|
|
Bezpečnost Ruské federace: (de)sekuritizace USA ruskými představiteli
Vacková, Zdeňka ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Diplomová práce s názvem Bezpečnost Ruské federace: (de)sekuritizace USA ruskými představiteli se zabývá bezpečností Ruska z pohledu jeho vrcholových představitelů především ve vztahu ke Spojeným státům americkým. Zkoumané období je vymezeno funkčním obdobím prezidenta Dmitrije Medveděva (2008 - 2012). Cílem práce je zjistit, proč byly USA v průběhu Medveděvova prezidentství (de)sekuritizovány a potvrdit či vyvrátit stanové hypotézy. Zahraniční politiku Ruské federace vytváří prezident, premiér a ministr zahraničních věcí, jejichž projevy a rozhovory jsou hlavním zdrojem dat. V první části práce jsou rozebírány základní bezpečnostní pojmy a teorie (de)sekuritizace. V následující části je definována bezpečnost z pohledu Ruska. Jsou zde zkoumány oficiální dokumenty zaměřující se na vymezení národní bezpečnosti, na zahraniční politiku a vojenskou oblast. Je zde také rozebrán ruský mediální diskurz od 90. let 20. století a rusko-americké vztahy. Poslední empirická část zkoumá rozhovory a projevy prezidenta Medveděva, premiéra Putina a ministra zahraničních věcí Lavrova z hlediska jejich postoje k USA.
|
|
|
Sociální nerovnost jako hrozba - Sekuritizace s odkazem ke Šluknovským událostem
Dederová, Nelly ; Jireš, Jan (vedoucí práce) ; Barša, Pavel (oponent)
Sociální nerovnost jako hrozba - Sekuritizace s odkazem ke Šluknovským událostem Bc. Nelly Dederová Diplomová práce Diplomová práce Sociální nerovnost jako hrozba - Sekuritizace s odkazem ke Šluknovským událostem se zabývá konstrukcí "problému" Šluknovského regionu na pozadí Šluknovských událostí (dva fyzické střety ve městech Nový Bor a Rumburk ze srpna 2011 a následující série protestů, demonstrací a shromáždění ve městech Šluknovského regionu trvajících až do roku 2012), na který nahlíží optikou teorie sekuritizace představitelů Kodaňské školy bezpečnostních studií Barryho Buzana, Ole Wævera a Jaap de Wilda. Výchozím předpokladem je, že se účastníci utvořeného politicko-bezpečnostního diskurzu odkazovali ke Šluknovským událostem za použití sekuritizačního jazyka, tj. označili určitý referenční objekt za ohrožený, navrhovali mimořádná opatření a požadovali legitimizaci jejich přijetí.
|
|
|
Italský politický diskurs a sekuritizace imigrace: případ revolucí v Maghrebu v roce 2011
Kaleta, Ondřej ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Šánová, Lucie (oponent)
Diplomová práce s názvem Italský politický diskurs a sekuritizace imigrace: případ revolucí v Maghrebu v roce 2011 pojednává o tématu masového přílivu přistěhovalců dosahujících italských břehů a zejména pak malého ostrova Lampedusa během prvního půl roku trvání tzv. arabského jara. Její hlavní cíl spočívá v rekonstrukci a interpretaci politického diskursu vedeného středo-pravicovou vládou Silvia Berlusconiho prezentující imigrační krizi jako závažnou bezpečnostní hrozbu národní a potenciálně i evropské bezpečnosti. První oddíl se zaměřuje na vymezení obecného teoretického rámce. Jako instrument pro výzkum slouží teorie sekuritizace Kodaňské školy rozšířená o hlavní kritiku autorů sociálního konstruktivismu. Ve druhé části přistupuje autor k charakteristice základního historicko- politického kontextu a vysvětluje specifika problému imigrace v současné Itálii. Poslední empirická část obsahuje strukturovanou diskursivní analýzu událostí z roku 2011 s přihlédnutím k mimořádným opatřením přijatým v reakci na rétoriku vlády na národní a nadnárodní úrovni. V tomto ohledu je věnována zvláštní pozornost zejména tomu, jak vyjednávací proces nakonec vyústil v revizi Schengenských dohod EU a tedy i ve zpochybnění zlomové myšlenky prostoru volného pohybu.
|
|
|
V první linii migrační vlny. Rozbor sekularizačního diskurzu vlády Silvia Berlusconiho v Itálii po vypuknutí arabského jara v roce 2011
Kaleta, Ondřej ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Rigorózní práce s názvem: "V první linii migrační vlny. Rozbor sekuritizačního diskursu vlády Silvia Berlusconiho v Itálii po vypuknutí arabského jara v roce 2011" pojednává o tématu masového přílivu přistěhovalců dosahujících italských břehů a zejména pak malého ostrova Lampedusa během prvního půl roku trvání tzv. arabského jara. Její hlavní cíl spočívá v rekonstrukci a interpretaci politického diskursu vedeného středo-pravicovou vládou Silvia Berlusconiho prezentující imigrační krizi jako závažnou bezpečnostní hrozbu národní a potenciálně i evropské bezpečnosti. První oddíl se zaměřuje na vymezení obecného teoretického rámce. Jako instrument pro výzkum slouží teorie sekuritizace Kodaňské školy rozšířená o hlavní kritiku autorů sociálního konstruktivismu. Ve druhé a třetí části přistupuje autor k charakteristice základního historicko-politického kontextu a vysvětluje specifika problému imigrace a migračního diskursu v současné Itálii. Poslední empirická část obsahuje strukturovanou diskursivní analýzu událostí z roku 2011 s přihlédnutím k mimořádným opatřením přijatým v reakci na rétoriku vlády na národní a nadnárodní úrovni. V tomto ohledu je věnována zvláštní pozornost zejména tomu, jak vyjednávací proces nakonec vyústil v revizi Schengenských dohod EU a tedy i ve zpochybnění zlomové myšlenky...
|
|
|
Copenhagen School of Security Studies - Societal Dimension and the Case of Egypt Securitization and its Impact on Human Rights
Hulínová, Beáta ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Cieľom tejto práce je zistiť, či je teória sekuritizácie Kodaňskej školy použiteľná mimo euroamerický priestor. Dôvodom výberu tejto témy sú rozchádzajúce sa názory teoretikov o možnosti univerzálnosti teórie. Mnohí autori kritizujú i ignoráciu procesu, kontextu, obrazov či fyzických akcií. Teória je aplikovaná v spoločenskom sektore v Egypte na deviatich prípadoch zahŕňajúcich ľudsko-právne nevládne neziskové organizácie, politických oponentov, kritikov a žiadateľov o azyl. Na týchto prípadoch je sledovaný priebeh sekuritizácie, uplatnenie výnimočných prostriedkov, výsledky a dopad sekuritizácie. Pozornosť sa venuje i tomu, či proces sekuritizácie bral do úvahy kontext, proces, či obrazy a fyzické akcie hrali nejakú úlohu a akú. Práca je spracovaná inštrumentálnou prípadovou štúdiou. Usiluje o vysvetlenie úzko vymedzeného prípadu na základe teórie. V daných prípadoch sú hrozby identite prezentované ako "iné", cudzie a s výnimkou jedného prípadu i ako "Západné", teda ako rozdielne od egyptskej identity. Uplatnenie výnimočných prostriedkov na vyrovnanie sa s hrozbami sa tak stáva legitímnym. Hlavným prínosom práce je zistenie, že teória sekuritizácie je s určitými výhradami použiteľná mimo euroamerický priestor, konkrétne v Egypte. Sekuritizačné procesy zohľadňovali kontext i proces. V niektorých...
|
|
|
Obranná politika Francie po konci studené války. Změna postavení armády
Rubešková, Martina ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Pachta, Lukáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá měnící se rolí armády v obranné politice Francie po konci studené války na základě rozšířeného konceptu bezpečnosti kodaňské školy bezpečnostních studií. Po konci studené války a zmizení hrozby, kterou představoval střed Západu a Východu, došlo postupně ke změně v konceptu bezpečnosti, neboť došlo k rozšíření sektorů hrozeb a referenčních objektů. Na základě nově definovaných hrozeb se nutně musela změnit role Francie, resp. její armády. Armáda měla v rámci Francie po celou její historii významné postavení, neboť zajišťovala francouzskou nezávislost a grandeur. Avšak události spojené s koncem studené války měly za následek změnu obranné politiky Francie. Dochází k rozšiřování úkolů, které musí armáda v rámci svého poslání ochrany státu zastávat. Na základě tří faktorů (přístupu Francie k mezinárodnímu systému, k ochraně jednotlivce a ustupující role armády) je analyzováno postavení armády a její měnící se role v rámci obrany Francie.
|
|
|
Problematika Arktidy a související výzvy pro mezinárodní vztahy
Štěpánek, Zdeněk ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Trávníčková, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá identifikací, analýzou a kritickým hodnocením výzev pro mezinárodní vztahy, které se v Arktidě objevují v souvislosti s globální změnou klimatu, projevující se především ústupem zalednění. Jako teoretickou kotvu využívá koncept bezpečnostních sektorů kodaňské školy. V diplomové práci je zmapován přístup teorií mezinárodních vztahů k Arktidě v průběhu času a zdůvodněna relevance aplikace konceptu bezpečnostních sektorů na arktický prostor. Práce se též zabývá současnou mezinárodněprávní a institucionální governance regionu. Konkrétní výzvy pro mezinárodní vztahy, které práce identifikuje, analyzuje a kriticky hodnotí, jsou členěny dle jednotlivých bezpečnostních sektorů definovaných kodaňskou školou. Nejdříve jsou analyzovány výzvy v environmentálním a societálním sektoru, následně pak výzvy v sektoru ekonomickém, politickém a vojenském.
|
|
|
Sekuritizace hrozby zneužití civilní letecké dopravy
Prázdná, Eliška ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Machoň, Miloslav (oponent)
Mezinárodní bezpečnost se stala diskutovaným tématem v počátcích globalizace. Aktuálním tématem zůstává nadále. Jelikož přibližně 2,5 miliardy lidí ročně zvolí pro cestování leteckou dopravu, stává se i bezpečnost v letecké dopravě diskutovaným tématem. Cílem této práce je zkoumat proces sekuritizace, její aktéry a způsob institucionalizace, pomocí bezpečnostních opatření, které vešla v platnost po událostech z londýnského Heathrow, kde se ukázalo, jakou hrozbu může představovat zneužití civilní letecké dopravy. Práce nejdříve vymezuje teoretický koncept sekuritizace Kodaňské školy, který bude dále aplikován na konkrétní případ neuskutečněného teroristického útoku z londýnského letiště Heathrow roku 2006.
|
|
|
Bezpečnostní dimenze zahraniční politiky Jižní Koreje
Motýlová, Ivana ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
Předmětem diplomové práce je analýza bezpečnostní dimenze zahraniční politiky Jižní Koreje. Tato analýza je prováděna pomocí nástrojů realistické teorie: bezpečnostního dilematu, závodů ve zbrojení a státu jako hlavního aktéra bezpečnosti, které jsou pro vysvětlení dané problematiky vhodnější než nástroje sociálního konstruktivismu reprezentovaného kodaňskou školou: především teorií bezpečnostních komplexů. Cílem práce je dokázat, že v oblasti zahraniční politiky Jižní Koreje je bezpečnost stále pojímána ve svém realistickém tradicionalistickém duchu, tedy v jediné vojensko-politické dimenzi na rozdíl od multidimenzionálního pojetí bezpečnosti prosazujícího se v mezinárodních vztazích po konci studené války. V této práci je nastíněna role Jižní Koreje v mezinárodním systému od počátku 20. století do současnosti a její zahraniční politika v tomto období s důrazem na bezpečnost. Dále je zde analyzováno blízké (region východní Asie) a bezprostřední (Severní Korea) bezpečnostní prostředí Jižní Koreje. V poslední kapitole této práce je provedena analýza vládních dokumentů týkajících se bezpečnostní dimenze současné zahraniční politiky tohoto státu.
|
|
|
Bezpečnost Slovenska z pohledu kodaňské školy
Pavúk, Ján ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Diplomová práca zachytáva aktuálnu bezpečnostnú situáciu Slovenska, identifikuje čím sa cíti ohrozené, koho a čo chce chrániť a akou stratégiou to plánuje realizovať. Zároveň identifikuje čoho sa najviac obáva EU ako celok a Rusko. Tieto dve mocnosti totiž zohrávajú kľúčové úlohy pri formovaní vzťahov priateľstva a spolupráce či nepriateľstva a konfliktov v európskom regionálnom bezpečnostnom superkomplexe, ktorého je Slovensko neoddeliteľnou súčasťou. Pri popise a analýze sú využité teórie a a analytické nástroje, ktoré sformulovala a verejnosti sprostredkovala Kodanská škola. Užitočné boli hlavne analytické rámce sekuritizácie a regionálnych bezpečnostných komplexov a tiež sektorové chápanie bezpečnosti.
|
host ::
RSS.