|
Vývoj a testování buněčných modelů kondiciální inaktivace ISWI ATPázy Smarca5
Tauchmanová, Petra ; Stopka, Tomáš (vedoucí práce) ; Burda, Pavel (oponent)
Jaderné procesy eukaryotických buněk (replikace, transkripce, opravy poškozené DNA a další) jsou z velké části závislé na regulaci chromatinové struktury. Dynamické regulace změn na úrovni chromatinové struktury se účastní i chromatin-remodelační faktory, využívající energii z hydrolýzy ATP. Jedním z těchto faktorů je protein Smarca5 (Snf2h), který je schopen samostatně, nebo s pomocí vazebných partnerů, lokálně měnit strukturu chromatinu. Cílem této práce bylo vytvořit a následně otestovat in vitro model myších embryonálních fibroblastů (MEF) s podmíněnou (kondiciální) delecí genu Smarca5 a testovat vliv této delece na obecné buněčné procesy, jimiž jsou například regulace buněčného cyklu, schopnost proliferace či proces opravy poškozené DNA. Výsledky naznačují, že u linií s deplecí proteinu Smarca5 dochází k výraznému narušení rychlosti proliferace již několik dní po indukci delece. Toto narušení proliferace je doprovázeno zvyšující se ploiditou a snížením množstvím buněk v S fázi a v mitóze. Po depleci proteinu Smarca5 bylo v liniích pozorováno také zvýšené zastoupení buněk v senescenci. Imunoblotová analýza ukázala, že u buněk po depleci Smarca5 dochází k nárůstu markerů indukujících poškození DNA. Získaná data naznačují, že protein Smarca5 hraje roli převážně v replikaci a pravděpodobně v...
|
|
Komparace bezpečnostní politiky USA a EU vůči hrozbě proliferace zbraní hromadného ničení
Kocková, Tereza ; Jireš, Jan (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Tématem této bakalářské práce je neproliferační politika Evropské unie a Spojených států amerických po 11. září, a jejich komparace na základě klíčových dokumentů. V první části se zaměřuje na zbraně hromadného ničení (ZHN); jejich definici, druhy, klíčové smlouvy a organizace bojující proti jejich proliferaci. Ve druhé a třetí části popisuje na důležitých dokumentech a případových studiích o přístupu k íránskému jadernému programu politiku nešíření EU a USA. V poslední části se pokouší analyzovat rozdíly v těchto dvou politikách.
|
|
Regenerace ischemicky poškozené nervové tkáně u dospělých jedinců - úloha gliových buněk
Kamenická, Monika ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Kletečková, Lenka (oponent)
Celosvětově je ischemická cévní mozková příhoda (ischemie) jedna z nejčastějších příčin úmrtí. Následky ischemického poškození mozku jsou značné a ovlivňují život pacientů, kteří velmi často nemohou žít plnohodnotný život tak jako dříve. Proto se vědci snaží najít způsob, kterým by mohli zmírnit jeho následky a zajistit účinnější regeneraci nervové tkáně. Tato práce se zaměřuje na shrnutí získaných poznatků, týkajících se neurogeneze a gliogeneze v nervové tkáni za fyziologických podmínek, po poranění a v průběhu následné regenerace. První kapitola je zaměřena na neurogenezi v nervové tkáni u dospělých jedinců. Jsou zde zmíněny dvě hlavní oblasti neurogeneze; subventrikulární zóna a gyrus dentatus hipokampu. Následuje stručný popis nervových buněk, které se v hipokampu nacházejí a jejich funkce za fyziologických podmínek. Druhá kapitola je zaměřena na gliogenezi dospělé nervové tkáně. Je brán zřetel na gliové buňky zodpovídající za správné funkce neuronů a tím i celkové nervové tkáně. Dále jsou popsány funkce jednotlivých gliových buněk. Třetí kapitola shrnuje poznatky týkající se ischemického poškození mozku, jakým způsobem k němu dochází, jaké druhy ischemie rozlišujeme a jak se v laboratorních podmínkách stimuluje toto poranění. Následuje popis reakcí jednotlivých buněčných typů na ischemické...
|
|
Funkce DISP3/PTCHD2 v neurálních buňkách
Konířová, Jana ; Bartůněk, Petr (vedoucí práce) ; Anděrová, Miroslava (oponent) ; Pacherník, Jiří (oponent)
Protein DISP3, známý také jako PTCHD2, patří do rodiny PTCHD proteinů, které ve své struktuře obsahují sterol-sensing doménu. Exprese genu Disp3 je vysoká v neurálních tkáních a je regulována thyroidním hormonem. Gen DISP3 je spojován se vznikem a progresí určitých typů nádorů a také s rozvojem některých neurálních patologií. Vysokou expresi genu Disp3 je možné nalézt v neurálních kmenových buňkách. Neurální kmenové buňky jsou definovány svojí schopností sebeobnovy a potenciálem diferencovat do základních typů neurálních buněk - neuronů, astrocytů a oligodendrocytů. Jak pro vznik a vývoj centrálního nervového systému, tak i pro jeho pozdější správné fungování je klíčová správná regulace rovnováhy mezi proliferací a diferenciací neurálních kmenových buněk a narušení této rovnováhy může vést ke vzniku různých patologií. V této práci jsme se zaměřili především na popsání funkce proteinu DISP3 v neurálních buňkách a tkáních. Prokázali jsme, že v neurálních kmenových buňkách dochází v důsledku diferenciace k významnému snížení exprese genu Disp3. Dále jsme zjistili, že u neurálních kmenových a progenitorových buněk podporuje zvýšená exprese genu Disp3 jejich proliferaci. Naopak poškození exprese genu Disp3 vedlo k potlačení "kmenovosti" buněk a nárůstu spontánní neuronální diferenciace. Diferenciace...
|
|
Role of intestinal circadian clock in epithelial transport, proliferation, and tumourigenesis
Soták, Matúš ; Pácha, Jiří (vedoucí práce) ; Bendová, Zdeňka (oponent) ; Herichová, Iveta (oponent)
AABBSSTTRRAAKKTT Molekulárne cirkadiánne hodiny umožňujú predvídanie zmien v okolitom prostredí. U cicavcov sú molekulárne hodiny prítomné prakticky vo všetkých tkanivách a tvorí ich sústava transkripčno-translačných spätnoväzbových slučiek tzv. hodinových génov. Centrálne hodiny predstavujú vnútorný pacemaker, ktorý sa nachádza v suprachiazmatických jadrách (SCN) hypotalamu a synchronizuje periférne hodiny. Cirkadiánne hodiny v tráviacom trakte a ich podiel na regulácii črevných funkcií sú nedostatočne preskúmané. Preto bolo cieľom tejto práce charakterizovať molekulárne hodiny v jednotlivých častiach čreva potkana a objasniť ich úlohu v regulácii epiteliálneho transportu, bunkového cyklu a nádorovej transformácie v hrubom čreve. Na stanovenie cirkadiánnych profilov expresie hodinových génov v epiteli duodena, jejuna, ilea a hrubého čreva potkana sme použili kvantitatívnu RT-PCR (qPCR). Ďalej sme analyzovali expresiu génov kódujúcich transportéry a kanály umožňujúcich transport NaCl, ako aj regulátorov bunkového cyklu v hrubom čreve. Na detailnejší popis expresie v rámci štruktúr črevného epitelu sme použili laserovú mikrodisekciu. Elektrogénny transepiteliálny transport bol meraný ako skratovací prúd v Ussingových komorách. Na určenie úlohy hodín v procese tumorigenézy sme použili myší model azoxymetánom...
|
|
Molecular bases of sensitivity to electron transport chain inhibition-induced cell death
Blecha, Jan
1 Abstrakt česky Látky cílené na mitochondriální elektron transportní řetězec (ETC) vykazují dobrý potenciál v protinádorové terapii, ale molekulární podstata jejich specificity stále není zcela objasněná. S přihlédnutím k tomu, že většina somatických buněk je v klidovém neproliferujícím stavu a je vůči těmto látkám inertní, změny mitochondriálního metabolismu spojené se vstupem do klidového stavu by mohli objasnit resistenci. Z tohoto důvodu jsme v předložené práci analyzovali stav ETC spolu s hlavními důsledky jeho inhibice jako je zvýšená produkce reaktivních kyslíkatých radikálů (ROS) a snížená produkce ATP na pozadí indukce programované buněčné smrt v modelech nádoru prsu a v proliferujících a klidových netransformovaných buňkách. V první řadě jsme charakterizovali efekt nově vyvinuté protirakovinné látky, mitochondriálně cíleného tamoxifenu (MitoTam), in vitro a in vivo v modelech nádoru prsu s rozdílnou expresí onkogenu Her2. Ukázali jsme, že podstatou protinádorového účinku látky MitoTAM je efektivní inhibice respiračního komplexu I provázená vysokou mírou produkce ROS a to zejména v nádorech se zvýšenou hladinou Her2, které vykazují vyšší míru uspořádanosti ETC do superkomplexů spojenou s vyšší mírou respirace. Tyto výsledky naznačily, že nádory s vyšší mitochondriální respirací jsou citlivější k...
|
|
The effect of carbon nanostructures on human cell behavior and the role of fetal bovine serum in cell adhesion
Jannová, Martina
Uhlíkové alotropy - grafen (G) a nanokrystalický diamant (NCD) - patří mezi nadějné nanomateriály vynikající výjimečnou kombinací vlastností jako jsou vysoká mechanická pevnost, elektrická a tepelná vodivost, možnost funkcionalizace a velký poměr povrchu k objemu. Z těchto důvodů jsou G and NCD využívány kromě elektroniky také v biomedicínských aplikacích zahrnujících potahování implantátů, dopravu léčiv a genů do buněk a biosenzory. Za účelem základní charakterizace chování buněk na G a NCD byla studována adheze a proliferace osteoblastů na těchto materiálech, které byly různě upravené. Obecně lze říci, že G a NCD sloužily jako lepší substrát pro kultivaci osteoblastů než kontrolní polystyren speciálně upravený pro kultivaci buněk. Lepší adheze buněk, ale nižší proliferace, byla pozorována na NCD ve srovnání s G. Nejvíce překvapivé bylo zjištění, že hydrofobní G s nanostrukturovaným povrchem výrazně více podporoval proliferaci buněk ve srovnání s hydrofilním a plochým G a s oběma NCD (hydrofobním i hydrofilním), které měly mírně drsnější povrch. Díky zvýšené proliferaci buněk může dojít k rychlejšímu osídlení G a NCD buňkami a díky tomu k rychlejší tvorbě nové tkáně, což je žádoucí v biomedicínských aplikacích. Dále bylo ukázáno, že adheze osteoblastů byla zvýšena za počáteční nepřítomnosti...
|
|
Role of intestinal circadian clock in epithelial transport, proliferation, and tumourigenesis
Soták, Matúš
AABBSSTTRRAAKKTT Molekulárne cirkadiánne hodiny umožňujú predvídanie zmien v okolitom prostredí. U cicavcov sú molekulárne hodiny prítomné prakticky vo všetkých tkanivách a tvorí ich sústava transkripčno-translačných spätnoväzbových slučiek tzv. hodinových génov. Centrálne hodiny predstavujú vnútorný pacemaker, ktorý sa nachádza v suprachiazmatických jadrách (SCN) hypotalamu a synchronizuje periférne hodiny. Cirkadiánne hodiny v tráviacom trakte a ich podiel na regulácii črevných funkcií sú nedostatočne preskúmané. Preto bolo cieľom tejto práce charakterizovať molekulárne hodiny v jednotlivých častiach čreva potkana a objasniť ich úlohu v regulácii epiteliálneho transportu, bunkového cyklu a nádorovej transformácie v hrubom čreve. Na stanovenie cirkadiánnych profilov expresie hodinových génov v epiteli duodena, jejuna, ilea a hrubého čreva potkana sme použili kvantitatívnu RT-PCR (qPCR). Ďalej sme analyzovali expresiu génov kódujúcich transportéry a kanály umožňujúcich transport NaCl, ako aj regulátorov bunkového cyklu v hrubom čreve. Na detailnejší popis expresie v rámci štruktúr črevného epitelu sme použili laserovú mikrodisekciu. Elektrogénny transepiteliálny transport bol meraný ako skratovací prúd v Ussingových komorách. Na určenie úlohy hodín v procese tumorigenézy sme použili myší model azoxymetánom...
|
|
Role DISP3 v malignanci meduloblastomové buněčné linii
Jarošová, Šárka ; Zíková, Martina (vedoucí práce) ; Havránek, Ondřej (oponent)
Při hledání nových genů, jež jsou regulovány thyroidním hormonem, byl identifikován DISP3, nový člen SSD (sterol-sensing domain) proteinové rodiny. Analýza exprese ukázala, že DISP3 je exprimován v buňkách neurálního původu a naše předchozí výsledky potvrdily, že nadprodukce tohoto genu ovlivňuje buněčnou proliferaci a diferenciaci. Analýza databáze Oncomine také ukázala, že exprese DISP3 je zvýšena v meduloblastomech, nejčastějších maligních nádorech centrálního nervového systému v dětském věku. Předmětem diplomové práce je studium vlivu zvýšené hladiny DISP3 na apoptózu buněk a jejich schopnost formovat kolonie. Při práci byly užity buněčné linie odvozené z meduloblastomů. Expresi genu DISP3 v různých meduloblastomových liniích jsme porovnali pomocí kvantitativní PCR a k dalším experimentům vybrali vhodnou linii s nízkou expresí tohoto genu. Některé meduloblastomové linie mohou formovat neurosféry, a to, pokud jsou kultivovány v bezsérovém médiu. Pomocí kvantitativní PCR jsme porovnali expresi neurálních markerů u buněk kultivovaných jednak jako neurosféry a jednak jako přisedlé buňky. Transfekcí buněk plazmidem nadexprimujícím DISP3 jsme připravili buňky se zvýšenou hladinou tohoto genu. Apoptózu jsme indukovali pomocí poškození buněk zářením v rozdílných dávkách. Apoptóza byla stanovena po 24 a...
|
|
Charakterizace pankreatických beta-buněk po jejich stimulované proliferaci syntetickými modifikovanými mRNA
Veľasová, Adriana ; Koblas, Tomáš (vedoucí práce) ; Bořek Dohalská, Lucie (oponent)
Diabetes mellitus je chronické onemocnění způsobené ztrátou beta-buněk slinivky břišní, ke které dochází v důsledku autoimunitní destrukce, či zvýšené apoptózy beta-buněk. Nedostatek beta-buněk má za následek sníženou produkci insulinu, který hraje významnou roli v metabolismu glukosy. Počet beta-buněk organismu je jedním z hlavních faktorů, který ovlivňuje vznik tohoto chronického onemocnění. Z tohoto důvodu bylo vhodné nalézt způsob, pomocí kterého by bylo možné počet beta-buněk organismu navýšit a obnovit tak přirozenou cestou produkci insulinu bez jakékoliv nutnosti využívání insulinových infuzí. Schopnost buněčného dělení beta-buněk ovšem s věkem klesá a v dospělosti je prakticky nulová. Nadějnou cestou k obnově insulin produkující tkáně se tak jeví studium buněčného cyklu beta-buněk, především poté časných a pozdních cyklinů a cyklin dependentních kinas, které působí jako regulátory buněčného cyklu. S cílem zvýšit počet beta-buněk vstupujících do buněčného cyklu jsme se zaměřili na studium vlivu in vitro připravených (IVT) mRNA cyklinů typu D a cyklin dependentních kinas 4 a 6 na stimulaci buněčného dělení izolovaných beta-buněk. Zjistili jsme, že transfekce IVT mRNA pro cykliny typu D v kombinaci s cyklin dependentními kinasami 4 a 6 výrazně zvyšuje proliferaci beta-buněk uvězněných v klidové fázi...
|