|
|
Opakující se stereotypy v časopisech pro mládež na začátku osmdesátých let a dnes - mediální obraz rodičů
Mišíková, Kateřina ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Švec, Štefan (oponent)
Bakalářská práce "Opakující se stereotypy v časopisech pro mládež na začátku osmdesátých let a dnes - mediální obraz rodičů" se zabývá obsahovou analýzou časopisů Sedmička pionýrů a Bravo Girl zaměřenou na obraz, jaký tyto časopisy vytvářejí o rodičích. Teoretická část vysvětluje pojmy stereotyp a mediální obraz a popisuje metodu obsahové analýzy. Dále se zaměřuje na psychický vývoj dospívající mládeže a vliv médií. V této části jsou uvedeny výsledky několika výzkumů zaměřených na mediální preferenci dospívajících. Nakonec přináší informace o historii a vývoji uvedených časopisů, jejich charakteristiku a popis jednotlivých rubrik. U časopisu Sedmička pionýrů je popsán vliv politické situace a změn ve společnosti na podobu časopisu. V části věnované Bravo Girl se mimo jiné zaměřuje na dívčí časopisy jako takové, na jazyk užívaný v těchto časopisech a na to, jaký mají vliv na dospívající dívky. Analytická část popisuje průběh zpracování obsahové analýzy a její výsledky včetně grafů a tabulek. Pokouší se odpovědět na otázku, zda se v zobrazení rodičů objevují stereotypy a zda se tyto stereotypy v průběhu času opakují.
|
|
|
Srovnání mediálního obrazu vlád premiérů Topolánka, Fischera a Nečase v časopisu Týden
Jelínková, Milena ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Vochocová, Lenka (oponent)
Cílem diplomové práce Srovnání mediálního obrazu vlád premiérů Topolánka, Fischera a Nečase v časopisu Týden bylo popsat, jaký mediální obraz o politické reprezentaci našeho státu časopis Týden vytvářel a zda se v něm vyskytuje nějaká názorová inklinace či politická orientace periodika. Současně s tím bylo cílem porovnat mediální obraz tří výše uvedených vlád mezi sebou navzájem. Teoretická část se zabývá problematikou objektivity a předpojatosti, konstrukcí, stereotypy a reprezentací, zvláštní část je věnována politické komunikaci. Analytická část diplomové práce obsahuje kvantitativní výzkum obsahu náhodně vybraných článků referujících o třech vládách, doplněný rozborem obsahu titulních stran periodika. Výsledky analýz poukazují na fakt, že ač byla vláda Jana Fischera hodnocena veřejností velmi kladně, její mediální obraz ve zvoleném periodiku je spíše negativní. Naopak časopis určitými atributy zvýznamňoval vládu Mirka Topolánka. Obecně Týden využívá pro zobrazení vlád stereotypy i negativitu, v žádném případě ale nejde při konstrukci zpráv o převládající postup. Prezentace vlád v daném periodiku se odehrává většinou přes osobnosti, tj. premiéry a ministry, a ne přes vládu jako instituci. Lze konstatovat, že časopis Týden se politicky orientuje spíše k pravici a pravicovým vládám.
|
|
|
Odraz stáří v seriálech pro děti
Charvátová, Denisa ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou mediálního obrazu stáří ve Večerníčkových pohádkách pro děti. V rámci obsahové analýzy je zkoumáno 22 předem vybraných kreslených Večerníčkových pohádek (celkem 371 pohádkových příběhů v celkové délce 2974 minut), které vykazovaly znaky reprezentací stáří. Cílem práce je zmapovat podobu stáří v pohádkách a poukázat na stereotypy se stářím spojované. První část práce tvoří teoretické rámce podstatné pro následnou analýzu, a sice mediální obraz, mediální reprezentace, konstrukce reality, vztah mediálního obrazu a skutečnosti a stereotypizaci, které jsou následně doprovázeny charakteristikou pohádek, jejich funkcí a rovněž definicí stáří. Dále je ve stručnosti představeno všech 22 analyzovaných pohádek. Prostřednictvím kvantitativní obsahové analýzy je zkoumáno, jak často se ve Večerníčcích objevují reprezentace ženského a mužského stáří, v jakých souvislostech jsou reprezentace zobrazovány a jaká jsou jejich celková vyznění. Za pomoci kvalitativní obsahové analýzy je vytvořeno šest koherentních skupin mediálních obrazů stáří a prostřednictvím sémiotické analýzy je následně představeno šest konkrétních příkladů zobrazení stáří v pohádkách.
|
|
|
Vnímání mouřenínů v alžbětinské Anglii
Bielková, Andrea ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent)
Text předložené práce se věnuje vnímání afrického obyvatelstva v alžbětinské Anglii. Práce se pokouší osvětlit společenský kontext, v jehož rámci se obraz Afričana, člověka s tmavou pletí, jako specifického Jiného vyvíjel. Práce si klade následující hlavní otázky: jaké významné celospolečenské fenomény měly zásadní vliv na formování a transformaci obrazu Jiného a v jaký výsledný obraz výše uvedené vlivy vyústily; zda a jak se tyto faktory projevily v prezentaci prostřednictvím lidové kultury. Pramennou základnu analýzy tvoří především cestopisná tvorba a dramatická produkce daného období. Klíčová slova: Alžběta I.; mouřeníni; černoši; cestopisy; George Best; Richard Hakluyt; alžbětinské drama; Othello; Kupec benátský; Bitva o Alcazar; Nadvláda chtíče; Titus Andronicus; Maroko; Berbérie
|
|
|
Analýza genderových stereotypů v hudebních videoklipech populárních písní
ZDEŇKOVÁ, Nikola
Diplomová práce se věnuje problematice genderových stereotypů, které jsou prezentovány v hudebních videoklipech soudobých populárních písní. Práce je rozdělena do dvou částí, přičemž první, teoretická část, je zaměřena na vymezení základních pojmů a definic, které jsou spjaty s teorií genderu, médii a mediální komunikací. Další pasáž práce se zabývá vyobrazováním genderu v mediálních sdělení s důrazem na reklamu a populární hudbu. Druhá část práce se zaobírá samotným praktickým výzkumem, který vychází především z Goffmanova pohledu na genderovou stereotypizaci v reklamních sdělení. V návaznosti na teoretickou část jsou analyzovány vybrané hudební videoklipy. Pozornost je soustředěna na identifikování a popsání mechanismů, prostřednictvím kterých jsou genderové stereotypy v populární hudbě reprodukovány. Zvolené hudební klipy byly analyzovány dle postupů zavedených v rámci tzv. obsahové analýzy. Výsledky analýzy ukazují, jakými způsoby je mužství a ženství ve videoklipech současné populární hudby zobrazováno.
|
|
|
Obraz života Němců v Československu po roce 1945 v soudobé beletrii a jeho proměny
KOZELKOVÁ, Lenka
Bakalářská práce má dvě hlavní části. První částí je část teoretická. Ta se zabývá historickým kontextem 19. a 20. století. Druhou částí je část praktická. Zaměřuje se na vztahy mezi Čechy a Němci. Zabývá se stereotypy a obrazy Němců, které vychází ze čtyř beletristických děl napsaných po roce 1989. Těmito díly jsou Vyhnání Gerty Schnirch od Kateřiny Tučkové, Němci od Jakuby Katalpy, Za trest a za odměnu od Anny Zonové a Peníze od Hitlera od Radky Denemarkové. Součástí práce je i rozbor jednotlivých děl, která jsou mezi sebou porovnána. Pro porovnání jsou také uvedena některá další beletristická díla z období 1945 1989. Součástí práce je také odborná terminologie.
|
|
|
Mediální obraz "muslimů" v časopise Reflex
VONÁSKOVÁ, Martina
Bakalářská práce se zabývá problematikou "muslimů" žijících v České republice a jejich mediálního obrazu v periodiku Reflex. V úvodu bude stručně pojednáno o historii přítomnosti muslimů v ČR, bude charakterizováno, jak jsou muslimové v ČR přijímáni. Vysvětlena bude kategorie "muslim" a kdo je do ní řazen médii, veřejným diskurzem, jak tuto kategorii pojímají orientalisté, případně odborníci dalších sociální věd v ČR. Budou též prezentovány výzkumy veřejného mínění renomovaných českých agentur zabývajících se daným tématem. Práce nastíní některé konfliktní situace debatované veřejnými sdělovacími prostředky v ČR mající vztah ke zkoumanému tématu. Jádrem bude obsahová analýza mediálního obrazu muslimů v České republice ve vybraném periodiku v určitém časovém období z pohledu vybraných kritérií. Analyzovány budou články publikované v časopise Reflex . Zmapován bude mediální obraz muslimů v letech 2012 -2013. V závěru práce budou analyzovány některé stereotypy a výroky týkající se muslimské menšiny v ČR.
|
|
|
Genderové stereotypy v různých sférách společnosti
RYDVALOVÁ, Veronika
Ve své práci se budu zabývat generovými stereotypy mužů a žen v české společnosti. Nastíním zde rozdíl mezi naší společností a společností kmene Čambuliů, kde budou jasně viditelné rozdíly ve vnímání mužského a ženského postavení. Zaměřím se především na stereotypy působící v oblasti práce a zaměstnání (tzv. mužské a ženské profese) a na stereotypy, které produkují masová média, zejména reklamy. Do své práce zahrnu i názory osob, které se k dané problematice genderových stereotypů vyjádří prostřednictvím odpovědí na mnou připravené otázky, týkající se tématu genderu. Názory a postoje budu získávat prostřednictvím metody rozhovoru. Cíle této práce bude ověřit, zda stereotypy v oblasti práce a zaměstnání jsou respondenty vnímány, zda se s nimi ztotožňují a zda je možné potvrdit rozdílné působení těchto stereotypů s ohledem na pohlaví a další socio-demografické proměnné (věk, vzdělání ad.).
|
|
|
Stereotypy o sociálním pracovníkovi u obyvatel Táborska
BENDOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá stereotypy o sociálním pracovníkovi u obyvatel Táborska. V teoretické části jsou vymezeny faktory, které ovlivňují vnímaní veřejnosti a to zejména postoje, stereotypy a předsudky. Dále popisuje pojem sociální práce, její profesionalitu, hodnoty, pomoc a kontrolu. Zaměřuje se na vztah mezi sociální prací a masovými médii. Média dokáží přimět publikum ke změně chování a ovlivnit tak uspořádání společnosti. V jedné z kapitol je blíže představen sociální pracovník, především jeho kompetence, role a pravomoc. Sociální pracovník napomáhá prezentaci sociální práce a zaujímá v ní různé role. Se sociální prací souvisí stereotypy, které se vyskytují všude kolem nás a jsou běžnou součástí našeho života. Stereotypy jsou však zdrojem k utváření předsudků, kterých je v naší společnosti nespočetně mnoho. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem je stereotypizován sociální pracovník obyvateli Táborska. Jinak řečeno zmapovat pohled obyvatel na sociální pracovníky a zjistit, jaký stereotypy u nich převládají. Prostřednictvím kvantitativního výzkumu bylo provedeno výzkumné šetření, v rámci něhož byla použita metoda dotazování za pomoci sémantického diferenciálu. Pro splnění práce byly stanoveny dvě výzkumné otázky: VO1: Na jakých demografických faktorech závisí vnímání sociálních pracovníků veřejností? VO2: Jaké jsou zdroje negativního vnímání sociálního pracovníka veřejností? K výše uvedeným otázkám byly zvoleny následující hypotézy: H1: Ženy vnímají sociálního pracovníka pozitivněji než muži. H2: S rostoucím vzděláním roste pozitivní vnímání stereotypů sociálního pracovníka. H3: Osoby, které zažily přímý kontakt se sociálním pracovníkem, na něj mají pozitivnější názor. Výzkumný soubor celkem představuje 309 obyvatel Táborska, kteří spadají do věkové skupiny 15 35 let. Konkrétně se jednalo o 309 respondentů žijících v okrese Tábor. Získaná data byla zpracována pomocí popisné statistiky v programu MS Excel a testování hypotéz proběhlo v programu SPSS, metodou t-testu a korelace. Vlastnosti, které přisoudili respondenti sociálnímu pracovníkovi, byly vymezeny pomocí sémantického diferenciálu. Svoje mínění o daném objektu zaznamenávali výběrem určitého bodu na škále od jedné do sedmi, kde jsou krajní body tvořeny dvojicí adjektiv protikladného významu. Z výsledku výzkumného šetření vyplynula následující zjištění. U první hypotézy byl zachycen statisticky významný vztah u vlastností pečlivý nedbalý, hodný zlý, zodpovědný nezodpovědný, přátelský nepřátelský, silná osobnost slabá osobnost, ochotný sobecký a vyrovnaný nevyrovnaný. Výzkum ukazuje, konkrétně průměry z t-testu, že u těchto vlastností ženy vnímají sociálního pracovníka pozitivněji než muži. Ve druhé hypotéze je testováno, zda s rostoucím vzděláním roste pozitivní vnímání sociálního pracovníka. Test prokázal, že čím vyšší mají lidé vzdělání, tím více si myslí, že jsou sociální pracovníci nedoceněni, důležití a mají silnou osobností. U třetí hypotézy byl zjištěn signifikantní vztah u vlastností zodpovědný nezodpovědný, přátelský nepřátelský, ochotný sobecký, vyrovnaný nevyrovnaný a nedoceněný doceněný. Z výsledků z t-testu je vidět, že lidé s vlastní zkušeností mají pozitivnější názor na sociální pracovníky než lidé, kteří mají zkušenost zprostředkovanou, z médií nebo žádnou. Výsledky výzkumu této bakalářské práce mohou sloužit jako zdroj informací pro veřejnost a mohly by zajímat sociální pracovníky z okresu Tábor. Pro snížení výskytu stereotypů, bych navrhovala vytvoření kampaně, kde bude veřejnost obeznámena s profesí sociálního pracovníka.
|
|
|
Rasové předsudky u sociálních pracovníků
DEJMKOVÁ, Vladimíra
Tato práce se zabývá postoji sociálních pracovníků k rasovým předsudkům, zejména v osobním a profesním životě. Teoretická část charakterizuje ústřední termíny tématu práce, tedy pojmy rasa, předsudek a sociální pracovník a dále poukazuje na odlišnosti v termínech rasa, etnikum a národ. Praktická část je provedena kvantitativní metodou, konkrétně dotazníkovým šetřením. Respondenty tvoří sociální pracovníci v Kraji Vysočina a to z úřadů práce a z nestátních neziskových organizací. Získaná data jsou následně analyzována a interpretována. Přesto, že sociální pracovníci ve své profesi oficiálně nemohou projevovat rasové ani jiné předsudky, jejich pohled na tento sociální problém v osobním životě může být rozdílný a záleží na tom, jak velcí jsou profesionálové ve svém oboru.
|
host ::
RSS.