|
|
Efektivita tréninku kognitivních funkcí pomocí metody Feuersteinova instrumentálního obohacování u osob s Parkinsonovou nemocí
Malíková, Vladimíra ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Goldmann, Petr (oponent)
Cílem studie bylo zhodnotit efektivitu tréninku Feuersteinova instrumentálního obohacování (FIE) u respondentů s Parkinsonovou nemocí (PN) ve srovnání s jiným typem kognitivního tréninku. Specifickým záměrem studie bylo ověřit, zda existují rozdíly v efektivitě mezi FIE a tréninkem jednotlivých kognitivních domén na kognitivní funkce u respondentů s PN. Do studie byli zařazeni pacienti s PN, kteří absolvovali před začátkem tréninku vyšetření neuropsychologickou baterií pro zjištění úrovně kognitivních funkcí. Na základě demografických charakteristik a celkového skóru v Mattis Dementia Rating Scale-II (DRS-II) byli respondenti (n = 24) náhodně rozděleni do dvou výzkumných skupin. Experimentální skupina (EXP) trénovala metodou FIE v rozsahu tří měsíců jednou týdně, po dobu 60 min. Kontrolní skupině (CON) byl indikován trénink jednotlivých kognitivních domén. Po absolvování kognitivního tréninku byli respondenti opět vyšetřeni za účelem zjištění změn úrovně jednotlivých kognitivních funkcí. Na základě vyšetření byly zjištěny signifikantní rozdíly v první a druhé fázi testování u respondentů EXP (n = 12) v míře aktuální úzkosti (p = 0,024), paměti na nonverbální materiál (p = 0,002), pozornosti, pracovní paměti, psychomotorickém tempu (p = 0,001) a ve vizuospaciálních funkcích (p = 0,01). V CON byly...
|
|
|
Ekologická validita testů exekutivních funkcí u pacientů se schizofrenií
Drozdová, Kristýna ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Krámská, Lenka (oponent) ; Bahbouh, Radvan (oponent)
Cíl studie: V předkládaném výzkumu jsme vyšetřovali vzorec souvislostí exekutivních funkcí a funkčních schopností u pacientů se schizofrenií s cílem specifikovat ekologickou validitu těchto testů. Ekologická validita je zvláštní formou externí validity. Vypovídá o míře shody výsledků testů a chování v běžných každodenních situacích. Vzorek a metody: Soubor 77 osob (22 žen a 55 mužů), s diagnózou schizofrenie nebo schizoafektivní poruchy, kteří splnili kritéria pro zařazení do výzkumu, byl vyšetřen několika testy exekutivních funkcí - Wisconsinský test třídění karet (WCST), Trail Making Test B (TMT B), test verbální fluence lexikální i kategoriální (lVF, kVF), subtest Podobnosti z Wechslerovy inteligenční škály (WAIS III), test Reyovy-Osterriethovy figury - hodnocený dle Bostonského systému (BQSS), a škálami popisujícími chování v běžných denních situacích - škála osobního a sociálního fungování (PSPs), nově vytvořená klinická škála (Kli-ška), Interview pro hodnocení vhledu (SAI) a sebeposuzovací škála sociálního fungování (SFS). Sledovány byly vlivy demografických proměnných na výkony v testech a škálách. Výsledky: Prokázali jsme středně významnou lineární souvislost mezi testy verbální fluence (lVF i kVF) a nově vytvořenou klinickou škálou (Kli-ška), která nejlépe vyhovovala popisu sociálního...
|
|
|
Ověření psychometrických charakteristik metody Multiple Errands Test u pacientů s poškozením mozku
Jarošová, Kateřina ; Krámská, Lenka (vedoucí práce) ; Höschlová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou exekutivních funkcí u pacientů se získaným poškozením mozku a možnostmi testování přítomnosti exekutivního deficitu v reálných podmínkách každodenního života. Práce je členěna na teoretickou a empirickou část. Teoretická část se skládá ze tří kapitol. První kapitola je věnována exekutivním funkcím, jejich definici, lokalizaci a poruchám. Ve druhé kapitole jsou představeny některé neuropsychologické metody vhodné k posouzení stavu exekutivních funkcí a také limity jejich testování. Nejdůležitější kapitola je věnována představení metody Multiple Errands Test a jejím modifikacím. Hlavním cílem empirické části bylo posouzení schopnosti metody Multiple Errands Test - hospital version (MET - HV) odhalovat deficity v oblasti exekutivních funkcí v souvislosti s každodenním fungováním a nároky běžného života. Výzkumný soubor tvořili pacienti se získaným poškozením mozku (N = 20) a neurologicky zdraví pacienti (N = 20) hospitalizovaní v Rehabilitačním ústavu Kladruby. Byla potvrzena schopnost metody MET - HV rozlišovat mezi pacienty se získaným poškozením mozku a zdravými pacienty. Druhá hypotéza týkající se schopnosti metody rozlišit pacienty s frontálním a nefrontálním poškozením potvrzena nebyla. Dalším cílem práce bylo ověření psychometrických charakteristik...
|
|
|
Řešení testu Rey-Osterriethovy figury u dvanáctiletých dětí
Šplíchalová, Markéta ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Goldmann, Petr (oponent)
Předkládaná práce se zabývá zejména ústředním tématem, testem Rey-Osterriethovy figury, jeho podobou, administrací i způsoby hodnocení. Blíže se orientuje na způsob administrace i hodnocení testu v jediném českém manuálu M. Košče a J. Nováka, ale i na další používané způsoby skórování. Detailněji také představuje, některými českými psychology rovněž využívaný, způsob skórování popsaný v manuálu J. E. Meyers a K. R. Meyers. Zabývá se také psychometrickými vlastnostmi testu, s důrazem na podobu aktuálně dostupných norem. Část práce je také věnována popisu vývoje některých psychických funkcí ve věku dvanácti let, a to zejména ve vztahu k schopnostem zjišťovaným Rey-Osterriethovou figurou. V praktické části práce je představen vlastní výzkum zaměřující se na zpracování testu dvanáctiletým dítětem. Testy byly vyhodnoceny oběma výše zmíněnými systémy, s interpretací a analýzou jejich výsledků. Součástí práce jsou také nové orientační normy testu pro tuto věkovou skupinu. Test byl rovněž porovnán s výsledky jedinců v testu Číselný čtverec.
|
|
|
Vliv tréninku exekutivních funkcí na schopnost regulace negativních emocí
Vlachynská, Kateřina ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Kebza, Vladimír (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem tréninku exekutivních funkcí na regulaci negativních emocí. V rámci teoretické části práce autorka představuje soudobé pohledy neuropsychologie, jež akcentují otázku vztahu mezi emocemi a kognicí. Východisko práce stojí na předpokladu, že emočně-regulační a kognitivní procesy spolu významně interagují, a to převážně v oblastech prefrontální kůry. Bude rozebrán procesní model emoční regulace (Gross, 1998), dle něhož je práce s emoční regulací možná skrze kognitivní strategie, tedy procesy, probíhající před vznikem samotné emoční odpovědi. Tyto předpoklady budou dány do souvislostí výzkumů počítačového tréninku exekutivních funkcí. Trénink exekutivních funkcí způsobuje frontální aktivaci (např. Klinberg et al., 2005), která může pozitivně ovlivňovat afektivní fungování a regulaci. Výzkumný projekt se zabývá možností ovlivnění schopnosti regulace negativních emocí prostřednictvím systematického tréninku exekutivních funkcí pomocí programu BrainTwister, který je v klinické praxi využíván k neuropsychologické diagnostice a rehabilitaci. Účinek tréninkového programu je měřen třemi metodami: dotazníky POMS, DERS a experimentem sestaveným na základě IAPS. Výzkumný soubor tvoří celkem 25 osob, z nichž 11 bylo zařazeno do kontrolní skupiny a 14 do skupiny experimentální....
|
|
|
Výskyt symptomů poruchy epileptického spektra u studentů kuřáků a nekuřáků
Gregorová, Klaudie ; Herink, Josef (vedoucí práce) ; Kudláčková, Zděnka (oponent)
v českém jazyce Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Autor: Klaudie Gregorová Školitel: Doc. MUDr. Josef Herink, DrSc. Název diplomové práce: Výskyt symptomů poruchy epileptického spektra u studentů kuřáků a nekuřáků Tato diplomová práce se zabývá výskytem symptomů poruchy epileptického spektra u studentů kuřáků a nekuřáků a navazuje na práci autora M. Světláka a na práci P. Zitové. Diplomová práce je rozdělena na dvě hlavní části - v teoretické části jsme se zabývali problematikou temporo-limbické dysfunkce, v praktické části jsme se pokusili odpovědět na kladené výzkumné otázky. Hlavním cílem této diplomové práce bylo zmapovat problematiku temporo-limbické dysfunkce u vysokoškolských studentů kuřáků a nekuřáků.
|
|
|
Postižení exekutivních funkcí u osob po traumatickém poranění mozku
Sahula, Petr ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Krámská, Lenka (oponent)
Práce se zabývá teoretickými východisky psychologického konstruktu exekutivních funkcí, integrativními modely a příklady jejich narušení z klinické praxe. Za druhé pojednává o neuroanatomii frontálních laloků s akcentem na funkční systém prefrontální kůry. Třetím pilířem teoretické části je propedeutika do traumatického poranění mozku. Závěrečná část pojednává o neuropsychologickém vyšetření. Součástí je také podkapitola seznamující se základní paletou nejpoužívanějších neuropsychologických metod diagnostiky exekutivních funkcí. Praktická část obsahuje design výzkumu z oblasti diagnostiky difůzního axonálního poranění a navrhuje možný způsob neinvazivní detekce tohoto "tichého" poškození mozku. Klíčová slova: exekutivní funkce, prefrontální kůra, traumatické poranění mozku, neuropsychologické vyšetření
|
|
| |
|
|
Exekutivní funkce u jedinců s hraniční poruchou osobnosti
Malíková, Vladimíra ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Smetáčková, Irena (oponent)
Tématem bakalářské práce je popis profilu exekutivních funkcí u osob s hraniční poruchou osobnosti a to pomocí Rey-Osterreithovy komplexní figury a také autorkou sestavenou sebeposuzovací škálou, jež mapuje běžné denní aktivity u jedinců s hraniční poruchou osobnosti a u jedinců zařazených do kontrolní skupiny. Cílem je na základě současné literatury a to jak české, tak zejména zahraniční, popsat hlavní aspekty práce jako jsou hraniční porucha osobnosti a exekutivní funkce. U hraniční poruchy osobnosti je věnována pozornost její diagnostice podle diagnostických kritérií MKN-10 a DSM-IV, popis její etiologie a snaha nastínit, jaký dopad má hraniční porucha osobnosti na fungování člověka v běžném životě. U pojmu exekutivních funkcí je věnována pozornost jejich definici, jsou zde uvedeni světoví autoři s řadou odlišných definic. Dále je zde uveden popis exekutivních funkcí, popis jak fungují a jaký mají vztah k hraniční poruše osobnosti a zvládání běžných denních aktivit. Zda můžeme uvažovat o vztahu mezi deficity v exekutivních funkcích a hraniční poruchou osobnosti. Výsledky administrace testu Rey-Osterreithovy komplexní figury jsou porovnávány s teoretickými podklady ve snaze zjistit, zda se u jedinců s hraniční poruchou osobnosti vyskytují deficity v exekutivních funkcích. Klíčová slova: Hraniční...
|
|
|
Temporo-limbická dysfunkce u osob s poruchou nálady
Jakoubková, Zdenka ; Herink, Josef (vedoucí práce) ; Semecký, Vladimír (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá výskyt symptomů temporolimbické dysfunkce u osob s poruchou nálady. Okruh pacientů byl zúžen na osoby s depresivní a manio- depresivní poruchou. Výskyt symptomů byl zkoumán dotazníkovou metodou. Předpokládá se, že poruchy nálady jsou důsledkem poškození struktur temporolimbické oblasti, a že se to projeví i v použitých dotaznících. Teoretická část se zabývá popisem anatomie temporolimbické oblasti a temporolimbickou dysfunkcí. Praktická část se zaměřuje na hodnocení výsledků získaných z dotazníků. KLÍČOVÁ SLOVA Temporolimbická dysfunkce, limbický systém, deprese, maniodeprese
|
host ::
RSS.