|
|
Institut prezidenta republiky v právním řádu České republiky z hlediska jeho volby
Huptychová, Natálie ; Civínová, Denisa (vedoucí práce) ; Cvik, Eva Daniela (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na institut prezidenta republiky, a to především z hlediska jeho volby. V první části se zaměřuje na institut prezidenta v Ústavě České republiky, a na volbu prezidenta republiky. V praktické části se práce zaměřuje konkrétně na první přímou volbu prezidenta republiky v České republice, která proběhla v roce 2013. Zjišťuje informace o kandidátech, kteří v roce 2013 kandidovali, o jejich
nominaci, průběhu kampaní, financování kampaní, a kontrole financování těchto kampaní. Na základě zjištěných informací pak vyhodnocuje kampaně kandidátů, a porovnává zjištěné informace s teoretickými východisky z teoretické části práce, a zkoumá, zdali průběh přímé volby prezidenta v roce 2013 probíhal v souladu s platnými právními předpisy České republiky.
|
|
|
Dopady zavedení přímé volby prezidenta v ČR v teorii a politické praxi
Molíková, Eva ; Němec, Jan (vedoucí práce) ; Petřík, Martin (oponent)
Cílem bakalářské práce je zanalyzovat kroky našeho přímo voleného prezidenta Miloše Zemana v úřadě skrze nekontrasignované pravomoci a odpovědět na otázku, jestli se naplnily zejména negativní argumenty akademické obce v rámci těchto pravomocí. Druhým cílem práce je snaha zodpovědět, které z těchto pravomocí se naše hlava státu snažila využít šířeji, než mu stanovuje Ústava a výklad české právnické obce.
|
|
|
Analýza předvolebních kampaní v prezidentských volbách v ČR v roce 2013
Šmejkalová, Kateřina ; Vymětal, Petr (vedoucí práce) ; Bobková, Eva (oponent)
Tato práce se věnuje způsobu vedení politických kampaní v první přímé volbě prezidenta v České republice. Klade si otázky zaměřené na financování a transparentnost kampaní, výběr komunikačních kanálů a výběr témat k oslovení voličů. V teoretické části je popsán způsob volby přímé i nepřímé, některé návrhy zákonů, kterými se zákonodárci snažili změnit volební systém prezidenta a také vymezení důležitých pojmů týkajících se politických kampaní, především pak negativní reklamě. V analytické části jsou jednotlivě popsány kampaně všech devíti kandidátů z pohledu prvního kola volby a poslední kapitola mapuje závěrečné kolo volby.
|
|
|
Volební strategie, politický marketing a marketingový výzkum na příkladu 2. kola přímé volby prezidenta ČR 2013
Mirzajev, Tomáš ; Říha, David (vedoucí práce) ; Koudelka, Jan (oponent)
Práce analyzuje politický marketing a volební strategie kandidátů 2. kola přímé volby prezidenta ČR 2013. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je zaměřena na bližší kontext pojmů politický marketing, volební strategie a marketingový výzkum. Praktická část se touto problematikou zabývá na příkladu 2. kola přímé volby, kde kromě veřejně dostupných zdrojů čerpá i ze dvou autorových průzkumů veřejného mínění. Cílem práce je analyzovat volební strategie a politický marketing obou kandidátů 2. kola a s využitím technik marketingového výzkumu nahlédnout blíže k faktickým souvislostem této události.
|
|
|
Přímá volba starostů: Studie č. 5.305
Pecháček, Štěpán
Studie srovnává postavení přímo volených starostů v Maďarsku, v Polsku, na Slovensku a ve Spolkové republice Německo. Konstatuje, že přímá volba starosty představuje model, kde je větší důraz kladen na exekutivu. Přímá volba starostů posiluje jejich politickou autoritu a postavení, jejich mandát je silnější než v případě zvolení zastupitelstvem Dochází zde k silné personifikaci odpovědnosti v osobě starosty. Přesto se postavení starostů v jednotlivých zemích liší. Jde zejména o jejich vztah k volenému zastupitelskému orgánu a o jejich pravomoci v oblasti přenesené působnosti při výkonu veřejné správy.
Plný text:  PDF
|
|
| |
|
|
Financování přímé volby prezidenta ve vybraných zemích: Studie č. 1.218
Němec, Jan ; Kabická, Klára ; Tichá, Pavla
Přímá volba hlavy státu je jedním z charakteristických znaků prezidentských režimů, kde je hlava státu zároveň i hlavním představitelem výkonné moci. V parlamentních režimech není přímá volba prezidenta nutná, protože exekutivní moc zastřešuje předseda vlády, která povstává z parlamentní většiny. Přesto byla v některých zemích, které používají parlamentní systém vlády, zavedena přímá volba prezidenta. Důvody byly různé, od snahy o posílení pozice prezidenta (Francie) přes její zavedení jako součásti procesu demokratizace (např. Polsko, příp. další státy střední a východní Evropy) až po řešení momentální krize, kdy parlament nebyl schopen prezidenta zvolit (Slovensko). Studie obsahuje přehled základních prvků úpravy financování přímé volby prezidenta ve vybraných zemích Evropy, které všechny používají parlamentní model, byť některé v modifikované podobě (např. Francie). Práce se zaměřuje na některé aspekty tohoto financování, jako jsou: způsob úhrady nákladů ze státního rozpočtu (které ministerstvo je zodpovědné, příp. zda se na úhradě nákladů nějakou formou podílí jiné orgány, např. obce či ústřední volební komise), spoluúčast kandidátů na úhradě nákladů spojených s organizací voleb, možnost podpory z veřejných prostředků (např. formou příspěvku na úhradu volebních nákladů v závislosti na počtu získaných hlasů) existence omezení pro objem výdajů vynaložených na kampaň.
Plný text: PDF
|
|
|
Vliv zavedení přímé volby prezidenta na politický sytém: Studie č. 1.201
Němec, Jan ; Kuta, Martin
Práce přináší analýzu ústavněprávního postavení prezidenta v České republice a popisuje faktický výkon funkce prezidenta Václavem Havlem a Václavem Klausem, především pokud jde o snahu rozšiřovat pravomoci prezidenta nad ústavněprávní rámec. Součástí práce jsou i dvě případové studie popisující vývoj ve Finsku a na Slovensku po zavedení přímé volby prezidenta a dopad této změny na politický systém.
Plný text: PDF
|
|
|
Přímá volba prezidenta v České republice
Špačková, Veronika ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Kuta, Martin (oponent)
Již příští rok si občané ČR sami vyberou v přímých volbách nového prezidenta. Předmětem této bakalářské práce je analyzovat a zhodnotit všechny předložené návrhy týkající se změny volby prezidenta a postoje zainteresovaných stran (tj. politické strany, odborná veřejnost, voliči ČR). Snaží se odpovědět na otázku, zda se zavedením přímé volby může změnit typ politického systému v ČR. Kromě samotné přímé volby hlavy státu se práce zabývá obecně politickým systémem a jeho klasifikací se zaměřením na postavení prezidenta v rámci výkonné moci.
|
|
|
Přímá volba prezidenta v parlamentních systémech: okolnosti a důsledky jejího zavedení ve vybraných evropských zemích
Kuta, Martin ; Němec, Jan (vedoucí práce) ; Dvořáková, Vladimíra (oponent)
Přímá volba prezidenta je nutnou podmínkou prezidentského systému. Tato práce se zaměří na přímou volbu v parlamentních systémech, kde jsou prezidenti pouze formálními hlavami států a nemají pravomoci vést vlastní politiku. Na příkladu dvou zemí -- Finska a Slovenska -- bude práce zkoumat, k jakým proměnám v jejich politických systémech se zavedením přímé volby došlo. Dále se práce zaměří na sledování příčin a důsledků zavedení. Sledovány budou i probíhající konflikty uvnitř moci výkonné jako konsekvence rozdělených pravomocí mezi vládu a prezidenta. Hlavním tématem práce je, zdali se zavedením přímé volby může měnit charakter systému.
|
host ::
RSS.