|
|
Porovnání zahraniční politiky USA vůči Izraeli: Od George W. Bushe k Baracku Obamovi
Jandus, Lukáš ; Anděl, Petr (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá porovnáním přístupu George W. Bushe a Barracka Obamy k Izraeli. Porovnání provádí ve dvou klíčových aspektech americko-izraelských vztahů, kterými je izraelsko-palestinský mírový proces a americká ekonomická a vojenská podpora Izraele. Práce zkoumá rozdíly v koncepci zahraniční politiky obou prezidentů vůči Izraeli, se zaměřením na vztah George W. Bushe a Barracka Obamy s jejich Izraelskými protějšky, Arielem Sharonem a Benjaminem Netanjahu. Zahraniční politika vůči Izraeli je pak zasazena do širšího rámce politiky na Blízkém východě. Izraelsko-palestinský konflikt je neoddělitelnou součástí zahraniční politiky USA vůči Izraeli a práce je tomu uzpůsobena. Práce je zaměřena první prezidentské období Barracka Obamy a celé období George W. Bushe, avšak s důrazem právě na první období, které bylo pro americko-izraelské vztahy významnější.
|
|
|
Koncept "zla" v zahraniční politice USA na příkladu administrativy George W. Bushe
Pávková, Lucie ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Lucie Pávková Koncept "zla" v zahraniční politice USA na příkladu administrativy George W. Bushe Bakalářská práce "Koncept zla v zahraniční politice USA na příkladu administrativy George W. Bushe" se zabývá problémem představy "zla" vytvořené Bushovou administrativou v prvním funkčním období prezidenta (zejména mezi lety 2001 - 2004) a vlivem této představy na formování zahraniční politiky Spojených států. Jedná se o diskurzivní analýzu, která na základě kvantitativní analýzy nejvýznamnějších projevů George W. Bushe zjišťuje základní prvky konceptu "zla" a aktéry, kteří byli označeni jako "zlí" a ohrožující bezpečnost USA. Takto zjištěné prvky jsou následně podrobeny kvalitativní analýze, kde je s oporou v dalších významných dokumentech definován nově vytvořený koncept "zla". Poslední část práce se věnuje vlivem tohoto konceptu na konkrétní kroky vedené v zahraniční politice vůči "zlým" aktérům mezinárodního společenství. Za "zlé" aktéry jsou v první fázi (2001-2002) označováni teroristé, v druhé fázi se pozornost administrativy přesouvá k tzv. Ose zla, a zejména k Iráku. Nejvýznamnějšími prvky nového konceptu "zla" je pak dualistické vidění světa ("dobro" představované USA vs. "zlo"), které způsobilo zjednodušení dějů mezinárodního společenství a zradikalizování kroků administrativy v boji proti...
|
|
|
Koncept "Rogue States" a postoj zahraniční politiky USA k Íránu a Korejské lidově demokratické republice
Černá, Veronika ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou konceptu "rogue states" a strategiemi Spojených států, jež jsou proti rogue states používány. Konkrétně je pozornost zaměřena na dva takto označené státy - Írán a Korejskou lidově demokratickou republiku. Strategie použité Spojenými státy jsou dále sledovány v průběhu funkčních období administrativ prezidenta George W. Bushe a Baracka Obamy a s ohledem na dvě typické charakteristiky rogue states - snahu o získání zbraní hromadného ničení a podporu terorismu. Navzdory očekávání se ukazuje, že strategie použité Spojenými státy vůči státům patřícím do jednoho konceptu se výrazně odlišují, a jsou často ovlivňovány historickými zkušenostmi a strategickými zájmy. Zahraniční politika prezidentů Bushe a Obamy se v rétorické rovině výrazně odlišovala. Jak se však ukazuje, mezi strategiemi vůči rogue states je možné najít určitou kontinuitu.
|
|
|
Evropská integrace: Plán USA na obranu západní Evropy před komunismem
Brach, Radim ; Anděl, Petr (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Po druhé světové válce se Evropa nacházela v situaci, kdy se nemohla postarat o svou prosperitu vlastními silami. V tu chvíli bylo třeba se rozhodnout pro jednu z dominantních zemí - USA nebo SSSR. Díky bližšímu politickému a ekonomickému systému se západní Evropa přiklonila na stranu Spojených států, které neprodleně začaly formulovat svou politiku vůči poraženému Německu, expanzivnímu Sovětskému svazu a zdevastované Evropě. Výsledkem tohoto úsilí byla politika zadržování, které byla rozvinuta Trumanovou doktrínou a Marshallovým plánem. V prvních poválečných letech to byla zejména ekonomická pomoc, která byla hlavním nástrojem Spojených států ke stabilizaci Evropy. Rozvoj ekonomik však nebyl možný bez aktivní spolupráce mezi evropskými státy, a proto vyvíjely Spojené státy a zejména kongres velký tlak na integraci na hospodářském poli. To mělo zajistit lepší propojení evropských ekonomik a také možnost jednodušší expanze amerického zboží na evropský trh. Na začátku 50. let se důraz přesunul od ekonomické integrace ke spolupráci obranné, zejména díky začínající válce v Koreji. Všechny tyto snahy o ulehčení americké pozice a rozvoj Evropy vedly k nastartování procesu evropské integrace.
|
|
|
Transformace zahraniční politiky USA
Pokorný, Martin ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Jireš, Jan (oponent)
Transformace zahraniční politiky USA Diplomová práce "Transformace zahraniční politiky USA" se zaměřuje na změny v zahraniční politice Spojených států spojené s výměnami administrativ prezidentů. A to se změnou spojenou s rokem 2001, kdy G. W. Bush nahradil v úřadu Billa Clintona a podrobněji pak s rokem 2009 kdy se stal prezidentem opět demokrat, Barack Obama. Předně jsem vycházel z odborné literatury o americké zahraniční politice. Dále z literatury věnující se teorii mezinárodních vztahů a konečně z internetových zdrojů, jako jsou odborné články a záznamy projevů. Ze zahraniční politiky je diplomová práce zaměřena především na vojensko-politické a bezpečnostní strategie. Vznik Spojených států amerických a jejich vývoj formoval sebechápání Američanů. Předpoklad práce je, že přestože se mění přístupy k zahraniční politice a s tím spojené akty a administrativy, souběžnost s tímto sebechápáním zůstává za všech okolností stejná.
|
|
|
Privatizace bezpečnosti a její role v zahraniční politice USA
Lovíšek, Ondrej ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Eichler, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá privatizací bezpečnosti a anlýzou její rolí v zahraniční politice USA. Práce je rozdělena na čtyři dílčí sekce - dvě teoretické a dvě analytické. První kapitola prezentuje dostupné definice a historický exkurz objasňující vznik a historický vývoj působení soukromých vojenských sil v ozbrojených konfliktech. Druhá část rozebírá vývoj role soukromých vojenských společností v zahraniční politice USA. Analytická čast si za cíl klade odpovědět na dvě klíčové otázky:(1) jaké výhody a nevýhody představuje využívání služeb SVS pro USA?; a (2) jakým způsobem lze regulovat aktivity SVS, aby jejich spolupráce s americkou vládou splňovala jak požadavky zaměstnavatele, tak mezinárodní lidskoprávní normy? Třetí kapitola proto rozebírá hlavní argumenty pro a proti využívání soukromých vojenských společností vládou USA a kapitola čtvrtá analyzuje existující regulační rámce - národní, mezinárodní i seberegulaci.
|
|
|
Zahraniční politika Baracka Obamy
Pata, Martin ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Eichler, Jan (oponent)
Tato práce je zaměřena na zahraniční politiku Baracka Obamy, 44.prezidenta Spojených států amerických. Obamova prezidentská volební kampaň se velmi silně zabývala tématem změny, a to zejména změny oproti politice předchozího prezidenta George W. Bushe. V práci se proto zabýváme změnami, které zvolení Baracka Obamy prezidentem přineslo. Nejprve se blíže podíváme na zahraniční politiku bývalého prezidenta Bushe, poté se budeme zabývat zahraničně-politickými tématy Obamovy prezidentské kandidatury, a nakonec se zaměříme na vlastní zahraniční politiku nově zvolené administrativy, obzvláště pak na problematiku válek v Iráku a Afghánistánu, bezpilotních letadel, mimosoudního zabíjení, Guantanamské základny a špionážních aktivit amerických tajných služeb.
|
|
|
Prezidentské volby USA v roce 2012: zahraniční politika ve volební kampani
Kubný, Adam ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Školkayová, Marta (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analyzovat roli zahraniční politiky v rámci předvolební kampaně před americkými prezidentskými volbami v roce 2012. Na začátku práce byly stanoveny tři výzkumné otázky. Jaká je role zahraniční politiky v kampani? Jaká jsou hlavní témata? A třetí otázka si pak dává za úkol zhodnotit, ve kterých oblastech se oba kandidáti shodují a kde naopak nejsou schopni najít společné řešení daného problému. Samotný obsah práce je tvořen na základě metody obsahové a následně v poslední kapitole textové analýzy. Celá práce je rozčleněna do tří samostatných kapitol. V první kapitole bude nastíněn proces voleb amerického prezidenta a posléze prezentovány samotné výsledky voleb roku 2012. Druhá kapitola bude stručně charakterizovat historii americké zahraniční politiky a teoretické základy, na nichž je vybudována. Poslední částí pak bude vlastní analýza role zahraniční politiky v předvolební kampani obou kandidátů.
|
|
|
Proměny americké zahraniční bezpečnostní politiky ve 21. století
Pospíšil, Tomáš ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Školkayová, Marta (oponent)
Diplomová práce identifikuje a analyzuje proměny americké zahraniční bezpečnostní politiky ve 21. století. Cílem práce je zároveň i analyzovat, zda Spojené státy americké vstoupily spolu s útoky 9/11 do nové éry a zda byla tzv. Bushova doktrína vhodnou odpovědí na globální terorismus. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola popisuje americké zahraniční bezpečnostní strategie od konce 2. světové války. Druhá kapitola analyzuje zahraniční politiku George W. Bushe a její proměnu oproti politikám předchozím. Poslední kapitola zpracovává zahraničněpolitickou koncepci Baracka Obamy a její rozdílnost oproti Bushově doktríně.
|
|
|
US Embargo Toward Cuba and Its Impact on US and Cuban Economies
Mertl, Filip ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Němec, Jan (oponent)
Předmětem zkoumání této diplomové práce je embargo uvalené Spojenými státy americkými na Kubu. První část práce zkoumá embargo jako nástroj zahraniční politiky obecně, jakožto i jeho postavení v zahraniční politice USA. Druhá část práce je věnována vývoji embarga vůči Kubě v politických souvislostech, počínaje událostmi předcházejícími vyhlášení embarga a dobou nedávno minulou konče. Závěrečná část práce analyzuje dopad tohoto embarga na ekonomiky Kuby a USA.
|
host ::
RSS.