|
|
Vývoj afroamerické menšiny v Atlantě
Kubeš, Filip ; Anděl, Petr (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Město Atlanta v Georgii je v současné době považováno za "černou Mekku" Spojených států Amerických. Pojmem "černá Mekka" je označováno sídlo, které nejvíce přitahuje afroamerické občany, kteří zde posléze hledají lepší životní podmínky a zejména lepší pracovní příležitosti. Tento fakt je poněkud překvapující už z toho důvodu, že Atlanta leží v regionu takzvaného hlubokého Jihu, kde byla situace amerických černochů po dlouhou dobu výrazně složitější než v jiných částech země, mimo jiné i kvůli existenci nespočtu diskriminačních segregačních zákonů souhrnně označovaných zákony Jima Crowa. Tyto zákony platily v Georgii od počátku až do poloviny 60. let dvacátého století. Tato práce by měla odpovědět na otázku, jaké faktory ovlivnily, že se z jižanského města, jakým je Atlanta, stalo černochy celonárodně vyhledávané místo pobytu, a jak bylo těchto faktorů v průběhu vývoje města dosaženo. V práci je použito metody případové studie. Atlanta se stala černou Mekkou díky tomu, že se jí podařilo splnit několik podmínek. Afroameričané mají město politicky pod kontrolou, město nabízí Afroameričanům velmi dobré pracovní příležitosti, fungují zde kvalitní vzdělávací instituce a vztahy s ostatními skupinami obyvatel jsou relativně dobré. Těchto bodů bylo dosaženo mimo jiné díky jednání osob jako byl například...
|
|
|
African-American Mothers in Harriet Beecher Stowe's Uncle Tom's Cabin and Toni Morrison's Beloved
Piňosová, Michaela ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Práce se zaměřuje na pojetí afroamerické matky jakožto klíčové postavy v boji za svobodu ztvárněné v románech Chaloupka Strýčka Toma od Harriet Beecher Stowe a v Milovaná od Toni Morrison. Chaloupka Strýčka Toma popisuje idealizovanou představu mateřství, jíž autorka ilustruje na postavách jako je Eliza Harris, Teta Chloe, Mary Bird a Rachel Halliday. Tyto postavy reprezentují ideologii mateřství, podle níž matka představuje prostřednici při předávání morálních a náboženských zásad ve své rodině a komunitě. Stowe použila osobitou metodu charakterizace, aby umožnila svým bílým středostavovským čtenářkám ztotožnit se s afroamerickými ženami v románu. Jednou z hlavních charakteristik ženských postav je mateřská láska, která je zobrazována jako univerzální vlastnost společná bílým i afroamerickým matkám, a která je přirovnávána k lásce Kristově. Mateřství založené na křesťanských hodnotách mohlo podle Stowe napomoct k osvobození Spojených států od otroctví a obnovení pořádku ve společnosti. Z těchto důvodů podporovala bílé středostavovské manželky a matky v prezentaci názorů na zrušení otroctví v jejich rodinách, zejména před jejich manžely, jejichž názory mohly výrazně ovlivnit politický vývoj ve Spojených státech. Tato zpolitizovaná představa mateřství a s ní spojená metoda charakterizace, jež...
|
|
| |
|
|
The Reconstruction Amendments and their Relevance to Economic and Social Issues Faced by the United States from the 19th Century Onwards
Dudíková, Oldřiška ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
SHRNUTÍ Tato práce se zabývá úsekem v dějinách Spojených Států Amerických mezi lety 1865 až 1877 známým pod pojmem "rekonstrukce". Práce se odvíjí od významných legislativních počinů americké vlády v tomto období, které poprvé v historii země zakotvily do americké ústavy občanská práva vztahující se na černou populaci (ve zkoumané době již bývalých) otroků. Rekonstrukční dodatky, jak se třináctý, čtrnáctý a patnáctý dodatek ústavy zkráceně nazývají, měly vyřešit několik otázek: měly definovat postavení osvobozených černochů v poválečném období a také sloužit jako právní pilíř, na jehož základě by došlo k obnovení politické a ekonomické stability jihu země zničeném občanskou válkou. První část práce zkoumá rekonstrukci pod vedením presidenta Johnsona, která trvala do roku 1866 a jsou pro ni charakteristická umírněná opatření ze strany vlády Spojených Států týkající se jihu země. Uspokojivějšímu rozvoji poválečného jihu stály v cestě především nedostatečná intervence národní vlády na úrovni jednotlivých států, nedostatek finančních prostředků a Johnsonovo stranění vrstvě bílých plantážníků. Ačkoliv prezidentská rekonstrukce byla v některých oblastech úspěšná - například docházelo k zakládání škol, zdravotních zařízení a kostelů určených černošské populaci - nepodařilo se během ní prosadit udělení občanství a...
|
|
|
Autobusový bojkot v Montgomery. Akcelerace hnutí za zrovnoprávnění Afroameričanů v USA
Schielová, Renata ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá obdobím a událostmi, které lze považovat za nejbouřlivější v národních dějinách Spojených států Amerických. Jedná se o 50. a 60. léta 20. století, během kterých došlo k revoluci v občanských právech pro Afroameričany. V této době došlo k významnému posunu kupředu. Iniciátory protestů proti segregaci černochů se stali Rosa Parksová a Martin Luther King, který ve svém úsilí o spravedlivou společnost pokračoval až do své smrti. Samozřejmě již před touto bouřlivou dekádou se objevovaly náznaky snah o změnu situace, ale zkostnatělá americká společnost nechtěla měnit téměř století zažité zvyky. I přes skutečnost, že incident v Montgomery s Rosou Parksovou, její zatčení za porušení segregačních zákonů a následný autobusový bojkot v Montgomery, nebyl první událostí tohoto druhu, z hlediska načasování šlo o spouštěcí mechanismus, který dokázal vyburcovat Afroameričany k činnosti. Do jejich čela se postavil právě M. L. King. Následovala vlna demonstrací a mnoho různých akcí, které měly vyjádřit nespokojenost se segregací Afroameričanů z veřejného života. I přes často tvrdé zásahy policejních složek ve svém úsilí nepolevovali. Znatelnějšího pokroku v dosažení rovnoprávnosti Afroameričané dosáhli až při příchodu J. F. Kennedyho do Bílého domu. Během jeho funkčního období byl podán...
|
|
|
"Bad Nigga": Hypermasculinity in African American Culture
Sedlák, Ladislav ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Cílem diplomové práce je analyzovat a interpretovat hypermaskulinní prvky v performanci Afroamerických rapperů. Zkoumá její principy a zároveň nastiňuje možný vliv rapové hudby na veřejnost, čímž reaguje na neustálou kritiku tohoto kontroverzního žánru. Úvod diplomové práce je věnován historickému kontextu celé problematiky a popisuje narušení maskulinních rolí v Afroamerické komunitě v době otroctví a přibližuje vliv diskriminace a rasismu na chápání maskulinity. Kontext problému, který je klíčový k pochopení vývoje dnešních postav v rapových textech, je rozšířen o rozbor relevantních tendencí Afroamerického folkloru oslavující hypermaskulinitu a s ní spojené násilí a kriminalitu. Se všemi těmito prvky se setkáváme při studiu rapových textů. V následujících dvou kapitolách je popsán vztah autenticity v rapu a performativity genderu. Poznatky v kapitole o genderu vychází z teorie Judith Butler, především pak z její knihy Gender Trouble. Pojem autenticity je kriticky zkoumán ve spojení s uměním obecně, později ve vztahu k rapové hudbě. V závěrečných kapitolách se diplomová práce zabývá kategorizací maskulinních typů a popisuje čtyři základní postavy, které se opakovaně objevují v rapu. Všechny maskulinní typy jsou ilustrovány na příkladech.
|
|
|
Rasová integrace profesionálního baseballu ve Spojených státech ve 40. a 50. letech 20. století
Lehečka, Marek ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Bakalářská práce Rasová integrace profesionálního baseballu ve Spojených státech ve 40. a 50. letech 20. století se věnuje okolnostem a důvodům, jež vedly k prolomení rasové segregace v amerických profesionálních baseballových soutěžích několik let před hlavní vlnou hnutí bojujícího za občanská práva v 50. a 60. letech. Většina společnosti 40. let ve Spojených státech amerických se řídila pravidly rasové segregace. Práce zohledňuje motivy a kořeny, které vedly k rasové integraci baseballu v době, kdy byly ještě společenské zvyklosti segregace nezpochybněny. Hlavním úkolem práce je zohlednit, jakou roli sehrála osobnost a osobní motivace generálního manažera Brooklyn Dodgers Branche Rickeyho a vnější okolnosti, především 2. světová válka a zákonodárný proces státu New York v 1.polovině 40. let. Podle závěrů práce se Rickey jednoznačně zasloužil o ukončení rasové diskriminace v baseballu. Tento krok byl zapříčiněn souhrou jeho ekonomických, sportovních i čistě osobních důvodů. Předpokladem pro úspěch integrace však bylo zákonné prostředí ve státě New York, jež odmítalo rasovou segregaci na trhu práce a vytvářelo tlak na dosud segregované instituce, tedy i baseballové profesionální kluby.
|
|
|
Příčiny konfliktů mezi Afroameričany a Korejci žijícími v USA v 80. a 90. letech 20. století
Fejerová, Eva ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Předkládaná bakalářská práce zkoumá příčiny konfliktů mezi dvěma americkými etnickými menšinami - Afroameričany a Korejci žijícími v USA. Problémy v soužití těchto dvou skupin bylo možné sledovat v průběhu 80. a 90. let 20. století v téměř všech amerických velkoměstech. Práce začíná krátkou charakteristikou konfliktů mezi skupinami, posléze jsou představeny a diskutovány mediální interpretace konfliktů a médii vytvořené společenské konstrukty obou skupin. Analytická část používá různé přístupy k vysvětlení napětí mezi Afroameričany a Korejci. Nejprve zkoumá běžné denní zkušenosti vzájemného setkávání obou skupin v obchodech Korejců v afroamerických sousedstvích. Tyto zkušenosti odhalují základní aspekty problémů v jejich soužití. Pro hlubší porozumění příčinám těchto problémů práce zkoumá psychologický proces vytváření negativních stereotypů, teorii "zprostředkovatelské menšiny" (společensko-strukturální a ekonomická teorie) a ideologickou, mocenskou a podnikatelskou motivaci organizátorů proti-korejských protestů. Práce dochází k závěru, že napětí mezi skupinami je udržováno negativními stereotypy o druhém etniku členy obou skupin, ekonomickými tenzemi mezi oběma skupinami, způsobenými odlišným ekonomickým postavením (obchodník-zákazník), špatnými zkušenostmi Korejců s trestnou činností Afroameričanů a...
|
|
|
The Concept of Self-Definition: Emersonian Principles in Ralph Ellison's Invisible Man and Richard Wright's Native Son
Piňosová, Alžběta ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Ralph Waldo Emerson, významný americký myslitel devatenáctého století, nepřestává svým dílem inspirovat, zejména díky tomu, že své myšlenky zaměřuje na jedince s účelem dodat mu vnitřní sílu. Především jeho pojetí svrchovanosti jedince, důležitosti sebe-definice a jeho pohled na vztah mezi svobodnou vůlí a osudem a na život jako neustávající proud mohou být v životě jedince prakticky a užitečně aplikovány. Emersonovo dílo je tedy možno chápat a hodnotit na základě praktické účinnosti jeho myšlenek, jinými slovy prismatem pragmatismu. Emersonova filozofie posiluje jedince; je tedy obzvláště relevantní pro znevýhodněné menšiny, například Afroameričany. Emersonovské principy se proto objevují v dílech rozličných afroamerických spisovatelů nebeletristické literatury, jako jsou W.E.B. Du Bois, James Baldwin, Martin Luther King Jr. a Cornel West. V afroamerických románech Neviditelný Ralpha Ellisona a Syn černého lidu Richarda Wrighta jsou tyto principy pro pozitivní vývoj hrdinů mimořádně důležité.
|
|
|
Vlivy afro-americké kultury v moderním tanci
Müllerová, Kristýna ; DIATTA-REBCOVÁ, Monika (vedoucí práce) ; OVSOVÁ, Libuše (oponent)
Tato bakalářská práce připomíná historii osídlování Spojených států amerických,
která byla příčinou jejich pestrého etnického složení. Odhaluje politické,
společenské a kulturní prostředí, ve kterém se rozvíjel afroamerický taneční styl,
který se dále ubíral několika různými směry. Jedním z těchto směrů bylo moderní
pojetí tance, které si kladlo za cíl nalézt kvalitní výrazové prostředky pro jevištní
projev. Specifickým způsobem tento vývoj ovlivnila Katherine Dunhamová, která
kombinací svého zájmu o antropologii, etnologii a tanec nalezla podstatu a
kořeny osobitých afroamerických pohybových vzorců vycházejících z primitivních
tanečních rituálů necivilizovaného světa. Sama se s těmito principy identifikovala
a založila na nich svou uměleckou tvorbu. Zároveň studiem lidské podstaty a
původu nacházela nové inspirační zdroje, které mohou být využity v novodobé
pedagogické praxi.
|
host ::
RSS.