|
| |
|
|
Ordinarium Karla Břízy se zaměřením na chyby v interpretaci v pražských kostelích
Churáčková, Alžběta ; Stříteská, Leona (vedoucí práce) ; Valášek, Marek (oponent)
Ústředním tématem bakalářské práce je rozbor Ordinaria Karla Břízy. Analýze předchází pojednání o Břízově životě a dílu. V části Mešní ordinarium pokračujeme krátkým historicko-teologickým výkladem textů ordinaria. Vlastní analýza je tvořena rozborem jednotlivých hudebních složek. Závěrečnou kapitolu naplňují interpretační rozbory nahrávek Břízova Ordinaria z pražských kostelů. Cílem je upozornit na některé opakující se chyby, zjistit zda varhaníci dodržují předepsaný doprovod a zhodnotit hudební úroveň pražských farností.
|
|
|
Hudba na kůru kostela Povýšení sv. Kříže ve Starém Rožmitále
Křivková, Ludmila ; Stříteská, Leona (vedoucí práce) ; Nedělka, Michal (oponent)
Církevní hudba byla v jednotlivých epochách vývoje hudby vždy důležitá, v některých obdobích dokonce zcela určující. Předmětem této bakalářské práce s názvem Hudba na kůru kostela Povýšení sv. Kříže ve Starém Rožmitále je analýza hudby od nejstarších dochovaných informací až po současnost. Kostel je datován do první třetiny 13. století, takřka do 18. století jsou ale informace jen velmi útržkovité. I přesto ale můžeme usoudit, že zde hudební vývoj probíhal podobně jako v jiných kostelech, neboť se zde např. ve dvou exemplářích dochoval kancionál Slavíček rajský na větvi života tvůrci svému slávu prozpěvující. Ve farních kronikách jsou také staré záznamy majetku, které se zmiňují mimo jiné o nástrojovém vybavení kůru. Kolem roku 1750 zde nechal Antonín Platnýř postavit varhany, které dvakrát poničil požár, po požáru v roce 1933 byla pozměněna jejich dispozice z barokní na romantickou. Poslední oprava jim však navrátila původní vzhled i rejstříky a přinesla nové cenné informace, mimo jiné je díky tomu známo jméno varhanáře Martina Palečka. V polovině 18. století zde působil kantor Ondřej Poddaný. Po něm na místo regenschoriho nastoupil skladatel Jakub Jan Ryba, který zde strávil největší část svého života, celých 27 let. Většina církevních skladeb, které napsal, byla pravděpodobně určena pro tento...
|
|
| |
|
| |
|
|
Nářky proroka Jeremiáše pro bas od Jana Dismase Zelenky
Nosek, Jaromír ; JANÁL, Roman (vedoucí práce) ; BÁRTA, Martin (oponent)
Bakalářská práce Nářky proroka Jeremiáše pro bas od Jana Dismase Zelenky zpracovává podrobný interpretační rozbor vybraných zvukových záznamů tohoto díla.Hledá rozdíly i společné znaky, kterými se jednotlivé nahrávky vyznačují a zamýšlí se nad důvody, které za vznikem těchto interpretačních specifik stály. Tuto studii dále doplňují informace, které se týkají nejen okolnostmi vzniku nahrávek, ale i skladeb samotných. Práce rovněž zprostředkovává vhled do života Jana Dismase Zelenky a do obecných historických souvislostí.Jejím úkolem je přinést svým čtenářům nejen komplexní materiál k hlubšímu porozumnění Nářkům i jejich autorovi Janu Dismasi Zelenkovi, ale také inspiraci k zamyšlení nad obecnými principy interpretace,a to nejen pěvecké, ale i hudební.
|
|
|
Duchovní tvorba brněnského skladatele Františka Fialy (1966)
Laubová, Lucie ; HAJÓSSYOVÁ, Magdaléna (vedoucí práce) ; KUSNJER, Ivan (oponent)
Moje diplomová práce pojednává o jednom ze soudobých českých skladatelů - Františku Fialovi. Jedná se o skladatele s velkým talentem a nadáním, které provází jeho početnou rodinu. Měla jsem možnost s ním spolupracovat na řadě koncertů a také interpretovat jeho skladby. Při prostudování jeho další tvorby mě tento kompoziční styl zaujal natolik, že jsem se rozhodla pro jeho blizší analýzu. V mé práci bych ráda představila skladatelovo dílo i jeho osobnost.
|
|
| |
|
|
Mariánské texty v barokní duchovní tvorbě pro sólový soprán
Rosypalová, Jitka ; PŘÍVRATSKÁ, Jiřina (vedoucí práce) ; VOTAVOVÁ, Yvona (oponent)
Tato práce se zabývá mariánskými texty v souvislosti s jejich užitím v barokní duchovní tvorbě. Jejím cílem je zmapovat tuto oblast se zaměřením na obsazení sólového sopránu.
Nejprve je představeno hudební baroko a jeho vztah k duchovním hodnotám. Následuje hlubší exkurz do mariologie ? postavení Panny Marie v církvi, významné mariánské svátky, projevy mariánské úcty.
Poslední kapitola je věnována jednotlivým mariánským textům, které byly nejčastěji zhudebňované. Každý zahrnuje údaje o vzniku, původu i obsahu. Jsou zde uvedeni významnější barokní skladatelé, kteří konkrétní text zhudebnili a v jejichž dílech je zároveň obsazen sólový soprán. Každou podkapitolu uzavírá uvedení celého textu s vyznačenými přízvuky a oficiální liturgický překlad.
|
|
|
Teologie hudby
NOSKOVÁ, Blanka
Práce se zabývá vztahem teologie a hudby. Vychází z dějin vývoje filosofického úsudku o obsahu pojmu ?musica? ve starověku a ze současného pojetí a definic hudby. Následně přechází k presentaci vybraných spisů historických i současných teologů na téma hudební umění. Na základě jejich rozboru dochází práce k závěru, že vztah mezi teologií a hudbou skutečně existuje a jejich dialog obě disciplíny vzájemně obohacuje. Hudba překračuje omezené možnosti řeči a prostředky sobě vlastními se vyjadřuje o nekonečném Bohu. Tato hlavní myšlenka, ke které práce dospívá, je konkrétně doložena v hudebním působení a dílech vybraných skladatelů klasické hudby.
|
host ::
RSS.