|
|
Onemocnění způsobená ionizujícím zářením a jejich prevence
Hřib, Zdeněk ; Hrnčíř, Evžen (vedoucí práce)
2 SOUHRN Text shrnuje některé nejnovější znalosti o působení ionizujícího záření na různých úrovních biologických systémů a aktuální doporučení radiační ochrany. První kapitola této diplomové práce podává stručnou definici ionizujícího záření, možné způsoby jeho vzniku, shrnutí jeho interakcí s hmotou a popis používaných dozimetrických jednotek. Kapitola druhá se soustřeďuje na biologické účinky ionizujícího záření. Díky nejnovějším poznatkům daným rozvojem micro-beam technik bylo možné definitivně potvrdit předpoklad, že DNA je hlavní cílovou strukturou při poškození buněk ionizujícím záření. Je zde zkoumána kromě obecně známých stochastických účinků (tedy kancerogenních a těch, které způsobují dědičné a chronické choroby) daných neletálním poškozením buněk a orgánových a tkáňových poškození (dříve nestochastických nebo také deterministických účinků, tedy akutní nemoci z ozáření, akutních lokálních poškození, chronické radiační dermatitidy a zákalu oční čočky) daných letálním poškozením buněčných populací také problematika nízkých dávek, poškození plodu in utero a aktuálních doporučení týkajících se váhových faktorů. Poslední kapitola se věnuje cílům a principům radiační ochrany pacientů, pracovníků v rizikových oblastech i ostatních obyvatel.
|
|
|
Onemocnění způsobená ionizujícím zářením a jejich prevence
Hřib, Zdeněk ; Hrnčíř, Evžen (vedoucí práce)
2 SOUHRN Text shrnuje některé nejnovější znalosti o působení ionizujícího záření na různých úrovních biologických systémů a aktuální doporučení radiační ochrany. První kapitola této diplomové práce podává stručnou definici ionizujícího záření, možné způsoby jeho vzniku, shrnutí jeho interakcí s hmotou a popis používaných dozimetrických jednotek. Kapitola druhá se soustřeďuje na biologické účinky ionizujícího záření. Díky nejnovějším poznatkům daným rozvojem micro-beam technik bylo možné definitivně potvrdit předpoklad, že DNA je hlavní cílovou strukturou při poškození buněk ionizujícím záření. Je zde zkoumána kromě obecně známých stochastických účinků (tedy kancerogenních a těch, které způsobují dědičné a chronické choroby) daných neletálním poškozením buněk a orgánových a tkáňových poškození (dříve nestochastických nebo také deterministických účinků, tedy akutní nemoci z ozáření, akutních lokálních poškození, chronické radiační dermatitidy a zákalu oční čočky) daných letálním poškozením buněčných populací také problematika nízkých dávek, poškození plodu in utero a aktuálních doporučení týkajících se váhových faktorů. Poslední kapitola se věnuje cílům a principům radiační ochrany pacientů, pracovníků v rizikových oblastech i ostatních obyvatel.
|
|
|
Informační podpora laboratorních žádanek v nemocnicích ČR
Fišerová, Marcela ; Stanovská, Iva (vedoucí práce) ; Hřib, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou informační podpory laboratorních žádanek ve zdravotnických zařízeních České republiky. Jejím cílem je zanalyzovat stav využití elektronických žádankových systémů a jejich integrace do nemocničních infomačních systémů v praxi českých zdravotnických zařízení a na základě průzkumu vyvodit závěry o celkovém stavu a předpokládaném vývoji těchto systémů. Analýza proběhla prostřednictvím dotazníkového šetření v náhodně vybraném vzorku zdravotnických zařízení ČR. Výsledky studie mohou sloužit jak samotným respondentům, kteří se studie zúčastnili pro srovnání s konkurencí, tak společnostem působícím na trhu IS/ICT pro případný rozvoj aplikačních SW systémů pro podporu analyzované oblasti. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část je zpracována na základě rešerše dostupné odborné literatury a dostupných elektronických zdrojů týkajících se informačních technologií ve zdravotnictví. Praktická část se věnuje samotné výzkumné studii -- dotazníkovému šetření, analýze a interpretaci získaných výsledků.
|
|
|
Integrace aplikací v oblasti zdravotnictví - Elektronická preskripce v ČR s využitím datového standardu HL7
Slavětínský, Václav ; Stanovská, Iva (vedoucí práce) ; Hřib, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá elektronickou preskripcí léčivých přípravků v ČR. Jejím cílem je nalézt vhodný standard elektronické výměny zdravotnických dat a postavit na něm nové datové komunikační rozhraní pro systém e-preskripce. Práce se věnuje vývoji a aktuální situaci národního systému e-preskripce, který je založen na centrálním úložišti elektronických receptů, ale v současnosti se nepoužívá. Na základě platné legislativy je analyzován proces elektronického předepisování a výdeje léků. Dále je zkoumáno existující datové rozhraní centrálního úložiště. Vzhledem k výhodám, které jsou spjaty s použitím standardů elektronické výměny dat, je cílem práce navrhnout nové rozhraní pro předávání elektronických receptů a hlášení o výdeji léků. Toto rozhraní má být založeno na vhodném standardu. Zkoumán byl český standard DASTA, evropská norma EN13606 a nakonec byla zvolena sada specifikací HL7 (Health Level Seven), která požadavkům odpovídá nejlépe. Návrh datového rozhraní, používající standardy HL7, je založen na výměně dokumentů. Dokumenty (recept, výdej apod.) jsou vyjádřeny ve formátu CDA (Clinical Document Architecture) a mezi aplikacemi jsou přenášeny pomocí zpráv z domény zdravotních záznamů (Medical Records). Struktura obálek, tvořících zprávu, vychází ze společné infrastruktury HL7 (Specification Infrastructure). Návrh se inspiruje finským řešením eRecept. Snaží se o transformaci existujícího rozhraní centrálního úložiště do formátu, který je definován ve vybraných specifikacích HL7. Návrh lze použít v lokálních i centrálních systémech e-preskripce a může sloužit též jako návod pro tvorbu systému výměny elektronických zdravotních/zdravotnických záznamů.
|
host ::
RSS.