|
|
Porovnání analytických metod pro stanovení antioxidační aktivity potravin
Křenová, Alena ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá charakteristikou přírodních a syntetických antioxidantů a jejich působením na volné radikály. Přírodní antioxidanty přijímáme většinou jako součásti složitých směsí, a proto se snažíme antioxidační aktivitu charakterizovat jako celek. Pro stanovení celkové antioxidační aktivity potravin byly vyvinuty chemické a fyzikální metody. Práce se soustředí na chemické metody, konkrétně na ABTS a DPPH, které jsou založeny na reakci antioxidantů se syntetickými radikály, a dále na metodu FRAP, která je založena na redukční schopnosti antioxidantů. V experimentální části jsou tyto metody porovnávány z hlediska jejich náročnosti a poskytnutých výsledků z analýz reálných vzorků potravin.
|
|
|
Charakterizace vlastností nápojů s nízkým obsahem alkoholu spektroskopickými metodami
Fajtl, Zdeněk ; Omelka, Ladislav (oponent) ; Polovka, Martin (vedoucí práce)
V práci se věnuje pozornost problematice termooxidační stability míchaných nápojů s nízkým obsahem alkoholu typu Radler. V teoretické části práce popisuje základní postupy při výrobě piva a míchaných nápojů na bázi piva typu Radler. Věnuje se též problematice antioxidantů resp. oxidačním procesům, probíhajících v pivu. Autor též věnuje pozornost spektroskopickým metodám, které se v poslední době využívají na charakterizaci různých kvalitativních i kvantitativních parametrů potravin, dominantní UV-VIS, IČ a EPR spektroskopii. Tyto metody byli zvolené s ohledem na studovanou problematiku. V experimentální části autor prakticky otestoval využití EPR spektroskopie a metody spinových lapačů při charakterizaci termooxidační stability vybrané skupiny komerčně dostupných vzorků piv typu Radler, přičemž koreloval získané hodnoty délky indukční periody jako míry termooxidační stability zjištěné pro piva typu Radler s hodnotami indukčních period zjištěných pro komerčně dostupné vzorky klasických piv typu ležák od identických výrobců.
|
|
|
Změny antioxidantů ve vybraných druzích ovoce v průběhu dlouhodobého zmražení
Štindlová, Jitka ; Lichnová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
V této bakalářské práci jsou popisovány některé nízkomolekulární antioxidanty obsažené v jahodách, malinách, borůvkách a brusinkách. Teoretická část práce popisuje také obecné vlastnosti a charakteristiku zkoumaného ovoce. Praktická část je věnována sledování změn obsahu vybraných antioxidantů v analyzovaném ovoci. Změny daných látek byly sledovány při uchovávání ovoce ve dvou prostředích – v lednici a v mrazicím boxu. V lednici byly skladovány celé plody po dobu osmi dnů. Pokus v mrazicím boxu byl prováděn po dobu dvou měsíců a ovoce bylo skladováno ve čtyřech různých formách – jako celé plody, celé plody impregnované sacharosovým roztokem, dřeň a proslazená dřeň. Obsah antioxidantů v ovoci byl zjišťován pomocí HPLC a spektrofotometrie. Největší celkový obsah antioxidačních látek byl zjištěn v jahodách, nejnižší naopak v malinách. V průběhu uchovávání si plody udržely část původního obsahu antioxidantů, nejvyšší obsah zůstal zachován v průběhu mražení celých plodů a impregnovaných celých plodů borůvek.
|
|
|
Aktivní látky v cereálních produktech určených pro dětskou výživu
Hurtová, Jana ; Pařilová, Kateřina (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá studiem antioxidačních látek v cereálních výrobcích určených pro dětskou výživu. Teoretická část je zaměřena na popis anatomické stavby obilného zrna, jeho chemické složení, rozdělení a charakteristiku antioxidačních látek se zaměřením na přírodní antioxidanty, technologii výroby a nutriční parametry cereálních výrobků. Praktická část se zabývá zjištěním obsahu celkových polyfenolů, celkových flavonoidů, redukujících a celkových sacharidů ve 12 cereálních výrobcích s různou příchutí – v 5 druzích ovesné kaše, 3 druzích kaše s vlákninou a 4 druzích obilné kaše. Součástí práce je i titrační stanovení kyseliny askorbové a analýza obsahu tokoferolu, karotenoidů a katechinů metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Nejvyšší obsah celkových polyfenolů i flavonoidů byla nalezen ve výrobku „Dobrá kaše s malinami a vanilkou“ a rovněž v cereálních kaších s přídavkem čokolády. Vysoký obsah vitaminů C i E byl zjištěn zejména ve výrobcích „Dobrá vláknina“ s různými příchutěmi.
|
|
|
Změny obsahu aktivních látek v plodech jablek a hrušek v průběhu uchovávání
Matějková, Markéta ; Halienová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
V předložené bakalářské práci jsou popsány nízkomolekulární antioxidanty obsažené v různých druzích rostlinného materiálu. Bližší pozornost je věnována antioxidantům přítomným v jablkách a v hruškách a změnám jejich obsahu v závislosti na podmínkách skladování. Blíže jsou specifikovány odrůdy studované v této bakalářské práci. Dále je teoretická část zaměřena na dozrávání a následné skladování plodů. Jsou zde popsány i nejznámější skladové choroby, které způsobují poškození skladovaných jablek a hrušek. V praktické části byly sledovány změny obsahu vybraných antioxidantů v plodech jablek Idared (červeno-žlutá odrůda) a Golden Delicious (zeleno-žlutá odrůda), které byly uchovávány po dobu 2 měsíců ve třech různých prostředích - v laboratoři při pokojové teplotě, ve sklepě a v lednici. U takto skladovaných jablek byly v týdenních intervalech odebírány vzorky a porovnávány hodnoty nízkomolekulárních antioxidantů (vitaminu C, celkových polyfenolů, celkových flavonoidů) a celkové antioxidační aktivity. Na povrchu jablek byla po celou dobu skladování sledována povrchová mikroflóra. Jako nejvhodnější z uvedených prostředí se jeví skladování ve sklepě (9 °C, 38,4 %). Změny obsahu polyfenolů v plodech byly méně výrazné než změny obsahu flavonoidů, zatímco obsah askorbátu výrazně klesal s délkou uchovávání. Antioxidační aktivita zaznamenává zejména průběh změn koncentrace askorbátu, ale na hodnotách jsou patrné i vlivy změn fenolických látek. Pro srovnání byly sledovány uvedené parametry i v hruškách, které však bylo možné uchovat jen velmi krátkou dobu.
|
|
|
Stanovení biologicky aktivních látek v cereálních produktech
Valentová, Radka ; Starečková, Terezie (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá studiem biologicky aktivních látek v cereálních produktech. V teoretické části byl zpracován přehled aktivních látek se zvláštním zaměřením na fenolické látky. V praktické části byly u 15 druhů cereálních výrobků stanoveny skupinové parametry - celkové polyfenoly, celkové flavonoidy a celková antioxidační aktivita. Metodou HPLC/UV-VIS byly stanoveny některé individuální flavonoidy. Nejvyšší obsah polyfenolických látek byl naměřen u cereálií obsahujících ovoce (maliny, borůvky, tropické a červené ovoce), kakao, lískové oříšky, slunečnicové semínka a u pohanky. Ve všech cereálních produktech byla detekována přítomnost katechinu, epikatechinu, katechin-gallátu, epikatechin-gallátu, kyseliny chlorogenové a kyseliny ferulové. Součástí práce byla i senzorická analýza a spotřebitelský dotazník.
|
|
|
L-askorbyl-6-palmitát a jeho využití v potravních a kosmetických doplňcích
Palíková, Petra ; Zemanová, Jana (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá působením antioxidantů v potravních a kosmetických doplňcích. Popisují se zde některé antioxidanty jako jsou vitamín A a beta-karoten, vitamín E a tokoferoly a vitamín C, jako kyselina L-askorbová a její derivát L-askorbyl-6-palmitát. Tento derivát lze použít jako přídatná látka do kosmetických i potravních surovin, a to zejména do surovin, které obsahují tuky nebo oleje, protože jako lipofilní sloučenina, zabraňuje jejich žluknutí.
|
|
|
Možnosti využití vybraných rostlinných olejů v potravinách
Krátká, Milena ; Vránová, Dana (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Cílem práce bylo zjistit a porovnat složení vybraných rostlinných olejů jak po stránce chemické, tak po farmakologické, a posoudit tak jejich možné využití v doplňcích stravy. Všechny vybrané oleje obsahují vysoké množství esenciálních mastných kyselin, které pozitivně působí na řadu nemocí a mají tak příznivý vliv na lidské zdraví. Pupalkový olej, brutnákový olej a olej z jader černého rybízu obsahují ve svém složení významně zastoupenou gama-linolenovou kyselinu (GLA), která má vliv např. na léčbu cukrovky, menstruačního syndromu, rakoviny, kardiovaskulárních onemocnění, virové infekce a onemocnění kůže. Lněný a konopný olej jsou vynikajícím zdrojem pro tělo nezbytných esenciálních mastných kyselin v optimálním poměru a jsou bohaté také na další důležité látky, jako jsou fytoestrogeny či fytosteroly. Tuky obsahující vyšší množství nenasycených mastných kyselin podléhají během skladování velice snadno oxidaci. Oxidované esenciální mastné kyseliny mají antimetabolický účinek, působí proti účinku původních esenciálních mastných kyselin. Proto důležitou roli v konzumaci polynenasycených mastných kyselin (PUFA) sehrává současně příjem antioxidantů. Doporučuje se, aby příjem polyenových mastných kyselin byl jimi doprovázen. Vliv antioxidantů je v této práci také zohledněn. Z vybraných olejů je na tyto bioaktivní látky nejbohatší olej z rakytníku řešetlákového. V tomto oleji se vyskytují antioxidanty jako vitamín E, karotenoidy, a další a to ve významném množství. Práce se také teoreticky zabývá problematikou stabilizace nenasycených mastných kyselin, procesy odehrávajícími se v olejích během skladování a v neposlední řadě metodami analýzy olejů.
|
|
|
Vliv podmínek uchovávání na obsah biologicky aktivních složek v plodech jablek
Ferdová, Jitka ; Čarnecká, Martina (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
V předložené bakalářské práci jsou popsány antioxidanty vyskytující se ve stravě a jejich účinky na lidský organismus. Dále jsou shrnuty činitele znehodnocování plodů jablek v průběhu skladování a možnosti ochrany proti nim. V praktické části byly nejprve kalibrovány a validovány metody stanovení enzymů superoxiddismutázy (SOD), katalasy a polyfenoloxidázy (PPO) v jablkách. Po nalezení vhodných metod byly uvedené enzymy změřeny v jablkách zpracovaných pod tekutým dusíkem po 158 dnech skladování v normální nebo v modifikované atmosféře. Také byla provedena kvantitativní a kvalitativní analýza bílkovin v jablkách. Dále byly ve zamražené surové šťávě změřeny některé nízkomolekulární antioxidanty (celkové polyfenoly, celkové flavonoidy a vitamín C) a celková antioxidační aktivita. Tyto hodnoty byly porovnány s hodnotami naměřenými v plodech ihned po sklizni. V poslední části bylo provedeno umělé zaplísnění jablek a sledovala se úspěšnost uchycení mikroorganismů.
|
|
|
Relativní abundance patatinu ve vztahu k antioxidativní kapacitě hlíz vybrané skupiny kulturních a planých druhů brambor
MEJZLÍK, Petr
Cílem diplomové práce bylo stanovit obsah čistých hlízových bílkovin, relativní abundanci patatinu v hlízových bílkovinách a následně též antioxidativní potenciál. Teoretická část práce se zabývala charakteristikou bramboru hlíznatého, jeho chemickým složením a popisem analyzovaných planých a kulturních druhů brambor. V praktické části byly prezentovány výsledky. Významná genotypová variabilita antioxidativní aktivity byla detekována na úrovni sušiny hlíz v rozsahu od 0,221 (Solanum berthaultii 07S0300031) do 0,066 mg kyseliny askorbové/g sušiny (Solanum tuberosum odrůda Kuras), tak i při analýze izolovaného proteinu. Nebyl nalezen přímý vztah mezi obsahem bílkovin či relativní abundancí patatinu a antioxidační aktivitu daného genotypu. Zjištěné skutečnosti byly porovnány s literaturou.
|
host ::
RSS.