadražilová, Dana (vedoucí práce) ; Klosová, Anna (oponent) ; Bedrnová, Eva (oponent)
Cíl. Cílem předkládané práce je navrhnout opatření pro výukové potřeby Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze v rámci metod interkulturního tréninku vycházející ze zjištěných kulturních postojů zkoumané populace studentů Mezinárodního obchodu vůči vybraným etnickým, národnostním, rasovým a náboženským skupinám (označovaným též jako kategorie). Konkrétně je cílem odhalení explicitních a implicitních postojů a souvisejících předsudků, stereotypů a emocí studentů Mezinárodního obchodu na Vysoké škole ekonomické v Praze vůči 17 (respektive 20) vybraným kategoriím, zhodnocení jejich významu pro podnikovou a hospodářskou praxi a v souvislosti s tím navrhnutí opatření pro oblast interkulturního tréninku. Vzorek a podmínky. Výzkumu se účastnilo v první etapě 167 studentů Mezinárodního obchodu z Vysoké školy ekonomické v Praze. K poměření vlivu determinant explicitních předsudků bylo dotazováno 166 příslušníků běžné populace. V druhé etapě výzkumu se šetření účastnilo dalších 293 studentů, tedy celkem 460 studentů. Jako psychologická technika poměřující explicitní postoje a předsudky byla použita Bogardova škála sociální distance, dále testy sylogismů pro implicitní postoje a předsudky a otevřený dotazník pro odhalení stereotypů. Hypotézy. V první studii byla stanovena výzkumná hypotéza: Postoje studentů MO vykazují specifické rysy, jednak vykazují odlišnosti od postojů běžné populace, jednak předpokládáme souvztažnost mezi postojem a statusem národnostní, etnické, rasové či náboženské skupiny, vůči níž jsou zaujímány. K verifikaci této hypotézy bylo testováno 24 pracovních hypotéz v nulovém tvaru. Prvních 17 souvisí se vztahem mezi příslušností do jedné ze dvou sledovaných populací a vyjádřenými explicitními postoji a předsudky. Následujících 6 pracovních hypotéz se vztahuje k postojům studentů k okcidentálním národnostem, Ukrajincům a Rusům, Mongolům, Moldavanům, Čechům, Slovákům, Arabům a muslimům. Poslední pracovní hypotéza se vztahuje k závislosti mezi implicitními a explicitními postoji a předsudky vůči Romům a Muslimům. Ve druhé studii byla stanovena hypotéza: Stereotypy studentů souvisí s fakticky existujícími interkulturními rozdíly, s prožívanými emocemi a odkazují na projikované kulturní komplexy. Byla testována jedna pracovní hypotéza vztahující se k závislosti mezi předsudky a stereotypy. Statistická analýza. Data byla analyzována chí-kvadrát testem a síla závislosti byla vyhodnocena pomocí Cramérova koeficientu kontingence. Dále bylo použito aglomerativní shlukování kategorií metodou nejbližšího souseda a výsledky znázorněny pomocí horizontálního dendrogramu. Výsledky. Výsledky první výzkumné studie jsou ve shodě se stanovenou hypotézou. Studenti Mezinárodního obchodu mají v porovnání s běžnou populací relativně méně předsudků, což je ovlivněno jak jejich věkem, tak jejich akademickým vzděláním. Bylo identifikováno několik shluků kategorií, vůči nimž zaujímají studenti podobné postoje. Studenti mají pozitivní, ne však identické postoje ke všem okcidentálním kategoriím, stejné postoje k Ukrajincům a Rusům, Arabům a muslimům. Nejpříznivější postoje mají studenti ke Slovákům a nejsilnější předsudky zaujímají vůči Romům. U sledovaného populace existuje závislost mezi explicitními a implicitními postoji. Jedná se ovšem o velmi slabou závislost. Hypotéza druhé výzkumné studie je rovněž ve shodě s výsledky. Stereotypy sledované populace souvisí s interkulturními rozdíly, prožívanými emocemi a odkazují na projikované kulturní komplexy. Závislost mezi explicitními stereotypy a explicitními předsudky pro kategorii Romové je způsobena pozitivně konotovanými atributy. Navržená opatření pro interkulturní trénink jsou diskutována v práci na příkladu volitelného kurzu 2OP321 Efektivní komunikace (anglicky). Omezení. Bogardova škála sociální distance je převážně zaměřena na behaviorální dimenzi explicitních postojů, což nemusí být nutně ve shodě se skutečným chováním.

Míra ohrožení chudobou jako indikátor chudoby v Evropě ? analýza vlastností a vypovídací schopnosti
Zelený, Martin ; Jílek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Cyhelský, Lubomír (oponent) ; Sirovátka, Tomáš (oponent)
Tématika sociální soudržnosti a sociálního vyloučení hraje v posledním období stále významnější roli v agendě Evropské unie. Spolu s tímto vývojem narůstá i potřeba srovnatelných sociálních indikátorů pro oblast příjmů a životních podmínek. Významným indikátorem pro tuto oblast je v současné době indikátor ?míra ohrožení chudobou?, který patří do skupiny klíčových strukturálních indikátorů pro pravidelné monitorování sociální situace v EU. V této souvislosti se tento indikátor těší rostoucí mediální pozornosti a zájmu uživatelů. Tématem předkládané práce je analýza tohoto indikátoru, jeho vlastností a vypovídací schopnosti. Úvodní část se zabývá teoretickými koncepty měření chudoby, vybranými indikátory pro měření chudoby a problematice dat o příjmech domácností. Druhá kapitola podrobně analyzuje definici indikátoru ?míra ohrožení chudobou? a jednotlivé její parametry. Prezentovány jsou odhady hodnot tohoto indikátoru v České republice pro populaci celkem a vybrané socioekonomické skupiny obyvatelstva spočtené z dat šetření Mikrocensus 2002. Třetí kapitola analyzuje citlivost výsledků na volbu dvou hlavních parametrů indikátoru ? procenta mediánu příjmu pro stanovení hranice chudoby a stupnice spotřebních jednotek použité pro přepočet disponibilních příjmů domácností. Kromě obvyklého srovnání několika referenčních hodnot je navrženo použití parametrického přístupu a empirických citlivostních křivek jako vhodného nástroje pro analýzu vývoje hodnoty indikátoru v závislosti na parametrech v jeho definici. Závěrečná část práce se pak věnuje vlastnostem odhadu míry ohrožení chudobou jako statistické veličiny a dopady, které tyto vlastnosti mohou mít na jeho interpretaci a používání.

Ovlivnění ileocékální chlopně ve vztahu ke kontinenci heterotopických kožních močových rezervoárů
Hrbáček, Jan ; Záleský, Miroslav (vedoucí práce)
Zvyšující se výskyt karcinomů močového měchýře (BABJUK, 1998) (tab. 1, obr. 1), který se odráží v počtu provedených cystektomií, vede i k nárůstu počtu derivačních operací s vytvářením náhradních močových rezervoárů jak ortotopických, tak heterotopických. Mezi nejčastěji používané modality druhé skupiny patří tzv. Indiana pouch uvedený do praxe r. 1987 Rowlandem. Jedním z hlavních problémů, se kterým se potýká nejen tento typ rezervoáru, je riziko vzniku inkontinence. Kontinenční mechanismus zajišťuje u zmíněné metody derivace především ileocékální chlopeň. Cílem této práce je ověřit možnost ovlivnění ileocékální chlopně sympatomimetikem midodrinem jako možné léčby inkontinence rezervoáru. 5 Obrázek 1: Dlouhodobý vývoj novotvarů močového měchýře u nás a ve světě; přepočet na 100 tis. obyv. (1975-2003). Zdroj: ÚZIS, 2006. Tabulka 1: Incidence nádorů močového měchýře u nás a ve světě. Zdroj: BABJUK, 1998; ÚZIS, 2006. Rok 1980 1993 2003 Muži 13,9 23,5 33,1 Ženy 4,2 6,7 10,7 Celkem 18,1 30,2 43,8 Incidence nádorů močového měchýře v ČR (ČSSR) na 100 tis. obyv. 0 10 20 30 40 1975 1980 1985 1990 1995 2000 rok počet případů na 100 tis. obyv. ČR (ČSSR) Svět ;1.1 Základní fakta o močových derivacích Nejčastější indikací k cystektomii s následnou derivací moči je infiltrující tumor močového měchýře. To je způsobeno...

Předběžné analýzy reprodukčního úspěchu kamzíka horského (Rupicapra rupicapra) z NP Grand Paradiso.
Poláková, Radka
Pro zjištění paternity a příbuzenských vztahů ve vybrané populaci kamzíka horského (Rupicapra rupicapra) byly provedeny analýzy ze vzorků trusu 107 jedinců. DNA byla ze vzorků izolována pomocí komerčních extrakčních kitů (Qiagen). Na základě analýz 17 mikrosatelitových lokusů bylo zjištěno, že 6 různých samců zplodilo celkem 9 mláďat. Téměř polovina potomků měla za otce jednoho samce M13_16. Každý z ostatních pěti samců zplodil vždy jen jedno mládě.

Stanovení genetických parametrů u vybraných ukazatelů plodnosti ovcí a přepracování stávajících způsobů hodnocení zvířat (předpověď plemenné hodnoty).
Schmidová, Jitka ; Vostrý, Luboš (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Cílem práce bylo vybrání vhodného modelu pro odhad genetických parametrů, odhad genetických parametrů a předpověď plemenných hodnot pro četnost vrhu u nejvíce rozšířených plemen ovcí chovaných v České republice. Analyzováno bylo celkem 143896 údajů o bahnění z let 1990 až 2012. Metodou BLUP animal model byly odhadnuty komponenty rozptylu a genetické parametry, a to pro každé plemeno samostatně. Základní modelová rovnice zahrnovala efekt věku bahnice (fixní efekt) a dále náhodné efekty stádo-rok-období bahnění, trvalé prostředí a aditivní genetický efekt zvířete (bahnice). Dále byly zkoumány modifikace základního modelu, kdy byly zahrnovány různé kombinace efektů spojených s pářením (efekt harému, trvalé prostředí a aditivní genetický efekt berana). Odhady fenotypové variance se zvyšovaly s rostoucím průměrem četnosti vrhu (od 0,236 u šumavské ovce do 0,779 u romanovské ovce). Podíl trvalého prostředí bahnice byl velmi nízký u všech plemen (od 0,0001 do 0,0262). Vliv sdruženého efektu stádo-rok-období (CG) na celkovou variabilitu četnosti vrhu (0,0223 - 0,1309) byl u většiny plemen větší než aditivní genetická variance (0,0146 - 0,0587). Nejnižší koeficienty dědivosti a opakovatelnosti byly odhadnuty u ovce šumavské (h2 = 0,0619; w2 = 0,0823) a plemene romney (h2 = 0,0626; w2 = 0,0811); zatímco nejvyšší byly odhadnuty u plemene merinolandschaf (h2 = 0,1091; w2= 0,1129). Podíl efektu plemenného berana se pohyboval v rozmezí od 0,01 do 0,02 fenotypové variance u šumavské ovce, od 0,04 do 0,05 u plemene suffolk a od 0,05 do 0,1 u romanovské ovce. Zahrnutí efektů souvisejících s pářením (efekt plemenného berana, harém a/nebo trvalé prostředí berana) do modelové rovnice snížilo informační kritérium odchylek (DIC), což poukazuje na to, že tyto modely jsou vhodnější než model základní. Z výsledků práce vyplývá, že i podíl aditivního genetického efektu bahnice na variabilitě četnosti vrhu je u jednotlivých plemen rozdílný, což je vhodné vzít do úvahy při genetickém hodnocení zvířat. Výsledky dále ukazují, že berani, jakožto otcové výsledných vrhů, mají sice malý, ale prokazatelný vliv na počet narozených jehňat. Odhady genetických parametrů ukazují, že selekce podle "paternálních" plemenných hodnot by mohla být dalším selekčním kritériem, jak zlepšit četnost vrhu u ovcí.