|
|
From monasteries to men. The significance of monastic architecture and its art in the New Spain of 16th century
Brenišínová, Monika ; Křížová, Markéta (vedoucí práce) ; Štěpánek, Pavel (oponent) ; Marek, Pavel (oponent)
Předmětem této dizertační práce je klášterní architektura a její umělecká výzdoba, jež se zrodily v Novém Španělsku 16. století z potřeby evangelizovat domorodé obyvatelstvo Mezoameriky. Cílem této práce je tuto unikátní architekturu, jež vznikala ve spolupráci domorodých umělců s evropskými misionáři, představit a interpretovat, a to především z hlediska raně koloniální společnosti a jejích funkcí, a to jednak v rámci procesu evangelizace domorodých obyvatel, jednak v rámci procesu dobývání a kolonizace. A dále upozornit na prolínání západní kultury s mezoamerickou, k němuž zde docházelo. Metodologie této dizertační práce kombinuje klasické historické přístupy (např. studium historických pramenů) s metodami uměnovědnými (ikonografická a ikonologická analýza E. Panofskyho) a antropologickými (např. přechodové rituály, koncepty liminality, struktury a communitas). Práce se zakládá na terénním výzkumu, jenž autorka uskutečnila v průběhu svého doktorandského studia na území Středního Mexika v roce 2013 za podpory mexického vládního stipendia. V průběhu výzkumu autorka navštívila a zdokumentovala 116 klášterních objektů. Takto získaná fotografická a audiovizuální dokumentace je hlavním zdrojem analytické části práce, jež dále čerpá ze studia písemných pramenů a odborné literatury. Tato dizertační práce...
|
|
|
Oběť a iniciace v mýtech o Ódinovi
Kozák, Jan ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Antalík, Dalibor (oponent) ; Starý, Jiří (oponent)
Práce se zaobírá interpretací čtveřice mýtů doložených z raně středověké Skandinávie, v nichž hraje hlavní roli bůh Óðinn. Všechny čtyři mýty popisují, jak dosáhl stavu, kdy trvale zvýšil své numinózní vědění. Na základě toho, že výsledkem děje je ve většině případů získání tzv. medoviny básnictví nebo jejího adekvátu, lze se na příběhy dívat jako na "čtyři zprávy o téže události". Samotné zkoumání mýtů je v práci provedeno ve dvou stupních: nejprve jsou analyzovány dva centrálnější mýty, posléze jsou představeny dva zbývající a nakonec je analyzována celá čtveřice dohromady. Všechny čtyři mýty v sobě mají v různé míře a intenzitě přítomny motivy či struktury spojované s náboženskými fenomény oběti a iniciace. Ve světle analýzy čtveřice mýtů je tedy v rámci práce zhodnocen systematický vztah mezi strukturou oběti a strukturou iniciace a je postulován společný základ, na němž jsou založené, který je nazván "monomýtus".
|
|
|
Question of Identity in The Impressionist and Baumgartner' s Bombay
Sehnalová, Kamila ; Topolovská, Tereza (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl zachytit podstatu utváření identity hlavních hrdinů dvou děl postkoloniální literatury, tj. Impresionista (Hari Kunzru) a Baumgartnerova Bombaj (Anita Desai). Pojem identita je zkoumán ze dvou různých perspektiv, tradiční a postkoloniální. Kromě toho tato práce analyzuje reakce obou postav na jejich krizi identity. Cílem této práce je určit, jaký vliv na lidský život mají dva extrémní typy identity, fluidní, proměnlivá identita, která je v rámci postkoloniální teorie považována za ideální a neměnná, stálá identita jako její protiklad. Zvláštní pozornost je také věnována třem klíčovým pojmům postkoloniální teorie, tj. liminalitě, hybriditě a mimikry, a tomu, jak se promítají do hlavních postav vybraných románů. Provedená analýza ukazuje, že ani jeden ze jmenovaných přístupů se neosvědčuje jako použitelný nebo prospěšný v životě jedince.
|
|
|
Krátký neprofesionální film jako žánr současného folklóru. Možnosti jeho výzkumu na webu v antropologické a sociologické perspektivě
Kubík, Milan ; Cirklová, Jitka (vedoucí práce) ; Hrůzová, Andrea (oponent)
Tato explorační studie si klade za cíl vymezit krátký neprofesionální film jako relevantní předmět studia pro antropologii a sociologii. Nejprve je v práci krátký neprofesionální film vymezen jako produkt lidové kultury, který však sdílí mnohé charakteristiky s filmem komerčním. Následně je krátký neprofesionální film charakterizován jako svébytný žánr současné folkloristiky. Toto vymezení proběhne na základě jeho komparace s charakteristikami současné pověsti. Následně práce ukazuje jaké symbolické funkce může krátký neprofesionální film ve společnosti zastávat a pomáhat tak ustavovat její symbolický řád Jeho hlavní funkcí je přivádění mezních prožitků do každodenního kontextu diváka. Tímto způsobem se sledování krátkého neprofesionálního filmu stává přechodovým rituálem, který dává divákovi možnost, zažít stav liminality - narušení řádu - prostřednictvím napětí. Toto napětí však divák prožívá v bezpečném symbolické světě filmu. Při konečné katarzi, která je umocněna eliptickou zápletkou, pak nastane uvolnění napětí a obnovení sociálního řádu. Práce je spojením kvantitativního výzkumu a etnografie v kyberprostoru. Práce tak staví do středu práce postavu výzkumníka a její nezbytnou reflexivitu. Mimo to se práce snaží rovněž upozornit na metodologická rizika, která výzkum na internetu představuje....
|
|
|
Poutní legendy v barokních Čechách
Andršová, Tereza ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
V této práci se zabývám kultem Panny Marie v Čechách v pobělohorské době, kdy došlo k výraznému rozvoji mariánské úcty a poutních míst. Kolem poloviny 17. století dochází v českých zemích kvůli bitvě na Bílé hoře a následnému upevnění habsburské moci k podstatným změnám ve společenském uspořádání. Tato práce se primárně věnuje legendám o vzniku poutních míst a knihám zázraků. Při interpretaci legend vycházím hlavně z teorie Victora Turnera, můj pohled na celou problematiku je také ovlivněn knihou Mary Douglas Čistota a nebezpečí. Na příkladu dvou nejvýznamnějších českých míst, Svaté Hory u Příbrami a Staré Boleslavi, se snažím ukázat, jakým způsobem mariánské poutě reagují na společensko-politické změny. Legendy vázající se k poutním místům dokázaly propojovat různá období českých dějin a tím legitimizovat pobělohorskou rekatolizaci stejně jako habsburskou vládu. Dále dokázaly překlenovat sociální rozdíly a uvolňovat společenské napětí, protože v sobě spojují lidi ze všech vrstev společnosti a formulují stav zrušení společenské hierarchie.
|
|
|
Liminalita workcampu, aneb cesta tam a zase zpátky (a všechny ty nevšední zážitky mezi tím)
Sedláčková, Tereza ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Horák, Vít (oponent)
Bakalářská práce "Liminalita workcampu, aneb cesta tam a zase zpátky (a všechny nevšední zážitky mezi tím)", se věnuje iniciaci v současné společnosti na případu jednoho konkrétního workcampu. Konkrétní iniciací, kterou se tato práce zabývá, je přechod mezi dětstvím a dospělostí, která je v naší společnosti umožňována prostřednictvím sekulárních přechodových rituálů. Pro jejich rozbor je zde využita tří-fázová koncepce rites de passage Arnolda van Gennepa se zaměřením na prostřední, liminální, fázi a její průběh, jak ji popisoval Victor Turner. Cílem této práce je nastínit některé příklady cestování, které mohou nabýt podoby rites de passage, a pomocí výzkumu na jednom konkrétním workcampu také ukázat, že je možné se zde setkat s liminálním a iniciačním charakterem cestování. V souladu s teoriemi Victora Turnera je jako nejprůkaznější projev liminálního stádia (respektive rite de passage a iniciace) chápán vznik skupiny typu communitas. Právě Turnerově communitas byla především v empirické části tohoto textu věnována zvláštní pozornost. Metodologicky je práce ukotvena v zúčastněném pozorování terénu a polostrukturovaných rozhovorech s účastníky workcampu, které se uskutečňovaly v rámci zkoumaného workcampu. Tato práce dokazuje, že za specifických okolností může workcamp prostřednictvím vzniku...
|
|
|
Holden Caulfield as a liminal character
Chrobok, Jiří ; Ženíšek, Jakub (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá postavou Holdena Caulfielda, hlavní postavu románu J.D. Salingera Kdo chytá v žitě, přičemž tohoto hlavního hrdinu vnímá jako člověka na prahu dvou etap lidského vývoje. Zaměřuje se na pojmy liminalita a meziprahovost hlavní postavy. Práce hledá a představuje prvky jeho meziprahovosti ze samotném románu. Uvádí konkrétní příklady pozice hlavní postavy mezi dětstvím a dospělostí prostřednictvím Holdenova chování, myšlenek a dialogů.
|
|
| |
|
|
Identity and Displacement in Contemporary Postcolonial Fiction
Olehlová, Markéta ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Franková, Milada (oponent) ; Kolinská, Klára (oponent)
Resumé Hlavním cílem této dizertační práce je zachytit dva klíčové aspekty postkoloniální teorie - identitu a pojetí místa a vykořeněnosti a jejich reflexi v dílech autorů zařazovaných běžně do kánonu postkoloniální literatury. Práce se skládá ze tří hlavních částí. V úvodu nastiňuji motivaci práce a teoretická a literární východiska. Samotná dizertační práce je rozdělena na dvě samostatné části. První část nazvaná "Identita v postkoloniálním diskurzu" se zaměřuje na zpracování tohoto pojmu v sekundární literatuře a pojmenování jednotlivých strategií, jež postkoloniální subjekty zaujaly jak v dobách kolonialismu, tak v důsledku imigrace. Teoretická část věnovaná identitě předchází interpretační části, která analyzuje dvě stěžejní díla postkoloniálního literárního kánonu: Satanské verše Salmana Rushdieho a Buddhu z předměstí Hanifa Kureishiho. Druhá teoretická část je nazvaná "Koncepty místa a vykořeněnost". Jak je již patrné z názvu, pojednává o jednom z nejdůležitějších témat celé postkoloniální literatury - zabývá se pojetím místa jako takového ve vztahu k postkoloniálním subjektům a dalšími fenomény, které s konceptem místa souvisejí: vykořeněností, definicí domova, tzv. bájnými domovy aj. Tato teoretická část předchází opět analýzám dvou děl, která jsou ve spojitosti s koncepty místa hodna pozornosti,...
|
|
|
Kultura a rituál
KOLESOVÁ, Lucie
Práce se zabývá celkovým popisem teorie rituálu. První kapitola se zaměřuje na rituál z hlediska jeho funkce, vzniku a významu v kultuře. Část druhá pojednává o rituálu jako představení, především vztahu rituálu a divadla. Třetí kapitola uvádí některé typologie rituálu a významné představitele, kteří se rituálem zabývali a také jejich hlavní názory a myšlenky. Další kapitola pak doplňuje antropologické přístupy k rituálu spolu s významnými antropology, kteří je reprezentují. Kapitola pátá uvádí některé další druhy rituálu, a to rituály pohřební, léčivé a výroční, které jsou doplněny popisem názorných příkladů.
|
host ::
RSS.