|
|
Úloha rodinných pečovatelů v Domově se zvláštním režimem
Kastlová, Barbora ; Holmerová, Iva (vedoucí práce) ; Tollarová, Blanka (oponent)
Tématem této práce je úloha rodinné péče v Domově se zvláštním režimem pro lidi trpící demencí. Úloha rodinných pečovatelů v instituci je aktuálním tématem, neboť se díky stárnutí populace a prodlužování střední délky života zvyšuje podíl starých lidí ve společnosti a zároveň ubývá těch, kteří by o ně v případě potřeby mohli pečovat v domácím prostředí (např. z důvodu negativní populační bilance, rozpadu tradiční rodiny, ekonomické situace a vysokých nároků na péči). Mnoho seniorů závislých na pomoci druhé osoby (jako jsou lidé trpící demencí) bude trávit své stáří v institucionální péči. Z kvalitativního výzkumu vyplývá, že rodiny pokračují v péči i po umístění blízkého do rezidenčního zařízení. Cílem výzkumu bylo popsat současné zapojení rodin do institucionální péče o seniory trpící demencí a nalézt faktory, které mají na jejich zapojení vliv. Výzkum probíhal v zařízení, které poskytuje službu Domov se zvláštním režimem zaměřenou na seniory trpící demencí. Vzorek informantů se skládal z pěti profesionálních pečovatelů, kteří na oddělení pracují a ze čtyř rodinných pečovatelů, kteří sem pravidelně dochází za svým blízkým. Se všemi informanty byl veden polostrukturovaný rozhovor. Analýza dat probíhala pomocí metody zakotvené teorie. Výzkum přináší ucelený pohled na podobu rodinné péče v instituci....
|
|
|
Deprese u chronicky nemocných
Pečinková, Jana ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Loneková, Katarína (oponent)
Práce "Deprese u chronicky nemocných" se zabývá depresí u osob s Alzheimerovou nemocí. Teoretická část práce uvádí témata stáří, syndrom demence, Alzheimerova nemoc a deprese. Tato témata popisuje také ve vzájemném vztahu, opomenuty nejsou ani výzkumy v této oblasti. Praktická část zkoumá výskyt deprese u osob s Alzheimerovou nemocí a dále ověřuje předpoklad, že depresivita je častěji přítomná v počátečních stádiích Alzheimerovy nemoci. Ve výzkumu je užito metody standardizované, v podobě Geriatrické škály deprese dle Yesevage, ale také dalších metod inovativních, které přinášejí jiný úhel pohledu (Geriatrická škála deprese vyplněna pečujícími a strukturované pozorování). Výsledkem je poznatek, že 9,7% osob s Alzheimerovou nemocí trpí depresí. Více osob s depresí se nachází u osob s počínající demencí, ale nejedná se o signifikantní rozdíl. V této práci se zvažuje také přínos jiných diagnostických metod deprese pro praxi.
|
|
|
Alzheimerova choroba v současné zdravotní a sociální politice
Čepeláková, Kristýna ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Angelovská, Olga (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Veřejná a sociální politika Diplomová práce Bc. Kristýna Čepeláková Alzheimerova choroba v současné zdravotní a sociální politice Alzheimer's disease in the current health and social policy Praha 2017 Vedoucí práce: Mgr. Karolína Dobiášová, PhD. Abstrakt (česky) Diplomová práce se zabývá systémem péče o pacienty s Alzheimerovou chorobou v České republice. Za první cíl si kladu tuto nesystematicky řešenou problematiku popsat a potvrdit jí jako současný a zejména do budoucna velmi zásadní veřejně-politický problém. Na základě analýzy dat a dostupných informací budu shromažďovat informace o jednotlivých opatřeních, která systém poskytované péče o tento typ pacientů ovlivnila. Prostřednictvím obsahové analýzy dostupných zdrojů z oblasti péče o pacienty s Alzheimerovou chorobou, budu identifikovat hlavní problémové body jak z oblasti zdravotní, tak z oblasti sociální politiky. Velký důraz ve své práci budu klást zejména na společenskou odpovědnost za pacienty se syndromem demence a na dopady veřejně-politických opatření na cílovou skupinu diplomové práce. Jako cílovou skupinu si vymezila nejen pacienty, ale i neformální pečující, tedy i jejich blízké okolí. Na ty je kladena velká fyzická, i psychická zátěž, a mnohdy se setkávají s překážkami, ať už v podobě...
|
|
|
Vývoj asistenční aplikace pro lidi s demencí
Černý, Martin ; Šlajchrt, Zbyněk (vedoucí práce) ; Pecinovský, Rudolf (oponent)
Cílem této diplomové práce je implementace prezentační vrstvy aplikace využívající reminisceční terapii a pomáhající lidem s demencí. Reminiscenční terapie je diskuze nad vzpomínkami, které mají pacienti. Výzkumy prokázali, že tato terapie má pozitivní účinky na život pacientů a na udržení jejích vzpomínek. Výzkumná část uvádí do problematiky demence, reminiscenční terapie s a bez použití technologií. Aplikace vyvýjená jako součást této diplomové práce používá vstupy ve formě nahraných obrázků a rozpoznaného mluveného slova. Tyto vstupy jsou použity na podporu pamatování a rozpoutání diskuze. Aplikace může být použita pacientem s nebo bez ošetřovatele a případně s přáteli nebo členy rodiny. Šest nejdůležitějších požadavků na vyvíjenou aplikaci je rozpoznávání reči, nahrání obrázků, vytváření otázek o předchozích nahrávkách, vytváření otázek o označených přátelích, používání starých obrázků pro následnou diskuzi a zobrazení statistiky. Aplikace byla vyvinuta jak součást soutěže pořádané AngelHack organizací. Architektura prezentační, databázové a aplikační vrstvy je diskutována v diplomové práci se zaměřením na prezentační vrstvu spolu s uživatelskou příručkou a implementací požadavků v této vrstvě. Prezentační vrstva byla vytvořena s pomocí React knihovny pro JavaScript. Byly použity i další knihovny. Z nichž nejdůležitější je Redux knihovna, která slouží k ukládání stavu aplikace. Tato knihovna navíc výrazně ovlivnila strukturu prezentační vrstvy.
|
|
|
Pickova choroba a specifika ošetřovatelské péče u pacienta s tímto onemocněním
KOPKAŠOVÁ, Lenka
Pickova choroba je atroficko-degenerativní proces, který je příčinou rozvoje demence. Tato choroba postihuje především frontální a temporální lalok mozku. Své jméno dostala podle Arnolda Picka, českého neuropsychiatra. Pickova choroba je vedle Alzheimerovy choroby méně známou formou demence, která postihuje oproti Alzheimerově chorobě mladší věkovou kategorii. Ačkoli věkové rozmezí výskytu Pickovy choroby se v literatuře různí, v průměru je uváděn věk propuknutí choroby mezi 50 a 60 roky života. Nemoc se může projevit změnou stravovacích návyků, emocionálními výkyvy, nevhodným chováním ve společnosti, zanedbáváním zevnějšku. Chování k druhým bývá často sobecké, nemocný není schopen druhým naslouchat a přehlíží své okolí. Pickova choroba se projevuje také nepřiměřeným sexuálním chováním. V celosvětovém měřítku počty nemocných demencí stále rostou a podle kvalifikovaných odhadů bude tento nárůst pokračovat i nadále. Ošetřovatelská péče o pacienty s demencí se tudíž stává tématem stále aktuálnějším a hovoří se i o tzv. tiché epidemii našeho století. Sestry se na svých odděleních setkávají poměrně často s pacienty trpícími demencí různého původu a v různém stádiu postižení. Personál ve zdravotnických zařízeních pacienty s demencí mnohdy považuje za "obtížné". Cílem bakalářské práce s názvem Pickova choroba a specifika ošetřovatelské péče u pacienta s tímto onemocněním je na základě teoretických poznatků zmapovat definici a diagnostiku Pickovy choroby, definovat potřeby pacienta s Pickovou chorobou a vyjmenovat základní ošetřovatelské problémy u pacienta s Pickovou chorobou. Zaměřuje se na člověka s demencí, jako na pacienta ve zdravotnickém zařízení. Ke správnému pochopení této problematiky je zmíněna anatomie a fyziologie mozku a popis kognitivních funkcí, které Pickova choroba postihuje, a vymezení pojmu demence. Na základě prostudované literatury je v práci zaznamenáno dělení demencí podle různých kritérií. Bylo zjištěno, že dělení demencí není zcela jednotné, ale v zásadních skutečnostech se stanoviska autorů oborných publikací nerozchází. Pickova choroba patří do skupiny frontotemporálních demencí a její postavení v této skupině se v průběhu doby měnilo. V práci jsou uvedena doporučení vyplývající z prostudovaných zdrojů v přístupu k pacientům s demencí a především je zdůrazňována správná komunikace s pacientem s demencí, empatický a lidský přístup. Medicína zatím neumí demenci předcházet, ale při včasné diagnostice jednotlivého typu demence je léčba cílená na konkrétní typ demence a tím se zvyšuje šance na prodloužení kvalitního života nejen pacienta, ale i jeho blízkých. Aby mohl ošetřovatelský personál zajistit nemocným touto chorobou důstojné prožití zbytku života, je potřeba mít základní znalosti o této problematice a pokusit se pochopit, co nemocní prožívají. Pro tuto teoretickou práci byla použita metoda explanace, syntézy a indukce na podkladě českých a zahraničních informačních zdrojů. Z českých autorů byl nejčastěji citován doc. MUDr. Roman Jirák, CSc., vedoucí centra pro diagnostiku a terapii Alzheimerovy choroby na psychiatrické klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Práce může být využita jako informační a studijní materiál pro sestry, ale i pro laickou veřejnost, neboť se ve své rodině mohou s touto chorobou setkat. Za velký úspěch by byla považována skutečnost, že sestra nebo rodinný příslušník po prostudování této práce pomůže k včasné diagnostice ať už Pickovy choroby nebo jiné formy demence.
|
|
|
Impulsy vedoucí k umístění seniora do domova se zvláštním režimem
LIŠKOVÁ, Andrea
Bakalářská práce se zabývá tématem seniorů trpících Alzheimerovou chorobou či jiným typem demence a důvody, které vedou k jejich umístění do domova se zvláštním režimem. Teoretická část mé bakalářské práce je zaměřena na aspekty stáří, a to jak z pohledu fyzických, psychických tak i sociálních aspektů. Dále popisuje onemocnění demencí či Alzheimerovou chorobou včetně problémového chování, které se u těchto diagnóz vyskytuje. V neposlední řadě je nutné věnovat se rodině seniora a to jak ve vztahu k samotnému seniorovi tak i ve vztahu k poskytovateli sociálních služeb. Poslední dvě kapitoly teoretické části charakterizují terénní, ambulantní a pobytové sociální služby určené seniorům s důrazem na domov se zvláštním režimem. Praktická část mé bakalářské práce je realizována prostřednictvím kvalitativního výzkumu, konkrétně pomocí rozhovorů s rodinnými příslušníky uživatelů pobytové sociální služby v domově se zvláštním režimem. Cílem praktické části je zmapovat různost impulsů, které vedou k umístění seniora do domova se zvláštním režimem a okolnosti s tím související.
|
|
|
Mezigenerační názory na problematiku demencí
ŠVAŘÍČKOVÁ, Lenka
Ve své práci jsem se zaměřila na problematiku demencí, převážně na názory a znalosti v různých věkových kategoriích. Demence patří mezi častá onemocnění staršího věku, ale připadá mi, že se o této problematice málo hovoří. V této práci jsem chtěla zjistit znalosti a zkušenosti ve třech věkových kategoriích (mladí - do 25 let, střední věk - do 45 let a předseniorský věk - starší 50 let). Zajímalo mě, jestli vědomosti a informovanost souvisejí s přibývajícím věkem. Práce má 2 části - teoretickou a praktickou. V teoretické části se zaměřuji na problematiku demencí, převážně ze sociálního pohledu. Ze zdravotnických informací jsem se snažila vybrat ty nejdůležitější, které jsou nezbytné pro pochopení této problematiky, a které by měli znát pečovatelé takto nemocných osob. V praktické části jsou přepsány rozhovory s vybranými respondenty, kteří odpovídali na otázky spojené s tímto onemocněním. Pro získání dat byl zvolen kvalitativní výzkum, konkrétně metoda dotazování a technika polostandardizovaných rozhovorů. Tři respondenti souhlasili s nahráváním rozhovorů a s jejich následným doslovným přepisem. Tyto záznamy byly doslovně přepsány se zachováním hovorových výrazů. Ostatní respondenti s nahráváním nesouhlasili, proto byly jejich odpovědi písemně zaznamenány. Ze získaných rozhovorů jsem zjistila, že většina respondentů základní znalosti má, ale není si svou odpovědí jista. Z každé generace jsem vždy vybírala ženu a muže, aby byly zastoupeny názory obou pohlaví. Zjistila jsem, že tyto znalosti nesouvisejí s věkem. Základní informace o onemocnění měli všichni, ale lépe je dokázali vysvětlit ti, kteří znali, nebo pečovali o osobu s demencí. Vzhledem k získaným informacím z rozhovorů, by bylo podle mě dobré, aby se lékaři, organizace (hlavně domovy pro seniory), ale i média postarali o šíření důležitých informací mezi všechny generace.
|
|
|
Koncept smyslové aktivizace a změny v péči o uživatele s onemocněním demence.
PROKOPOVÁ, Martina
Demence se stává jedním z nejčastějších onemocnění ve stáří. Je to soubor příznaků, který vzniká na základě chronického či progresivního onemocnění mozku. Nejčastější příčinou demence je Alzheimerova nemoc. V současné době léčba onemocnění demence neexistuje, lze však její průběh zpomalit a tím zlepšit kvalitu života nemocného. Smyslová aktivizace je koncept, který slouží seniorům a především lidem s onemocněním demence. U lidí s tímto onemocněním hraje smyslová aktivizace roli zejména v posilování a využívání stávajících kompetencí. Jejím hlavním cílem je dlouhodobě udržet, zachovat či obnovit vlastní, sociální a věcné kompetence. Důležité je zajistit člověku s onemocněním demence prostřednictvím této metody důstojné, aktivní a smysluplné stáří. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a empirickou. Teoretická část obsahuje informace týkající se problematiky demence. Zde se dozvíme, co je to demence, co je její příčinou, jak se diagnostikuje a popis komunikace s lidmi s tímto onemocněním. Dále obsahuje informace o konceptu smyslové aktivizace. Dozvíme se co je jejím cílem, něco o předmětech využívaných ke smyslové aktivizaci o jejím plánování a následné realizaci. Je zde i kapitola biografie člověka, která je při smyslové aktivizaci velice důležitou součástí. V další části jsou popsány některé další modely péče, jako je například model profesora Erwina Böhma a model a Validace podle Naomi Feil.
|
|
|
Duchovní potřeby v novodobých konceptech péče o seniory
VEJŠICKÁ, Milena
Práce se zabývá duchovními potřebami seniorů a jejich saturací v novodobých konceptech péče o seniory. Práce je teoreticky zaměřená s cílem objasnit, jak jsou duchovní potřeby seniorů reflektovány novodobými koncepty péče. První kapitola se věnuje problematice stáří a stárnutí, popisuje změny související se stářím, charakterizuje pojem demence, popisuje společenský pohled na stáří. Druhá kapitola se zabývá charakteristikou základních lidských potřeb. Ve třetí kapitole jsou přiblíženy vývojové úkoly stáří a adaptace seniorů na stáří jako duchovní úkol. Čtvrtá kapitola charakterizuje pojem spiritualita a představuje stěžejní spirituální potřeby seniorů. Pátá kapitola se orientuje na vybrané novodobé koncepty péče o seniory. Jedná se o koncepty Smyslová aktivizace podle Lore Wehner, psychobiografický model péče podle prof. Böhma, koncept bazální stimulace a metoda validace Naomi Feil. Závěrečná kapitola zhodnocuje význam duchovních potřeb a jejich saturaci v rámci zmíněných konceptů.
|
|
|
Výživa a mozková neurodegenerativní onemocnění
Šálková, Michaela ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce má formu rešerše a jejím tématem je studium vlivu výživy na rozvoj neurodegenerativních onemocnění. Práce je rozdělena na čtyři části. V první části je popsána struktura a fyziologie lidského mozku, v druhé části jsou popsané esenciální nutrienty, které mozek potřebuje pro správné fungování. Třetí část je zaměřena na neurodegenerativní onemocnění, jejich epidemiologii a patofyziologii a dále se zabývá jednotlivými nutrienty, které by mohly fungovat v prevenci nebo by se mohly podílet na patofyziologii daného onemocnění. Onemocnění, kterými se tato práce zabývá, jsou různé druhy demence, Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba a deprese. Cílem práce bylo vyhledat dostupnou literaturu, která se zabývá uvedenou problematikou a provést diskuzi získaných poznatků.
|
host ::
RSS.