Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 28 záznamů.  začátekpředchozí18 - 27další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vlastnosti komplexů aminojílu a biologicky aktivních látek
Dušek, Jakub ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato práce navazuje na předchozí výzkum aminojílových komplexů v bakalářském studiu. Teoretická část je zaměřena na rešerši současné problematiky aminojílových komplexů s bioaktivními látkami a výběr látek pro tvorbu komplexů s aminojíly. Experimentální část obsahuje přípravu jednotlivých aminojílových komplexů s vybranými bioaktivními látkami o různé koncentraci. Dále ověření navázání bioaktivních látek na aminojílovou matrici pomocí metody Elementární analýzy (EA) a Infračervené spektroskopie s Fourierovou transformací (FT-IR). Zjištění navázaného množství bioaktivní látky s použitím metody Ultra účinné kapalinové chromatografie (UPLC®) a analýzu cytotoxických vlastností vytvořených komplexů pomocí MTT testů. Hlavní motivací této studie je vytvoření nových komplexů s lepšími vlastnostmi, které by nahradily stávající formy látek používaných ve farmaceutických a biomedicínských aplikacích.
Preparation and phytoextraction of 125-I labelled pharmaceuticals
Luptáková, Dominika ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Soudek, Petr (oponent)
Léčiva patří převážně do skupiny organických substancí a představují látky s významnou celosvětovou spotřebou v humánním i veterinárním lékařství. V organismu mohou, ale nemusí, být metabolizovány a jsou zpravidla vylučovány cestou renální exkrece ve formě původních látek nebo jejich metabolitů. Velké množství těchto látek potom dále kontaminuje komunální odpadní vody. Čistírny odpadních vod nejsou schopny odstranit tyto substance beze zbytku a tak tyto látky dále přecházejí do povrchových a podzemních vod a do půdy. Vzhledem k biologické aktivitě těchto látek hrozí při jejich dlouhodobém působení možnost vzniku bakteriální rezistence, endokrinního vlivu, poškození DNA či ledvin v necílových organismech. V práci byla experimentálně studována možnost fytoextrakce a translokace v rostlině u radioaktivně značeného léčiva diklofenaku s 125 I v in vitro podmínkách s využitím kultivarů kukuřice seté (Zea mays) a slunečnice roční (Helianthus annuus). Účinnost fytoextrakce byla vyhodnocována pomocí úbytku radioaktivity studované substance [125 I]diklofenaku z kultivačního média podle Murashiga a Skooga. Během 8 - 10- denní kultivace byla prokázána extrakční účinnost ≈ 85 % u kukuřice seté a ≈ 79 % u slunečnice roční. Lepší akumulační schopnost vykazovala slunečnice roční a to 80 mg diklofenaku na kilogram...
Vliv kyseliny salicylové na fytoextrakci naproxenu a diklofenaku.
Vrtalová, Martina ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Břichnáčová Habartová, Věra (oponent)
V rámci studia fytoextrakce residui farmak v ekosystému byl studován vliv kyseliny salicylové na fytoextrakci naproxenu a diklofenaku. Experimenty byly provedeny pomocí sterilní in vitro kultivace rostlinných druhů Helianthus annus, Pisum sativum, Brassica napus a Zea mays na mediu dle Murashiga a Skooga, doplněném o příslušné kombinace testovaných substancí. Extrakce naproxenu (15 a 17 mg/l) v přítomnosti kyseliny salicylové (1 a 5 mg/l) se snížila u rostlin B. napus and P. sativum. Naopak u H. annuus byla fytoextrakce naproxenu za stejných experimentálních podmínek zvýšena. U kombinace diklofenak/kyselina salicylová byl nalezen pozitivní vliv na extrakci diklofenaku u H. annuus při koncentraci kyseliny salicylové 1 mg/l, v případě koncentrace kyseliny salicylové 5 mg/l byla fytoextrakce snížena. U ostatních použitých rostlinných druhů došlo ke koncentračně závislému snížení fytoextrakce vlivem přidané kyseliny salicylové. Získané výsledky prokázaly, že fytoextrakce vícekomponentní směsi polutantů je složitý proces a salicylová kyselina ovlivňuje fytoextrakci diklofenaku v pozitivním i negativním smyslu, v závislosti na její koncentraci a použitém rostlinném druhu. Klíčová slova Fytoremediace, fytoextrakce, naproxen, diklofenak, kyselina salicylová..
Vliv diklofenaku na fytoextrakci naproxenu.
Urbánková, Kristýna ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Břichnáčová Habartová, Věra (oponent)
P ítomnost organických slou enin ze skupiny farmaceutických substancí v povrchových vodách je v posledních letech pova ována za pseudo-perzistentní kontaminaci s mo nými negativními biologickými ú inky. Jednou z metod omezení vstupu t chto látek do ekosystému je pou ití biotechnologických metod k do i ování výtok z istíren odpadních vod. V modelových in vitro experimentech byla sledována fytoextrakce naproxenu a diklofenaku rostlinami kuku ice, slune nice a epky v podmínkách monokomponentního a multikomponentního zne i t ní. V p ípad jednotlivých substancí byla nalezena fytoextrak ní schopnost. Narozdíl od kuku ice, slune nice rozli uje testované substance v závislosti na pou itém kultivaru (80% a 34% extrahovaného naproxenu a diklofenaku po 24 hodinách), v p ípad epky nejsou rozdíly tak významné (50% naproxenu, 33% pro diklofenak). Obecn je naproxen extrahován z media snadn ji, p ítomnost diklofenaku sni uje záchyt naproxenu u v ech testovaných kultivar .
Využití Fentonovy reakce pro rozklad farmak v ekosystému
Tomešová, Lenka ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Břichnáčová Habartová, Věra (oponent)
Odstraňování nežádoucích látek z ekosystému může být prováděno pokročilými oxidačními procesy, uplatňujícími se především při čištění odpadních vod. Mezi tyto procesy patří i Fentonova reakce, jejíž degradační působení na rezidua farmak v ekosystému bylo předmětem této práce. Cílem bylo zjistit, zda během rozkladných procesů nedochází ke vzniku více toxičtějších látek, oproti výchozím farmakům. Zkoumány byly především NSPZL (acetaminofen, diklofenak, ibuprofen, naproxen, kyselina salicylová) a antiepileptikum karbamazepin. Metodou HPLC a MS bylo zjištěno, že nedochází ke kompletnímu rozkladu zpracovávaných substancí. V reakčních směsích byly nalezeny produkty rozkladu, u diklofenaku byla prokázána dechlorace aromatického jádra. U většiny zkoumaných látek, mimo acetaminofenu a kyseliny salicylové, vedla reakce ke vzniku polárnějších produktů, než je mateřská substance. Z Řešení vyplývá, že ani pokročilé oxidační procesy nevedou k totální destrukci organických sloučenin. Klíčová slova: Fentonova reakce, rezidua léčiv, acetaminofen, diklofenak, ibuprofen, karbamazepin, naproxen, kyselina salicylová.
Ekotoxikologické hodnocení polymerů a biologicky aktivních látek v akvatickém prostředí
Kašpar, Otakar ; Beklová, Miroslava (oponent) ; Chýlková, Jaromíra (oponent) ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Předložená dizertační práce byla zaměřena na stanovení ekotoxicity, a to jedné skupiny léčiv a polymerů. Ze skupiny léčiv byla vybrána analgetika, která patří mezi nejčastěji užívaná. Důvodem je také to, že velkou většinu z nich lze získat bez lékařského předpisu. Pro stanovení ekotoxicity byly zvoleny dva postupy, v prvním z nich bylo zvoleno stanovení ekotoxicity pouze jednoho analgetika, ve druhém případě byla posuzována směs dvou analgetik. Důvodem bylo to, že pacientům jsou často aplikována dvě léčiva z této skupiny. Ke stanovení byly použity standardní i alternativní testy toxicity (daphnia magna, sinapsis alba, scenedesmus, vibrio fischeri, thamnotoxkit a daphnotoxkit). Pro toto posouzení byla vybrána běžně používaná léčiva, tj. ibuprofen, kyselina acetylsalicylová, diklofenak a paracetamol, která patří mezi nejhojněji používaná léčiva v ČR a Evropě. Ze skupiny polymerů byly posuzovány dva polymery, a to běžně používaný polymer polyethyltereftalát (PET) a fenolformaldehydová pryskyřice, která je ve východní Evropě známá jako bakelit. Pro stanovení ekotoxicity polymerů byla aplikována nepřímá metoda, založená na stanovení antagonických nebo synergických efektů směsi monomerů, ze kterých se polymer vyrábí, a na které se v přírodě může následně pomalu rozkládat. Také v tomto případě byly ke stanovení použity standardní i alternativní testy toxicity, výše specifikované.
Vývoj a charakterizace hydrogelů s obsahem huminových látek pro kosmetické a farmaceutické aplikace
Pavlicová, Renata ; Weidlich, Tomáš (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na vývoj a charakterizaci hydrogelů s obsahem huminových látek s možností využití v kosmetickém a farmaceutickém průmyslu. Práce navazuje na stejnojmennou bakalářskou práci, teoretická a experimentální část tedy vychází a je založena na již získaných poznatcích. Náplní této práce bylo vypracovat literární rešerši se zaměřením nejenom využití huminových gelů v praxi, ale také na rozšíření konzistence o další aktivní látky. Na základě této literární rešerše bylo cílem připravit modelové vzorky huminových hydrogelů s vybranými aktivními látkami a charakterizovat je metodami základní materiálové analýzy. Mezi tyto základní analýzy patřila zejména reologie a vizuální hodnocení konzistence při přípravě, dále pak byly vzorky podrobeny procesu sušení a botnání. Experimentální část prokázala značné vlivy při přípravě a složení jednotlivých vzorků, které se poté odrážely na jejich struktuře a konzistenci. Dále bylo zjištěno, že vhodná složení a kombinace látek tvoří hydrogely přijatelných charakteristik pro případné další použití v kosmetických respektive farmaceutických aplikací.
Studium průběhu degradace xenobiotik a biologicky aktivních látek s využitím oxidu titaničitého
Píšťková, Veronika ; Lisá,, Hana (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Heterogenní fotokatalýza s využitím oxidu titaničitého se jeví jako slibná metoda pro odstraňování cizorodých látek z životního prostředí. Cílem této diplomové práce je prostudovat průběh degradace vybraných xenobiotik a biologicky aktivních látek pomocí této metody. Teoretická část diplomové práce je věnována principu heterogenní fotokatalýzy s použitím polovodiče TiO2 a v této části byly uvedeny příklady jejího možného využití. Ze skupiny léčiv a pesticidů byly vybrány látky, které by mohly být vhodné pro studium degradace. U vybraných látek byly popsány jejich vlastnosti, dopad na životní prostředí a dále byla vypracována rešerše ohledně možnosti jejich analytického stanovení. V experimentální části byly realizovány pokusy s fotokatalyzátorem ve formě prášku i natištěným ve vrstvách na nosné médium. Identifikace a kvantifikace analytů byla provedena pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie s hmotnostní detekcí.
Stanovení ekotoxicity vybraných chemických látek s využitím řasového testu.
Kosárová, Hedvika ; Pavlovský, Jiří (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá ekotoxickou kyseliny 2-[(2,6-dichlorfenyl)anilin]benzen octové (diklofenak), kyseliny ??methyl-4-(2-methylpropyl)benzen octové (ibuprofen) a směsi diklofenaku s kadmiem s využitím řasového testu toxicity v souladu s ČSN EN ISO 8692. V teoretické části je popsána problematika léčiv v životním prostředí, dále charakteristika standardních řasových testů a alternativních testů. U všech realizovaných řasových testů toxicity byly jako testovací organismy použity zelené sladkovodní řasy Desmodesmus subspicatus. Pomocí těchto testů byly stanoveny hodnoty IrC50 pro standardní látku dichroman draselný, samotná léčiva diklofenak a ibuprofen a pro kadmium. Součástí práce je stanovení toxicity kadmia ve směsi s diklofenakem.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 28 záznamů.   začátekpředchozí18 - 27další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.