|
|
Vývoj evropské podpory demokracie na příkladu Tuniska ve 21. století s důrazem na vývoj po Arabském jaru
Linhart, Jakub ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Tato práce zkoumá vývoj evropské podpory demokracie v druhé dekádě 21. století, resp. po Arabském jaru. Zkoumání skladby evropské podpory je založeno na podrobném rozboru tuniského příkladu. Po získání tohoto přehledu je zkoumán vývoj celkové podpory Evropské unie v Maroku, Egyptě a v regionálním měřítku. Z tohoto výzkumu vyplývá, že v druhé polovině desátých let dochází k nárůstu financí směřujících na podporu demokracie, a to jak absolutně, tak relativně (ve srovnání s financemi pro jiné sektory). Tato práce analyzuje možné důvody pro tento nárůst, mezi nimiž je zařazena např. snaha kompenzovat demokratický deficit EU, či reakce na migrační krizi. Zároveň však tato práce rozebírá limity tohoto vývoje a argumentuje, že např. potřeba stability v evropském sousedství bude omezovat následující vývoj evropské podpory demokracie.
|
|
|
Politicko-geografická analýza postavení islamistických stran v Egyptě a Tunisku
Jelínek, Antonín ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Černý, Karel (oponent)
Islamistická hnutí působí napříč celým regionem severní Afriky a Blízkého východu. Mateřskou a zároveň nejvýraznější organizací se stalo Muslimské bratrstvo, jehož myšlenky se rychle rozšířily i do okolních zemí. Byť jsou jednotlivá hnutí v různých zemích odlišná, tak mají jeden společný atribut, a tím je počátek jejich činnosti ve sociální sféře, kde se věnovala charitativním aktivitám. Teprve později vstoupila na politickou scénu. Hlavním cílem diplomové práce je porovnat činnost a úspěšnost Muslimského bratrstva (Strany svobody a spravedlnosti) v Egyptě a Hnutí islámského odporu (Strana obnovy) v Tunisku v rámci tamějších politických systémů. Práce se také snaží ověřit platnost teorie konfliktních linií a nalézt nejvhodnější linii, na jejímž základě se dělí elektorát islamistických stran v obou dvou porovnávaných zemích. Významný zlom v činnosti islamistických hnutí znamenaly události Arabského jara, kdy krátce po nich v obou dvou zemích vyhrála parlamentní volby. V Egyptě měla však politická participace Muslimského bratrstva krátkého trvání. Nyní působí v ilegalitě a nachází se ve stavu hluboké deprese. Oproti tomu v Tunisku se Straně obnovy dařilo více a stala se plnohodnotnou součástí politického systému. Klíčová slova: Islamismus, Egypt, Tunisko, Arabské jaro, Muslimské bratrstvo, Hnutí...
|
|
|
Visegrad Countries Positions Towards European Policy on Ilegal Immigration and Asylum
Karaca, Bilal Bahadır ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Illegal immigration is one of the current problems that occupy the European agenda. With the beginning of the revolutionary movements called 'the Arab Spring' in the Middle East and North Africa, Europe has faced massive uncontrolled migration waves. In this period, the asylum applications in European countries have broken a record in the history of the EU. This situation has impelled the European Union and its member states to take certain measures. However, political disagreements were observed over some of the measures taken by the EU. In light of these developments, this thesis will focus on illegal immigration movements from the Middle East and North Africa region to Europe right after the beginning of the Arab Spring (in other words from at the end of 2010 to now). In this context, this master's thesis aims to give the immigration and asylum policies of the European Union aiming to prevent these illegal immigration waves and to evaluate the political positions of the Visegrad countries during this period.
|
|
|
Britská reakce na události arabského jara v kontextu vztahů Spojeného království se státy v Perském zálivu
Fričová, Kateřina ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Diplomová práce pod názvem Britská reakce na události arabského jara v kontextu vztahů Spojeného království se státy v Perském zálivu se zabývá dopadem, který měly události revolučního roku 2011, známé jako arabské jaro, na bilaterální spolupráci Spojeného království s Bahrajnem, Katarem, Spojenými arabskými emiráty a Ománem. Text za pomoci kvalitativní obsahové analýzy rozebírá, jak dění v Perském zálivu ve svých oficiálních prohlášeních reflektovali přední britští představitelé a členové koaliční vlády Davida Camerona. Ti totiž ve svém koaličním programu slibovali liberálně-konzervativní přístup k zahraniční politice, ale zároveň proklamovali snahy prohloubit vlastní vztahy se státy v Perském zálivu. Práce se tedy snaží zodpovědět, zda zřejmé dilema v podobě arabského jara vedlo Spojené království k přehodnocení tradičně vřelého přístupu ke státům v Perském zálivu a které oblasti spolupráce byly touto možnou změnou zasaženy nejvíce. Text se nejdříve soustředí na podobu britských bilaterálních vztahů se státy v Perském zálivu od počátku 70. let 20. století do roku 2010 a následně je věnován prostor také zahraničně-politickému směřování Spojeného království pod vládou Davida Camerona. Ve své finální části se pak práce zabývá reakcemi britských vládních představitelů na dění z roku 2011 a také...
|
|
|
The survival of the Hashemite Kingdom of Jordan: why didn't Jordan take part in the Arab Spring?
Altwal, Yara ; Záhora, Jakub (vedoucí práce) ; Daniel, Jan (oponent)
Analyzing the various factors that strengthened the Hashemite regime's stability during the spread of chaos caused by the Arab Spring is deemed important; even though the wave of the Arab Spring has ended, Jordan's economy is still suffering and the public is still demanding reform nonetheless, the Hashemite regime is untouched. This research will analyze the regime-society bond in light of the Arab Uprising that has undoubtedly assisted in the survival of the kingdom by creating a framework by which protesters unconsciously adhered to that entailed calls for political and economic reform to be initiated by the existing regime. Furthermore, the Hashemite's most powerful allies made sure to provide military and financial assistance to ensure the regime and the kingdoms remain secure and stable. However, such aid did not come without a price; it was critical for the Hashemite regime to balance between maintaining its coordinated strategies with its allies to maintain the close relations and maintaining its sovereignty and the foreign policies that serve national interests.
|
|
|
Občanská válka v Sýrii z perspektivy české a německé diplomacie
NOVOTNÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se zabývá tématem jedné z největších humanitárních katastrof od druhé světové války - syrskou občanskou válku. Důraz je kladen na postoje české a německé diplomacie vůči tomuto konfliktu. Nejprve je čtenář obeznámen s aspekty autoritářského vládnutí na Blízkém východě. Tyto aspekty jsou analyzovány v širším kontextu, ve vztahu k Arabskému jaru, které začalo v roce 2011 a později se vyvinulo do Arabellion (Arabélie). Zadruhé jsou vylíčeny hlavní události Syrské občanské války (až do konce roku 2018), aby čtenář mohl získat přehled o průběhu této války. V neposlední řadě jsou autorkou analyzovány a komentovány přístupy české a německé diplomacie vůči záležitostem v Sýrii. Jelikož oba státy, ČR i SRN, jsou členy Evropské unie, která má vlastní Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, je tento aspekt také zmíněn v závěru práce.
|
|
| |
|
|
Postavení Maroka v soudobých mezinárodních vztazích
Pudelová, Tereza ; Volenec, Otakar (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Marocké království je výjimečné svou strategickou geografickou polohou, která ho staví do středu zájmů afrického, evropského a amerického kontinentu a dlouhou tradicí monarchie, která navzdory svému konzervativnímu charakteru dokáže reagovat na důležité změny ve společnosti. Historii a politice Maroka se donedávna i přes jeho geopolitický význam nevěnovala přílišná pozornost. Mezinárodně-politický vývoj posledních dvou desetiletí nicméně ukázal, že význam Maroka v regionálním i mezinárodním kontextu roste. V souvislosti s globální válkou proti terorismu, událostmi arabského jara a současnou migrační krizí se Maroko ukázalo být důležitým zahraničním partnerem Západu i států Perského zálivu. Vztahy s USA, Francií a Španělskem mají dlouhou historii a jsou založené především na ekonomické a bezpečnostní spolupráci. Maroko je centrem zájmů EU v rámci její Evropské politiky sousedství. Vztahy s monarchiemi Zálivu byly zintenzivněny v reakci na hrozbu z destabilizace regionu Blízkého východu a severní Afriky vyvolané revolucemi arabského jara. Marocké zahraniční politice především z regionálního pohledu dominuje nedořešený spor o Západní Saharu, který je překážkou normalizace vztahů s Alžírskem i hlubší integrace regionu Maghrebu.
|
|
|
Arabské jaro pohledem médií
Houšková, Lenka ; Havlová, Radka (vedoucí práce) ; Žáková, Gabriela (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje událostem spojeným s Arabským jarem, a to v letech 2011 a 2012 v Egyptě, Libyi a Sýrii. Zabývá se rolí médií a tím, jak vybraná média o nejdůležitějších událostech informovala. Předkládá poznatky z mediální teorie a dále přehled průběhu Arabského jara v daných třech zemích. Třetí část je věnována roli tradičních médií během Arabského jara, a to panarabských televizních stanic i domácích médií, a také nových médií, zejména sociálních sítí. Čtvrtá část diplomové práce analyzuje, jak články z pěti zpravodajských internetových serverů z USA, Velké Británie, Ruska, Číny a Indie informovaly o vybraných událostech Arabského jara v Egyptě, Libyi a Sýrii.
|
|
|
Vývoj postavení žen na Blízkém východě. Případová studie: Egypt.
Hulcká, Elena ; Lehmannová, Zuzana (vedoucí práce) ; Novotná, Yvona (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vlivem tzv. arabského jara na práva a postavení žen v Egyptě. V práci dochází ke komparaci a analýze zaměstnanosti žen, rodinného práva, násilí na ženách a dalších faktorů ve třech obdobích: před tzv. arabským jarem, v jeho průběhu a po něm. Hlavním cílem této práce je odpovědět na otázku, zda tzv. arabské jaro přineslo ženám lepší postavení ve společnosti. Analyzovány jsou jednotlivé články o právech žen v egyptských ústavách, které jsou poté porovnávány s mezinárodními úmluvami o právech žen. Tato práva jsou pak komparována se skutečným postavením žen, jak jsou popsána v reportech nevládních organizací a dalších zdrojích.
|
host ::
RSS.