|
| |
|
|
Využití metod SPE pro stanovení ultrastopových koncentrací platinových kovů v environmentálních matricích
Ježek, Stanislav ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Gregor, Tomáš (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato disertační práce je zaměřena na studium sorpčních technik pro stanovení platiny a palladia na modifikovaných pevných sorbentech a iontoměničích. Finální stanovení proběhlo na atomové absorpční spektrometrii s elektrotermickou atomizací (ET-AAS). Pro studium sorpce bylo vybráno šest modifikovaných sorbentů. Byly studovány čtyři modifikované nepolární silikagely a dva sorbenty byly na bázi kopolymeru styren divinylbenzen. Dále byly studovány tři kationtoměničové pryskyřice a tři aniontoměničové. U modifikovaných sorbentů a aniontoměničových pryskyřic byla studována účinnost sorpce platiny a palladia. Dále pak vliv interferujících prvků (Fe, Cu, Zn, Pb, K, Na, Ca a Mg). Další parametr pro hodnocení účinnosti sorbentů je objem eluční směsi potřebné pro účinnou eluci platiny a palladia ze sorbentů. Na základě výsledků byl vybrán sorbent pro prekoncentraci platiny a palladia z reálných environmentálních vzorků z životního prostředí. Studium koncentrace platiny a palladia ve složkách životního prostředí je rozdělena na dvě části. První část porovnává dvě města s odlišnou velikostí a koncentrací vozidel. Jedná se o krajské město v České republice – Jihlava a o hlavní město Rakouska – Vídeň. Pro vzorkování půdních matric byly vytipovány místa v blízkosti frekventovaných dopravních uzlů. V Jihlavě se koncentrace platiny pohybovala od 16,93 do 38,72 ng.g-1 a u palladia od 2,705 do 8,452 ng.g-1. Ve Vídni byly zjištěné koncentrace vyšší. Koncentrace platiny se pohybovaly od 39,22 ng.g-1 do 159,2 ng.g-1 a u palladia od 18,45 ng.g-1 do 98,21 ng.g-1. Druhá část byla zaměřena na nejfrekventovanější dopravní uzel v České republice – dálnici D1 se zaměřením na úsek v blízkosti vodní nádrže Švihov, která slouží jako jeden z hlavních zdrojů pitné vody pro hlavní město ČR – Prahu. V tomto úseku jsou instalovány dešťové retenční nádrže – „lapoly“. V blízkosti těchto lapolů byl vždy odebrán půdní vzorek a z lapolů pak sediment v nádrži a odsazená voda na odtoku z nádrže. Tyto dešťové retenční nádrže se ukázaly jako vhodná místa pro monitoring polutantů z automobilové dopravy.
|
|
| |
|
|
Měření přidané hodnoty ve vzdělávání
Potužníková, Eva ; Greger, David (vedoucí práce) ; Veselý, Arnošt (oponent) ; Ježek, Stanislav (oponent)
Měření přidané hodnoty je souhrnné označení pro přístupy posuzující efektivitu škol na základě učebního pokroku, který v nich žáci učiní. V kontextu rostoucího zájmu o sledování výsledků vzdělávání se přidaná hodnota prosazuje jako spravedlivější ukazatel vzdělávacího přínosu škol. Cílem této práce je poskytnout přehled hlavních přístupů k zjišťování přidané hodnoty a ověřit jejich využitelnost v českém vzdělávacím systému. Pro měření přidané hodnoty se používají statistické modely, které vycházejí z metody lineární regrese, ale liší se způsobem modelování školních efektů a skladbou nezávisle proměnných. V empirické části práce jsou porovnávány skóry přidané hodnoty odhadnuté pomocí devíti různých modelů. Jsou využita data od 3016 žáků ze 141 základních škol testovaných ve 4. a 6. ročníku ve výzkumu Czech Longitudinal Study in Education (CloSE). Přidaná hodnota škol se liší od průměrných hrubých testových skórů i od odhadů efektivity získaných z modelů, které zohledňují sociodemografické charakteristiky žáků, ale ne jejich předchozí výsledek v testu. Mezi odhady efektivity z různých modelů přidané hodnoty jsou vysoké korelace, avšak běžné regresní modely zařazují více škol do skupin s nadprůměrnou nebo podprůměrnou přidanou hodnotou než modely s náhodnými nebo s pevnými efekty. Běžné regresní...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.