|
|
Model stárnutí unipolárního tranzistoru
Novosád, Jiří ; Legát, Pavel (oponent) ; Semiconductor, Aleš Litschmann, ON (vedoucí práce)
Práce se zabývá problematikou stárnutí unipolárního tranzistoru. V teoretické části jsou popsány mechanismy, způsobující stárnutí unipolárního tranzistoru a způsoby omezení vlivu změny parametrů v čase Na základě teoretických znalostí bylo provedeno měření a vyhodnocení naměřených dat. Výsledkem práce je model stárnutí unipolárního tranzistoru, vytvořený extrakcí parametrů z naměřených dat a výpočtem degradačních konstant pomocí těchto parametrů. V praxi lze tento model použít v simulátorech elektronických obvodů, které podporují simulaci stárnutí (např. ELDO).
|
|
|
Metody extrakce vybraných toxinů z pevných matric a jejich následné stanovení pomocí HPLC/MS
Herman, David ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Diplomová práce se věnuje aktuálnímu tématu analýzy toxinů a jejich extrakci z hlinitopísčité půdy. Konkrétně se zabývá saxitoxinem, a trichothecenovými mykotoxiny deoxynivalenolem, HT-2 a T-2 toxinem. V teoretické části popisuje výskyt, toxické vlastnosti a působení těchto látek na živý organismus. V dalších kapitolách jsou uvedeny publikované extrakční postupy pro jednotlivé toxiny a analytické metody používané k jejich kvantitativnímu stanovení. V experimentální části byl jako nejlepší navržen optimalizovaný postup přípravy vzorku, založený na extrakci toxinů z půdy směsí 1mM HCOONH4 v 84% acetonitrilu. Simultánní stanovení toxinů probíhalo na kapalinovém chromatografu za použití CN kolony (3,0 x 150 mm, 3 m, 100 ) při využití gradientové eluce. K detekci byl použit hmotnostní spektrometr s vyhřívaným elektrosprejem jako iontovým zdrojem a lineární iontovou pastí jako analyzátorem. Navržená extrakční metoda dosahovala výtěžnosti přes 80 % pro trichothecenové mykotoxiny a 51 % pro saxitoxin.
|
|
|
Stanovení vybraných perfluoroalkylových sloučenin v komplexních matricích
Ondreášová, Klára ; Vávrová, Milada (oponent) ; Mgr. Petra Kosubová, Ph.D (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá stanovením vybraných zástupců perfluoroalkylových sloučenin v komplexních matricích, konkrétně v čistírenských kalech a krmivech. V případě čistírenských kalů byly vzorky extrahovány do methanolu a byly srovnány tři extrakční techniky: zrychlený Soxhlet, tlaková extrakce rozpouštědlem a Powleyho metoda. Powleyho metoda vykazovala dostatečnou účinnost, nejmenší matricové efekty a minimální pozadí. Ve všech testovaných vzorcích kalů byl přítomen perfluorooktansulfonát (0,74–38,02 ng.g-1). Perfluorodekanová a perfluorooktanová kyselina byly další nejčastěji detekované analyty. Na vzorcích krmiv byly testovány tři extrakční techniky: QuEChERS, rychlá methanolová extrakce a Powleyho metoda s extrakcí do acetonitrilu. Powleyho metoda poskytovala nejčistší extrakty a zároveň vykazovala nejvyšší výtěžnost nativních perfluoroalkylových sloučenin a nejnižší matricové efekty. Ve vzorcích kompletních a doplňkových krmiv byly ojediněle detekovány perfluorooktansulfonát a perfluorooktanová kyselina. Obsahy ostatních perfluoroalkylových sloučenin byly pod limitem kvantifikace nebo nebyly detekovány vůbec. Ve všech rybích moučkách byl stanoven perfluorooktansulfonát (0,100–2,768 ng.g-1), perfluoroundekanová kyselina a perfluorotridekanová kyselina.
|
|
|
Problematika stanovení cínu v environmentálních matricích
Bušinová, Markéta ; Sommer, Lumír (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá v rešeršní části především obsahem cínu ve složkách životního prostředí, jeho koloběhu v nich a možnostmi stanovení cínu v životním prostředí. Shrnuje dostupné informace o vlastnostech cínu a jeho sloučenin, výskytu a koloběhu cínu ve složkách životního prostředí. Dále se zaměřuje na stanovení cínu ve složkách životního prostředí, pozornost je věnována především stanovení celkového obsahu cínu s využitím metody ET-AAS. Experimentální část je zaměřena na optimalizaci metody stanovení na ET-AAS a výběr vhodného extrakčního postupu pro stanovení celkového obsahu cínu v půdách a sedimentu. Nejvhodnější postup stanovení cínu na ET-AAS byl aplikován na vzorky půdy, sedimentu a vody. Jako optimální modifikátor matrice pro byl zvolen roztok Pd(NO3)2 v 5 % kyselině askorbové, optimální pyrolýzní teplota byla 1400 °C a teplota atomizace 2400 °C. Ani jeden z posuzovaných postupů extrakce nebyl shledán jako vhodný postup pro potřeby stanovení cínu v environmentálních vzorcích a je třeba dalších prací, které by optimalizovaly metodu separace.
|
|
|
Determination of heavy metals in waste energetic materials with using sequential extraction
Kořínková, Alena ; Sommer, Lumír (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
This diploma thesis deals about determination of metal in energetic waste, such as fly ash, scoria, dross, loge ash and product of desulphurization, etc., coming from four Moravian heating plants. Extraction of metals was performed according to Tessier. As extraction agents were used magnesium chloride (MgCl2), sodium acetate (CH3COONa), hydroxylamin hydrochloride in acetic acid (NH2OH.HCl in CH3COOH), hydrogen peroxide in nitric acid (H2O2 in HNO3) and hydrofluoric acid (HF). Extraction proceeded at temperatures 25°C and 40°C. Lead, copper and cadmium were determined on atomic absorption spectrometer (F AAS and ET AAS) and mercury was determined on AMA 254 in all fractions.
|
|
|
Využití průtokové coulometrie ve studiu transportu kovových iontů v huminových gelech
Kalina, Michal ; Pabst, Willi (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na studium nestacionární difúze měďnatých iontů v gelech huminových kyselin. Hlavním cílem práce byla optimalizace podmínek pro využití elektrochemického analyzátoru EcaFlow 150 GLP pro studium difúzních experimentů. Další část diplomové práce byla zaměřena na dosažení konstantních koncentračních profilů měďnatých iontů v huminových gelech. Posledním cílem bylo studium síly vazby mezi měďnatými ionty a huminovými kyselinami. Difúze byla charakterizována hodnotami difúzních toků a koncentračními profily měďnatých iontů v gelech. Data potřebná pro výpočet těchto veličin byla získána proměřením připravených extraktů z plátků huminových gelů po difúzi na elektrochemickém analyzátoru EcaFlow 150 GLP. Ze získaných výsledků vyplývá, že použitá metoda je po aplikaci několika úprav využitelná ke studiu difúzních experimentů. Extrakcí iontů z gelů pomocí různých činidel bylo dosaženo frakcionace měďnatých iontů podle síly vazby k huminovým kyselinám.
|
|
|
Speciační analýza selenu v kvasinkách kultivovaných v médiu s přídavkem selenu
Motlová, Tereza ; Vitoulová, Eva (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce bylo stanovení specií selenu v kvasinkách Saccharomyces cerevisiae kultivovaných v médiu, do kterého byla přidána anorganická forma selenu (seleničitan sodný). Koncentrace seleničitanu sodného v kultivačním médiu byly 0,1; 1; 10 a 100 mg.l-1. Kultivace byla prováděna ve fermentoru po dobu 72 hodin. Nakultivované obohacené kvasinky byly enzymaticky extrahovány a poté byly stanoveny specie selenu v jednotlivých částech kvasinek. Ke stanovení specií selenu byla použita vysokoúčinná kapalinová chromatografie ve spojení s atomovým fluorescenčním spektrometrem a s technikou generací hydridů. Analýzou různých frakcí kvasinek Saccharomyces cerevisiae bylo zjištěno, že během kultivace dochází k sorpci selenu ve formě Se4+ v buněčných membránách, zatímco v cytoplasmě nebyly anorganické formy selenu naleznuty. Dále bylo zjištěno, že kvasinky Saccharomyces cerevisiae jsou schopny metabolicky přeměňovat anorganické formy selenu na organické formy (selenomethionin), přičemž tyto formy jsou přítomny v cytoplasmě a jsou také pravděpodobně vázány na bílkovinné struktury buněčných membrán. Se zvyšující se koncentrací seleničitanu sodného v kultivačním médiu docházelo k nárůstu koncentrace Se4+ v buněčných membránách. V bílkovinných strukturách buněčných membrán se koncentrace organických forem selenu zvyšovala pouze do koncentrace 10 mg.l-1 seleničitanu sodného v kultivačním médiu.
|
|
|
Hodnocení obsahu glutathionu v rostlinách jako markeru znečištění životního prostředí těžkými kovy
Borková, Marie ; Stoupalová, Michaela (oponent) ; Opatřilová,, Radka (vedoucí práce)
Byla studována koncentrace glutathionu v závislosti na množství thalia v rostlině. Pokusnou rostlinou byla Kukuřice setá, u níž se zvlášť stanovovala kořenová a listová část. Byly vypracovány dva kultivační postupy, kdy semena a klíčící rostliny byly kultivovány v roztoku thalia o koncentraci 0, 1, 3, 5, 8, a 10 µmol/l. Při extrakci byly použity jako extrakční činidla roztoky fosfátového pufru a kyseliny askorbová. Stanovení glutathionu bylo provedeno pomocí kapilární elektroforézy (CE) a vysoko účinné kapalinové chromatografie (HPLC). U obou metod byl použit detektor diodového pole (DAD). Na stanovení množství thalia v rostlině byla použita metoda atomové emisní spektrometrie s indukčně vázanou plazmou (ICP AES).
|
|
| |
|
|
Sledování forem arsenu v potravinách
Harkabusová, Veronika ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vitoulová, Eva (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá sledováním arsenu v potravinách. Jejím cílem bylo stanovení celkového množství arsenu ve vzorcích ryb a rýže a studium zastoupení jednotlivých forem, v nichž je arsen v těchto potravinách přítomen, metodou speciační analýzy. Arsen je známý jako toxický prvek, avšak míra jeho toxicity je kriticky závislá na formě, ve které se vyskytuje. V prostředí se vyskytuje přirozeně nebo se do něj dostává lidskou činností. Podrobné studium sloučenin arsenu je nezbytné k porozumění příjmu, mechanismu akumulace, transportu, detoxikace a aktivace tohoto prvku v prostředí a živých systémech. V poslední době zájem o oblast speciační analýzy rapidně vzrostl, protože stanovení celkového obsahu prvku není v případě arsenu dostačující. Pro separaci a detekci specií arsenu byla použita vysokoúčinná kapalinová chromatografie ve spojení s atomovou fluorescenční spektrometrií s generací hydridů. Ve všech analyzovaných vzorcích ryb byl veškerý extrahovatelný arsen přítomen ve formě netoxického arsenobetainu. Ve vzorcích rýže byla potvzena přítomnost toxických anorganických forem arsenu, zejména As (III). Jejich výskyt se však pohyboval na nízkých koncentračních úrovních.
|
host ::
RSS.