Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 17,779 záznamů.  začátekpředchozí17770 - 17779  přejít na záznam: Hledání trvalo 1.61 vteřin. 

Zmírnění stresu pacienta před operačním výkonem
Mráčková, Petra ; Mareš, Jiří (vedoucí práce) ; Hadaš, Lubomír (oponent) ; Pečenková, Jaroslava (oponent)
Autor: Petra Mráčková Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Zmírnění stresu pacienta před operačním výkonem Vedoucí práce: prof. PhDr. Jiří Mareš, CSc. Počet stran: 119 Počet příloh: 2 Rok obhajoby: 2010 Souhrn: Tématem této bakalářské práce bylo zmírnění stresu pacienta před operačním výkonem. V teoretické části jsem pomocí odborné literatury definovala a snažila se objasnit pojem stres. Je zde poukázáno na vyvolávající činitele způsobující stres. Dále je zde charakterizován vztah mezi stresem a bolestí u pacienta, mezi stresem a nedostatečnou komunikací u pacienta před operačním výkonem. V další části jsou popsány možnosti léčby bolesti. Popsáno je také nemocniční prostředí a jeho vliv na vzniku stresu u pacienta. V závěru teoretické části jsou uvedeny zvládací strategie, které by mohly pacientovi zmírnit jeho stres před operačním výkonem. V empirické části jsem se pomocí kvantitativního výzkumu snažila zjistit nejčastější příčiny a souvislosti spojené se stresem u pacienta před operačním výkonem. Soubor byl složen z pacientů různých věkových skupin a s různými diagnózami, kteří byli v té době hospitalizováni v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem.

Specifika fyzioterapeutické péče u pacientů po implantaci totální endoprotézy kolenního kloubu vzhledem ke způsobu jejího operačního řešení
ŠMITMAJER, Jakub
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou fyzioterapie po implantaci totální endoprotézy kolenního kloubu z pohledu jejího operačního řešení. Totální endoprotéza kolenního kloubu se používá jako jeden z posledních možných invazivních způsobů terapie, které je možné využít při výrazných poškozeních biomechaniky kolenního kloubu. Četnost tohoto výkonu je velmi vysoká a stává se stále běžnějším operačním výkonem, který se v dnešní době provádí. Častější ortopedickou operací je jen implantace totální endoprotézy kyčelního kloubu. Díky obrovskému technologickému rozvoji je dnes možné využít různých materiálů, ze kterých se endoprotézy vyrábí, což má za následek jejich delší životnost a lepší stabilitu kloubu. Komplikovaná struktura protéz však klade zvýšené požadavky na kvalitu operačního a následně rehabilitačního týmu. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části je rozebrána anatomie a biomechanika kolenního kloubu, v další části jsou popsány indikace a kontraindikace implantace TEP, typy TEP a možnosti následné fyzioterapie. V praktické části byla využita metoda kvalitativního výzkumu. Byly zkoumány dvě skupiny pacientů, v každé z nich byli 2 probandi. U každé skupiny byl použit odlišný operační přístup pro implantaci TEP kolenního kloubu. Výzkum byl prováděn u obou skupin ve stejně dlouhém časovém intervalu. Vstupní kineziologický rozbor byl odebrán 6. den po operaci. Výstupní kineziologický rozbor byl odebrán po 2. ortopedické prohlídce (cca 3. měsíc po operaci), kdy byl povolen 100% nášlap na operovanou dolní končetinu. Skupinu probandů tvořily 4 ženy ve věku od 61 do 70 let. Výzkum probíhal v nemocničním zařízení a následně pokračoval v domácím prostředí s využitím dostupných pomůcek. Všem pacientkám byla odebrána anamnéza, bylo provedeno goniometrické, antropometrické a palpační vyšetření v oblasti kolenního kloubu. Dále byl proveden svalový test a vyšetření zkrácených svalových skupin souvisejících s kolenním kloubem dle Jandy. Ve výstupním kineziologickém rozboru je zahrnuté i vlastní funkční vyšetření svalů kolenního kloubu a endoprotézy samotné. Pro lepší vyhodnocení výzkumu byla pacientkám navržena totožná cvičební jednotka, kterou měly pacientky za úkol cvičit minimálně 4krát týdně. Antropometrické vyšetření ukázalo, že je pooperační otok výraznější u pacientek s laterálním parapatelárním řezem, který zpomaluje pacientovo aktivní zapojení do krátkodobého kinezioterapeutického plánu. Rozsah pohybu v operovaném kolenním kloubu byl jedním z hlavních sledovaných aspektů, který se u obou skupin výrazně lišil již při vstupním kineziologickém vyšetření. Cílem terapie bylo dosáhnout na konci výzkumu minimálně 90° aktivní flexe v kolenním kloubu. Obě pacientky s mediálním parapatelárním přístupem dosáhly této hranice o několik dní dříve, protože byla u pacientek s laterálním parapatelárním řezem kontraindikovaná motorická dlaha, která se výrazně podílí na zvyšování rozsahu pohybu v kloubu. Svalová síla se při porovnání výstupních vyšetření obou skupin zásadně nelišila, ale u pacientek s mediálním parapatelárním řezem bylo dosaženo i svalové síly stupně číslo 5. Po 3. měsíci od operace, kdy je povolen 100% nášlap na operovanou dolní končetinu, bylo provedeno i vlastní funkční vyšetření svalů a endoprotézy v oblasti operovaného kolenního kloubu, které odhalilo výraznější instabilitu u pacientek s laterálním parapatelárním přístupem. Krátkodobý kinezioterapeutický plán se nejdříve soustředí na snížení bolesti a hlavně otoku, který výrazně ovlivňuje fyzioterapii u akutní pooperační fáze. Cílem dlouhodobého kinezioterapeutického plánu je dostatečné a kvalitní posilování svalů, které přebírají stabilizační funkci vazů, které byly během implantace totální endoprotézy odstraněny. Závěrem je třeba říci, že nelze jednoznačně stanovit, který operační přístup nejvíce negativně ovlivňuje následnou kinezioterapii, protože se dá s nadsázkou říci, že je každý pacient svým způsobem unikátní.

Volnočasový areál v blízkosti Vodního díla Král´ová
Varjú, Marián ; Melcr, Petr (oponent) ; Fišarová, Zuzana (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je návrh novostavby objektu s campingem v obci Šoporňa. Objekt je situován v těsné blízkosti řeky Váh na rovinatém terénu. Důraz byl kladen především na celkový vizuální dojem stavby na její vyniknutí z okolní krajiny. Objekt bude plnit funkci rekreačního objektu s moznosti krátkodobého a dlouhodobého bydlení. Součástí objektu je restaurace s venkovním posezením a ubytovací kapacitou 90 osob, obchod se sportovním vybavením, servis motorových vozidel, garážové stání pro lodě, horolezecká stěna s výškou 11,6 m, konferenční sály a sály na cvičení. Objekt má tři nadzemní podlaží a je nepodsklepený. Konstrukce střech tvoří jednoplášťové ploché střechy s atikou.

Problematika výuky češtiny pro Slovany (se zaměřením na jižní slovanský areál)
Kachelmaierová, Šárka ; Vlašić, Marija (oponent) ; Gladkova, Hana (vedoucí práce)
Práce se zabývá výukou češtiny pro cizince. Zaměřuje se na problematiku výuky typologicky blízkého jazyka, jakým je čeština pro mluvčí slovanských jazyků, konkrétně bosenštiny/ chorvatštiny/srbštiny. V teoretické části vymezuje a klasifikuje pozitivní a negativní jazykové transfery. Porovnává typologické odlišnosti bosenštiny/chorvatštiny/ srbštiny a češtiny. Práce se také zabývá jevy, které jsou pro studenty češtiny obtížné. Věnuje se problematice interferenčních chyb a mezijazykové interference, která vychází z výzkumu provedeném na studentech bohemistiky záhřebské filozofické fakulty. Popisuje výuku češtiny v Chorvatsku. Představuje některé učebnice a charakterizuje některé zásadní metody výuky cizích jazyků. Stručně seznamuje se Společným evropským referenčním rámcem pro jazyky. V příloze této práce naleznete ukázky dotazníků, ukázky studentských překladů z češtiny do chorvatštiny a ukázky přepisu poslechového cvičení.

Sociálné vzťahy medzi oboma pohlaviami u paviánov dželada (Theropithecus gelada) v Zoo Zlín - Lešná
Baholet, Daria
Paviáni dželada patří mezi starosvětské opice , jsou jedinými zástupci tohoto druhu . Životní projevy a sociální vztahy mezi zvířaty jsou dosud nepříliš prozkoumány. Proto je tato práce zaměřena na skupinu sedmi zvířat žijících v zajetí v Zoo Zlín- Lešná . Pozorování bylo zaměřeno na hlavní sociální potřeby jako je sběr potravy , pohyb , odpočinek , komfortní chování , sexuální chování , agresi a hru. Pozorování začalo na jaře roku 2014 , probíhaly v pěti pozorováních . Výsledky pozorování jsou zpracovány v poslední části práce pomocí etogramov a grafů . Pozorované činnosti byly zaznamenány v tomto zastoupené největší část zajímá sběr potravy 44,2 % . Dále péče o povrch těla - grooming 24,6 % , sledování okolí 10,4 % a pohybová aktivita 8,1 % . Následuje odpočinek v 7,7 % , projevy pohlavního chování 2,3 % , hra 1,7 % a lezení po stromech v 0,5 % . Nejméně zastoupeny je agresivní chování, s 0,07 % . Výsledky pozorování paviánů dželada v Zoo Zlín- Lešná se přibližně shodují s dosavadními známými poznatky o tomto druhu.

Zjištění terapeutické učinnosti použití kombinace nízkoenergetické rázové vlny s elektroterapií a nízkoenergetické rázové vlny s laserem v rehabilitaci
Nosek, Michal ; Beneš, Jiří (vedoucí práce) ; Špunda, Miloslav (oponent)
V posledních letech dochází ve všech oblastech medicíny k velkému technickému rozvoji a k používání stále nových léčebných přístrojů a postupů. Důkazem tohoto rozvoje je i zavedení terapie pomocí nízkoenergetické rázové vlny do rehabilitace. Jejím velkým přínosem je, že se jedná o metodu velmi účinnou, neinvazivní, s malým výskytem vedlejších účinků a v mnoha případech i nebolestivou. Tato metoda se v České republice v rehabilitaci začala používat teprve před několika lety a největší uplatnění nachází v léčbě chorob pohybového aparátu. Onemocnění pohybového aparátu je v současné době jednou z nejčastějších příčin pracovní neschopnosti. Navíc takto nemocných dramaticky přibývá každým rokem, a proto je kladen velký důraz na vývoj nových metod, napomáhajících eliminovat tento jev. V poslední době dochází také k velkému rozvoji použití kombinovaných metod v rehabilitaci, kde se sleduje, zdali se pomocí kombinace jednotlivých metod ještě nezvýší terapeutický účinek, který je dosahován při aplikaci jednotlivých metod samostatně. Tato práce se zabývá zjištěním terapeutické účinnosti dvou nových metod, u nichž je použita při terapii v prvním případě kombinace rázové vlny a laseru a v druhém případě kombinace rázové vlny a elektroterapie (TENS proudů). Na základě zjištěných terapeutických výsledků nových...

Léčba opakujících se chronických ran u diabetes mellitus II.
Drtinová, Blanka ; Šimkovič, Dušan (oponent) ; Semecký, Vladimír (vedoucí práce)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Kandidát: Blanka Drtinová Školitel: Doc. RNDr. Vladimír Semecký, CSc. Název diplomové práce: Léčba opakujících se chronických ran u diabetes mellitus II. Diabetes mellitus je etiopatogeneticky heterogenní skupina onemocnění, jehož společným znakem je hyperglykemie. V průběhu diabetu se postupně rozvíjejí mikrovaskulární a makrovaskulární komplikace, které snižují nejen kvalitu života pacienta, ale způsobují i časté hospitalizace v nemocnici a vysokou mortalitu. Hojení ran fyziologicky zahrnuje fázi hemostázy, zánětu, proliferace a remodelace. Pro chronické rány je typické prodloužení zánětlivé fáze. Základním přístupem k léčbě chronických ran je vytvoření optimálního prostředí v ráně a jejím okolí. Patří sem odstranění tlaku na ulceraci, debridement, lokální terapie, léčba infekce a léčba ischemie. Při volbě vhodného léčebného postupu je třeba vzít v úvahu typ, lokalizaci a příčinu ulcerace, kompenzaci diabetu a edukaci pacienta. Je tedy třeba pohlížet na pacienta jako na originál a zvolit individuální způsob léčby. Neúspěšná terapie končí amputací. Dokonalá prevence a včasná terapie tak snižují vysoký počet amputací. Úspěch systematické léčby diabetu je bezesporu podmíněn také edukací pacienta.

Poruchy hybného systému pacientů v dlouhodobé remisi nádorových onemocnění vzniklých v dětském věku /NEFROBLASTOM/
Šafářová, Marcela ; Kolář, Pavel (vedoucí práce) ; Véle, František (oponent) ; Eckschlager, Tomáš (oponent)
SOUHRN Cílem práce bylo popsat a strukturovat pozdní následky na pohybovém aparátu u pacientů, kteří byli v dětství léčeni pro nefroblastom (NFB). Pacienti podstoupili terapii, skloženou ze tří typů léčby: chemoterapie, radioterapie a chirurgická léčba. Dílčí cíle: Na relativně homogenní skupině pacientů (s jediným typem základního onemocnění léčených v akutní fázi) popsat typické posturální poruchy hybného systému rozvinuté během pěti a více let odstupu od ukončení kombinované léčby (chirurgické, chemo- a radioterapie). V návaznosti na tato zjištění navrhnout pro pacienty bezprostředně po léčbě i po delší časové prodlevě systém prevence poruch hybného systému vznikajících jako sekundární následky léčby primární diagnózy. Porovnat funkční poruchy hybného systému a funkční poruchy plicních funkcí u pacientů s/bez radioterapie. Posoudit dopad poruch hybného systému na tělesnou zdatnost jedince. Práce je klinickou průřezovou studií s retrospektivním dohledáním dat pacientů léčených pro NFB v letech v době od 1.1.1980 do 31.12.2004 na Klinice dětské onkologie (dnes Klinice dětské hematologie a onkologie UK-2.LF a FN Motol). Studie probíhala po dobu tří let 2005-2008 ve Fakultní nemocnici v Motole v Praze. Soubor a metody: Celkem bylo vyšetřeno 151 pacientů. Pacienti byli v době studie občané ČR, nejméně 5 let...

Srovnání efektu metodiky Kegela a Mojžíšové u pacientek se stresovou inkontinencí
Polanská, Denisa ; Anderlová, B. (vedoucí práce) ; Ježková, Martina (oponent)
Močová inkontinence je stavem mimovolního úniku moči, který je objektivně prokazatelný a působí sociální a hygienické problémy. Jedná se o častý a ve svých důsledcích závažný medicínský, společenský a ekonomický problém. Předmětem zkoumání práce byl soubor pacientek se stresovou formou močové inkontinence, který byl instruován v domácím cvičení metodami Arnolda Kegela nebo Ludmily Mojžíšové. Cílem práce bylo ovlivnit kontraktilitu, sílu a napětí svalů pánevního dna a posoudit účinnost vybraných metod. Objektivní výsledky práce změnu hodnocených parametrů neprokazují, došlo však k subjektivnímu zlepšení příznaků inkontinence a rozdílům v kineziologickém vyšetření. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Práce sestry na iktové jednotce
BROŽÁKOVÁ, Žaneta
Téma bakalářské práce ?Práce sestry na iktové jednotce? bylo zvoleno z důvodu zajímavé problematiky rozvoje lékařského oboru neurologie, který je spojen s výstavbou iktových jednotek. Tyto nové jednotky poskytují moderní léčbu a ošetřovatelskou péči především pacientům s akutní cévní mozkovou příhodou (iktem). S rozvojem těchto jednotek je spojeno i zvyšování nároků na sestru v oblastech vědomostních i praktických. Teoretická část práce se zabývá celkovou problematikou iktu v podobě projevů, diagnostiky i léčby. Dále nás seznamuje s organizací cerebrovaskulární péče v České republice a s kompetencemi sestry ve vybraných ošetřovatelských výkonech. Také jsou zde vystiženy intervence sestry při akutním příjmu pacienta s iktem a především komplexní ošetřovatelská péče na iktové jednotce spolu s ošetřovatelskými diagnózami, které se vyskytují u pacienta s iktem. Cíle práce bylo zjistit specifika práce sestry na iktové jednotce z pohledu sestry a zmapovat znalosti sestry na iktové jednotce z pohledu sestry. K dosažení obou cílu pomohlo zodpovězení výzkumných otázek VO1: Jaké ošetřovatelské postupy jsou specifické pro práci sestry na iktové jednotce? VO2: Jaké ošetřovatelské diagnózy jsou specifické pro pacienty na iktové jednotce? VO3: Jakými znalostmi musí disponovat sestra na iktové jednotce? VO4: Jak sestra získává potřebné znalosti k práci na iktové jednotce? Praktická část práce poskytuje mnoho informací o práci sestry na iktové jednotce z pohledu sestry. Tyto podrobné informace byly získány výzkumným šetřením, kvalitativní metodou v podobě rozhovorů se sestrami na vybraných iktových jednotkách. Výsledky výzkumné práce jsou použity při zpracování ošetřovatelského standardu péče o pacienta s iktem během trombolytické terapie. Tento standard poskytuje sestrám komplexní informace a zajišťuje tak pacientovi kvalitní a bezpečnou ošetřovatelskou péči.