|
| |
|
|
Dialog Rádl versus Hejdánek
Doležal, Kryštof ; Kučera, Jan (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Problém národa a nacionalismus je předmětem úvah v českém politickém myšlení od konce devatenáctého století; širší problém definice národa a jeho smyslu pak konstituuje více než staletou polemiku o tzv. "českou otázku". Tato bakalářská práce se zabývá jednou z pozoruhodných kapitol této diskuze, konkrétně dílem dvou protestantských myslitelů: Emanuela Rádla a Ladislava Hejdánka. Odpovídá přitom na otázku, do jaké míry jsou Rádlovy a Hejdánkovy koncepty vztahující se k filosofii dějin, národu a nacionalismu jako politické pojmy par excellence společné a v čem se liší; v čem na základě dobové podmíněnosti Hejdánek s Rádlem polemizuje a v čem a proč naopak jeho teze přejímá. Práce tak analyzuje rehabilitaci jisté idealisticko-teologické tradice, jejíž kořeny (s jistou nadsázkou) sahají až k starozákonním textům. Práce dochází k závěru, že oba autoři potencují politiku, tedy i národ, Božskou autoritou. Pojem národa je proto pro oba autory morální kategorií, a jejich analýzy jsou tak prosyceny apelem, který vyzývá k podřízení politiky morálce.
|
|
|
Ideologické základy americké zahraniční politiky: liberalismus Johna Locka
Kárník, Jan ; Franěk, Jakub (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá vlivem Lockovy politické teorie na americkou zahraniční politiku. Jejím cílem je jednak ukázat Lockovu teorii v koloniálním kontextu jejího vzniku jako zdroj amerického excepcionalismu a dále vysledovat principy jeho teorie ve "válce proti teroru" a tzv. "Bushově doktríně". Pozornost je věnována dvěma dichotomiím, které jsou pro studium americké zahraniční politiky obvyklé - dichotomii realismus-idealismus a izolacionismus- expanzionismus. Pro jejich lepší uchopení je část práce věnována historii rané americké republiky se zvláštním zaměřením na tzv. Monroeovu doktrínu. Práce uzavírá zjištěním, že americké zahraniční politice je vlastní spíše expanzionistická a unilateralistická tradice a že ji nelze přesně vymezit dichotomií realismus-idealismus. Lockova politická teorie je identifikována jako jeden z kořenů amerického excepcionalismu a idealismu a principy jeho teorie jsou nalezeny ve válce proti teroru i v Bushově doktríně. Závěr práce poukazuje na nutnost brát v úvahu eurocentrismus Lockovy politické teorie a ideologickou podstatu amerického excepcionalismu při studiu americké zahraniční politiky.
|
|
| |
|
|
Vliv myšlení Benedetta Croceho na estetiku Josefa Bartoše
Krejčová, Martina ; Kaplický, Martin (vedoucí práce) ; Dykast, Roman (oponent)
Tato práce mapuje období let 1920 až 1929, tedy léta nejvýraznějšího vlivu Benedetta Croceho na estetiku Josefa Bartoše. Zaměřuje se nejen na historická data v pozadí tohoto vlivu, ale také na teoretická východiska, která tento vliv určovala. Z hlediska historického se práce zaměřuje na postižení vývoje v reflexi názorů Josefa Bartoše na filozofický systém italského filozofa, a také na dějinné vlivy, které tento vliv mohly ovlivňovat. V teoretické rovině práce postihuje vývoj v pojetí estetiky Josefa Bartoše z hlediska precizace jeho estetických názorů a proměny vlivové sítě na jeho vlastní estetická zkoumání. Tuto změnu lze pozorovat zejména v jeho časopisecké literární činnosti a také v dosud nepublikovaných materiálech z Bartošovy pozůstalosti v Českém muzeu hudby.
|
|
|
Absolutní Já a pojem vědění ve filosofii J. G. Fichta
Kollert, Lukáš ; Karásek, Jindřich (vedoucí práce) ; Landa, Ivan (oponent)
Práce nejdříve předkládá bazální náčrt skladby předmětného vědomí a snaží se ukázat, že musí být fundováno ve "vědomí" jiného typu, které strukturu charakteristickou pro vědomí předmětu (ne-identita subjektu a objektu) nemá. Jako tento podklad prezentuje pre-reflexivní sebevztah, bezprostřední "vědomí" sebe sama, jež sebeuchopení v reflexi teprve umožňuje. V dalším kroku je předložen jeden z důvodů pro spojení tohoto sebevztahu se sebekladoucím absolutním Já, pro něž má být právě absence diference mezi subjektem a objektem význačná. Čtvrtá kapitola se obrací k tázání se po možnostech vysvětlení předmětného vědomí a přítomnosti rozmanitosti v Já právě z pozice neomezeného a se sebou identického absolutního Já. Na této cestě jsou rozlišeny různé Fichtem odmítnuté formy realismů a idealismů a je tak připravena půda pro přiblížení se Fichtovu vlastnímu stanovisku, tj. "real-idealismu", resp. "ideal-realismu". V neposlední řadě se text zevrubně zaobírá konceptem nárazu (Anstoß), který chápe jako jeden z klíčových pojmů raného vědosloví. Klíčová slova: Fichte, vědosloví, sebevědomí, předmětné vědomí, absolutní Já, náraz, idealismus, realismus, počitek, reflexe
|
|
|
Teorie krajního voluntarismu se zřetelem na pozdější autory
LASTOMIRSKÁ, Jana
Práce se zabývá krajním voluntarismem a jeho vlivem na pozdější autory. Nejdříve je v práci vysvětlena Schopenhauerova koncepce metafyzické vůle. Zde je vůle nahlédnuta především jako forma objektivace, přičemž nejbližší objektivací se zde podává tělo, chápané jako objekt. V další části práce je tato vůle sledována ve filosofii Ladislava Klímy a jeho myšlence egodeismu. U Klímy však metafyzická vůle ztrácí svojí transcendující schopnost a je nahlédnuta z čistě subjektivního hlediska. V poslední části práce je zmíněn Friedrich Nietzsche, jehož teorie vůle k moci a smrti Boha, mohla být inspirací pro Klímovu myšlenku egodeismu.
|
|
|
Úloha a význam W. Wilsona v mezinárodních vztazích
Janatková, Karolína ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šauer, Jaroslav (oponent)
Tématem této bakalářské práce je Úloha a význam W. Wilsona v mezinárodních vztazích. Cílem této bakalářské práce je analyzovat úlohu a význam W. Wilsona v mezinárodních vztazích. První kapitola bakalářské práce se věnuje směrům, které měly vliv na politiku W. Wilsona. Jedná se o idealismus, pacifismus a izolacionismus. Druhá část pojednává o aktérech zahraniční politiky Spojených států amerických. Třetí kapitola se věnuje osobnostním a politickým předpokladům W. Wilsona. Poslední část této bakalářské práce se týká zahraniční politiky. Tato část se věnuje situaci před první světovou válkou, vypuknutí první světové války a reakci USA na válku. Dále se tato část zabývá projevy izolacionismu v USA, vstupem USA do války a analýzou Čtrnácti bodů. Poslední podkapitoly této práce se věnují Pařížské mírové konferenci, dále vzniku Společnosti národů, a proč nebyly mírové smlouvy s Německem a Rakouskem Senátem ratifikovány.
|
|
|
Obsahová analýza českých filosofických časopisů první poloviny dvacátého století
MICHÁLKOVÁ, Monika
Tématem diplomové práce jsou české filosofické časopisy, které vycházely v první polovině 20. století.První část práce popisuje vybrané osobnosti, směry a problémy v české filosofii v první polovině 20. století.Druhá část práce se věnuje charakteristice časopisů Česká mysl, Ruch filosofický a Filosofická revue. Na základě analýzy obsahu je dále hodnocen vývoj české pozitivistické filosofie a idealismu v české filosofii v první polovině 20. století tak, jak se formovaly na stránkách jednotlivých časopisů. Cílem práce je zhodnotit podíl filosofických časopisů na utváření české filosofie v první polovině dvacátého století.
|
|
|
Filosofie jako pneumatologie Ferdinanda Ebnera v díle "Das Wort und die geistigen Realitäten: Pneumatologische Fragmente"
ČERNÁ, Tereza
Práce se věnuje filosofickému konceptu rakouského myslitele 20. století Ferdinanda Ebnera v jeho životním díle ?Das Wort und die geistigen Realitäten: Pneumatologische Fragmente? z roku 1921. Zohledněn je nejen myslitelův osobní život a persony, jež na jeho tvorbu měly bezprostřední vliv, ale též historicko-kulturní kontext doby, ve které své originální myšlení rozvíjel. Jádro práce spočívá v představení a explanaci základních termínů a tezí, o než se Ebnerova filosofie, resp. pneumatologie, opírá. Tato část je doplněna německo-českým překladem nejdůležitějších pasáží Ebnerova stěžejního díla.
|
host ::
RSS.