|
|
Analysis of selected foreign national eHealth strategies and a concept proposal for the Czech Republic
Kiš, Juraj ; Voříšek, Jiří (vedoucí práce) ; Potančok, Martin (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na analýzu národních strategií v oblasti elektronického zdravotnictví, nejčastěji označovaného pojmem eHealth. Cílem práce je analýza zahraničních národních strategií v oblasti eHealth a následný návrh koncepce pro ČR na základě dosažených výsledků. První část práce obsahuje teoretický úvod do problematiky oblasti eHealth, rešerše hlavních zdrojů, historii a definici eHealth. Druhá část se věnuje analýze, srovnání a kritickému zhodnocení národních strategií eHealth na základě zvolených kritérií v zemích Dánsko, Nový Zéland a Slovenská republika. Třetí a zároveň závěrečná část se věnuje zhodnocení současného stavu eHealth v ČR a návrhu koncepce strategie eHealth pro ČR, která vychází ze závěrů dosažených v druhé kapitole. Hlavní přínos práce je analýza vybraných národních strategií a návrh koncepce strategie eHealth pro ČR.
|
|
|
IS/ICT organizace působící ve zdravotnictví
Machač, Šimon ; Potančok, Martin (vedoucí práce) ; Voříšek, Jiří (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na IS/ICT organizace, které se podílejí na rozvoji elektronického zdravotnictví v České republice. Cílem práce je představit jednotlivé organizace, které se podílejí na rozvoji elektronického zdravotnictví a analyzovat vztahy mezi těmito organizacemi. V úvodní části je vytvořen klasifikační řád. Každá zkoumaná organizace, bude zařazena do jedné z kategorií, které obsahuje klasifikační řád. Další část se věnuje představení jednotlivých organizací a jejich partnerů, se kterými spolupracuje. Poslední a nejdůležitější část je věnována analyzování vazeb mezi organizacemi, pomocí projektů anebo různých konferencí, kterých se organizace účastní.
|
|
|
Projekt elektronické ošetřovatelské dokumentace v kontextu eHealth
Žornová, Dominika ; Přibil, Jiří (vedoucí práce) ; Zelená, Veronika (oponent)
Diplomová práce na téma Projekt elektronické ošetřovatelské dokumentace v kontextu eHealth (světové koncepce elektronického zdravotnictví) analyzuje možnosti využití informačních technologií ve zdravotnictví se zaměřením na problematiku vedení zdravotnické dokumentace v elektronické podobě a analyzuje způsob zavádění těchto technologií formou projektů. Hlavním cílem práce je vytvoření plánu projektu elektronické ošetřovatelské dokumentace ve Fakultní nemocnici Plzeň pomocí standardizované metodiky projektového řízení IPMA s důrazem na analýzu a řízení rizik a využití získaných poznatků v kontextu elektronizace resortu zdravotnictví. Plánování vývoje a implementace nového modulu klinického informačního systému využívá agilní metodiky vývoje softwaru a práce, kromě definice projektu a projektového řízení včetně jeho standardizovaných metodik, uvádí způsoby vedení zdravotnické dokumentace dle platné legislativy včetně podmínek jejího vedení v elektronické podobě, popisuje fungování nemocničních informačních systémů, zajištění jejich bezpečnosti a ochrany dat, se kterými operují, a zmiňuje využití Národního zdravotnického informačního systému.
|
|
|
EKONOMICKÝ POTENCIÁL EXISTUJÍCÍCH SYSTÉMŮ eHEALTH V ČR
Bruthans, Jan ; Ševčík, Miroslav (vedoucí práce) ; Kotýnková, Magdalena (oponent) ; Večeř, Jan (oponent)
Práce se věnuje aktuálnímu tématu využití výpočetní techniky ve zdravotnictví (eHealth). Základním cílem práce je analýza existujících národních systémů eHealth v ČR, vyčíslení nákladů na zavedení těchto systémů, kvantifikace jejich maximálního možného přínosu a vyhodnocení jejich skutečného aktuálního přínosu. Ze tří existujících národních systémů se práce zabývá dvěma -- systémem eRecept a ePACS. Původně uvažovaný třetí systém IZIP nebylo možné hodnotit, neboť relevantní informace nejsou k dispozici. V oblasti nákladů se práce zabývá nejen obecně zveřejňovanými náklady, ale hodnotí také náklady dalších dotčených subjektů (výrobců informačních systémů, zdravotnických zařízení, atd). Jako první v ČR tato práce kvantifikuje přínosy existujících systémů eHealth, na rozdíl od zahraničních prací pak tato práce klade velký důraz právě na náklady dalších dotčených subjektů. Součástí práce je rovněž zhodnocení úspěšnosti systémů eHealth v ČR včetně předpokládaných důvodů tohoto stavu. Práce přináší rovněž celou řadu doporučení pro zadavatele těchto systémů, aby budoucí systémy eHealth byly ekonomičtější a úspěšnější -- tato doporučení vycházejí převážně z analýzy vývoje existujících národních systémů eHealth. Pro dosažení cíle práce (komplexní zhodnocení celkových nákladů, maximálního možného přínosu a reálného přínosu jednotlivých systémů eHealth) je použita deskriptivní metoda a SWOT analýza, extrapolace a abstrakce, komparativní a faktoriální analýza.
|
|
|
Měření efektivity elektronické státní správy
Tajtl, Martin ; Voříšek, Jiří (vedoucí práce) ; Stiegler, Petr (oponent)
Tato práce popisuje problematiku eGovernmentu a navrhuje způsob měření e-služeb veřejné správy. Popsán je stav českého eGovernmentu v detailu na vybrané projekty a v mezinárodním srovnání. Z popisu vyplývá, že rozvoj stále probíhá, ale v mnohem nižším tempu než je tomu v elektronicky vyspělejších zemích. Jako hlavní problém je identifikováno nedůsledné strategické řízení a resortismus, který brání úspěšnému nasazování průřezových projektů. Na základě popisu současného stavu a zahraničních zkušeností navrhuje autor konkrétní doporučení pro budoucí rozvoj elektronizace veřejné správy v České republice. V návaznosti na problematické řízení je v práci navržena a otestována metodika pro měření efektivity e-služeb veřejné správy. Tato metodika je objektivním postupem měření efektivity e-služeb s cílem poskytnout zpětnou vazbu poskytovatelům služeb. Testování metodiky hodnotí trojici služeb daňové agendy a poukazuje na jejich nedostatky včetně návrhu nápravných řešení.
|
|
|
eHealth -- Elektronické zdravotnictví v rámci EU
Nováková, Veronika ; Pour, Jan (vedoucí práce) ; Basl, Josef (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou e-Health v ČR v rámci Evropské unie. Práce je rozdělena do pěti hlavních kapitol. První z nich popisuje pojem e Health spolu s dalšími vybranými pojmy a také popisuje důvody, které vznik e-Health podporují. Druhá kapitola je zaměřena na elektronizaci zdravotnictví EU a popisuje doporučení standardy a dokumenty, které na podporu e-Health vznikly. Třetí kapitola popisuje stav e-Health ve vybraných členských státech EU. Čtvrtá kapitola je zaměřena na e-Health v ČR. Závěrečná kapitola navrhuje možné způsoby řešení u problémových bodů projektu IZIP v ČR. Prvním cílem práce je zmapovat prostředí e-Health a současné trendy v této oblasti v rámci ČR. Druhým cílem práce je zmapovat iniciativu EU v oblasti interoperability dat a podpory členských států v oblasti e-Health. Třetím cílem je analýza situace e-Health v nejméně třech dalších státech EU (mimo ČR). Cílů bude dosaženo prostudováním dostupných elektronických materiálů vydaných EU, vládními organizacemi států, vlastní zkušeností, konzultací s obornou veřejností. Přínosem práce je aktuální pohled na stav e-Health v ČR a ve vybraných státech EU, dle dostupných zdrojů. Dalším přínosem je návrh řešení některých slabých stránek projektu IZIP v ČR, který jsem vybrala jako nejvýznamnějšího zástupce e-Health v ČR.
|
|
|
Integrace aplikací v oblasti zdravotnictví - Elektronická preskripce v ČR s využitím datového standardu HL7
Slavětínský, Václav ; Stanovská, Iva (vedoucí práce) ; Hřib, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá elektronickou preskripcí léčivých přípravků v ČR. Jejím cílem je nalézt vhodný standard elektronické výměny zdravotnických dat a postavit na něm nové datové komunikační rozhraní pro systém e-preskripce. Práce se věnuje vývoji a aktuální situaci národního systému e-preskripce, který je založen na centrálním úložišti elektronických receptů, ale v současnosti se nepoužívá. Na základě platné legislativy je analyzován proces elektronického předepisování a výdeje léků. Dále je zkoumáno existující datové rozhraní centrálního úložiště. Vzhledem k výhodám, které jsou spjaty s použitím standardů elektronické výměny dat, je cílem práce navrhnout nové rozhraní pro předávání elektronických receptů a hlášení o výdeji léků. Toto rozhraní má být založeno na vhodném standardu. Zkoumán byl český standard DASTA, evropská norma EN13606 a nakonec byla zvolena sada specifikací HL7 (Health Level Seven), která požadavkům odpovídá nejlépe. Návrh datového rozhraní, používající standardy HL7, je založen na výměně dokumentů. Dokumenty (recept, výdej apod.) jsou vyjádřeny ve formátu CDA (Clinical Document Architecture) a mezi aplikacemi jsou přenášeny pomocí zpráv z domény zdravotních záznamů (Medical Records). Struktura obálek, tvořících zprávu, vychází ze společné infrastruktury HL7 (Specification Infrastructure). Návrh se inspiruje finským řešením eRecept. Snaží se o transformaci existujícího rozhraní centrálního úložiště do formátu, který je definován ve vybraných specifikacích HL7. Návrh lze použít v lokálních i centrálních systémech e-preskripce a může sloužit též jako návod pro tvorbu systému výměny elektronických zdravotních/zdravotnických záznamů.
|
|
|
Čipová karta jako elektronický identifikátor pojištěnce v ČR a EU.
Němcová, Eva ; Lešetický, Ondřej (vedoucí práce) ; Střítecký, Rudolf (oponent)
Tato diplomová práce analyticky zkoumá východiska a podmínky zavedení čipové karty jako elektronického identifikátoru pojištěnce v České republice s vazbou na Evropskou unii. Popisuje návrh systému jednoznačné elektronické identifikace a možnosti využití různých technologií i jejich úskalí v souvislosti s nedostatky v právním řádu, které by zřetelně definovaly zacházení s osobními údaji, jejich zabezpečení a přístup k nim. Jsou zde porovnány přednosti a nevýhody zavedení či naopak nezavedení elektronického identifikátoru metodou cost-benefit analýzy, která dává odpovědi na ekonomickou otázku realizace projektu, a také popisuje přínosy pro jednotlivé skupiny beneficientů.
|
|
|
Řízení kvality zdraví v ČR
Křížek, Josef ; Durdisová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Krebs, Vojtěch (oponent)
V teorii i praxi existuje velké množství přístupů a také nespočet metod, kterými je na oblast zdravotnictví resp. zdraví nahlíženo. Cílem práce je prozkoumat efektivnost zavádění současných projektů do praxe, tj. efektivní aplikace nástrojů řízení kvality zdraví. Teoretická východiska práce charakterizují samotné chápaní pojmu kvality zdraví zejména v oblasti zdravotnictví. V této části jsou dále uvedeny vybrané nástroje řízení kvality zdraví. Analytická část se zaměřuje na institucionální prostředí v závislosti na současné výzvy zavádění elektronického zdravotnictví v ČR, mezi které lze zařadit centrální úložiště elektronických receptů jako jeden z nástrojů řízení kvality zdraví a základ pro elektronickou preskripci. Závěrečná část věnuje pozornost budoucím trendům centrálního úložiště elektronických receptů a mezinárodním projektům např. projekt epSOS. EU je mimo jiné postavena na systému vzájemného srovnání a učení. Nástin možných budoucích kroků je tedy nutno chápat v kontextu zahraničních projektů, a proto je v závěru představen stav projektů eHealth v Dánsku.
|
|
|
Příspěvek k hospodářsko-politickému hodnocení zavádění elektronizace zdravotnictví
Rozmarinová, Jana ; Petrášek, František (vedoucí práce) ; Kučerová, Jaroslava (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou eHealth blíže specifikovanou konkrétním podmínkám na území České republiky a to v kontextu národního hospodářství. V teoretické části práce hodnotí pozitivní a negativní aspekty zavádění elektronizace do zdravotnictví a hlavní problémy, které před rozvojem eHealth na území České republiky stojí. V práci jsou rozvedeny také hlavní programy podpory eHealth ze strany EU i hlavní aktivity podpory eHealth v ČR. V praktické části se práce věnuje konkrétním projektům eHealth v České republice. Hodnocení projektu IZIP je prováděno pomocí dotazníkového šetření mezi praktickými lékaři. Na příkladu zavedení technologií eHealth v Oblastní nemocnici Mladá Boleslav, a.s. je naznačen možný přínos zavedení eHealth technologií do zdravotnictví. Annotation
|
host ::
RSS.